GALETKOVÁ, Hana: Jaké štěstí býti na Dětské scéně 2008! - O rybáři a jeho ženě; Pět minut v Africe. AS 2008, č. 4, s. 20.

Ke konci to dojemné a nejvíce působivé. Třetí skupinu tvořila herecky výrazná a prostorově zvládnutá emotivní vystoupení s využitím nejjednodušších jevištních prostředků: hercovo tělo, řeč a energie. Velmi výrazně se na nich podepsalo úžasné, pokorné a zkušené pedagogické vedení. Do této kategorie patřilo představení Soukromé ZUŠ z Prahy: O rybáři a jeho ženě, které okouzlilo diváky všech věkových kategorií. A vystoupení třiceti sedmi druháčků s paní učitelkou Janou Štrbovou, které všem doslova vyrazilo dech. Obě představení měla dosti společného. Jediným prostředkem ke sdělování, v prvním případě pohádky Jana Wericha a v druhém básní Jiřího Žáčka, bylo pouze tělo mladých herců a malých účinkujících. Toto sdělování bylo přesně motivováno, účinkující věděli, co říkají a proč to říkají. Vědomě se pracovalo s temporytmem (ve druhém případě určovala temporytmus vedoucí svou hrou na akordeon), účinkující se na jevišti absolutně vnímali, vnímali jevištní prostor, který utvářeli pouze svým jevištním jednáním, byli soustředění, přenášeli sdělení tzv. přes rampu. Vystoupení malých dětí pod vedením Jany Štrbové bylo doslova geniální. Lze jej přirovnat k hudební skladbě, střídal se rytmus, rychlost, zpěv s mluveným slovem, hlasitost... Děti se zcela přirozeně pohybovaly po jevišti a vytvářely ke každému zvířátku jiný jevištní obraz. Jana Štrbová odhalila tímto vystoupením svůj obrovský pedagogický i umělecký talent. Toto jevištní dílko by mohlo být skvělým studijním materiálem pro mnoho budoucích pedagogů na prvním stupni základních škol. Inscenace O rybáři a jeho ženě byla doporučena na Jiráskův Hronov.