GALETKOVÁ, Hana: Jaké štěstí býti na Dětské scéně 2008! - Žít, nebo žít...? AS 2008, č. 4, s. 18.
Druhou výraznou linií na přehlídce byla snaha o reflexi reality dnešního světa (především problémů mládeže související s konkrétním věkem) na jevišti. Šlo o autorské texty a inscenace.
Původní text vznikl v DS Lannovka II. DDM z Českých Budějovic. Pod námět a scénář k inscenaci Žít, nebo žít...? se podepsali všichni členové souboru. Mladí tvůrci očividně cítili silnou potřebu sdělit divákovi svá témata. Téma odcizení, sterility, pohodlnosti, bezpečí, virtuální reality proti živé přírodě, opravdovosti, lidského spolubytí, kolektivního prožívání, svobody. Jejich výpověď o realitě skrze divadlo byla velmi sympatická. Zajímavá byla expozice. Na praktikáblech seděla vždy jedna postava a chatovala s jinou. Také první obraz „venku“, kdy se chatující přátelé poprvé setkají v přírodě a chtějí se reálně dotknout jeden druhého, byla emotivní. Mrzí jen, že soubor pod vedením Venduly Kecové nedokázal vystavět na jevišti vícevrstevnaté a dějově bohatší situace. Příběh byl bohužel v textové rovině řídký a neposkytoval dostatečné množství podnětů ke hraní. Zůstávalo často pouze u deklamace tezovitých replik. Obrazy ve sterilním, odcizeném prostředí byly strohé a statické, což by mohlo být dobrým východiskem ke stavbě kontrastních, dynamických obrazů v přírodě. Nedělo se tak. Obrazy v přírodě byly stejně statické jako ty u počítačů. Vytvořený kontrast mezi těmito prostředími nebyl dostatečně výrazný, ačkoli je jisté, že právě to je klíč k vyznění celé inscenace.
Původní text vznikl v DS Lannovka II. DDM z Českých Budějovic. Pod námět a scénář k inscenaci Žít, nebo žít...? se podepsali všichni členové souboru. Mladí tvůrci očividně cítili silnou potřebu sdělit divákovi svá témata. Téma odcizení, sterility, pohodlnosti, bezpečí, virtuální reality proti živé přírodě, opravdovosti, lidského spolubytí, kolektivního prožívání, svobody. Jejich výpověď o realitě skrze divadlo byla velmi sympatická. Zajímavá byla expozice. Na praktikáblech seděla vždy jedna postava a chatovala s jinou. Také první obraz „venku“, kdy se chatující přátelé poprvé setkají v přírodě a chtějí se reálně dotknout jeden druhého, byla emotivní. Mrzí jen, že soubor pod vedením Venduly Kecové nedokázal vystavět na jevišti vícevrstevnaté a dějově bohatší situace. Příběh byl bohužel v textové rovině řídký a neposkytoval dostatečné množství podnětů ke hraní. Zůstávalo často pouze u deklamace tezovitých replik. Obrazy ve sterilním, odcizeném prostředí byly strohé a statické, což by mohlo být dobrým východiskem ke stavbě kontrastních, dynamických obrazů v přírodě. Nedělo se tak. Obrazy v přírodě byly stejně statické jako ty u počítačů. Vytvořený kontrast mezi těmito prostředími nebyl dostatečně výrazný, ačkoli je jisté, že právě to je klíč k vyznění celé inscenace.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.