Tyl, J.K.: výstava PNP k 200.výročí narození, 2008
Památník národního písemnictví připomíná Josefa Kajetána Tyla
ČTK, 26.11.2008
Josef Kajetán Tyl a české divadlo první poloviny 19. století je název výstavy, která byla zahájena v Památníku národního písemnictví v Praze. Vznikla ke 200. výročí narození tohoto spisovatele, novináře a dramatika a potrvá do konce ledna.
Praha 26. listopadu (ČTK) - Josef Kajetán Tyl a české divadlo první poloviny 19. století je název výstavy, která byla zahájena v Památníku národního písemnictví v Praze. Vznikla ke 200. výročí narození tohoto spisovatele, novináře a dramatika a potrvá do konce ledna.
Autorka koncepce výstavy Michaela Kuthanová chtěla oslovit také mladou generaci, pro kterou je stále obtížnější nacházet si k tomuto období dějin cestu. "Záměrem bylo zprostředkovat živý obraz Tylovy osobnosti a jeho doby. Proto doplňují archivní dokumenty originály z pozůstalosti tohoto klasika - kalamář, zvětšovací sklo, bedna na kostýmy a součásti divadelní garderoby," řekla Kuthanová ČTK.
Specifickou součást výstavy tvoří dobové oděvy, mobiliář a divadelní rekvizity zapůjčené z barrandovského studia, které pomáhají navodit atmosféru divadelního prostředí poloviny 19. století. Historické exponáty pocházejí ze sbírek literárního archivu, knihovny a uměleckých sbírek Památníku národního písemnictví, z divadelního oddělení Národního muzea, Západočeského muzea či Archivu města Plzně, kde Tyl v roce 1856 zemřel.
"Nebyl jen kabinetním literátem. Spojoval v sobě hluboké literární nadání s organizačními schopnosti, pracovitostí, zaujetím a charismatem silné osobnosti. Vzdělanci Tylovy doby spolu s předcházející generací Thámovou dali procesu národního obrození podobu a směr, jehož výsledkem je moderní český národ," dodala Kuthanová.
I když 200. výročí Tylova narození bylo letos v únoru, výstava se záměrně koná až nyní, kdy je podle jejích organizátorů více času a možností prohlédnout si koncem roku Hradčany, Strahov a zavítat i do Památníku národního písemnictví.
Neopomenutelnou a průkopnickou úlohu sehrál Josef Kajetán Tyl v dějinách českého divadelnictví. Jeho celoživotním snem bylo vybudování českého národního divadla - jak v rovině institucionální, tak v oblasti dramatického repertoáru. Této vizi podřídil celý svůj osobní i profesionální život. Jeho hry jsou dodnes stálicí repertoáru; podle informací pražského Divadelního ústavu se v letech 2005 až 2007 uskutečnilo devět premiér.
Nejčastěji to byl Strakonický dudák, uvedený v Ostravě, Jihlavě, Brně (a také v Divadelní společnosti Josefa Dvořáka), a hra Paní Marjánka, matka pluku v Šumperku a v Ostravě. Tam šlo o operetní verzi Václava Trojana.
Tylovu Fidlovačku připravilo loni ostravské Divadlo loutek. Ve Zlíně měla premiéru komedie Vlastimila Pešky, který v ní spojil dva texty - Lesní pannu a hru Středem země do Afriky. Hru Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové uvedla začátkem roku 2005 činohra Národního divadla v Praze; to připravilo ve své historii téměř šest desítek tylovských inscenací.
Soupis původní Tylovy dramatické tvorby z let 1830 až 1851 obsahuje 23 titulů. Od hry nazvané Výhoň dub, která byla jednou uvedena ve Stavovském divadle, ale autor ji záhy po uvedení spálil, až po hru Staré Město a Malá Strana, kterou cenzura zakázala a Tyl se uvedení nedožil.
Když se před deseti lety znovuzrodilo pražské Divadlo na Fidlovačce, zahájilo právě Tylovou Fidlovačkou, která dosáhla 168 repríz. Tolikrát v ní zazněla v podání slepého muzikanta Mareše vlastenecká píseň Kde domov můj?. Stala se symbolem probouzejícího se národa a po převratu v roce 1918 byla uznána za součást československé státní hymny.
Jiří Borovička
Copyright © 1999-2000 DIVADLO.CZ
Generováno29.11.2008 11:30:15
ČTK, 26.11.2008
Josef Kajetán Tyl a české divadlo první poloviny 19. století je název výstavy, která byla zahájena v Památníku národního písemnictví v Praze. Vznikla ke 200. výročí narození tohoto spisovatele, novináře a dramatika a potrvá do konce ledna.
Praha 26. listopadu (ČTK) - Josef Kajetán Tyl a české divadlo první poloviny 19. století je název výstavy, která byla zahájena v Památníku národního písemnictví v Praze. Vznikla ke 200. výročí narození tohoto spisovatele, novináře a dramatika a potrvá do konce ledna.
Autorka koncepce výstavy Michaela Kuthanová chtěla oslovit také mladou generaci, pro kterou je stále obtížnější nacházet si k tomuto období dějin cestu. "Záměrem bylo zprostředkovat živý obraz Tylovy osobnosti a jeho doby. Proto doplňují archivní dokumenty originály z pozůstalosti tohoto klasika - kalamář, zvětšovací sklo, bedna na kostýmy a součásti divadelní garderoby," řekla Kuthanová ČTK.
Specifickou součást výstavy tvoří dobové oděvy, mobiliář a divadelní rekvizity zapůjčené z barrandovského studia, které pomáhají navodit atmosféru divadelního prostředí poloviny 19. století. Historické exponáty pocházejí ze sbírek literárního archivu, knihovny a uměleckých sbírek Památníku národního písemnictví, z divadelního oddělení Národního muzea, Západočeského muzea či Archivu města Plzně, kde Tyl v roce 1856 zemřel.
"Nebyl jen kabinetním literátem. Spojoval v sobě hluboké literární nadání s organizačními schopnosti, pracovitostí, zaujetím a charismatem silné osobnosti. Vzdělanci Tylovy doby spolu s předcházející generací Thámovou dali procesu národního obrození podobu a směr, jehož výsledkem je moderní český národ," dodala Kuthanová.
I když 200. výročí Tylova narození bylo letos v únoru, výstava se záměrně koná až nyní, kdy je podle jejích organizátorů více času a možností prohlédnout si koncem roku Hradčany, Strahov a zavítat i do Památníku národního písemnictví.
Neopomenutelnou a průkopnickou úlohu sehrál Josef Kajetán Tyl v dějinách českého divadelnictví. Jeho celoživotním snem bylo vybudování českého národního divadla - jak v rovině institucionální, tak v oblasti dramatického repertoáru. Této vizi podřídil celý svůj osobní i profesionální život. Jeho hry jsou dodnes stálicí repertoáru; podle informací pražského Divadelního ústavu se v letech 2005 až 2007 uskutečnilo devět premiér.
Nejčastěji to byl Strakonický dudák, uvedený v Ostravě, Jihlavě, Brně (a také v Divadelní společnosti Josefa Dvořáka), a hra Paní Marjánka, matka pluku v Šumperku a v Ostravě. Tam šlo o operetní verzi Václava Trojana.
Tylovu Fidlovačku připravilo loni ostravské Divadlo loutek. Ve Zlíně měla premiéru komedie Vlastimila Pešky, který v ní spojil dva texty - Lesní pannu a hru Středem země do Afriky. Hru Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové uvedla začátkem roku 2005 činohra Národního divadla v Praze; to připravilo ve své historii téměř šest desítek tylovských inscenací.
Soupis původní Tylovy dramatické tvorby z let 1830 až 1851 obsahuje 23 titulů. Od hry nazvané Výhoň dub, která byla jednou uvedena ve Stavovském divadle, ale autor ji záhy po uvedení spálil, až po hru Staré Město a Malá Strana, kterou cenzura zakázala a Tyl se uvedení nedožil.
Když se před deseti lety znovuzrodilo pražské Divadlo na Fidlovačce, zahájilo právě Tylovou Fidlovačkou, která dosáhla 168 repríz. Tolikrát v ní zazněla v podání slepého muzikanta Mareše vlastenecká píseň Kde domov můj?. Stala se symbolem probouzejícího se národa a po převratu v roce 1918 byla uznána za součást československé státní hymny.
Jiří Borovička
Copyright © 1999-2000 DIVADLO.CZ
Generováno29.11.2008 11:30:15
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.