GARDAVSKÝ, Vladimír: Divadlo Dialog zažilo ovace vstoje. Plzeňský kulturní přehled, únor 2006
Nesporným obohacením repertoáru plzeňského Divadla Dialog se stalo uvedení \\\"psychokoláže\\\" Jiřího Reichela na motivy díla Leonida Andrejeva Fixní idea. Nastudoval ji divadelní soubor Zamračené děti v dramaturgické úpravě a režii Aleny Dvořákové a jedná se o první provedení hry vyžádané na začátku 80. let režisérem Evaldem Schormem, z jejíž realizace tehdy sešlo.
Fixní idea oživuje stejné téma jako známé drama Pavla Kohouta Ubohý vrah. Reichel však zachovává dramatický oblouk podle původní Andrejevovy představy, tedy nikoli herec, ale lékař předstírá šílenství a rozhodne se vraždit. O to důrazněji promlouvá i dnes motiv dračí setby: jakmile si jednou člověk začne zahrávat se zlem, vymkne se mu z rukou. A stejně tak \\\"naivní\\\" je spoléhání na rozum, stačí jedna chybná myšlenka a celý racionální systém se hroutí a ani chladnokrevný vrah si už nemůže být jistý, je-li blázen, nebo není. Ale převládne-li rozum nad citem, je to \\\"k zbláznění\\\" vždycky, i když se právě nevraždí. A to je další platné poselství Andrejeva dnešku.
Nadmíru věrohodně rozehrávají reálné situace oba hlavní protihráči: sebezpytující, stále si sebou méně jistý MUDr. Anton Keržencev (Lukáš Langmajer) a profesor Džembickij (Jan Anderle), přesvědčují nás o křehkosti lidské existence, kdy hranice mezi normálním a nenormálním je pouze konsensuální. Režisérka za vydatného přispění choreografky Hany Habrychové Koutové šťastně obohatila mikroklima léčebny recitací, zpěvem i tancem pacientů psychiatrie (Eva Koutová, Ondřej Dočkal, Vratislav Mikan, Petr Vodica) a zdůraznila tak linii ironie a morbidního humoru. Podobně posílila i bizarnost Keržencevových snových představ, ve kterých figurují nejčastěji spisovatel Savelov (Marek Hankovec) a jeho žena Taťána (Hana Habrychová Koutová). Prostotu a lidskost nenásilně zpřítomňuje sestra Máša (Iva Šobíšková).
Dramatikovi Jiřímu Reichelovi Plzeň očividně svědčí. Divadlo Dialog v roce 1995 se zdarem uvádělo jeho Zprávu o potopě. Autorův letošní comeback odměnilo premiérové publikum potleskem vstoje.
Fixní idea oživuje stejné téma jako známé drama Pavla Kohouta Ubohý vrah. Reichel však zachovává dramatický oblouk podle původní Andrejevovy představy, tedy nikoli herec, ale lékař předstírá šílenství a rozhodne se vraždit. O to důrazněji promlouvá i dnes motiv dračí setby: jakmile si jednou člověk začne zahrávat se zlem, vymkne se mu z rukou. A stejně tak \\\"naivní\\\" je spoléhání na rozum, stačí jedna chybná myšlenka a celý racionální systém se hroutí a ani chladnokrevný vrah si už nemůže být jistý, je-li blázen, nebo není. Ale převládne-li rozum nad citem, je to \\\"k zbláznění\\\" vždycky, i když se právě nevraždí. A to je další platné poselství Andrejeva dnešku.
Nadmíru věrohodně rozehrávají reálné situace oba hlavní protihráči: sebezpytující, stále si sebou méně jistý MUDr. Anton Keržencev (Lukáš Langmajer) a profesor Džembickij (Jan Anderle), přesvědčují nás o křehkosti lidské existence, kdy hranice mezi normálním a nenormálním je pouze konsensuální. Režisérka za vydatného přispění choreografky Hany Habrychové Koutové šťastně obohatila mikroklima léčebny recitací, zpěvem i tancem pacientů psychiatrie (Eva Koutová, Ondřej Dočkal, Vratislav Mikan, Petr Vodica) a zdůraznila tak linii ironie a morbidního humoru. Podobně posílila i bizarnost Keržencevových snových představ, ve kterých figurují nejčastěji spisovatel Savelov (Marek Hankovec) a jeho žena Taťána (Hana Habrychová Koutová). Prostotu a lidskost nenásilně zpřítomňuje sestra Máša (Iva Šobíšková).
Dramatikovi Jiřímu Reichelovi Plzeň očividně svědčí. Divadlo Dialog v roce 1995 se zdarem uvádělo jeho Zprávu o potopě. Autorův letošní comeback odměnilo premiérové publikum potleskem vstoje.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.