PERNICOVÁ, Ivana a KODEŠ, Jaroslav: Prima setkání 2007 v Novém Strašecí – Jessie a Morgiana. AS 2007, č. 2, s. 45-47.

Od předešlých dvou představení se následující liší tím, že výběru předlohy byla věnována velká pozornost. Dívčí soubor Konec STanice Brandýs nad Labem se při své adaptaci opřel o knížku A. Grina Jessie a Morgiana, z které si vybral základní příběhovou linii, kterou vytváří příběh dvou sester. Jejich vzájemný vztah je velmi problematický. Cituji ze scénáře (z deníku Morgiany): „Za měsíc oslaví má mladší sestra Jessie osmnácté narozeniny. V každém, kdo se na Jessie podívá, se probouzejí nejlepší city. V každém kromě jediného člověka. A tím jsem já, Morgiana Trenganová, její sestra a poručnice.“
V takto silném příběhu se naskýtá otázka, čí příběh nám soubor sděluje. Jestli Jessie – křehké až éterické bytosti (výborně typově vybraná dívka) nebo Morgiany, závídící své sestře její krásu, nebo obou dvou. Soubor se nesoustřeďuje jenom na osud jedné ze sester, ale divadelními prostředky vypráví o vzájemném vztahu obou. Pro Morgianu volí spíše deníkové promluvy (četby z deníku) a pro Jessie volí více jednání v situaci. Její postava nám dává svým jednáním větší šanci spoluprožívat její osud.
Oba herecké party byly silně emotivně vnitřně prožité, ale tento silný prožitek ne vždy našel přesné jevištní sdělení směrem k divákovi. Nutná snaha o prožití herce svazovala, takže postavy působily někdy sošně až pateticky. Tím, že se režie daleko více soustředila na niterné procesy než na vytváření konkrétních situací, nevytvořila dostatečný prostor pro vrstevnatější jednání v situacích. V diváckém zážitku převládal pocit statičnosti a monotónnosti nad dynamikou vnitřních procesů. Rozhodně zůstává souboru toto výborně vybrané téma jako dobrodružná výzva pro další divadelní zkonkrétňování.