Rychnov nad Kněžnou, Text o rekonstrukci Pelclova divadla a o oponě
Z rozhovoru J. Kráma s R. Zrůbkem:
Rychnov nad Kněžnou připravuje rekonstrukci Pelcova divadla
Na tuto akci za 34 milionů korun, na niž bude do prosince zpracován projekt, se město snaží získat v rámci státního rozpočtu finance. V první etapě za 24 milionů korun, která by měla začít na jaře 2005 a bude velice náročná – jen bouracích prací bude za 4 miliony korun - by se přebudovalo foyer, galerie a v suterénu vzniklo sociální zařízení a šatny pro obecenstvo i herce. „Další etapy se budou týkat sálu a vlastního vybavení. Tam je to trochu ve hvězdách, pokud se nám nepodaří získat peníze jiným způsobem,“ uvedl na tiskové konferenci starosta města Jiří Rokl.
Z Průvodce Rychnovem nad Kněžnou, který vychází v 9. vydání, vybíráme: Pelcovo divadlo bylo otevřeno 28. září 1897. Ku konci proslovu vyhrnula se opona druhá a obecenstvu se objevil úchvatný živý obraz, komponovaný režisérem Rudolfem Vostřebalem. Po přestávce sehrány Dva světy, hra o pěti jednáních od Jana Ladeckého. Kus tento byl poctěn Náprstkovou cenou a byl vícekrát provozován na Národním divadle v Praze. Tak referoval místní Posel z Podhoří o pár dní později. Roku 1902 tu bylo zřízeno acetylenové osvětlení, elektrické pak 1910 a 20. května 1914 zde poprvé promítal biograf.
Původně býval vestibul divadla vyzdoben freskami s postavami v národních krojích a na slavnostní oponě, kterou vytvořil polní podmaršálek E. Salomon, svobodný pán Friedberger Mírohorský, byl vyobrazen život starých Čechů. Zkusme si porovnat její černobílý obrázek - uložena je v Muzeu a galerii Orlických hor - s tím, jak ji popisuje Poláček v Okresním městě: Na oponě byly velmi pestrými a určitými barvami vymalovány výjevy ze života starých Slovanů. Jeden Slovan v úboru havíře právě vylézal z jámy s rozsvíceným kahanem. Na okraji opony ořezával vinař révový keř. Baculaté děcko se snažilo dosáhnouti hroznu. Malíř s velkou rozhodností vymaloval pahorek, na němž tančily dívky, oděné v jemné řízy, kolem hliněné modly. Stařec s načechraným vousem hrál jim k tomu na varyto. Byly to důkladné obrazy, malíř nevynechal žádnou podrobnost.
Na scéně tohoto divadla od té doby vystoupila řada vynikajících umělců a hudebních těles, např. ČESKÁ FILHARMONIE 1902, Jan KUBELÍK 1899, Jakub SEIFERT 1898, František ONDŘÍČEK 1901, Václav VYDRA a Terezie BRZKOVÁ 1904, Eduard KOHOUT 1952, Jaroslav VOJTA, Olga SCHEINPFLUGOVÁ a Bedřich KAREN 1941, Josef SKUPA 1935, Zita KABÁTOVÁ, Adina MANDLOVÁ, Zdeňka SULANOVÁ, Rudolf HRUŠÍNSKÝ, Vlastimil BENEŠ, Jiří PLACHÝ a Mařenka ZIEGLEROVÁ. 14. června 1941 zde sehrálo místní „Sdružení mladých ochotníků D“ hru Manon Lescaut, na níž byl přítomen i její autor Vítězslav NEZVAL.
Rychnov nad Kněžnou připravuje rekonstrukci Pelcova divadla
Na tuto akci za 34 milionů korun, na niž bude do prosince zpracován projekt, se město snaží získat v rámci státního rozpočtu finance. V první etapě za 24 milionů korun, která by měla začít na jaře 2005 a bude velice náročná – jen bouracích prací bude za 4 miliony korun - by se přebudovalo foyer, galerie a v suterénu vzniklo sociální zařízení a šatny pro obecenstvo i herce. „Další etapy se budou týkat sálu a vlastního vybavení. Tam je to trochu ve hvězdách, pokud se nám nepodaří získat peníze jiným způsobem,“ uvedl na tiskové konferenci starosta města Jiří Rokl.
Z Průvodce Rychnovem nad Kněžnou, který vychází v 9. vydání, vybíráme: Pelcovo divadlo bylo otevřeno 28. září 1897. Ku konci proslovu vyhrnula se opona druhá a obecenstvu se objevil úchvatný živý obraz, komponovaný režisérem Rudolfem Vostřebalem. Po přestávce sehrány Dva světy, hra o pěti jednáních od Jana Ladeckého. Kus tento byl poctěn Náprstkovou cenou a byl vícekrát provozován na Národním divadle v Praze. Tak referoval místní Posel z Podhoří o pár dní později. Roku 1902 tu bylo zřízeno acetylenové osvětlení, elektrické pak 1910 a 20. května 1914 zde poprvé promítal biograf.
Původně býval vestibul divadla vyzdoben freskami s postavami v národních krojích a na slavnostní oponě, kterou vytvořil polní podmaršálek E. Salomon, svobodný pán Friedberger Mírohorský, byl vyobrazen život starých Čechů. Zkusme si porovnat její černobílý obrázek - uložena je v Muzeu a galerii Orlických hor - s tím, jak ji popisuje Poláček v Okresním městě: Na oponě byly velmi pestrými a určitými barvami vymalovány výjevy ze života starých Slovanů. Jeden Slovan v úboru havíře právě vylézal z jámy s rozsvíceným kahanem. Na okraji opony ořezával vinař révový keř. Baculaté děcko se snažilo dosáhnouti hroznu. Malíř s velkou rozhodností vymaloval pahorek, na němž tančily dívky, oděné v jemné řízy, kolem hliněné modly. Stařec s načechraným vousem hrál jim k tomu na varyto. Byly to důkladné obrazy, malíř nevynechal žádnou podrobnost.
Na scéně tohoto divadla od té doby vystoupila řada vynikajících umělců a hudebních těles, např. ČESKÁ FILHARMONIE 1902, Jan KUBELÍK 1899, Jakub SEIFERT 1898, František ONDŘÍČEK 1901, Václav VYDRA a Terezie BRZKOVÁ 1904, Eduard KOHOUT 1952, Jaroslav VOJTA, Olga SCHEINPFLUGOVÁ a Bedřich KAREN 1941, Josef SKUPA 1935, Zita KABÁTOVÁ, Adina MANDLOVÁ, Zdeňka SULANOVÁ, Rudolf HRUŠÍNSKÝ, Vlastimil BENEŠ, Jiří PLACHÝ a Mařenka ZIEGLEROVÁ. 14. června 1941 zde sehrálo místní „Sdružení mladých ochotníků D“ hru Manon Lescaut, na níž byl přítomen i její autor Vítězslav NEZVAL.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.