ZÁVODSKÝ, Vít: Kojetínská přehlídka opouští pubertální věk. AS 2007, č. 2, s. 32-34.
Kojetínská přehlídka opouští pubertální věk
Vít Závodský
Na prahu letošního brzy nastoupivšího jara, 13.–18. března 2007, stal se přibližně desetitisícový Kojetín, centrum mikroregionu Střední Haná, již popatnácté magnetem pro amatérské divadelníky.
Na Divadelním Kojetíně 2007 jsme viděli celkem 17 představení (8 soutěžních) od 12 souborů ze čtyř krajů. Jedinou ukázku světové klasiky přivezl až z Posázaví začínající vesnický Divadelní spolek Okap Kamenný Přívoz. Gogolův slavný Revizor, nepochybně aktuální hyperbolizující obraz společnosti zachvácené každodenní korupcí a tedy špatným svědomím, se bohužel jevištně naprosto nevyvedl. Upravovatel Stanislav Kozel a režisérka Jana Kozlová moderní překlad Zdeňka Mahlera drastickými škrty vypreparovali, v rozporu s logikou a reáliemi anekdotického příběhu řadu mužských rolí obsadili typově nevhodně a potřebnou stylovou jednotu, vycházející z vnitřního výkladu charakterů a situací, nahrazovali hereckých exhibicionismem. Na bulvárně-konverzační komedie se víceméně specializuje častý účastník rozličných přehlídek, brněnský Amadis, tentokrát zvolil televizní verzi situační frašky francouzského scenáristy Francise Vebera Blbec k večeři. Režírující herecká dvojice protagonistů Petra Stryka a Josefa Širhala (oceněn za titulní figuru hyperaktivního dobráka Antonína Pitrona) populární text tentokrát k prospěchu věci výrazně zkrátila, počeštila jména postav a využila některých domácích reálií. Spolehlivě zafixované starší nastudování uplatnilo robustní humor a svižnou souhru. V obdobné žánrové sféře ještě více zaujal ostřílený Divadelní spolek Kroměříž mírně nahořklou konverzačkou Chorvata Mira Gavrana Vše o ženách, na naších amatérských scénách uváděnou poprvé. Uherskohradišťský profesionální divadelník (a též dramatikův agenturní zástupce) Karel Hoffmann ve sledu šestnácti obrazů s obratně prolnutými osudy tří kamarádek, matky dvou dospělých dcer a dvojice sekretářek dokázal odkrýt neobvyklé pohledy do nitra žen rozličných věkových kategorií. Šťastný dramaturgický tah poskytl prostor pro náležité vyřádění všech oceněných představitelek (Kateřina Nakládalová, Hana Fialová, Romana Blažková) v bleskových převlecích a rozličných temperamentně uvolněných polohách.
Čtveřici skečů francouzského avantgardisty Pierra-Henriho Camiho nastudovalo pod názvem Opilcovo dítě Divadlo Brod z Uherského Brodu. Původně jednorázová silvestrovská taškařice dostala v režii poučeného Romana Švehlíka rámec divadla na divadle s počátečním využitím postupů němých filmových grotesek; nejlépe vyšla sekvence Kleštěnce z pralesa s oceněnou Petrou Beníčkovou v úloze Ženy průzkumníka. Nonsensové ladění nebylo cizí ani první ze dvou ukázek původních autorských snah. Ze Slezska dorazilo většinou vysokoškoláky tvořené Divadlo Vysokozdvižného soumara Opava s novinkou účinkujících režisérů, literáta Jiřího Karena (diplom za text hry) a herce Roberta Vaňka (cena za ústřední roli Petra), Rys ostřeviděný. Zdánlivě anekdotický syžet o mladíkovi, kterému okolí vnutilo představu, že je vlastně myšice polní, a jenž se nedobrovolně ocitl v drastických podmínkách obskurního blázince, nabízel při vší dadaisticky ležérní recesnosti zajímavé gogolovské, čechovovské či kafkovské asociace a s nimi též zamyšlení nad ztrátou lidské identity a nebezpečím manipulace s druhými. V kontrastu s tímto inspirativním počinem přivodil naprosté divácké zklamání převážně dívčí soubor Variace z Gymnázia Otrokovice. Opus nedávných maturantek Petry Michálkové a Jany Knapíkové, režijně nezvládnutý prof. Janou Formánkovou, měl pod klamavě vieweghovským názvem Účastníci zájezdu trochu jinak zřejmě aspirace detektivní komedie o turistech zabloudivších do anglického strašidelného zámku; výsledkem však bohužel byly nepřehledně zmatečná předloha a jí odpovídající bezradně chaotická jevištní realizace, které nepomohly ani ataky do hlediště.
Zbylé dva renomované soubory čerpaly ze soudobého světového repertoáru. Pravidelně na Hanou jezdící a také zde vítězící Malá scéna Zlín vytvořila si na motivy Nicholsova filmu podle předlohy Patricka Marbera scénář nazvaný Blízkost v pokusech. Zkušený režisér Petr Nýdrle (diplom za výrazný tvůrčí přístup v práci s amatérskými soubory), dramaturgicky odvážně demonstroval bez počítačové techniky v minimalistické, leč domyšlené scénografii (odměněná Hana Knotková) uprostřed diváků milostný čtyřúhelník citově okoralých Londýňanů internetové chatující doby – striptérky Vendy, novináře Patrika, fotografky Karin a lékaře Rona (oceněný Jan Holcman). Komplikovanou, sexuálně otevřenou rošádu promiskuitních vztahů pojali Zlínští coby konverzačně laděné zpřítomnění individuální i partnerské osamělosti ve věku rychlé odosobnělé komunikace, jakožto zobrazení upřímnosti nebo naopak lži a falše; časové předěly mezi krátkými, ostrými střihy oddělenými obrazy s lakonickými dialogy zčitelnil hlas nezúčastněného komentátora.
Přesnější typologií a vyrovnanějším hereckým projevem vyznačovala se druhá Nýdrleho inscenace, a to v nedlouho působícím Divadle Bez střechy Vyškov. Komorní, avšak výkladově obtížná hra Tankreda Dorsta Fernando Krapp mi napsal dopis dostala po mírných škrtech diskuzní, sebevraždu egoistického boháče eliminující závěr i obměněný název Patříš mi! Přesným rozborem milostného trojúhelníkového vztahu se prostřednictvím tragického osudu hlavní hrdinky Julie silně vylouplo klíčové téma střetu majetnicky materiálního přístupu k životu s košatým duchovním světem emancipovaného ženství, podobně jako pirandellovsky relativizovaný poměr tvrdé reality a vysněných představ. Opět skrovná výprava se starou ledničkou mezi průhlednými igelitovými závěsy dovolila vynalézavě vyřešit i výjevy z psychiatrie a do představení zapojit několik znakových prvků.
Vítězem 15. ročníku kojetínské krajské postupové přehlídky s nominací na letošní celostátní přehlídku Divadelní Děčín / Divadelní Třebíč se tedy stala inscenace Patříš mi! aneb Fernando Krapp mi napsal dopis Divadla Bez střechy Vyškov. Druhé místo a 1. doporučení náleželo Malé scéně Zlín s nastudováním Blízkosti v pokusech, třetí příčku s 2. doporučením pak obsadil Divadelní spolek Kroměříž za provedení Gavranovy hry Vše o ženách.
Vít Závodský
Na prahu letošního brzy nastoupivšího jara, 13.–18. března 2007, stal se přibližně desetitisícový Kojetín, centrum mikroregionu Střední Haná, již popatnácté magnetem pro amatérské divadelníky.
Na Divadelním Kojetíně 2007 jsme viděli celkem 17 představení (8 soutěžních) od 12 souborů ze čtyř krajů. Jedinou ukázku světové klasiky přivezl až z Posázaví začínající vesnický Divadelní spolek Okap Kamenný Přívoz. Gogolův slavný Revizor, nepochybně aktuální hyperbolizující obraz společnosti zachvácené každodenní korupcí a tedy špatným svědomím, se bohužel jevištně naprosto nevyvedl. Upravovatel Stanislav Kozel a režisérka Jana Kozlová moderní překlad Zdeňka Mahlera drastickými škrty vypreparovali, v rozporu s logikou a reáliemi anekdotického příběhu řadu mužských rolí obsadili typově nevhodně a potřebnou stylovou jednotu, vycházející z vnitřního výkladu charakterů a situací, nahrazovali hereckých exhibicionismem. Na bulvárně-konverzační komedie se víceméně specializuje častý účastník rozličných přehlídek, brněnský Amadis, tentokrát zvolil televizní verzi situační frašky francouzského scenáristy Francise Vebera Blbec k večeři. Režírující herecká dvojice protagonistů Petra Stryka a Josefa Širhala (oceněn za titulní figuru hyperaktivního dobráka Antonína Pitrona) populární text tentokrát k prospěchu věci výrazně zkrátila, počeštila jména postav a využila některých domácích reálií. Spolehlivě zafixované starší nastudování uplatnilo robustní humor a svižnou souhru. V obdobné žánrové sféře ještě více zaujal ostřílený Divadelní spolek Kroměříž mírně nahořklou konverzačkou Chorvata Mira Gavrana Vše o ženách, na naších amatérských scénách uváděnou poprvé. Uherskohradišťský profesionální divadelník (a též dramatikův agenturní zástupce) Karel Hoffmann ve sledu šestnácti obrazů s obratně prolnutými osudy tří kamarádek, matky dvou dospělých dcer a dvojice sekretářek dokázal odkrýt neobvyklé pohledy do nitra žen rozličných věkových kategorií. Šťastný dramaturgický tah poskytl prostor pro náležité vyřádění všech oceněných představitelek (Kateřina Nakládalová, Hana Fialová, Romana Blažková) v bleskových převlecích a rozličných temperamentně uvolněných polohách.
Čtveřici skečů francouzského avantgardisty Pierra-Henriho Camiho nastudovalo pod názvem Opilcovo dítě Divadlo Brod z Uherského Brodu. Původně jednorázová silvestrovská taškařice dostala v režii poučeného Romana Švehlíka rámec divadla na divadle s počátečním využitím postupů němých filmových grotesek; nejlépe vyšla sekvence Kleštěnce z pralesa s oceněnou Petrou Beníčkovou v úloze Ženy průzkumníka. Nonsensové ladění nebylo cizí ani první ze dvou ukázek původních autorských snah. Ze Slezska dorazilo většinou vysokoškoláky tvořené Divadlo Vysokozdvižného soumara Opava s novinkou účinkujících režisérů, literáta Jiřího Karena (diplom za text hry) a herce Roberta Vaňka (cena za ústřední roli Petra), Rys ostřeviděný. Zdánlivě anekdotický syžet o mladíkovi, kterému okolí vnutilo představu, že je vlastně myšice polní, a jenž se nedobrovolně ocitl v drastických podmínkách obskurního blázince, nabízel při vší dadaisticky ležérní recesnosti zajímavé gogolovské, čechovovské či kafkovské asociace a s nimi též zamyšlení nad ztrátou lidské identity a nebezpečím manipulace s druhými. V kontrastu s tímto inspirativním počinem přivodil naprosté divácké zklamání převážně dívčí soubor Variace z Gymnázia Otrokovice. Opus nedávných maturantek Petry Michálkové a Jany Knapíkové, režijně nezvládnutý prof. Janou Formánkovou, měl pod klamavě vieweghovským názvem Účastníci zájezdu trochu jinak zřejmě aspirace detektivní komedie o turistech zabloudivších do anglického strašidelného zámku; výsledkem však bohužel byly nepřehledně zmatečná předloha a jí odpovídající bezradně chaotická jevištní realizace, které nepomohly ani ataky do hlediště.
Zbylé dva renomované soubory čerpaly ze soudobého světového repertoáru. Pravidelně na Hanou jezdící a také zde vítězící Malá scéna Zlín vytvořila si na motivy Nicholsova filmu podle předlohy Patricka Marbera scénář nazvaný Blízkost v pokusech. Zkušený režisér Petr Nýdrle (diplom za výrazný tvůrčí přístup v práci s amatérskými soubory), dramaturgicky odvážně demonstroval bez počítačové techniky v minimalistické, leč domyšlené scénografii (odměněná Hana Knotková) uprostřed diváků milostný čtyřúhelník citově okoralých Londýňanů internetové chatující doby – striptérky Vendy, novináře Patrika, fotografky Karin a lékaře Rona (oceněný Jan Holcman). Komplikovanou, sexuálně otevřenou rošádu promiskuitních vztahů pojali Zlínští coby konverzačně laděné zpřítomnění individuální i partnerské osamělosti ve věku rychlé odosobnělé komunikace, jakožto zobrazení upřímnosti nebo naopak lži a falše; časové předěly mezi krátkými, ostrými střihy oddělenými obrazy s lakonickými dialogy zčitelnil hlas nezúčastněného komentátora.
Přesnější typologií a vyrovnanějším hereckým projevem vyznačovala se druhá Nýdrleho inscenace, a to v nedlouho působícím Divadle Bez střechy Vyškov. Komorní, avšak výkladově obtížná hra Tankreda Dorsta Fernando Krapp mi napsal dopis dostala po mírných škrtech diskuzní, sebevraždu egoistického boháče eliminující závěr i obměněný název Patříš mi! Přesným rozborem milostného trojúhelníkového vztahu se prostřednictvím tragického osudu hlavní hrdinky Julie silně vylouplo klíčové téma střetu majetnicky materiálního přístupu k životu s košatým duchovním světem emancipovaného ženství, podobně jako pirandellovsky relativizovaný poměr tvrdé reality a vysněných představ. Opět skrovná výprava se starou ledničkou mezi průhlednými igelitovými závěsy dovolila vynalézavě vyřešit i výjevy z psychiatrie a do představení zapojit několik znakových prvků.
Vítězem 15. ročníku kojetínské krajské postupové přehlídky s nominací na letošní celostátní přehlídku Divadelní Děčín / Divadelní Třebíč se tedy stala inscenace Patříš mi! aneb Fernando Krapp mi napsal dopis Divadla Bez střechy Vyškov. Druhé místo a 1. doporučení náleželo Malé scéně Zlín s nastudováním Blízkosti v pokusech, třetí příčku s 2. doporučením pak obsadil Divadelní spolek Kroměříž za provedení Gavranovy hry Vše o ženách.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.