Opava, OPAL, Luděk Richter, 50 loutkářských Chrudimí, Praha 2001 str. 153
OPAL Opava
OPAL (Opavští amatérští loutkáři) vznikl r. 1972 a od té doby trvá pod stejným názvem. 1982 převzala soubor Naďa Miškovská, 1990 na krátkou dobu Lena Freyová, od 1992 Miroslava Halámková, která je také jeho režisérkou.
Menší soubor o cca 7 lidech experimentuje s různými druhy loutek (maroty, maňásky, javajky, marionety, plošné...), vždy s odkrytým vedením. Hraje 1-2 premiéry ročně, zhruba 30 představení na vlastní scéně a 10 pohostinsky, převážně pro děti. Čas od času si pro potěšení zahrají "činohru" pro dospělé.
Na LCH hráli 1994-2000 každoročně: Kolíbá se, kolíbá, pozoruhodná vlastní adaptace Andersenova Křesadla, Pohádky na draka, výtvarnou a režijní koncepcí zajímavé Aj, já koza, O moři, O zazděné slečně, Šlapací království.
Opal má scénograficky i dynamikou sklon spíše k rozmáchlejším, razantním inscenacím se snahou o netradiční pojetí. Inscenuje většinou hotové hry osvědčených autorů (Iva Peřinová, Věra Provazníková, František Navara, Zdeněk Svěrák), někdy i vlastní adaptace. To, jakož i provozní podmínky (poměrně velký sál, pravidelnost provozu) a fakt, že práce vrcholí a končí premiérou, vede k výsledkům, připomínajícím produkci kamenných loutkových divadel.
OPAL (Opavští amatérští loutkáři) vznikl r. 1972 a od té doby trvá pod stejným názvem. 1982 převzala soubor Naďa Miškovská, 1990 na krátkou dobu Lena Freyová, od 1992 Miroslava Halámková, která je také jeho režisérkou.
Menší soubor o cca 7 lidech experimentuje s různými druhy loutek (maroty, maňásky, javajky, marionety, plošné...), vždy s odkrytým vedením. Hraje 1-2 premiéry ročně, zhruba 30 představení na vlastní scéně a 10 pohostinsky, převážně pro děti. Čas od času si pro potěšení zahrají "činohru" pro dospělé.
Na LCH hráli 1994-2000 každoročně: Kolíbá se, kolíbá, pozoruhodná vlastní adaptace Andersenova Křesadla, Pohádky na draka, výtvarnou a režijní koncepcí zajímavé Aj, já koza, O moři, O zazděné slečně, Šlapací království.
Opal má scénograficky i dynamikou sklon spíše k rozmáchlejším, razantním inscenacím se snahou o netradiční pojetí. Inscenuje většinou hotové hry osvědčených autorů (Iva Peřinová, Věra Provazníková, František Navara, Zdeněk Svěrák), někdy i vlastní adaptace. To, jakož i provozní podmínky (poměrně velký sál, pravidelnost provozu) a fakt, že práce vrcholí a končí premiérou, vede k výsledkům, připomínajícím produkci kamenných loutkových divadel.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.