Rychecký, Saša: Vzpomínky na Setkání. AS 2007, č. 1
Vzpomínky na Setkání
Saša Rychecký
Již jen málokdo z nás si pamatuje na v pořadí 1. Setkání divadel a lidí v Ostravě 17. listopadu 1989 od 17.00 hodin (jen víme, že když jsme v noci přišli domů, zjistili jsme, co jsme to provedli…). Vzpomínky na všechna další Setkání se nám míchají dohromady, už nedokážeme chronologicky seřadit ročníky, představení, soubory, děti, lidi. Ale zůstávají zážitky, vesměs jen ty pěkné (byly-li nějaké nepěkné, paměť milosrdně vše vymazala). Hudradlo a jejich představení plné emocí a radosti z divadla, Mirek Slavík, od něhož jsme se učili dělat divadlo s dětmi, Brnkadla a jejich vedoucí, která je mou pýchou – neb dcerou, soubory z Litvy, z Německa, z Polska. Divadelní soubory dospělých i nesmrtelné (byť dětské) Střelky z Českého Těšína, které nechyběly snad na žádném Setkání. Hudební skupiny, taneční soubory, pěvecké sbory. Tisíce nádherných setkání s tisíci lidí všech druhů, věkových skupin a zájmů.
A je to tak, že rok všechno připravujeme. Pak ty tři čtyři dny uběhnou moc rychle, pár týdnů se ze všeho vzpamatováváme, ale znovu začneme mít chuť a těšíme se na další Setkání. To poslední, už dvaadvacáté v listopadu 2006, pohladilo nádhernými představeními, spoustou rozhovorů s lidmi, které jsme nemohli i několik let potkat a jako bychom se rozešli včera (Radka Svobodová), i obohatilo všechny různými přístupy k divadlu, k hudbě, tanci, ke sdělení a výpovědi. Přesvědčilo nás o nesmrtelnosti divadla, které žije, protože probíhá v konkrétním čase a prostoru a není konzervou. Je nevyzpytatelné, je to dobrodružství přítomné chvíle.
Nechce se mi recenzovat (to dělali členové Dividla na stránkách Ucha), hodnotit, rozebírat všechna vystoupení (bylo jich 26 za ony tři listopadové dny), chci si v sobě nechat ty již trochu rozmazané a vybledlé vzpomínky, které jsou o to silnější a pravdivější. Hráli jsme u nás doma v DIVIDLE Ostrava, ale i v Divadle loutek Ostrava, a také na Slezskoostravském hradu. Podařilo se nám dostat do Ostravy ZUŠ Němčice nad Hanou, ZUŠ Topirambury z Prahy, Brnkadla a Cyranovy boty z Brna. Nechyběly Střelky a jejich Iva Doudová, ani dětský soubor z Hnojníku Aničky Ševečkové. Přijeli se na nás podívat kamarádi ze Slovenska, hráli jsme opět poprvé od léta náš Zmatek světa, který vznikl na letní divadelní dílně, prostě setkali jsme se s jinými, se sebou samými, s diváky, s Ostravou. Jedli jsme z jedné mísy a spali v tělocvičnách na zemi a o to hezčí to bylo!
Nezbývá než vzpomínat a zase se těšit na již 23. Setkání divadel a lidí v Ostravě v listopadu 2007. Chcete se přijet podívat? Nebo si zahrát? Tak přijeďte, přijďte, jste zváni!
Saša Rychecký
Již jen málokdo z nás si pamatuje na v pořadí 1. Setkání divadel a lidí v Ostravě 17. listopadu 1989 od 17.00 hodin (jen víme, že když jsme v noci přišli domů, zjistili jsme, co jsme to provedli…). Vzpomínky na všechna další Setkání se nám míchají dohromady, už nedokážeme chronologicky seřadit ročníky, představení, soubory, děti, lidi. Ale zůstávají zážitky, vesměs jen ty pěkné (byly-li nějaké nepěkné, paměť milosrdně vše vymazala). Hudradlo a jejich představení plné emocí a radosti z divadla, Mirek Slavík, od něhož jsme se učili dělat divadlo s dětmi, Brnkadla a jejich vedoucí, která je mou pýchou – neb dcerou, soubory z Litvy, z Německa, z Polska. Divadelní soubory dospělých i nesmrtelné (byť dětské) Střelky z Českého Těšína, které nechyběly snad na žádném Setkání. Hudební skupiny, taneční soubory, pěvecké sbory. Tisíce nádherných setkání s tisíci lidí všech druhů, věkových skupin a zájmů.
A je to tak, že rok všechno připravujeme. Pak ty tři čtyři dny uběhnou moc rychle, pár týdnů se ze všeho vzpamatováváme, ale znovu začneme mít chuť a těšíme se na další Setkání. To poslední, už dvaadvacáté v listopadu 2006, pohladilo nádhernými představeními, spoustou rozhovorů s lidmi, které jsme nemohli i několik let potkat a jako bychom se rozešli včera (Radka Svobodová), i obohatilo všechny různými přístupy k divadlu, k hudbě, tanci, ke sdělení a výpovědi. Přesvědčilo nás o nesmrtelnosti divadla, které žije, protože probíhá v konkrétním čase a prostoru a není konzervou. Je nevyzpytatelné, je to dobrodružství přítomné chvíle.
Nechce se mi recenzovat (to dělali členové Dividla na stránkách Ucha), hodnotit, rozebírat všechna vystoupení (bylo jich 26 za ony tři listopadové dny), chci si v sobě nechat ty již trochu rozmazané a vybledlé vzpomínky, které jsou o to silnější a pravdivější. Hráli jsme u nás doma v DIVIDLE Ostrava, ale i v Divadle loutek Ostrava, a také na Slezskoostravském hradu. Podařilo se nám dostat do Ostravy ZUŠ Němčice nad Hanou, ZUŠ Topirambury z Prahy, Brnkadla a Cyranovy boty z Brna. Nechyběly Střelky a jejich Iva Doudová, ani dětský soubor z Hnojníku Aničky Ševečkové. Přijeli se na nás podívat kamarádi ze Slovenska, hráli jsme opět poprvé od léta náš Zmatek světa, který vznikl na letní divadelní dílně, prostě setkali jsme se s jinými, se sebou samými, s diváky, s Ostravou. Jedli jsme z jedné mísy a spali v tělocvičnách na zemi a o to hezčí to bylo!
Nezbývá než vzpomínat a zase se těšit na již 23. Setkání divadel a lidí v Ostravě v listopadu 2007. Chcete se přijet podívat? Nebo si zahrát? Tak přijeďte, přijďte, jste zváni!
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.