KŘENKOVÁ, Jana: Krajská přehlídka recitátorů Dětská scéna Ostrava 10.–11.4.2008
Krajská přehlídka recitátorů Dětská scéna Ostrava 10. – 11. 4. 2008
Krajská přehlídka recitátorů proběhla 10. a 11.dubna 2008 v SVČ Korunka v Ostravě – Mariánských Horách. Pořadatelský tým tradičně připravil zúčastněným příjemnou atmosféru od přijetí účastníků po udržování přátelské atmosféry během obou dní, a v neutuchající péči o to, aby probíhající stavební práce v budově nepříznivě nezasáhly do sváteční nálady, jíž se ostravská přehlídka po léta vyznačuje. Příjemnou změnou pro účastníky z minulých let byl nově upravený světlý a prostornější sál, s možností větrání, rozlohou dobře vyhovující hlasovým možnostem dětí.
Lektorský sbor se tentokrát sešel ve velkém věkovém rozpětí, což je nesporná výhoda, chyběl však muž! (Adina Bálková, Eva Czechová, Hana Čempelová, Adéla Koutná, Jana Křenková, tajemnice poroty Taťána Čempelová)
O průběhu:
Vystoupení zahájilo pět malých účastníků 0. kategorie. Svátečně naladěné děti nechtěně předvedly všechny nešvary trvale přežívajících a nevymýtitelných návyků v přístupu k přednesu nejmenších. Mechanické odříkávání upevňuje podřízenost rytmu na úkor obsahu, nevede k podpoře přirozené mluvy ani ke komunikaci, ale počítá s kouzlem roztomilosti, které se velmi brzy proměňuje v manýru. Nutno konstatovat, že přítomný doprovod vyslechl s velkým zájmem doporučení lektorského sboru pro příští práci, což nám potvrdilo mj. i to, že s malými recitátory nadále pozorně sledovali celý další průběh.
1. kategorii (13 účastníků) jsme nabídli krátkou pohybovou i hlasovou průpravu, což přítomní vnímali jako improvizované vystoupení a odměnili potleskem. Děti byly poté mnohem uvolněnější, přirozenější.
Všichni se vyznačovali soustředěným projevem, který svědčí o svědomitosti přípravy. (Není všude tak běžné, jako v ostravské přehlídce.) V dětských verších se cítí jistě, přednášejí s chutí. Škoda, že dramaturgie není objevná, opakují se osvědčené texty M. Černíka, J. Žáčka, M. Drijverové, Fr. Hrubína. I když zrovna u tohoto autora by se vyplatilo více hledat. Veronika Víchová (M. Kratochvíl: Počítání do čtyř) předvedla pečlivě promyšlený výstup, ale nenavázala kontakt s posluchači.Tím zaujala Barbora Sedláčková (S. Michalkov: Moje štěně), která s radostí vyjádřila osobní vztah ke sdělovanému příběhu.
2. kategorie (12 účastníků) potěšila vcelku prokazatelnou větší vyzrálostí a zkušeností. U všech zúčastněných byly i delší texty výborně zvládnuty pamětně, ale text nebyl významově rozčleněn. S jejich doprovodem jsme diskutovali o úskalí, kdy děti samy už usilují o to, jak text ozvláštnit, upoutat pozornost, ale není jim nabídnuta cesta k promýšlení o čem. Doufejme, že neocenění několika pokusů o snahu upoutat, „zdobit“ na úkor sdělení významu pomůže dětem v další cestě. Čestné uznání získala Michaela Macháčková (Daniel Hevier: Ó) za kultivovaný výstup s dobrou mluvou a zapojením těla do celkového projevu. Na další postup byly navrženy Radka Cabáková (O. D. West: Pavouk a moucha) s africkou pohádkou, již vypravuje živě a mj. i střízlivou mimikou podporuje zaujetí posluchačů. Kateřina Kapolková (I. Procházková: Eliáš) s kráceným úryvkem prózy sděluje téma, které ji zajímá. Má dobře posazený hlas, zřetelnou dikci. Podle daných propozic už nemohl postoupit Kryštof Zelenkov (F.Hrubín: Zvířátka a loupežníci). Jeho vystoupení bylo nabité energií, dobře pracuje se silou hlasu, tempovými změnami, text nezatěžuje, interpretuje s klukovským nadhledem.
Ve 3. kategorii (12 účastníků) se projevily rozpaky u těch účinkujících, kdo nejsou na nabídnutý způsob práce zvyklí (úvodní průpravná pohybová a hlasová část ). Seznámení s prostorem a pohled k divákům před vlastním vystoupením jim prospěl. V jejich dramaturgii začíná převažovat próza (sedm ku pěti), ale vyprávěný příběh se převážně linul v jedné rovině, nestrukturovaný. Děti často netuší, jaký podtext příběh má. Touží předat „humor”, ale přebíjejí humornost textu volenými vnějšími prostředky. Ostřeji se vyhrotily rozdíly mezi prvoplánovým působením na posluchače a promyšlenou prací počínaje výběrem kvalitního textu a volbou adekvátních výrazových prostředků. Ocenění získal Jakub Burýšek (E.Killiamová: Čertovy dudy) za převyprávění jednoduchého příběhu, který ho stále baví a který rád sděluje. Na postup byla navržena Barbora Mechúrová, (J. Prévert: Jak namalovat podobiznu ptáka, D. Fischerová: Vyřezávaná krabička), která překvapila vyzrálostí v přednesu poezie i prózy. Tamara Sumegová (Rachil Baumvolová: Hlasy v trávě) vypravuje příběh s vědomím jeho podtextů, vědomě a nenápadně pracuje s výrazovými prostředky, má dobrou technickou průpravu.
Účastníci i jejich doprovod se účastnili debaty zaměřené v obecné rovině na to, jak jsme vnímali výstupy zaměřené na snahu předvést text a sebe a naopak, na oceněné výstupy, které usilovaly o sdělení tématu a hlubšího vztahu k němu.
4. kategorie (13 účastníků, 7 dívek, 6 chlapců) se vyznačovala dramaturgickou pestrostí a promyšlenou kompozicí při volbě druhého textu. Mladí recitátoři projevili většinou zdravou ctižádostivost, která uzavírala etapu práce na textu. Snaha po povrchní exhibici byla jen výjimečná (ve dvou případech), méně kvalitní texty rovněž. Oceněny byly výstupy, v nichž byla patrná vědomá snaha po osobní výpovědi: Kateřina Laštůvková (K. Legátová: Popelka), Kristián Lazický (P. Hruška, R. Lipus: Průběžná O(s)trava krve), Daniela Pilmajerová (S. Pavelková: Nečuč), Filip Saidl (S. Townsendová: Tajný deník..., J. Wolker: Pokora), Tereza Huczalová (S. Rudolf: Kopretiny pro zámeckou paní). Pro postup byli navrženi: Karel Vaněk (R. Křesťan: První rande a J. Skácel: Píseň o srdci) a Veronika Dombrovská (E. Lear a F. Palahniuk: O holce z plakátu).
Nejen oba postupující, ale všechna vystoupení, celkem 20 textů, vyslechli přítomní s velkou pozorností a soustředěním. (V Ostravě se nespěchá s předčasnými odjezdy, ani nepožaduje změna pořadí kvůli zpátečním spojům.)
Ve shrnující debatě jsme upozornili na to, že v zaujetí tématem není možno pomíjet kulturu řeči, a to nejen zřetelnou artikulaci, ale i péči o přirozenou intonaci a práci s hlasem a dechem.
Úhrnem: Ostravská přehlídka byla podnětná, prokázala, že v kraji je věnována přednesu pozornost. Potěšitelné je, že s věkem dětí stoupá úroveň směrem k výpovědím. Poměr: inspirativní dílna, soutěžní přehlídka a sváteční událost se za přispění pořadatelů, zúčastněných i lektorského sboru podařilo vyvážit.
Jana Křenková
DENÍK DĚTSKÉ SCÉNY - TRUTNOV - 13.-19. ČERVNA 2008
Krajská přehlídka recitátorů proběhla 10. a 11.dubna 2008 v SVČ Korunka v Ostravě – Mariánských Horách. Pořadatelský tým tradičně připravil zúčastněným příjemnou atmosféru od přijetí účastníků po udržování přátelské atmosféry během obou dní, a v neutuchající péči o to, aby probíhající stavební práce v budově nepříznivě nezasáhly do sváteční nálady, jíž se ostravská přehlídka po léta vyznačuje. Příjemnou změnou pro účastníky z minulých let byl nově upravený světlý a prostornější sál, s možností větrání, rozlohou dobře vyhovující hlasovým možnostem dětí.
Lektorský sbor se tentokrát sešel ve velkém věkovém rozpětí, což je nesporná výhoda, chyběl však muž! (Adina Bálková, Eva Czechová, Hana Čempelová, Adéla Koutná, Jana Křenková, tajemnice poroty Taťána Čempelová)
O průběhu:
Vystoupení zahájilo pět malých účastníků 0. kategorie. Svátečně naladěné děti nechtěně předvedly všechny nešvary trvale přežívajících a nevymýtitelných návyků v přístupu k přednesu nejmenších. Mechanické odříkávání upevňuje podřízenost rytmu na úkor obsahu, nevede k podpoře přirozené mluvy ani ke komunikaci, ale počítá s kouzlem roztomilosti, které se velmi brzy proměňuje v manýru. Nutno konstatovat, že přítomný doprovod vyslechl s velkým zájmem doporučení lektorského sboru pro příští práci, což nám potvrdilo mj. i to, že s malými recitátory nadále pozorně sledovali celý další průběh.
1. kategorii (13 účastníků) jsme nabídli krátkou pohybovou i hlasovou průpravu, což přítomní vnímali jako improvizované vystoupení a odměnili potleskem. Děti byly poté mnohem uvolněnější, přirozenější.
Všichni se vyznačovali soustředěným projevem, který svědčí o svědomitosti přípravy. (Není všude tak běžné, jako v ostravské přehlídce.) V dětských verších se cítí jistě, přednášejí s chutí. Škoda, že dramaturgie není objevná, opakují se osvědčené texty M. Černíka, J. Žáčka, M. Drijverové, Fr. Hrubína. I když zrovna u tohoto autora by se vyplatilo více hledat. Veronika Víchová (M. Kratochvíl: Počítání do čtyř) předvedla pečlivě promyšlený výstup, ale nenavázala kontakt s posluchači.Tím zaujala Barbora Sedláčková (S. Michalkov: Moje štěně), která s radostí vyjádřila osobní vztah ke sdělovanému příběhu.
2. kategorie (12 účastníků) potěšila vcelku prokazatelnou větší vyzrálostí a zkušeností. U všech zúčastněných byly i delší texty výborně zvládnuty pamětně, ale text nebyl významově rozčleněn. S jejich doprovodem jsme diskutovali o úskalí, kdy děti samy už usilují o to, jak text ozvláštnit, upoutat pozornost, ale není jim nabídnuta cesta k promýšlení o čem. Doufejme, že neocenění několika pokusů o snahu upoutat, „zdobit“ na úkor sdělení významu pomůže dětem v další cestě. Čestné uznání získala Michaela Macháčková (Daniel Hevier: Ó) za kultivovaný výstup s dobrou mluvou a zapojením těla do celkového projevu. Na další postup byly navrženy Radka Cabáková (O. D. West: Pavouk a moucha) s africkou pohádkou, již vypravuje živě a mj. i střízlivou mimikou podporuje zaujetí posluchačů. Kateřina Kapolková (I. Procházková: Eliáš) s kráceným úryvkem prózy sděluje téma, které ji zajímá. Má dobře posazený hlas, zřetelnou dikci. Podle daných propozic už nemohl postoupit Kryštof Zelenkov (F.Hrubín: Zvířátka a loupežníci). Jeho vystoupení bylo nabité energií, dobře pracuje se silou hlasu, tempovými změnami, text nezatěžuje, interpretuje s klukovským nadhledem.
Ve 3. kategorii (12 účastníků) se projevily rozpaky u těch účinkujících, kdo nejsou na nabídnutý způsob práce zvyklí (úvodní průpravná pohybová a hlasová část ). Seznámení s prostorem a pohled k divákům před vlastním vystoupením jim prospěl. V jejich dramaturgii začíná převažovat próza (sedm ku pěti), ale vyprávěný příběh se převážně linul v jedné rovině, nestrukturovaný. Děti často netuší, jaký podtext příběh má. Touží předat „humor”, ale přebíjejí humornost textu volenými vnějšími prostředky. Ostřeji se vyhrotily rozdíly mezi prvoplánovým působením na posluchače a promyšlenou prací počínaje výběrem kvalitního textu a volbou adekvátních výrazových prostředků. Ocenění získal Jakub Burýšek (E.Killiamová: Čertovy dudy) za převyprávění jednoduchého příběhu, který ho stále baví a který rád sděluje. Na postup byla navržena Barbora Mechúrová, (J. Prévert: Jak namalovat podobiznu ptáka, D. Fischerová: Vyřezávaná krabička), která překvapila vyzrálostí v přednesu poezie i prózy. Tamara Sumegová (Rachil Baumvolová: Hlasy v trávě) vypravuje příběh s vědomím jeho podtextů, vědomě a nenápadně pracuje s výrazovými prostředky, má dobrou technickou průpravu.
Účastníci i jejich doprovod se účastnili debaty zaměřené v obecné rovině na to, jak jsme vnímali výstupy zaměřené na snahu předvést text a sebe a naopak, na oceněné výstupy, které usilovaly o sdělení tématu a hlubšího vztahu k němu.
4. kategorie (13 účastníků, 7 dívek, 6 chlapců) se vyznačovala dramaturgickou pestrostí a promyšlenou kompozicí při volbě druhého textu. Mladí recitátoři projevili většinou zdravou ctižádostivost, která uzavírala etapu práce na textu. Snaha po povrchní exhibici byla jen výjimečná (ve dvou případech), méně kvalitní texty rovněž. Oceněny byly výstupy, v nichž byla patrná vědomá snaha po osobní výpovědi: Kateřina Laštůvková (K. Legátová: Popelka), Kristián Lazický (P. Hruška, R. Lipus: Průběžná O(s)trava krve), Daniela Pilmajerová (S. Pavelková: Nečuč), Filip Saidl (S. Townsendová: Tajný deník..., J. Wolker: Pokora), Tereza Huczalová (S. Rudolf: Kopretiny pro zámeckou paní). Pro postup byli navrženi: Karel Vaněk (R. Křesťan: První rande a J. Skácel: Píseň o srdci) a Veronika Dombrovská (E. Lear a F. Palahniuk: O holce z plakátu).
Nejen oba postupující, ale všechna vystoupení, celkem 20 textů, vyslechli přítomní s velkou pozorností a soustředěním. (V Ostravě se nespěchá s předčasnými odjezdy, ani nepožaduje změna pořadí kvůli zpátečním spojům.)
Ve shrnující debatě jsme upozornili na to, že v zaujetí tématem není možno pomíjet kulturu řeči, a to nejen zřetelnou artikulaci, ale i péči o přirozenou intonaci a práci s hlasem a dechem.
Úhrnem: Ostravská přehlídka byla podnětná, prokázala, že v kraji je věnována přednesu pozornost. Potěšitelné je, že s věkem dětí stoupá úroveň směrem k výpovědím. Poměr: inspirativní dílna, soutěžní přehlídka a sváteční událost se za přispění pořadatelů, zúčastněných i lektorského sboru podařilo vyvážit.
Jana Křenková
DENÍK DĚTSKÉ SCÉNY - TRUTNOV - 13.-19. ČERVNA 2008
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.