HRA O JANU NEPOMUCKÉM z Vamberka, heslo, bibliograf. , zpracoval Vojtěch Ron
HRA O JANU NEPOMUCKÉM z Vamberka
Komedie o sv. Janu Nepomuckém
2. polovina 18. století
Hra o svatém Janu Nepomuckém inscenovaná sousedy ve Vamberku byla sestavena z textu oratoria Ostrotupý meč... J. J. Hlavy, náchodského kaplana, z poloviny 18. století, i z inspirací svatojánské legendistiky i lidových folklorních her. I přes to vytvořil anonymní autor hry samostatné dílo se čtyřmi výstupy. Hra má dvě vrstvy, které se vzájemně prolínají: alegorickou, s postavami Zem česká, Prozřetelnost, Spravedlnost i sborem Andělů a reálnou, s postavami Jana Nepomuckého, bezbožného a zlého Krále Václava, jeho bohabojné ženy Johanny, Služebníka a dvou Katů. V rukopisu nejsou zaznamenány texty písní.
Hra začíná disputací alegorických postav, předpokládajících Janův střet s králem. Jan odchází pomodlit se k Matce boží do Staré Boleslavi. Hned na to v živém obrazu zpovídá Johannu. Král pozoruje \"rozmluvu\" a obává se, že v ní usilují o jeho trůn. Nařídí Katovi uvěznit Královnu. Jan se střetne s Králem, ten na něm žádá prozrazení Johanniny zpovědi, což Jan odmítá. Je uvězněn a mučen. Johanna si v žaláři zoufá, Spravedlnost se u Krále za oba přimlouvá a varuje ho, že bude \"shozen z trůnu\". Jan je Králem pozván k hostině. Marně se snaží vyzvědět Johannino tajemství. Jan odmítá všechny nabídky. Král se rozhodne Jana utopit. Po vynesení ortelu, káže Jan rybám, pak je Katy, za zpěvu Andělů, shozen z mostu, nad nímž se objeví pět hvězd. Hra zahajuje Meroltův úvod a zakončuje ji Katulátor. Sousedská inscenace nepochybně proměnila barokní patetický sloh do herních konvencí sousedské inscenace.
Jeviště mělo být opatřeno oponou (fyrhaňk). Hra předpokládala několik dějišť. Předscénu (před oponou), před obrazem Marie staroboleslavské, místo se zpovědnicí, králova cela, žalář Johanny i Jana a konečně most.
Představení se konalo večer, tedy v místnosti. O prvních představeních není nic známo, dle ústního svědectví byla hrána v okolí Vamberka ještě v polovině 19. století.
Prameny
Hlava, J.J.: Ostrotupý meč zvítězitedlnou korunou okrášlený. To jest: Svatého Jana Nepomuckého jazyk, před časy s Václavem, králem, v boji pravdomluvnosti ostře se potýkající, a proto meč ostrý v potýkání nevybojitedlné zpovědi nepohnutedlně stojící a proto meč tupý, v obojím slavně zvítězující. Od Pána zástupův již před sta a devatenácti léty s korunou časné a věčné slávy obdarovaný. Dnes pod nějakým duchovním podobenstvím Davida a Goliáše skrze musikální jazyk pobožným uším, očím a jazykům představený. A témuž slavnýmu v novém boji zvítěziteli svatýmu Janu Nepomuckýmu s nejvroucnější pobožností obětovaný. Působou Jana Jiřího Hlavy, kněze církevního. S povolením duchovní vrchnosti. Vytištěno v Hradci Králové u Václava Jana Tybelyho. Vydání z r. 1743.
Státní knihovna České republiky - Univerzitní knihovna v Praze, sign.: 54 F 140, Knihopis českých a slovenských tisků (ed. Zdeněk Tobolka), II, č. III, Praha 1946, č.3062.
Komedie o sv. Janě Nepomuckém, Národní muzeum v Praze MS V G 57. [Svázano do jedné knihy s >Komedii o sv. panně mučedlnici Barboře.]
Edice
Král, J.F.: Divadelní hra lidová o sv. Janu Nepomuckém. Ze starého rukopisu ze století XVIII. Český lid, roč. 4., 1895, s. 400-406. [Král nepřepsal hru přesně. S několika opravami ji otiskl Z. Kalista, Selské čili sousedské hry... 1941, s.113-136.]
Židlická A.: Lidové divadelní hry z Vamberka, rig. práce, 1971, kat. etnografie a folkloristiky FF Uk, sign. Ž 1. s. 222-239.
Literatura
Arbes, J. Nejstarší divadelní hra o Janu z Nepomuku, Theatralia I., Sebrané spisy 32, s. 56-77.
Helfert, V.: Hudba na jaroměřickém zámku, Praha 1924, s. 28.
Kalista, Z.: Selské čili sousedské hry českého baroka, Praha 1941, s.113-136, 206-210.
Kopecký, J.: České lidové divadlo barokní, Dějiny českého divadla, I., 1968 red. F.Černý - A.Scherl, s. 315,377 pozn. 119.
Kraus, A.: Husitství v literatuře zejména německé, II., Praha 1918, s.73.
Týž: Památník ochotnického divadla ve Vamberku, Vamberk, 1903.
Port, J.: Divadelní akce řádových škol a bratrstev v období \"Temna\", 2. č., rukopis, v Kabinetu pro studium českého divadla - Divadelní ústav Praha, s.104.
Schmidt, L.: Volksschauspiele vom h. Johann von Nepomuk, Zusammenhänge volksdeutscher Legendenspiele, Volk und Volkstum
(München), II., 1937, s.239-247.
Sochorová, L.: Postava Jana Nepomuckého a lidové divadlo 18. století, Česká literatura, roč. 33, 1985, č. 5, s. 438-446.
Židlická A.: Lidové divadelní hry z Vamberka, rigor. práce, 1971, kat. etnografie a folkloristiky FF Uk, sign. Ž 1. s. 73-77, 108-109, 222-239.
Zpracoval Vojtěch Ron, leden 2000
Komedie o sv. Janu Nepomuckém
2. polovina 18. století
Hra o svatém Janu Nepomuckém inscenovaná sousedy ve Vamberku byla sestavena z textu oratoria Ostrotupý meč... J. J. Hlavy, náchodského kaplana, z poloviny 18. století, i z inspirací svatojánské legendistiky i lidových folklorních her. I přes to vytvořil anonymní autor hry samostatné dílo se čtyřmi výstupy. Hra má dvě vrstvy, které se vzájemně prolínají: alegorickou, s postavami Zem česká, Prozřetelnost, Spravedlnost i sborem Andělů a reálnou, s postavami Jana Nepomuckého, bezbožného a zlého Krále Václava, jeho bohabojné ženy Johanny, Služebníka a dvou Katů. V rukopisu nejsou zaznamenány texty písní.
Hra začíná disputací alegorických postav, předpokládajících Janův střet s králem. Jan odchází pomodlit se k Matce boží do Staré Boleslavi. Hned na to v živém obrazu zpovídá Johannu. Král pozoruje \"rozmluvu\" a obává se, že v ní usilují o jeho trůn. Nařídí Katovi uvěznit Královnu. Jan se střetne s Králem, ten na něm žádá prozrazení Johanniny zpovědi, což Jan odmítá. Je uvězněn a mučen. Johanna si v žaláři zoufá, Spravedlnost se u Krále za oba přimlouvá a varuje ho, že bude \"shozen z trůnu\". Jan je Králem pozván k hostině. Marně se snaží vyzvědět Johannino tajemství. Jan odmítá všechny nabídky. Král se rozhodne Jana utopit. Po vynesení ortelu, káže Jan rybám, pak je Katy, za zpěvu Andělů, shozen z mostu, nad nímž se objeví pět hvězd. Hra zahajuje Meroltův úvod a zakončuje ji Katulátor. Sousedská inscenace nepochybně proměnila barokní patetický sloh do herních konvencí sousedské inscenace.
Jeviště mělo být opatřeno oponou (fyrhaňk). Hra předpokládala několik dějišť. Předscénu (před oponou), před obrazem Marie staroboleslavské, místo se zpovědnicí, králova cela, žalář Johanny i Jana a konečně most.
Představení se konalo večer, tedy v místnosti. O prvních představeních není nic známo, dle ústního svědectví byla hrána v okolí Vamberka ještě v polovině 19. století.
Prameny
Hlava, J.J.: Ostrotupý meč zvítězitedlnou korunou okrášlený. To jest: Svatého Jana Nepomuckého jazyk, před časy s Václavem, králem, v boji pravdomluvnosti ostře se potýkající, a proto meč ostrý v potýkání nevybojitedlné zpovědi nepohnutedlně stojící a proto meč tupý, v obojím slavně zvítězující. Od Pána zástupův již před sta a devatenácti léty s korunou časné a věčné slávy obdarovaný. Dnes pod nějakým duchovním podobenstvím Davida a Goliáše skrze musikální jazyk pobožným uším, očím a jazykům představený. A témuž slavnýmu v novém boji zvítěziteli svatýmu Janu Nepomuckýmu s nejvroucnější pobožností obětovaný. Působou Jana Jiřího Hlavy, kněze církevního. S povolením duchovní vrchnosti. Vytištěno v Hradci Králové u Václava Jana Tybelyho. Vydání z r. 1743.
Státní knihovna České republiky - Univerzitní knihovna v Praze, sign.: 54 F 140, Knihopis českých a slovenských tisků (ed. Zdeněk Tobolka), II, č. III, Praha 1946, č.3062.
Komedie o sv. Janě Nepomuckém, Národní muzeum v Praze MS V G 57. [Svázano do jedné knihy s >Komedii o sv. panně mučedlnici Barboře.]
Edice
Král, J.F.: Divadelní hra lidová o sv. Janu Nepomuckém. Ze starého rukopisu ze století XVIII. Český lid, roč. 4., 1895, s. 400-406. [Král nepřepsal hru přesně. S několika opravami ji otiskl Z. Kalista, Selské čili sousedské hry... 1941, s.113-136.]
Židlická A.: Lidové divadelní hry z Vamberka, rig. práce, 1971, kat. etnografie a folkloristiky FF Uk, sign. Ž 1. s. 222-239.
Literatura
Arbes, J. Nejstarší divadelní hra o Janu z Nepomuku, Theatralia I., Sebrané spisy 32, s. 56-77.
Helfert, V.: Hudba na jaroměřickém zámku, Praha 1924, s. 28.
Kalista, Z.: Selské čili sousedské hry českého baroka, Praha 1941, s.113-136, 206-210.
Kopecký, J.: České lidové divadlo barokní, Dějiny českého divadla, I., 1968 red. F.Černý - A.Scherl, s. 315,377 pozn. 119.
Kraus, A.: Husitství v literatuře zejména německé, II., Praha 1918, s.73.
Týž: Památník ochotnického divadla ve Vamberku, Vamberk, 1903.
Port, J.: Divadelní akce řádových škol a bratrstev v období \"Temna\", 2. č., rukopis, v Kabinetu pro studium českého divadla - Divadelní ústav Praha, s.104.
Schmidt, L.: Volksschauspiele vom h. Johann von Nepomuk, Zusammenhänge volksdeutscher Legendenspiele, Volk und Volkstum
(München), II., 1937, s.239-247.
Sochorová, L.: Postava Jana Nepomuckého a lidové divadlo 18. století, Česká literatura, roč. 33, 1985, č. 5, s. 438-446.
Židlická A.: Lidové divadelní hry z Vamberka, rigor. práce, 1971, kat. etnografie a folkloristiky FF Uk, sign. Ž 1. s. 73-77, 108-109, 222-239.
Zpracoval Vojtěch Ron, leden 2000
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.