Bozkov, Komedie o umučení.......Pašijová hra, heslo zpracoval Vojtěch Ron
KOMEDIE O UMUČENÍ - BOZKOVSKÁ
Bozkovské pašije
asi konec 18. století
Komedie u umučení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, pro rozjímání jednoho každého a pobožného křesťana, co a jak mnoho za nás podstoupil a vystál a svou krev pro nás vylil, aby nás tudy od zatracení vysvobodil. Tak nám tady příklad zanechal, abychme tady zde na světě všecko mile a rádi přetrpěli, potom za ním se do nebe dostali a s ním se radovali. Vypsáno od Antonína Farskýho, v obci bozkovský.
Text:
Z Bozkova (okres Semily) pocházejí dva zápisy Komedie o umučení. Jeden je \"vypsán\" Antonínem Farským (1730? - 1805) \"v obci bozkovský\" a uložen ve Strahovské knihovně, druhý rukopis, který v r. 1885 přepsal místní učitel St. Beránek pro edici F. Menčíka. Editor jen nejasně uvedl, že přepis byl zhotoven podle rukopisu \"který neznámý nám občan v Bozkově nebo v blízkém okolí ve veliké vážnosti chová\", je je nyní nezvěstný. Při juxtapozici lze nalézt jen několik nepodstatných odlišností, ale nelze jednoznačně rozhodnout, zda jde o dva či o jeden a týž rukopis. Strahovský rukopis Komedie o umučení je značně chaoticky zapsán, je v něm mnoho vsuvek, textových přesunů, oprav, škrtů, cizích vpisků. Konec je zapsán jinou rukou. Výsledek je ale pozoruhodný, náleží k vrcholům české prostonárodní dramatické tvoroby.
Pašijová komedie náleží divadelnímu žánru mysterium, má všechny znaky lidové hry. Je složena z vybraných výjevů řazených podle evangelijní chronologie a představujících události Ježíšova života od vstupu do veřejného života až po ukřižování a pohřeb. Zahajuje ji Předmluva. Pak následují dvě scény, zdůvodňující smysl Ježíšova vykupitelského díla, scénu po vypovězení Adama a Evy z ráje, a kratičká samostatná hra (100 veršů) o Pejše (Pýše). Do hry je vsunut i příběh kající Marie Magdalény. Bozkovské mysterium je ukončeno Závěrkem. Přepis strahovské verze má 2183 řádky zapsaných veršů a prozaického textu. Dějstvuje v ní nejméně 60 mluvících postav a několik kolektivních. Zcela vymizel tradiční Opovědník, jemuž zůstal jen prolog a epilog. Postrádáme také texty písní, dělících jednotlivé výstupy, doplňujících orientaci v inscenaci a podporujících duchovní osvojení dramatického jednání. Nahradila je \"muzika\", není ale vyloučeno, že se pod tímto označením skrývá i \"píseň\", alespoň na některých místech (např.: \"Tu je muzika aneb zpěv po vzetí kříže.\"). Zpěv písní je výslovně určen ve scénických poznámkách ve výstupech kalvarských při křižování, losování, při Longinově bodnutí a při vystoupení Veroniky je každý verš uzavřen ve značce pro repetici.
Komedie o umučení je centonem prokazatelně sestaveným z dramatických textů různého původu a asi různé doby, z jezuitské dramatiky (monolog Setníka, hra o Pejše - spor Smrti, Pokory a Pýchy, řada jednotlivých veršů, včetně pokusu o hexametr), z pašijových oratorií (nomenklatura některých kolektivních postav: \"Zástup - Chorus\", \"Knížata\" - \"Biskupové\" (Annáš, Kaifáš) i z jiných pašijových ludů a passiologické literatury (kázání, modlitby, rozjímání). Předlohou dramatizátora Bozkovských pašijí byl především Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše Martina z >Kochemu, nejen pro téměř doslovné citace, ale především typickou kochemovskou spiritualitu a teprve skrze ní nazírané texty Evangelií.
Z ní vyšlo >Lastibořské pašijová hra ve zpracování redakci J. >Havla,
Nějaké pašijové hry byly hrány v Bozkově už v 2.polovině 18. století, s největší pravděpodobností je třeba vyloučit, že tento text je zdejšího původu. Patrně patřil druhé fázi pašijový her - první třetině 19. století.
Doklady o inscenování textu Komedie o umučení v Bozkově nejsou. Patrně je to text, který tu byl hrán na počátku 19. století a pochází odjinud (>Šourkův ze Zásady?).
Strahovský text A. Farského vznikal postupně, je v něm mnoho vsuvek, které docházely autoru rukopisu postupně. Nepatřil k inscenátorům, protože mnohdy nevěděl, jak hra bude postupovat.
Zdá se, že text teprve vznikal, nebo se opisovači text rozsypal, nebo sestavoval text hry podle částí postupně dodávaných.
která není dramatem v pravém sova smyslu, má spád s patrnou snahou krátce a výstižně podat děje e1vangel.
Inscenace:
Dle textu vyžadovala inscenace simultánní scénu. Velký šatnový prostor.
Prameny
Komedie o umučení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, pro
rozjímání jednoho každého a pobožného křesťana, co a jak mnoho za nás podstoupil a vystál a svou krev pro nás vylil,
aby nás tudy od zatracení vysvobodil. Tak nám tady příklad zanechal, abychme tady zde na světě všecko mile a rádi přetrpěli, potom za ním se do nebe dostali a s ním se radovali. Vypsáno od Antonína Farskýho, v obci bozkovský.
Rukopis - Strahovská knihovna sign.: DT V 35. Nový přepis rukopisu u V. Rona.
Menčík F.: Prostonárodní hry divadelní, II. Velikonoční hry, Holešov 1895, s. 1-57. - Též přetisk: Praporec, roč. 3, 1941, č.1, 44 stran. Přepis pro Menčíka pořídil r. 1885 Stanislav Beránek, řídící učitel v Bozkově.
KOMEDIE O UMUČENÍ pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, pro rozjímání jednoho každého a pobožného křesťana, co a jak mnoho za nás podstoupil a vystál a svou krev pro nás vylil, aby nás tudy od zatracení vysvobodil. Tak nám tady příklad zanechal, abychme tady zde na světě všecko mile a rádi přetrpěli, potom za ním se do nebe dostali a s ním se radovali. Vypsáno od Antonína Farskýho, v obci bozkovský
Nějaké pašijové hry byly hrány v Bozkově už v 2.polovině 18. století, nelze ale říci, že tento text je zdejšího původu. Patrně patřil druhé fázi pašijový her - první třetině 19. století.
Prameny
Rukopis - Strahovská knihovna sign.: DT V 35
Literatura
Jakeš, J.: České a německé lidové velikonoční hry na bývalém jazykovém pomezí, disertace FF UK, Praha 1970
Kalista, Z.: Na okraji bozkovské historie, Bozkovský sborník, který připravoval bozkovský farář P. J. Hoffmann, ale po roce 1948 už nesměl vyjít, korekturní výtisk z turnovské tiskárny O. Müllera je v pozůstalosti K.Kinského v Muzeu Českého ráje Turnov.
Kneidl, P. Labyrint světa, O selském nebo sousedském divadle v severovýchodních Čechách, Strahovská knihovna, roč. 10, 1975, s. 123.
Kopecký, J.: České lidové divadlo barokní, Dějiny českého divadla 1, 1968 red. F.Černý - A.Scherl, s. 313-314.
Kubátová, T.: Bozkov, Praha 1943.
Lukasová M.: Dvě české lidové hry o umučení ze severovýchodních Čech, rkp. 1932, FF MU Brno disertace, sign. D 1298/83,
Menčík F.: Prostonárodní hry divadelní, II. Velikonoční hry, Holešov 1895, s. 1-57. - Též přetisk: Praporec, roč. 3, 1941, č.1, 44 stran. .
Port, J.: Tvary divadla v Čechách, I., Stín velké noci 1,IV. Lidové pašije, s.246--250, rkp. v div. odd. Národního muzea v Praze.
Ron, V.: Sousedské divadelnictví severních Čech v 18. století, Divadlo v Kotcích, red. F. Černý, Praha 1992, s.348-360, 442-444.
Týž: Z minulosti pašijových her v českých zemích, Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista, Národní divadlo v Praze, Praha 1998 s. 26-29.
Ryba, B.: Soupis rukopisů Strahovské knihovny PNP, VII., rukopisný dodatkový svazek v Příruční knihovně z r.1974.
Štajnygr, J.K.: Pomněnky z Boskova, Praha 1894, s. 86.
Bozkovské pašije
asi konec 18. století
Komedie u umučení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, pro rozjímání jednoho každého a pobožného křesťana, co a jak mnoho za nás podstoupil a vystál a svou krev pro nás vylil, aby nás tudy od zatracení vysvobodil. Tak nám tady příklad zanechal, abychme tady zde na světě všecko mile a rádi přetrpěli, potom za ním se do nebe dostali a s ním se radovali. Vypsáno od Antonína Farskýho, v obci bozkovský.
Text:
Z Bozkova (okres Semily) pocházejí dva zápisy Komedie o umučení. Jeden je \"vypsán\" Antonínem Farským (1730? - 1805) \"v obci bozkovský\" a uložen ve Strahovské knihovně, druhý rukopis, který v r. 1885 přepsal místní učitel St. Beránek pro edici F. Menčíka. Editor jen nejasně uvedl, že přepis byl zhotoven podle rukopisu \"který neznámý nám občan v Bozkově nebo v blízkém okolí ve veliké vážnosti chová\", je je nyní nezvěstný. Při juxtapozici lze nalézt jen několik nepodstatných odlišností, ale nelze jednoznačně rozhodnout, zda jde o dva či o jeden a týž rukopis. Strahovský rukopis Komedie o umučení je značně chaoticky zapsán, je v něm mnoho vsuvek, textových přesunů, oprav, škrtů, cizích vpisků. Konec je zapsán jinou rukou. Výsledek je ale pozoruhodný, náleží k vrcholům české prostonárodní dramatické tvoroby.
Pašijová komedie náleží divadelnímu žánru mysterium, má všechny znaky lidové hry. Je složena z vybraných výjevů řazených podle evangelijní chronologie a představujících události Ježíšova života od vstupu do veřejného života až po ukřižování a pohřeb. Zahajuje ji Předmluva. Pak následují dvě scény, zdůvodňující smysl Ježíšova vykupitelského díla, scénu po vypovězení Adama a Evy z ráje, a kratičká samostatná hra (100 veršů) o Pejše (Pýše). Do hry je vsunut i příběh kající Marie Magdalény. Bozkovské mysterium je ukončeno Závěrkem. Přepis strahovské verze má 2183 řádky zapsaných veršů a prozaického textu. Dějstvuje v ní nejméně 60 mluvících postav a několik kolektivních. Zcela vymizel tradiční Opovědník, jemuž zůstal jen prolog a epilog. Postrádáme také texty písní, dělících jednotlivé výstupy, doplňujících orientaci v inscenaci a podporujících duchovní osvojení dramatického jednání. Nahradila je \"muzika\", není ale vyloučeno, že se pod tímto označením skrývá i \"píseň\", alespoň na některých místech (např.: \"Tu je muzika aneb zpěv po vzetí kříže.\"). Zpěv písní je výslovně určen ve scénických poznámkách ve výstupech kalvarských při křižování, losování, při Longinově bodnutí a při vystoupení Veroniky je každý verš uzavřen ve značce pro repetici.
Komedie o umučení je centonem prokazatelně sestaveným z dramatických textů různého původu a asi různé doby, z jezuitské dramatiky (monolog Setníka, hra o Pejše - spor Smrti, Pokory a Pýchy, řada jednotlivých veršů, včetně pokusu o hexametr), z pašijových oratorií (nomenklatura některých kolektivních postav: \"Zástup - Chorus\", \"Knížata\" - \"Biskupové\" (Annáš, Kaifáš) i z jiných pašijových ludů a passiologické literatury (kázání, modlitby, rozjímání). Předlohou dramatizátora Bozkovských pašijí byl především Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše Martina z >Kochemu, nejen pro téměř doslovné citace, ale především typickou kochemovskou spiritualitu a teprve skrze ní nazírané texty Evangelií.
Z ní vyšlo >Lastibořské pašijová hra ve zpracování redakci J. >Havla,
Nějaké pašijové hry byly hrány v Bozkově už v 2.polovině 18. století, s největší pravděpodobností je třeba vyloučit, že tento text je zdejšího původu. Patrně patřil druhé fázi pašijový her - první třetině 19. století.
Doklady o inscenování textu Komedie o umučení v Bozkově nejsou. Patrně je to text, který tu byl hrán na počátku 19. století a pochází odjinud (>Šourkův ze Zásady?).
Strahovský text A. Farského vznikal postupně, je v něm mnoho vsuvek, které docházely autoru rukopisu postupně. Nepatřil k inscenátorům, protože mnohdy nevěděl, jak hra bude postupovat.
Zdá se, že text teprve vznikal, nebo se opisovači text rozsypal, nebo sestavoval text hry podle částí postupně dodávaných.
která není dramatem v pravém sova smyslu, má spád s patrnou snahou krátce a výstižně podat děje e1vangel.
Inscenace:
Dle textu vyžadovala inscenace simultánní scénu. Velký šatnový prostor.
Prameny
Komedie o umučení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, pro
rozjímání jednoho každého a pobožného křesťana, co a jak mnoho za nás podstoupil a vystál a svou krev pro nás vylil,
aby nás tudy od zatracení vysvobodil. Tak nám tady příklad zanechal, abychme tady zde na světě všecko mile a rádi přetrpěli, potom za ním se do nebe dostali a s ním se radovali. Vypsáno od Antonína Farskýho, v obci bozkovský.
Rukopis - Strahovská knihovna sign.: DT V 35. Nový přepis rukopisu u V. Rona.
Menčík F.: Prostonárodní hry divadelní, II. Velikonoční hry, Holešov 1895, s. 1-57. - Též přetisk: Praporec, roč. 3, 1941, č.1, 44 stran. Přepis pro Menčíka pořídil r. 1885 Stanislav Beránek, řídící učitel v Bozkově.
KOMEDIE O UMUČENÍ pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, pro rozjímání jednoho každého a pobožného křesťana, co a jak mnoho za nás podstoupil a vystál a svou krev pro nás vylil, aby nás tudy od zatracení vysvobodil. Tak nám tady příklad zanechal, abychme tady zde na světě všecko mile a rádi přetrpěli, potom za ním se do nebe dostali a s ním se radovali. Vypsáno od Antonína Farskýho, v obci bozkovský
Nějaké pašijové hry byly hrány v Bozkově už v 2.polovině 18. století, nelze ale říci, že tento text je zdejšího původu. Patrně patřil druhé fázi pašijový her - první třetině 19. století.
Prameny
Rukopis - Strahovská knihovna sign.: DT V 35
Literatura
Jakeš, J.: České a německé lidové velikonoční hry na bývalém jazykovém pomezí, disertace FF UK, Praha 1970
Kalista, Z.: Na okraji bozkovské historie, Bozkovský sborník, který připravoval bozkovský farář P. J. Hoffmann, ale po roce 1948 už nesměl vyjít, korekturní výtisk z turnovské tiskárny O. Müllera je v pozůstalosti K.Kinského v Muzeu Českého ráje Turnov.
Kneidl, P. Labyrint světa, O selském nebo sousedském divadle v severovýchodních Čechách, Strahovská knihovna, roč. 10, 1975, s. 123.
Kopecký, J.: České lidové divadlo barokní, Dějiny českého divadla 1, 1968 red. F.Černý - A.Scherl, s. 313-314.
Kubátová, T.: Bozkov, Praha 1943.
Lukasová M.: Dvě české lidové hry o umučení ze severovýchodních Čech, rkp. 1932, FF MU Brno disertace, sign. D 1298/83,
Menčík F.: Prostonárodní hry divadelní, II. Velikonoční hry, Holešov 1895, s. 1-57. - Též přetisk: Praporec, roč. 3, 1941, č.1, 44 stran. .
Port, J.: Tvary divadla v Čechách, I., Stín velké noci 1,IV. Lidové pašije, s.246--250, rkp. v div. odd. Národního muzea v Praze.
Ron, V.: Sousedské divadelnictví severních Čech v 18. století, Divadlo v Kotcích, red. F. Černý, Praha 1992, s.348-360, 442-444.
Týž: Z minulosti pašijových her v českých zemích, Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista, Národní divadlo v Praze, Praha 1998 s. 26-29.
Ryba, B.: Soupis rukopisů Strahovské knihovny PNP, VII., rukopisný dodatkový svazek v Příruční knihovně z r.1974.
Štajnygr, J.K.: Pomněnky z Boskova, Praha 1894, s. 86.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.