Sokol, Přehled sokolských sletů 1882 - 2000

Přehled všech sokolských sletů
Ve světě snad neexistuje sportovní událost, která by měla delší tradici než sokolský slet. Vždyť i
novodobé olympijské hry jsou o čtrnáct let mladší. Mají sokolské slety po více než 120 letech co říct
současné generaci, která žije v době nastupujících informačních technologií, globalizace a také virtuální
reality? Nesporně ano, a to nejen sokolům, pro něž je slet vyvrcholením sokolské činnosti v celé její šíři,
ale také široké veřejnosti. Pro sokoly je slet přehlídkou aktivit, jimž se pravidelně věnují po šest let mezi
slety – a to nejen ve všestrannosti, na sletu reprezentované především hromadnými skladbami, ale také v
jednotlivých sportech, jichž je v Sokole zastoupeno na šest desítek a z nichž se některé představují na
sletových sportovních soutěžích, stejně jako pro amatérské soubory – divadelní, hudební, folklórní,
pěvecké, loutkářské.
Svět není jen počítačová obrazovka a virtuální realita, život není jen izolace před obrazovkou, ale lze ho
žít aktivně podle svých zájmů a zálib, bez rozdílu generací, při setkávání s ostatními lidmi – i takto lze
vyjádřit poselství všesokolského sletu 2006, v pořadí již čtrnáctého, široké veřejnosti.
Sokolské slety mohou připadat, že jsou svým scénářem stejné nebo podobné: hromadná vystoupení
cvičenců, další doprovodné sportovní a kulturní akce. Odhlédneme-li, že i hromadná tělocvičná
vystoupení se lety vyvíjejí – v pohybu i doprovodné hudbě, v náročnosti atd. –, je třeba vidět, že každá
skladba má svou myšlenku, vyjadřuje či odráží aktuální postoje k dění ve společnosti i ve světě. Proto
každý slet je jiný – nejvýraznějšími příklady jsou slety v roce 1938 (vyjadřující odhodlání bránit svou
vlast) a v roce 1948 (který se stal tichou demonstrací proti komunistickému režimu). V následujících letech
pak sokolské slety v zahraničí nesly základní společnou myšlenku: sokolské ideje nezahynuly, i přes
nevůli režimu Sokol stále existuje a hlásá myšlenku svobody a demokracie.
Jaké tedy byly dosavadní sokolské slety?

I. slet 1882
se konal 18. června na Střeleckém ostrově v Praze, kde cvičilo 720 mužů pod vedením náčelníka
dr. Miroslava Tyrše. V průvodu pochodovalo 1572 krojovaných sokolů s 57 prapory, nadšeně
pozdravovaných vlasteneckými Pražany. Byla to vlastně veřejná cvičení Sokola Pražského, které se stalo
prvním článkem slavné historie všesokolských sletů. Na začátku roku 1882 pozvala mateřská jednota
pražská všechny tehdejší sokolské jednoty, aby zároveň s ní oslavily památku dvacátého výročí založení
a trvání pražské jednoty. Památná neděle 18. června 1882, kdy se poprvé zaskvěl v nádherném
pochopení myšlenek sokolských všesokolský slet, byla zahájena položením věnce u hrobu prvního
sokolského starosty Jindřicha Fügnera na Olšanském hřbitově.

II. slet 1891
se uskutečnil v Královské oboře během Jubilejní výstavy. Přes 2400 cvičenců předvedlo prostná a různé
závody před 7000 diváky, Prahou pochodovalo více než 5000 členů včetně přátelských delegací z ciziny.
Na slet přijeli sokolové z Moravy, Slezska, z Ameriky, sokolové chorvatští, slovinští, velmi početná byla
delegace polských sokolů. Doplňkem a součástí sletu byla sletová výstava.

III. slet 1895
proběhl v době Národopisné výstavy českoslovanské a konal se poprvé na letenské pláni. Mezi 5000
cvičenci byl též dorost a jízda, závodů a průvodu se zúčastnili i zahraniční hosté. Program sledovalo již
přes 30 000 diváků. Slet se konal v napjaté situaci po procesu s Omladinou a kdy Prahu tísnil výjimečný
stav. V sobotu 29. června se konaly závody na nářadí, večer se konalo v Národním divadle slavnostní
představení Smetanovy Prodané nevěsty a v Národním domě na Královských Vinohradech se současně
konala sokolská beseda. V neděli byl pořádán průvod, odpoledne pak vystoupilo přes 5000 cvičenců
včetně hostů, jimž bylo vystoupení na sletu dovoleno. Večer se konalo zvláštní sokolské vystoupení ve
výstavním amfiteátru – rej s lampiony za doprovodu hudby Sokola Pražského.

IV. slet 1901
byl ve znamení velké účasti slovanských hostů a poprvé vystoupily sokolské ženy – slet přinesl kromě
cvičení mužů a dorostenců též vystoupení 876 žen s kužely. Soutěží se zúčastnili i borci z Vídně, Francie,
Polska a Slovinska. Na sletovou výstavu zval plakát Mikoláše Alše, průvod 11 000 sokolů končil holdem
městu Praze na Staroměstském náměstí. V rámci sletu byl také uspořádán společný výlet sletových
účastníků na památný Karlův Týn (Karlštejn), který svým nadšeným průběhem ještě více utužil pouta
vzájemné slovanské družnosti. Velkolepou podívanou se stalo cvičení sokolské jízdy.

V. slet 1907
byl prvním „velkým“ sletem a trval čtyři týdny. Vystoupila i školní mládež a ženy v moravských krojích.
K tělocvičným závodům ČOS a EUG se sešlo 194 družstev z českých zemí i ze zahraničí. Poprvé byla
uvedena sletová scéna „Šachový turnaj“, zobrazující vítězství husitů nad Zikmundem. Na Vltavě byla
uspořádaná regata s ohňostrojem. Průvodu se zúčastnilo přes 12 tisíc členů a sokolská jízda.

VI. slet 1912
byl společnou akcí Svazu Slovanské sokolstvo a trval pět týdnů. Cvičilo a závodilo přes 30 000 sokolů,
diváků přišlo desetkrát tolik. Vystoupili i cvičenci z Ameriky, z Francie a ze slovanských zemí. Scéna
„Marathon“ s 1500 účastníky byla holdem antice i povzbuzením národa. V době sletu byla v přízemí
Staroměstské radnice instalována sokolská výstava, která se těšila velké pozornosti. Sletem žila celá
Praha – po městě byly pořádány koncerty, besedy, slavnostní a zábavné večery, představení v Národním
divadle a velké večery na slavnostně osvětleném výstavišti.

VII. slet 1920
se konal jako poslední na letenské pláni, ale jako první slet v samostatné Československé republice.
Vystřídalo se zde přes 100 000 cvičenců, které sledovalo přes 500 000 diváků, přítomen byl i prezident
Masaryk. Poprvé se konaly středoškolské hry a vystoupila i nová čs. armáda. Oslavou vzniku republiky se
stala scéna „Stavba sochy svobody“. V průvodech prošlo Prahou 78 000 sokolů. Zásobování sletu
„nakrmilo“ celou vyhladovělou metropoli. Poprvé zazněl pochod Josefa Suka „V nový život“. V rámci sletu
byl slavnostně položen základní kámen k Žižkovu pomníku na vrchu Žižkově, v Uměleckoprůmyslovém
muzeu byla uspořádána sokolská výstava „Sokolstvo v umění výtvarném“.

VIII. slet 1926
se konal již na Strahově. Přijelo 140 tisíc cvičenců, které shlédlo na 800 tisíc diváků. Ve třech průvodech
pochodovalo přes 80 000 sokolů. Gymnastických závodů ČOS a Svazu Slovanské sokolstvo se zúčastnilo
200 družstev. V novém sídle ČOS v Tyršově domě bylo otevřeno sokolské muzeum a byla odhalena
Tyršova socha. Prezident T. G. Masaryk věnoval sokolstvu vlajku. Ke sletové scéně „Kde domov můj“
přispěli přední čeští umělci. Zahajovacím podnikem sletu byla již 3. ledna sletová beseda v Tyršově domě.
Koncem ledna se jako součást sletu konaly první lyžařské závody ČOS v Jilemnici. Součástí sletu byl
Sokolský veletrh na novém výstavišti. Pořad VIII. všesokolského sletu poprvé přenášel v reportážích
Československý rozhlas.

IX. slet 1932
se stal oslavou 100. výročí narození dr. Miroslava Tyrše, sletová scéna měla název „Tyršův sen“.
Uskutečnil se rozestavný běh z devíti míst vlasti, zimní sletové hry, středoškolské hry, obecný závod
slovanského sokolstva, četné kulturní programy, sportovní a osvětové soutěže. Cvičenců přijelo 190 tisíc,
diváků přes milion, konaly se tři průvody se 100 000 účastníky. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský.
V Průmyslovém paláci byla uspořádána velká sletová výstava a vzdělavatelský sbor ČOS zařadil do
sletového pořadu i tři soutěže: závod pěvecký, divadelní a loutkářský, konaly se také závody mužů a žen
v pódiových vystoupeních.

X. slet 1938
se konal v době fašistické hrozby. Slavná prostná „Přísaha republice“ cvičilo 30 000 mužů najednou,
stejný počet žen předvedl originální rej jako první „velkou choreografii“. Všechny průvody vyzněly
manifestačně. Prezident Edvard Beneš daroval Sokolu prapor (na který připjal později Válečný kříž).
Cvičilo na 350 000 účastníků, diváků přišlo přes dva miliony. Slet se stal povzbuzením národa před
mnichovskými událostmi. Součástí sletu bylo skvělé vystoupení československé armády a devětkrát
opakovaná nezapomenutelná scéna „Budovat a bránit“. Součástí sletu byla také sokolská výstava
v Průmyslovém paláci na starém výstavišti.

XI. slet 1948
připravovaný hned po válce se uskutečnil až po únorovém puči komunistů. Prostná mužů „Věrni
zůstaneme“ vzpomněla sokolů umučených za války, moderní skladbu s kužely musely promoklé
ženy pro úspěch opakovat. Ojedinělé bylo i vystoupení 2500 táborníků. Počet cvičenců překonal
půl milionu. Během průvodu dorostu i členstva došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu
Gottwaldovi. Po sletu bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola a existenčně postiženo
přes 11 000 členů. Hned z průvodu bylo pozatýkáno na 200 bratrů a sester.

1948 – 1990: slety československého sokolstva v zahraničí
I když po únoru 1948 byl Sokol v Československu umlčován a tradice všesokolských sletů byla přerušena,
sokolské ideje se komunistům vykořenit nepodařilo, stejně jako tradici sokolských sletů. Sokolské slety
neskončily XI. sletem v roce 1948, pokračovaly dále ve svobodných a demokratických zemích, tam, kde
se usadili sokolové před mnoha lety a kam se uchýlili sokolové-exulanti po roce 1948 a 1968.
Zásluhu na tom, že tradice sletů pokračovala, má Ústředí československého sokolstva v zahraničí, které
v exilu pečovalo o odkaz Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, a také vedle každodenní sokolské činnosti
organizovalo i sokolské slety. V prvních letech po únoru 1948 to byly slety jednotlivých zahraničních
sokolských žup (již v roce 1948 se konal slet československého sokolstva v zahraničí v italském Bagnoli,
v září téhož roku v německém Ludwigsburgu a následující rok v červnu v Murnau; sokolská župa v exilu
Dr. Edvarda Beneše, uspořádala slet v srpnu 1949 v Eichstattu), od roku 1962 pak pravidelně Ústředí
pořádalo slety, jichž se účastnily sokolové ze zemí, kde sokolské jednoty působily.

Od roku 1962 do roku 1990 uspořádalo Ústředí československého sokolstva v zahraničí celkem sedm
sletů, konaly se rovněž slety jednotlivých zahraničních žup na americkém kontinentě a v Evropě. Župa
Kanadská uspořádala osm sletů – v letech 1953, 1962, 1980 a 1984 v Torontu, v roce 1960 v Norandu a
v letech 1955, 1967 a 1988 v Montrealu. V Evropě se v roce 1954 konal „Slet odvážných sokolů“ v Paříži.
Župa Švýcarská uspořádala své slety v letech 1976 (Baden), 1982 (Windisch) a 1990 (Windisch).
Rakouský Sokol uspořádal slet 29. 6. – 1. 7. 1956 k 90. výročí založení vídeňského Sokola, další dva
pouze vídeňské slety se konaly 15. června 1986 a 24. června 1990. Své slety pořádali pravidelně
sokolové ve Spojených státech amerických – poslední, XXI. slet, uspořádala Americká obec sokolská
v červnu 2005.
Pokud tedy má být seznam všesokolských sletů úplný, musí obsahovat i slety pořádané Ústředím
československého sokolstva v zahraničí. A to i přesto, že ve svém názvu nenesly označení všesokolský a
byly číslovány samostatně.

I. slet: Vídeň, 6. – 9. července 1962
Vystoupilo na něm 363 cvičenců, 30 sokolů jihoslovanských a ruských.
Po úspěchu prvních dvou sokolských sletů konaných zahraničním sokolstvem po válce mimo hranice naší
vlasti – Evropského okrsku v roce 1954 v Paříži a župy Vídeňské v roce 1956 ve Vídni, a po konání tří
sletů Kanadského Sokola (I. v roce 1953 v Torontě, II. v roce 1955 v Montrealu a III. v roce 1960
v Norandě) usnesl se výbor Ústředí československého sokolstva v zahraničí uspořádat ve Vídni I. slet Čs.
sokolstva v zahraničí, a to v roce 100. výročí založení Sokola. Slet vyvolal veliký zájem ve všech zemích
svobodného světa, kde se nacházeli krajané a exulanti. Na slet přijely výpravy z USA a Kanady,
z marocké Casablanky, z Londýna, Paříže, Bruselu, Curychu, Mnichova, Stockholmu a Västeras ve
Švédsku. Jihoslovanští sokolové přijeli z Argentiny a Evropy, členové Ruského Sokola v zahraničí
přicestovali z Paříže. Zahajovacím podnikem sletu byl skvělý sletový koncert, který řídil Rafael Kubelík –
program byl zahájen Blaníkem ze Smetanova cyklu Má vlast a ukončen slavnostním Sukovým pochodem
V nový život.
V době konání tohoto sletu byl starostou Ústředí Československého sokolstva v zahraničí br. Antonín
Hřebík, předsedou sletového výboru br. Weirauch. Řízením sletu byli pověření br. L. Musil, ses. M.
Fechtnerová (Vídeň), br. O. Karásek, ses. M. Provazníková, náčelnictvo Ústředí.

II. slet: Montreal, 1. – 2. července 1967
Pět let po úspěšném I. sletu se konal II. slet u příležitosti světové výstavy EXPO 67 v kanadském
Montrealu. Byl pořádán přímo na výstavišti, v rámci „Československých dnů setkání“, jimiž se představil
zástupcům všech světadílů tvůrčí, činorodý duch sokolské myšlenky Tyrše a Fügnera. Na
Československých dnech setkání manifestovala sokolská zásada zdravého ducha ve zdravém těle, neboť
tam soutěžil výkvět sil nejen fyzických, ale i duchovních, reprezentovaných zasedáním Společnosti pro
vědy a umění, Stálé konference slovenských demokratických exulantů, Československého národního
sdružení v Kanadě a byla pořádána výstava českého a slovenského písemnictví. Sokolská myšlenka
činorodého bratrství a demokratické spolupráce spojovala symbolicky vrcholné podniky všech krajanských
organizací v Kanadě s projevy četných sesterských spolků ze sousedních Spojených států i z celé Evropy.
První sletový den se konaly závody na nářadí, v nichž změřilo síly celkem 156 závodníků. Hlavní
vystoupení 2. července zahájil předseda sletového výboru, starosta Kanadského Sokola br. Bedřich Falta,
hlavní projev přednesl starosta Ústředí br. A. Hřebík. Celkem v tento den vystoupilo 360 cvičenců a
dalších 250 hostů – studentek montrealských středních škol. Závody i vystoupení na hlavním sletovém
dnu řídili náčelník a náčelnice Ústředí Jan Waldauf a Marie Provazníková.

III. slet: Vídeň, 1. – 3. července 1972
Třetí slet se konal v 110. roce trvání sokolstva a také čtyři roky poté, co ve vlasti došlo k pokusu o obnovu
Sokola v době Pražského jara 1968, jemuž učinila konec srpnová sovětská okupace. Závodů na nářadí a
her (volejbal, basketbal) se zúčastnilo celkem 155 závodníků. Hlavní sletový den se konal v neděli 2.
července v prostředí na sokolské slety nezvyklém – v uzavřené a kryté dvoraně vídeňské Stadthalle.
Poprvé byl na sletu Ústředí československého sokolstva v zahraničí zastoupen Sokol z Austrálie,
příslušníky jednoty Sydney. Zastoupeny byly také nové jednoty ve Švýcarsku, založené příslušníky
„posrpnového“ exilu, jednoty Americké obce sokolské, Slovenské tělocvičné jednoty Sokol v USA,
nastoupili také zástupci Jugoslávského Sokola ve svobodném světě, Dělnického Amerického Sokola a Čs.
Orla ve Vídni. Celkem se hlavního sletového vystoupení zúčastnilo 366 cvičenců a cvičenek. Starostou
Ústředí byl br. A. Hřebík, starostou sletového výboru br. J. Roušar. Slet řídili náčelník a náčelnice Ústředí
br. Jan Waldauf a ses. Vlasta Waldaufová.
Poslední sletový den, 3. července, se konal II. sjezd Čs.sokolstva v zahraničí. Sjezd mimo jiné přijal
„Sokolský manifest“, který byl po sletu rozeslán představitelům vlád demokratických států, vysílán
rozhlasem Svobodné Evropy také do Československa a uveřejněn v mnoha časopisech.

IV. slet: Curych, 2. – 5. července 1976
Svým průběhem počtem cvičenců a diváků, svou úrovní a zejména nadšeným, srdečným a bratrským
ovzduším překonal tento slet všechna očekávání a byl do té doby nejúspěšnějším. Sletu poprvé
předcházely Zimní sletové hry, které se konaly ve dvou částech – první byly závody v obřím slalomu
31. ledna a 1. února v Unteribergu ve Švýcarsku, na nichž soutěžilo 130 závodníků všech složek. Druhou
částí byly závody v běhu na lyžích 13. a 14. března v Jachenau v Bavorsku za účasti 25 závodníků. Slet
byl zahájen v pátek 2. července seznamovacím večerem, v sobotu se celý den konaly sletové závody (53
závodníků), v soutěži ve volejbalu nastoupilo 16 sokolských družstev. Hlavní sletový den, v neděli 4.
července, vystoupilo celkem 580 cvičenců a 165 hostů a sledovalo ho přes 7000 diváků. Slet byl ukončen
v pondělí sokolským sněmováním – dopoledne se konal III. sjezd Čs. sokolstva v zahraničí, jehož
součástí byl odpoledne následující sjezd cvičitelských a vzdělavatelských sborů Čs. sokolstva v zahraničí.
Slet v Curychu byl velice dobře připravený. Švýcarský okrsek pro něj organizoval velký počet nácvičných
a secvičných. Slet byl hodnocen jako jeden z nejlépe organizovaných zahraničních sletů v rámci Ústředí
Sokola v zahraničí. To vedlo k tomu, že Ústředí změnilo Švýcarský okrsek na župu, k čemuž došlo v
Curychu 30. 10. 1976.
Starostou Ústředí byl v době curyšského sletu br. A. Hřebík, předsedou sletového výboru V. F. Svoboda.
Slet řídilo náčelnictvo Ústředí, br. Jan Waldauf a ses. Vlasta Waldaufová.

V. slet: Vídeň, 2. – 5. července 1982
První den sletu zahájil sletový turnaj v odbíjené žen a mužů, odpoledne přijal sokolskou delegaci prezident
Spolkové republiky Rakousko. V sobotu 3. července byly na pořadu sletové závody v nářaďovém
tělocviku, večer se pak konala slavnostní sletová akademie. Hlavní sletový den s veřejným vystoupením
byl v neděli – po společném nástupu všech složek a slavnostním zahájení byla na programu společná
cvičení, prostná žactva a dorostu, vystoupení hostů, Slovanské tance (taneční vystoupení v národních
krojích), ukázka cvičení na nářadí, gymnastika na moderní rytmy (zvláštní vystoupení žen a dorostenek
sokolské župy Vídeňské), závody župních štafet a společná cvičení prostná mužů a žen. Vystoupilo přes
790 cvičenců. Starosta Ústředí br. Jan Waldauf byl předsedou sletového výboru Ústředí, předsedou
sletového výboru župy Vídeňské byl br. František Sion. Slet řídilo náčelnictvo Ústředí, br. Ludvík Musil a
ses. Gisela Sionová.
V pondělí, 5. července, navázal na slet IV. sjezd Československého sokolstva v zahraničí a Den sokolské
mládeže.

VI. slet: Curych, 3. – 7. července 1986
Po úspěšné organizaci IV. sletu v roce 1976 se po deseti letech stal švýcarský Curych opět hostitelem
sokolského sletu. Závěrečného cvičení se zúčastnilo 515 cvičenců, celkově na sletu vystoupilo 1000
cvičenců.
Starostou Ústředí byl br. Jan Waldauf, předsedou sletového výboru byl br. Veselý, po jeho úmrtí v březnu
1985 F. V. Svoboda. Slet řídilo náčelnictvo Ústředí, br. Zoder a ses. Bergová. Přesto, že slet propršel a
musely se zrušit generální zkoušky, byl to jeden z nejhezčích sletu zahraničního Sokola.

VII. slet: Paříž, 5. – 8. července 1990
Pařížský slet se konal několik měsíců po pádu komunismu ve vlasti. Díky novým politickým poměrům
v Evropě mohla pařížský slet navštívit i řada sokolů z Československa. Pařížského sletu se zúčastnila
poprvé i poměrně silná výprava ČOS v čele s prvním starostou obnovené České obce sokolské
br. B. Petrákem.
V závěrečném cvičení na pařížském sletu vystoupilo 764 cvičenců. Starostou Ústředí byl v této době br.
R. Fiala, předsedou sletového výboru br. R. Rada. Slet řídilo náčelnictvo, br. B. Zoder a ses. D. Bergová.


Slety po roce 1989 – opět ve vlasti
Po pádu komunismu v listopadu 1989 se mohly slety vrátit tam, kde vznikly a kde se tradičně konaly – do
Prahy. Nejprve se ale musela obnovit Česká obec sokolská, stejně jako řada sokolských tělocvičných
jednot. Sokolové při obnově Sokola v České republice museli překonat řadu překážek s tím spojených, ale
od prvních okamžiků obnovení činnosti začali připravovat všesokolský slet. Prvního, jehož se mohli
sokolové v ČR svobodně zúčastnit – byť především v roli diváků – byl slet v Paříži v roce 1990. O čtyři
roky později ale již mohli sami na Strahově vystoupit a české veřejnosti předvést, že sokolské ideje
v české společnosti pevně zakořenily a mají v ní své nenahraditelné a opodstatněné místo.

XII. slet 1994
se konal po 46leté přestávce. Na Strahově vystoupilo asi 23 000 cvičenců, z toho 1800 ze zahraničí.
Proběhly sportovní soutěže, kulturní a společenské akce, dojemné bylo setkání zahraničních sokolů na
představení Prodané nevěsty v Národním divadle. Na tribunu přišel i prezident Václav Havel. V úvodu
vystoupení se ozvaly pražské zvony a Sukův pochod V nový život. Menšímu počtu cvičenců ve skladbách
se zajímavě přizpůsobila velkoplošná choreografie. Slet byl důkazem, že Sokol opět žije.

XIII. slet 2000
byl součástí Národních dnů sportu a kultury v akci Praha - evropské město kultury 2000. Předcházely mu
župní slety na 35 místech ČR, 13 sletových vrcholů zdolali turisté, dále se uskutečnily sportovní soutěže,
přehlídky kulturních souborů, výstavy, mezinárodní konference o Sportu pro všechny. Na stadionu E.
Rošického předvedli 12 společných skladeb cvičenci všech věkových kategorií ČOS, ČASPV a Sokola na
Slovensku. Úspěch měl Národní sletový večer s vystoupením menších skupin. Celkem si na Strahově
zacvičilo 25 000 cvičenců, z toho 800 sokolů ze zahraničí (z Ameriky, Evropy, Austrálie). Průvod Prahou
byl stejně početný.
Prameny: Jan Waldauf, archiv Ústředí, Kanada,
Památníky sokolských sletů v zahraničí,
Zdeněk Kubín, Česká obec sokolská
Zpracovala : Eva Svobodová, vzdělavatelka župy Švýcarské,
doplnil podle dostupných materiálů Georg Jordan, starosta župy Švýcarské