Ron, Vojtěch, excerpce k pojmu lidové divadlo
Lidové divadlo, pojem, excerpce Vojt. Rona
Witold OSTROWSKI,
FOLK PLAY
(angl. "lidový kus" nebno "lidová hra".
Označení zábavy - představení se slabou osnovou akcí, hraného mummers (převlečení) - proto zvaného též MUMMER`S PLAY nebo MUMMING PLAY (hra v převlečení).
Až do poloviny 19. století folk plays byly hry na vesnicích celé Velké Britanie u příležitosti svátků a lidových obřadů, jako Vánoce, PLOUGH MONDAY (pondělek po třech králích), MAYDAY (jarní svátek slavený 1. máje), HOBBY HORSE (lajkonik slavený na jaře) a HAVERST HOME (dožínky).
Mezi obřadovými zábavami charakteristickými pro britskou kulturu se objevily: tanec dokola MAY POLC májového sloupu ověšeného stuhami; mečový tanec (SWORD DANCE) a MORRIS DANCE, pro něhož někteří hledají název dle mauretánského tance. Někteří z těchto tanců nebo mečový souboj je částí FOLK PLAYS hraných porůznu i dodnes.
FOLK PLAY, byť krátce, skládá se obvykle ze třech částí: prezentaci (PRESENTATION) postavy, vlastního "dramtu" a sbírky peněz pro herce amatéry (QUETE nebo COLLECTION). V obsahu jejich akcí mimo další rozdíly se objevují zvláštní motivy: boje s meči, smrt a navrácení k životu. Folkloristé vidí v nich pozůstatky po původním rituálu spojeným s umíráním a osvobozováním přírody, jarním odchodem zimy a zajištěním plodnosti země.
Texty her jsou předávané z úst do úst jsou primitivně rýmované, charakter přednesu a akcí je farsový, v čemž se vyjadřuje intence zábavy, zastupující dávnou a zapomínanou rituální intenci.
K nejpopulárnějším FOLK PLAYS náleží ST. GEORGE PLAYS - hra o sv. Jiří, potom Anglie, hraná ve vánočním období, častro popisovaná (m.j. v románu T. Hardyho, The Return of thew Native, 1878) a zapsaná (E.K. Chambers uvádí 27 tištěných verzí textu.) Podle textu dr. Fredericka G. Lee vchází venkovští herci se zpěvem představující krále Alfréda, jeho ženu, Krále Williama, Starého krále Cole`a (Old King Cole jest ekvivalentem našeho krále Cwieczka), Obr Blunderbore`a, Malého Jacka, Otce Christmas (zosobnění božího narození), sv. jiřího, Starodávného Smoka, šaška Merry Andrew, starého Doktora Balla a Morris-Men. Herci utvářejí kolo, postaví se na jednu stranu a představují se. Obr Blunderbore a malý Jack vyzývá všechny krále do boje a stojí zvlášť. Vychází sv. Jiří a vyzývá do tence MORRIS -MEN a když zatančí MORRIS DANCE, křesťanský rytíř udeří Smoka, který zařve a pokouší se štípnout krále Alfréda. Následuje obecná bitka za zvaků bubnu a píšťalky a všichni padají jak mrtví. Vystoupí dr. Ball a uzdravuje všechny pilulkami. Jenom Smok raněný sv. Jiřím umírá v křečích otrávený velkou pilulkou. Tehdy vejde FATHER CHRISTMAS (boží narození - Vánoce), přeje bohatství chleba, ovcí, ohně do komínu, peněz a pudinku. Usmíří bojující a hra končí chorálním vyzváním božího požehnání. Současně se provádí sbírka pro herce.
Smok je nazvaný ve hře " Smokem starodávným" a "starým Nickem", což znamená Satana. Sv.Jiří, rerprezentující Anglii, raní ho, a tajemný Dr. Ball ho dopíjí. Tehdy nastane Boží narození z hojností všeho. Možno tu zachytit starší obřadovou vrstve - tanec Moriis Menu, boj i vzkříšení Dr. Ballem (on je kýmkoliv) svázané se svátkem Zimních hodů (YULETIDE) - a křesťanskou alegorií války sv. Jiří s Ďáblem, dávající cestu Božímu narození, přinášejícímu pokoj a hojnost.
V některých verzích ST. GEORGE PLAY sv. Jiří bojuje s tureckým rytířem, který postupně ztrácí sílu a umírá. V jiných sv. Jiří proměnil se v Krále Jiřího bojujícího proti napoleonské invazi. Ale Doktor vždycky křísí zabité.
O prvním pondělku po Třech králích, zvaném PLOUGH MONDAY (doslovně "pluhový pondělek") v Cropwell v hrabství Nottingham a v hrabství Lincoln hráno PLOUGH MONDAY PLAY. Z fragmentárních zápisů a popisů je vid ět svazek obsahový s prací na poli. Ve hře vystupují následující osoby: TOM THE FODL (Hloupý Tom), RECRUITING SEARGENNT (Verbující seržant), rekrut zvaný Ribbouer, tři hrubiáni, Doktor Belzebub, Young Lady (Mladá paní) a Old Dame Jane (Stará paní Jane). Ribboner usiluje o ruku Young Lady, dostane košem a jde k vojsku. Tehdy Belzebub udeří ji hůlkou a zabije. Ale Doktor ji vrací život. Hra končí tancem a zpěvem. Hrubiáni v ní popisují hospodářské zájmy a práci.
V MAY DAY PLAYS - vystupuje Robin Hood, Maid Marian, Little John a jiné postavy z legendy a populárním vyhnanci. Text REVESBY SWORD PLAY, hraný ještě ke konci 18. století v Revesby v hrabství Lincoln (104) jeho Plough Monday Plays), byl zapsaný v "Foklore Journal (VII, 338) T.F. Ordisch-em. Vystupují v ní mečoví tanečníci Fool (Hlupák nebo Blázen) a čtyři jeho synové: PICKLE HERRING (marinovaný sleď) , Blue Breeches (modré kalhoty), Pepper Breches (pestré kalhoty) a Ginger Breeches (zrzavé kalhoty). Vedle nic Mr. Allspice (Pan Všekořenný) a dívka Cicely. Fool vede boj z Hobby Horse (lajkonik) a Smokem. Synové ho chtějí zabít. Jejich meče křižují se kolem šíjí klečícícho a jeho usnutí, ale na dupnutí Pickle Herringa Fool je vrací k životu. Následují další tance s meči a zálety Blázna a jeho synů k Cicely.
Do folk plays počítá se též THE SHETLAND SWORD DANCE - šetlandský mečový tanec. Spojení tohoto tance - navazujícího na Morris Dance - s fokl lys stává se velmi výrazné, když si zpřítomními, že představuje jakousi událost, v které každé z účastnících se osob bere v něm podíl, když hraje určitou roli. Náleží k nim Fool přestrojený za zvíře, kůže s měchýřem a kravským ohonem, tanečníci a žena jsou přestrojeni za ženou zvanou Bessy. Tanečníci mají začervenalé tváře, u nohou zvonky a v rukách šátky, kyje nebo meče. Kulminačním momentem, tance je obklíčení a zabití jednoho z tanečníků. E. K. Chambers vidí v Bláznu člověka kdysi zabitého jako oběť. Nepochybně, mimo domněnky není možno vyjít z důvodu nedostatkuinformací. Z téže příčiny nedá se rekonstruovat historii folk play, byť se připouští, že existuje návaznost mezi prvotním, předkřesťanským obřadem a středověkými i novověkými formaci. Nejranější zmínky o folk play pocházejí až z konce 18. století. Legenda o sv. Jiří se v Angllii populatizovala ke konci 16. století díky knížce FAMOUS HISTORY OF THE SEVEN CHAMPIONS OF CHRISTENDOM (1596) Richarda Johnsona. Nikdy v ní nevystupovaly motivy smrti a vzkříšení, centrální pro všechny folk plays a obřadních tanců. Možno tedy připustit, že legenda o sv. jiří byla štěpena na čímsi starším a že to stalo v 17. stol.
P. Hartnoll, The Oxford Companion to the Theatre, londen 1967.
P. Harvey, The English Companion to Englich Literature, Oxford 1958.
H. A. Watt a W.W. Watt, A Dictionary od Engllish Literature, New York 1957.
E.K. Chambers, The Medieval Stage, 2 vol, Oxford 1903.
The English Folk Play, Oxford 1933.
C.G. Child, The second Shepherds` Play, Everyman and Other Early Plays, Boston, 1910.
T. Hardy, The Return of the Native, London 1929.
Witold Ostrowski
Zagadnenia rodzajów literackich, XXI, z, 2(41), UK Praha F 19876/XXI, 2(41), Lódž 1978, 103-105
wwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwww
J. Kopecký:
Lidové divadlo českého baroka,
in: O barokní kultuře, s. 105
Přijímám je jako obecně uznaný a srozumitelný, třebaže terminologicky neodpovídá zcela přesně povazu jevu. Nejde totiž o divadelní kulturu, jež by se cele vyčerpala v údobí baroka.
Vznikla v něm, a to ze starých kořenů, ale její kulminační momenty spadají ze značné části do doby ústupu baroka a nesou výrazné znaky jiné éry. Je proto třeba užívat vžitého názvu s tímto vědomím.
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW
O. Sirovátka
ČL, 49,1962, s.49)
pod termín LIDOVÉ DIVADLO zahrnuje:
"...všechny projevy, v nichž se herecky, tj. mimicky a dramaticky znázorňuje nějaký děj; jinými slovy, všecky výstupy, v nichž se uplatňují hlavní divadelní složky: na prvním místě přeměna herce v jinou postavu, dále divadelní maska, kostým, rekvizita, výprava, pohyb, dramaticky text a režie..."
Patří sem dětské hry, lidové obřady jistého typu, obchůzkové hry, lidové zpěvohry, opery a operetz 18. stol. a loutkové divadlo.
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW
BOGATYRJOV, 3 2-7.
Pokládám za lidové i takové hry, které vznikly z umělých dramat náboženských i světských, a to tehdy, jestliže tyto hry, když se dostaly na vesnici, zlidověly, podstatně se změnily, přiblížily se svou formou k jiným lidovým hrám a staly se tak součástí struktury, kterou tvoří folklor příslušné oblasti.
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW
,.
Witold OSTROWSKI,
FOLK PLAY
(angl. "lidový kus" nebno "lidová hra".
Označení zábavy - představení se slabou osnovou akcí, hraného mummers (převlečení) - proto zvaného též MUMMER`S PLAY nebo MUMMING PLAY (hra v převlečení).
Až do poloviny 19. století folk plays byly hry na vesnicích celé Velké Britanie u příležitosti svátků a lidových obřadů, jako Vánoce, PLOUGH MONDAY (pondělek po třech králích), MAYDAY (jarní svátek slavený 1. máje), HOBBY HORSE (lajkonik slavený na jaře) a HAVERST HOME (dožínky).
Mezi obřadovými zábavami charakteristickými pro britskou kulturu se objevily: tanec dokola MAY POLC májového sloupu ověšeného stuhami; mečový tanec (SWORD DANCE) a MORRIS DANCE, pro něhož někteří hledají název dle mauretánského tance. Někteří z těchto tanců nebo mečový souboj je částí FOLK PLAYS hraných porůznu i dodnes.
FOLK PLAY, byť krátce, skládá se obvykle ze třech částí: prezentaci (PRESENTATION) postavy, vlastního "dramtu" a sbírky peněz pro herce amatéry (QUETE nebo COLLECTION). V obsahu jejich akcí mimo další rozdíly se objevují zvláštní motivy: boje s meči, smrt a navrácení k životu. Folkloristé vidí v nich pozůstatky po původním rituálu spojeným s umíráním a osvobozováním přírody, jarním odchodem zimy a zajištěním plodnosti země.
Texty her jsou předávané z úst do úst jsou primitivně rýmované, charakter přednesu a akcí je farsový, v čemž se vyjadřuje intence zábavy, zastupující dávnou a zapomínanou rituální intenci.
K nejpopulárnějším FOLK PLAYS náleží ST. GEORGE PLAYS - hra o sv. Jiří, potom Anglie, hraná ve vánočním období, častro popisovaná (m.j. v románu T. Hardyho, The Return of thew Native, 1878) a zapsaná (E.K. Chambers uvádí 27 tištěných verzí textu.) Podle textu dr. Fredericka G. Lee vchází venkovští herci se zpěvem představující krále Alfréda, jeho ženu, Krále Williama, Starého krále Cole`a (Old King Cole jest ekvivalentem našeho krále Cwieczka), Obr Blunderbore`a, Malého Jacka, Otce Christmas (zosobnění božího narození), sv. jiřího, Starodávného Smoka, šaška Merry Andrew, starého Doktora Balla a Morris-Men. Herci utvářejí kolo, postaví se na jednu stranu a představují se. Obr Blunderbore a malý Jack vyzývá všechny krále do boje a stojí zvlášť. Vychází sv. Jiří a vyzývá do tence MORRIS -MEN a když zatančí MORRIS DANCE, křesťanský rytíř udeří Smoka, který zařve a pokouší se štípnout krále Alfréda. Následuje obecná bitka za zvaků bubnu a píšťalky a všichni padají jak mrtví. Vystoupí dr. Ball a uzdravuje všechny pilulkami. Jenom Smok raněný sv. Jiřím umírá v křečích otrávený velkou pilulkou. Tehdy vejde FATHER CHRISTMAS (boží narození - Vánoce), přeje bohatství chleba, ovcí, ohně do komínu, peněz a pudinku. Usmíří bojující a hra končí chorálním vyzváním božího požehnání. Současně se provádí sbírka pro herce.
Smok je nazvaný ve hře " Smokem starodávným" a "starým Nickem", což znamená Satana. Sv.Jiří, rerprezentující Anglii, raní ho, a tajemný Dr. Ball ho dopíjí. Tehdy nastane Boží narození z hojností všeho. Možno tu zachytit starší obřadovou vrstve - tanec Moriis Menu, boj i vzkříšení Dr. Ballem (on je kýmkoliv) svázané se svátkem Zimních hodů (YULETIDE) - a křesťanskou alegorií války sv. Jiří s Ďáblem, dávající cestu Božímu narození, přinášejícímu pokoj a hojnost.
V některých verzích ST. GEORGE PLAY sv. Jiří bojuje s tureckým rytířem, který postupně ztrácí sílu a umírá. V jiných sv. Jiří proměnil se v Krále Jiřího bojujícího proti napoleonské invazi. Ale Doktor vždycky křísí zabité.
O prvním pondělku po Třech králích, zvaném PLOUGH MONDAY (doslovně "pluhový pondělek") v Cropwell v hrabství Nottingham a v hrabství Lincoln hráno PLOUGH MONDAY PLAY. Z fragmentárních zápisů a popisů je vid ět svazek obsahový s prací na poli. Ve hře vystupují následující osoby: TOM THE FODL (Hloupý Tom), RECRUITING SEARGENNT (Verbující seržant), rekrut zvaný Ribbouer, tři hrubiáni, Doktor Belzebub, Young Lady (Mladá paní) a Old Dame Jane (Stará paní Jane). Ribboner usiluje o ruku Young Lady, dostane košem a jde k vojsku. Tehdy Belzebub udeří ji hůlkou a zabije. Ale Doktor ji vrací život. Hra končí tancem a zpěvem. Hrubiáni v ní popisují hospodářské zájmy a práci.
V MAY DAY PLAYS - vystupuje Robin Hood, Maid Marian, Little John a jiné postavy z legendy a populárním vyhnanci. Text REVESBY SWORD PLAY, hraný ještě ke konci 18. století v Revesby v hrabství Lincoln (104) jeho Plough Monday Plays), byl zapsaný v "Foklore Journal (VII, 338) T.F. Ordisch-em. Vystupují v ní mečoví tanečníci Fool (Hlupák nebo Blázen) a čtyři jeho synové: PICKLE HERRING (marinovaný sleď) , Blue Breeches (modré kalhoty), Pepper Breches (pestré kalhoty) a Ginger Breeches (zrzavé kalhoty). Vedle nic Mr. Allspice (Pan Všekořenný) a dívka Cicely. Fool vede boj z Hobby Horse (lajkonik) a Smokem. Synové ho chtějí zabít. Jejich meče křižují se kolem šíjí klečícícho a jeho usnutí, ale na dupnutí Pickle Herringa Fool je vrací k životu. Následují další tance s meči a zálety Blázna a jeho synů k Cicely.
Do folk plays počítá se též THE SHETLAND SWORD DANCE - šetlandský mečový tanec. Spojení tohoto tance - navazujícího na Morris Dance - s fokl lys stává se velmi výrazné, když si zpřítomními, že představuje jakousi událost, v které každé z účastnících se osob bere v něm podíl, když hraje určitou roli. Náleží k nim Fool přestrojený za zvíře, kůže s měchýřem a kravským ohonem, tanečníci a žena jsou přestrojeni za ženou zvanou Bessy. Tanečníci mají začervenalé tváře, u nohou zvonky a v rukách šátky, kyje nebo meče. Kulminačním momentem, tance je obklíčení a zabití jednoho z tanečníků. E. K. Chambers vidí v Bláznu člověka kdysi zabitého jako oběť. Nepochybně, mimo domněnky není možno vyjít z důvodu nedostatkuinformací. Z téže příčiny nedá se rekonstruovat historii folk play, byť se připouští, že existuje návaznost mezi prvotním, předkřesťanským obřadem a středověkými i novověkými formaci. Nejranější zmínky o folk play pocházejí až z konce 18. století. Legenda o sv. Jiří se v Angllii populatizovala ke konci 16. století díky knížce FAMOUS HISTORY OF THE SEVEN CHAMPIONS OF CHRISTENDOM (1596) Richarda Johnsona. Nikdy v ní nevystupovaly motivy smrti a vzkříšení, centrální pro všechny folk plays a obřadních tanců. Možno tedy připustit, že legenda o sv. jiří byla štěpena na čímsi starším a že to stalo v 17. stol.
P. Hartnoll, The Oxford Companion to the Theatre, londen 1967.
P. Harvey, The English Companion to Englich Literature, Oxford 1958.
H. A. Watt a W.W. Watt, A Dictionary od Engllish Literature, New York 1957.
E.K. Chambers, The Medieval Stage, 2 vol, Oxford 1903.
The English Folk Play, Oxford 1933.
C.G. Child, The second Shepherds` Play, Everyman and Other Early Plays, Boston, 1910.
T. Hardy, The Return of the Native, London 1929.
Witold Ostrowski
Zagadnenia rodzajów literackich, XXI, z, 2(41), UK Praha F 19876/XXI, 2(41), Lódž 1978, 103-105
wwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwww
J. Kopecký:
Lidové divadlo českého baroka,
in: O barokní kultuře, s. 105
Přijímám je jako obecně uznaný a srozumitelný, třebaže terminologicky neodpovídá zcela přesně povazu jevu. Nejde totiž o divadelní kulturu, jež by se cele vyčerpala v údobí baroka.
Vznikla v něm, a to ze starých kořenů, ale její kulminační momenty spadají ze značné části do doby ústupu baroka a nesou výrazné znaky jiné éry. Je proto třeba užívat vžitého názvu s tímto vědomím.
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW
O. Sirovátka
ČL, 49,1962, s.49)
pod termín LIDOVÉ DIVADLO zahrnuje:
"...všechny projevy, v nichž se herecky, tj. mimicky a dramaticky znázorňuje nějaký děj; jinými slovy, všecky výstupy, v nichž se uplatňují hlavní divadelní složky: na prvním místě přeměna herce v jinou postavu, dále divadelní maska, kostým, rekvizita, výprava, pohyb, dramaticky text a režie..."
Patří sem dětské hry, lidové obřady jistého typu, obchůzkové hry, lidové zpěvohry, opery a operetz 18. stol. a loutkové divadlo.
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW
BOGATYRJOV, 3 2-7.
Pokládám za lidové i takové hry, které vznikly z umělých dramat náboženských i světských, a to tehdy, jestliže tyto hry, když se dostaly na vesnici, zlidověly, podstatně se změnily, přiblížily se svou formou k jiným lidovým hrám a staly se tak součástí struktury, kterou tvoří folklor příslušné oblasti.
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW
,.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.