JIRSOVÁ, Zuzana: Divadelní přehlídka Brno 12.-14.4.2007. Dětská scéna č. 0.
DIVADELNÍ PŘEHLÍDKA BRNO 12. - 14. 4.
Regionálního kola se tentokrát účastnilo pouze šest souborů, z toho jeden jako host, tedy bez ambicí na případný postup. Po organizační stránce vše klapalo a v rytmu vláčku jedoucího do Trutnova se příjemně posouvalo vpřed. Bohužel pocit zastavení nebo dokonce zacouvání o několik roků zpět se dostavoval při sledování většiny divadelních představení. Stagnaci až retardaci spatřuji ve volbě starších předloh (Krabicová pohádka, Loupežnická historie), v autorských počinech balancujících mezi popletenou pohádkou, kabaretem , parodií a školní besídkou s absencí tématu. Zejména však v laciném zařazování nevkusných manýr okoukaných z televizních pořadů, které vedou hráče k přehrávání, přetvářce a šarži. Kromě postupující inscenace (Stínová pohádka pro krásnou Lin) se v různé míře tento jev vyskytoval v každém představení - a to od „muzikálového baletu“ zařazeného na závěr (Krabicová pohádka) až po celkový ráz představení (O černé Karkulce, O kouzelné trumpetě).
ZŠ a MŠ Křídlovická, Brno, Krabicová pohádka
autor předlohy: Vladimír Leština
vedoucí souboru: PhDr. Alena Nováková, Mgr. Pavla Halfarová
Dvacet dva dětí ve věku 8 - 9 let nutno pochválit za soustředění, radost ze hry a spolu
spolupráci. Písničky, jimiž bylo představení prokládáno, byly zpívané čistě a se zaujetím. Celkově šlo o vyprávěné vystoupení ilustrované nesourodými prostředky. Krabice, které jsou akcentovány názvem, byly využívány jednostranně, plošně. Souboru lze doporučit větší využití hracího prostoru pro pohyb postav, tvorbu situací zobrazujících problém a způsob jeho řešení.
ZŠ Modřice, Loupežnická historie
autor předlohy: Pavel Grym
vedoucí souboru: Alena Lukášová
Dvanáctileté děti jsou z jedné třídy ZŠ a Loupežnická historie je jejich prvním pokusem o hraní divadla. Tvorba představení zde plnila zejména funkci sociální. Třída s původně špatnými vztahy se učila komunikovat a pracovat na společném díle. Při samotném představení byla patrná sounáležitost, vůle a chuť „hrát spolu“. Tedy dobrý základ pro další hledání a tvorbu, kde bude věnována větší pozornost přirozenému projevu na jevišti bez kopírování gest a intonací postav z televizních seriálů. Pozornost je třeba věnovat tvorbě hlasu a také volbě prostředků s ohledem na inscenační styl a téma.
ZŠ a MŠ Masarykova Brno, O černé Karkulce
vedoucí souboru: Barbora Čáslavková
Autorské divadlo nabídli žáci 9. třídy. Jejich záměrem bylo parodovat televizní pořady. Řadu scének rámovali TV komentátoři a propojovala popletená verze Karkulky. Podle slov vedoucí souboru má tento pořad sloužit jako prostředek k vyjádření názoru hrajících a být jim zábavou. Divák však byl svědkem pitvoření, nápodoby, přehrávání a laciné fórky typu rozhovor se superstar, módní přehlídka, krteček z E55 nepůsobily vtipně. V další práci by souboru mohla pomoci literární předloha, kde dobrý příběh i téma skýtají oporu pro dramatizaci, nebo scénáře uvedené např. v Tvořivé dramatice.
SMZŠ Rozmarýnova Brno, Tajný deník
vedoucí Jana Haková
Autorský příběh zobrazující rozdílysvěta dívek a chlapců sehrály děti ve věku osm až jedenáct let. Příběh se opíral o jejich zkušenosti, o to, co je zajímá. Byl odstartován situací, kdy dvě dívky objevují na půdě deník starší sestry. Čtené - vyprávěné partie se střídaly s hranými. Prostředí půdy poskytovalo zpočátku atmosféru tajemna, avšak tento rámec nebyl propojen s tématem a hranými záznamy z deníku. V inscenaci se vyskytovaly situace, kdy divák viděl a věděl víc než jednající postavy na jevišti, a to vzbuzovalo jeho zájem. Projev hráčů byl ve většinou přirozený, přesto i zde se vyskytly momenty nápodoby televizních hvězd. Celkově lze doporučit pokročit od autenticity ke stylizaci, pročistit a krátit, hlídat tvar. Představení bylo oceněno diváky i lektorským sborem.
ZUŠ Veselí nad Moravou, Stínové divadlo pro krásnou Lin
Autor předlohy: Hana Doskočilová
Vedoucí souboru: Vítězslava Trávníčková
Při dramatizaci autorské pohádky
zvolily inscenátorky (tři dívky a jejich vedoucí) divadelní prostředky korespondující s prostředím, atmosférou, námětem - tedy s celkovým rázem vyprávěného příběhu. Různé svíčky se v rukou dívek proměňovaly v postavy příběhu, hra s živým světlem omezovala rychlost gest, pohyb hrajících dívek se tak stával sošným, stylizovaným a napomáhal
vyjádření exotiky místa děje. Metaforičnost a lyriku jemně vyvažovalo podání uštěpačných služebných. Lektorský sbor (Jana Machalíková, Jakub Hulák, Zuzana Jirsová) doporučil souboru ujasnění závěrečné části a obohacení scény bitvy ve stínovém divadle. Přes drobné nedotaženosti toto představení bylo představením divadelním a dětskému divadlu lze jen přát, aby takových bylo v příštím roce víc.
Zuzana Jirsová
Regionálního kola se tentokrát účastnilo pouze šest souborů, z toho jeden jako host, tedy bez ambicí na případný postup. Po organizační stránce vše klapalo a v rytmu vláčku jedoucího do Trutnova se příjemně posouvalo vpřed. Bohužel pocit zastavení nebo dokonce zacouvání o několik roků zpět se dostavoval při sledování většiny divadelních představení. Stagnaci až retardaci spatřuji ve volbě starších předloh (Krabicová pohádka, Loupežnická historie), v autorských počinech balancujících mezi popletenou pohádkou, kabaretem , parodií a školní besídkou s absencí tématu. Zejména však v laciném zařazování nevkusných manýr okoukaných z televizních pořadů, které vedou hráče k přehrávání, přetvářce a šarži. Kromě postupující inscenace (Stínová pohádka pro krásnou Lin) se v různé míře tento jev vyskytoval v každém představení - a to od „muzikálového baletu“ zařazeného na závěr (Krabicová pohádka) až po celkový ráz představení (O černé Karkulce, O kouzelné trumpetě).
ZŠ a MŠ Křídlovická, Brno, Krabicová pohádka
autor předlohy: Vladimír Leština
vedoucí souboru: PhDr. Alena Nováková, Mgr. Pavla Halfarová
Dvacet dva dětí ve věku 8 - 9 let nutno pochválit za soustředění, radost ze hry a spolu
spolupráci. Písničky, jimiž bylo představení prokládáno, byly zpívané čistě a se zaujetím. Celkově šlo o vyprávěné vystoupení ilustrované nesourodými prostředky. Krabice, které jsou akcentovány názvem, byly využívány jednostranně, plošně. Souboru lze doporučit větší využití hracího prostoru pro pohyb postav, tvorbu situací zobrazujících problém a způsob jeho řešení.
ZŠ Modřice, Loupežnická historie
autor předlohy: Pavel Grym
vedoucí souboru: Alena Lukášová
Dvanáctileté děti jsou z jedné třídy ZŠ a Loupežnická historie je jejich prvním pokusem o hraní divadla. Tvorba představení zde plnila zejména funkci sociální. Třída s původně špatnými vztahy se učila komunikovat a pracovat na společném díle. Při samotném představení byla patrná sounáležitost, vůle a chuť „hrát spolu“. Tedy dobrý základ pro další hledání a tvorbu, kde bude věnována větší pozornost přirozenému projevu na jevišti bez kopírování gest a intonací postav z televizních seriálů. Pozornost je třeba věnovat tvorbě hlasu a také volbě prostředků s ohledem na inscenační styl a téma.
ZŠ a MŠ Masarykova Brno, O černé Karkulce
vedoucí souboru: Barbora Čáslavková
Autorské divadlo nabídli žáci 9. třídy. Jejich záměrem bylo parodovat televizní pořady. Řadu scének rámovali TV komentátoři a propojovala popletená verze Karkulky. Podle slov vedoucí souboru má tento pořad sloužit jako prostředek k vyjádření názoru hrajících a být jim zábavou. Divák však byl svědkem pitvoření, nápodoby, přehrávání a laciné fórky typu rozhovor se superstar, módní přehlídka, krteček z E55 nepůsobily vtipně. V další práci by souboru mohla pomoci literární předloha, kde dobrý příběh i téma skýtají oporu pro dramatizaci, nebo scénáře uvedené např. v Tvořivé dramatice.
SMZŠ Rozmarýnova Brno, Tajný deník
vedoucí Jana Haková
Autorský příběh zobrazující rozdílysvěta dívek a chlapců sehrály děti ve věku osm až jedenáct let. Příběh se opíral o jejich zkušenosti, o to, co je zajímá. Byl odstartován situací, kdy dvě dívky objevují na půdě deník starší sestry. Čtené - vyprávěné partie se střídaly s hranými. Prostředí půdy poskytovalo zpočátku atmosféru tajemna, avšak tento rámec nebyl propojen s tématem a hranými záznamy z deníku. V inscenaci se vyskytovaly situace, kdy divák viděl a věděl víc než jednající postavy na jevišti, a to vzbuzovalo jeho zájem. Projev hráčů byl ve většinou přirozený, přesto i zde se vyskytly momenty nápodoby televizních hvězd. Celkově lze doporučit pokročit od autenticity ke stylizaci, pročistit a krátit, hlídat tvar. Představení bylo oceněno diváky i lektorským sborem.
ZUŠ Veselí nad Moravou, Stínové divadlo pro krásnou Lin
Autor předlohy: Hana Doskočilová
Vedoucí souboru: Vítězslava Trávníčková
Při dramatizaci autorské pohádky
zvolily inscenátorky (tři dívky a jejich vedoucí) divadelní prostředky korespondující s prostředím, atmosférou, námětem - tedy s celkovým rázem vyprávěného příběhu. Různé svíčky se v rukou dívek proměňovaly v postavy příběhu, hra s živým světlem omezovala rychlost gest, pohyb hrajících dívek se tak stával sošným, stylizovaným a napomáhal
vyjádření exotiky místa děje. Metaforičnost a lyriku jemně vyvažovalo podání uštěpačných služebných. Lektorský sbor (Jana Machalíková, Jakub Hulák, Zuzana Jirsová) doporučil souboru ujasnění závěrečné části a obohacení scény bitvy ve stínovém divadle. Přes drobné nedotaženosti toto představení bylo představením divadelním a dětskému divadlu lze jen přát, aby takových bylo v příštím roce víc.
Zuzana Jirsová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.