FALTEJSEK, Rudolf: Lenka FALTOVÁ - SYMPOSION. Divadelní HROMADA - jaro 2006
Lenka FALTOVÁ
Třebechovický soubor SYMPOSION měl vždycky štěstí na dobré a nápadité výtvarníky. Jen namátkou vzpomenu na malíře Václava Šafáře, sochaře Františka Štorka, dnes profesionála Jiřího Pitra, Ivo Vika či Pavla Matušku.
V poslední době čteme u řady našich inscenací jméno výtvarnice Lenky Faltové Sedli jsme si chvilku spolu a s výsledkem povídání vás rád seznámím.
Jak se to stalo, že ses objevila u nás ve spolku?
To si pamatuji docela přesně. Iva Charvátová přišla za mnou a nabídla mi možnost udělat něco pro soubor. Přemlouvala tehdy i mou kolegyni Drážu Franckovou. Pro muzikantskou tvorbu. V mém případě rozhodováhní netrvalo moc dlouho a nakonec jsme se v souboru objevily obě.
Vzpomínám , jakou jsem měl radost, že soubor posílily dvě paní učitelky. Dnes už můžu odpovědně říci dvě výrazné opory.
Poprvé jsme se sešli při spolupráci na Goldoniho Treperendách.
Ovlivnění komedií dell´arte je u této hry velmi silné. Zvláštní kouzlo kostýmů, kde se nemusím vlastně ničím omezovat, barvy, tvary, střih ...
To tě inspirovalo i na scéně ?
Jistě . Barevnost tohoto světa, rafinovaná jednoduchost... Ono je to vlastně nejtěžší: vymyslet jednoduché řešení. Ale krása je přece v jednoduchosti.
Musím přiznat, že tvůj výtvarný názor mi byl hned zpočátku velmi blízký. Prakticky tři plátěné, jednoduše namalované domy... A scéna evokující prostředí Benátek byla na světě a byla pro herce docela inspirující. A co další naše hra ? ... si pořádně zařádit!!
...ta už mě tak neinspirovala, i když móda dvacátých let je velmi zajímavá. To už mě víc zaujala hra poslední - Otcové se rodí ve skříních. Móda šedesátých let byla velmi půvabná a hra umožňuje realizovat řadu nádherných variant.
Co tvoříš radši? Scénu nebo kostýmy?
Jednoznačně kostýmy, to je skutečně moje velká záliba.
Je to vidět , zejména na ženských kostýmech.
Ono s těmi mužskými kostýmy moc dělat nejde. Mnohdy to je nad naše síly. My je můžeme trochu pozměnit, něco přišít, olemovat... ale postavit frak je skutečně velká krejčovina. Ale musím říct, že mi působí velikou radost, když mohu kostýmy i realizovat. Kdyby to bylo možné, tak bych všechny navržené kostýmy ušila sama. Šití šatů byl vždycky můj koníček.
Pokud se týká scény... ještě že v souboru máme tak šikovné lidi jako je František Zeiner, Béda Mach a mnoho jiných, kteří moje nápady uskutečňují.
Ještě ke scéně- vždycky se domlouváme, co vlastně na scéně potřebuju, ale při realizaci stejně tvrdošíjně trváš na některém tvaru nebo barvě.
Scéna musí ladit s kostýmy, musí být co nejjednodušší, hlavně příjemná a efektní. Nemám ráda, když spousta věcí ruší základní výtvarné řešení.
Co mi povíš o sobě ?
Bydlím v Třebechovicích, učím v Třebechovicích, vystudovala jsem český jazyk a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Mám zelené oči, jsem drobná ...
Co je malé to je pěkné .. ale abychom nezapomněli, ty už jsi dostala řadu ocenění.
Letos jsem už potřetí získala cenu na divadelní přehlídce Symposion vTřebechovicích pod Orebem. Ceny jsem si odvezla i z divadelních festivalů v Miletíně a ve Vysokém nad Jizerou.
Musím poděkovat té malé velké dámě za rozhovor, protože jako hrdá maminka se šla podívat na pěvecké vystoupení půvabné dcery Lenky na začátku dnešního představení.
Zapsal Rudolf Faltejsek
Třebechovický soubor SYMPOSION měl vždycky štěstí na dobré a nápadité výtvarníky. Jen namátkou vzpomenu na malíře Václava Šafáře, sochaře Františka Štorka, dnes profesionála Jiřího Pitra, Ivo Vika či Pavla Matušku.
V poslední době čteme u řady našich inscenací jméno výtvarnice Lenky Faltové Sedli jsme si chvilku spolu a s výsledkem povídání vás rád seznámím.
Jak se to stalo, že ses objevila u nás ve spolku?
To si pamatuji docela přesně. Iva Charvátová přišla za mnou a nabídla mi možnost udělat něco pro soubor. Přemlouvala tehdy i mou kolegyni Drážu Franckovou. Pro muzikantskou tvorbu. V mém případě rozhodováhní netrvalo moc dlouho a nakonec jsme se v souboru objevily obě.
Vzpomínám , jakou jsem měl radost, že soubor posílily dvě paní učitelky. Dnes už můžu odpovědně říci dvě výrazné opory.
Poprvé jsme se sešli při spolupráci na Goldoniho Treperendách.
Ovlivnění komedií dell´arte je u této hry velmi silné. Zvláštní kouzlo kostýmů, kde se nemusím vlastně ničím omezovat, barvy, tvary, střih ...
To tě inspirovalo i na scéně ?
Jistě . Barevnost tohoto světa, rafinovaná jednoduchost... Ono je to vlastně nejtěžší: vymyslet jednoduché řešení. Ale krása je přece v jednoduchosti.
Musím přiznat, že tvůj výtvarný názor mi byl hned zpočátku velmi blízký. Prakticky tři plátěné, jednoduše namalované domy... A scéna evokující prostředí Benátek byla na světě a byla pro herce docela inspirující. A co další naše hra ? ... si pořádně zařádit!!
...ta už mě tak neinspirovala, i když móda dvacátých let je velmi zajímavá. To už mě víc zaujala hra poslední - Otcové se rodí ve skříních. Móda šedesátých let byla velmi půvabná a hra umožňuje realizovat řadu nádherných variant.
Co tvoříš radši? Scénu nebo kostýmy?
Jednoznačně kostýmy, to je skutečně moje velká záliba.
Je to vidět , zejména na ženských kostýmech.
Ono s těmi mužskými kostýmy moc dělat nejde. Mnohdy to je nad naše síly. My je můžeme trochu pozměnit, něco přišít, olemovat... ale postavit frak je skutečně velká krejčovina. Ale musím říct, že mi působí velikou radost, když mohu kostýmy i realizovat. Kdyby to bylo možné, tak bych všechny navržené kostýmy ušila sama. Šití šatů byl vždycky můj koníček.
Pokud se týká scény... ještě že v souboru máme tak šikovné lidi jako je František Zeiner, Béda Mach a mnoho jiných, kteří moje nápady uskutečňují.
Ještě ke scéně- vždycky se domlouváme, co vlastně na scéně potřebuju, ale při realizaci stejně tvrdošíjně trváš na některém tvaru nebo barvě.
Scéna musí ladit s kostýmy, musí být co nejjednodušší, hlavně příjemná a efektní. Nemám ráda, když spousta věcí ruší základní výtvarné řešení.
Co mi povíš o sobě ?
Bydlím v Třebechovicích, učím v Třebechovicích, vystudovala jsem český jazyk a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Mám zelené oči, jsem drobná ...
Co je malé to je pěkné .. ale abychom nezapomněli, ty už jsi dostala řadu ocenění.
Letos jsem už potřetí získala cenu na divadelní přehlídce Symposion vTřebechovicích pod Orebem. Ceny jsem si odvezla i z divadelních festivalů v Miletíně a ve Vysokém nad Jizerou.
Musím poděkovat té malé velké dámě za rozhovor, protože jako hrdá maminka se šla podívat na pěvecké vystoupení půvabné dcery Lenky na začátku dnešního představení.
Zapsal Rudolf Faltejsek
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.