AS 2003, č. 5, s. 3 - 7, Milan Strotzer.

73. Jiráskův Hronov
Faktografie

73. ročník Jiráskova Hronova (JH), celostátní mezidruhové přehlídky amatérského divadla se zahraniční účastí, se uskutečnil ve dnech 31.7. – 9.8.2003. Pro ty, kdož se nezúčastnili tematických seminářů a dílen Klubu (nejen) mladých divadelníků dále, jen K(n)MD, začal festival o den, respektive o dva později. Oficiální zahájení bylo v sobotu 2. srpna. I letos JH pořádaly z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury ČR IPOS-ARTAMA a město Hronov. Spolupořadateli byly Amatérská divadelní asociace, Česká sekce UNIMA, České středisko AITA/IATA, Klub přátel umění v ČR, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Občanské sdružení Kruh Hronov (hlavní organizátor v místě), Sdružení pro tvořivou dramatiku, Společnost Amatérské divadlo a svět, Svaz českých divadelních ochotníků a Volné sdružení východočeských divadelníků.

Účastníci

73. JH přivítal cca 920 tzv. přímých účastníků, tj. těch, bez nichž by se nemohly uskutečnit divadelní aj. produkce a bez nichž by neexistovala vzdělávací část přehlídky. Organizátoři spočítali, že 347 účinkujících se podílelo na základním programu JH, 205 účinkujících vystoupilo v doplňkovém programu a na 300 osob se zúčastnilo hronovských tematických seminářů a dílen. Počet dalších návštěvníků festivalu odjinud byl odhadnut na 900. V této sumě nejsou místní návštěvníci, neboť je to položka jen velice těžko vyjádřitelná, uvědomíme-li si kolik nejrůznějších představení a atrakcí se během devíti srpnových dnů v Hronově událo, nemluvě o slavnostním zakončení JH, kdy byla na hronovském náměstí, ba i v přilehlých ulicích takříkajíc hlava na hlavě. Tato návštěvnická obec obnášela řádově tisíce. Spočitatelnou položkou jsou vstupenky, které byly vytrhány z mazet. Bylo jich 11257. Je to však jen částečná informace o celkovém objemu návštěvníků či využitých vstupenkách, neboť cca 350 osob chodilo na představení (s výjimkou Jiráskova divadla) na permanentky. Na produkce hojně navštěvovaného doplňkového programu byl navíc vstup volný.
Letošním zvýšením přímých účastníků festivalu, zejména účinkujících o cca 250 se JH dostal na hranici svých stávajících možností ubytovacích, ale především z hlediska počtu míst v hledištích. Další navýšení účastníků by znamenalo změnu ve struktuře programu, tj. namísto dvou představení jedné inscenace by se musely hrát tři. Odtud by pramenil řetězec organizačních změn, které by nebyly vůbec jednoduché, neboť nelze požadovat, aby všechny soubory hrály tři představení denně. Znamenalo by to prodloužení pobytu souborů o jeden den, požadavek na další ubytovací a stravovací kapacity atd., nemluvě o zásadní změně struktury programu, včetně jeho vzdělávací části.

Základní program

73. ročník JH, vymezený jako mezidruhová přehlídka, přinesl pestrou paletu divadelních druhů, žánrů, stylů a poetik. Jeho účastníci měli možnost zhlédnout inscenace souborů dospělých, mládeže i dětí. Rozmanité bylo také složení souborů z hlediska demografického. Stejně otevřenou byla i divácká adresa, od dětí až po seniory.
Nutno však připojit, že v základním programu 73. JH byly více než jindy uplatněny inscenace činoherních souborů. Příčinou toho byla skutečnost, že se v některých oblastech divadla příliš neurodilo (dětské divadlo, divadlo poezie, pohybové divadlo a pantomima) a také to, že soubory nominované a doporučené z některých národních druhových přehlídek pozvání na JH neakceptovaly. Týká se to především loutkářů. Blíže viz článek Zdroje výběru programu 73. JH. V základním programu JH bylo uvedeno celkem 22 inscenací od 22 souborů v 46 představeních.

Doplňkový program

Vedle základního programu, vystoupilo v doplňkovém programu JH na 30 divadelních, hudebních a dalších kolektivů. Většina jejich vystoupení se udála v parku Aloise Jiráska a v dalších venkovních prostorách. Návštěvníci 73. JH měli možnost zhlédnout navíc pět divadelních představení. V předvečer oficiálního zahájení JH Divadelní soubor Jiráskova divadla v Hronově s inscenacemi Moličrova Zdravého nemocného a Nestroyova Zlého ducha Lumpacivagabunda. U příležitosti setkání SČDO, hostí a příznivců, zorganizovanému u příležitosti 35 let činnosti svazu, DS Podividlo ažažAš s divadlem jednoho herce dle textu Jevgenije Griškovce s názvem Současně. V parku A. Jiráska uvedlo v průběhu festivalu Divadlo Kámen z Prahy vlastní adaptaci pohádky Karkulka. Tamtéž se mohli návštěvníci JH potěšit voicebandovým vystoupením souboru ÚstaF z Brna. Mj. tento soubor byl nějpočetněji zastoupený v seminářích K(n)MD, a to více jak dvěma desítkami svých členů.
Na škodu doplňkového programu JH bylo zrušení dvou vybraných inspirativních představení z důvodu úrazu a nemoci v souborech Divadlo Líšeň z Brna, které mělo vystoupit s inscenací staroindické báje z Mahábháraty Savitrí a Divadle Čára FF UM z Brna, jež bylo pozváno vedle Mastičkáře i s inscenací hry anonymního autora Polapená nevěra.
Během festivalu bylo realizováno půldruhé desítky různých vystoupení hudebních skupin, orchestrů a mažoretek, ukázky orientálních tanců, ale také např. sokolnického výcviku. V závěru přehlídky se navíc uskutečnily předváděčky dílen K(n)MD. Tentokráte to byla vystoupení dílny divadelní improvizace německého lektora prof. Andrease Poppeho v parku A. Jiráska, dílny Site-specific (souhra s příběhem prostoru) vedené scénografem Tomášem Žižkou v prostorách zimního stadionu a do třetice dílny pantomimy a pohybového divadla Michala Hechta v sokolovně. Mimo K(n)MD uskutečnila předváděčku své práce dílna vedená ruským režisérem Sergejem Fedotovem v sokolovně ve Velkém Poříčí, kde také po celý JH působila.
Za součást doplňkového programu JH lze považovat i tři setkání uskutečněná organizovaně v průběhu festivalu. Tím prvním bylo již zmíněné setkání členů SČDO, hostí a příznivců u příležitosti výročí 35 let vzniku svazu, situované do malého sálu Jiráskova divadla na neděli 3. srpna. V témže místě se ve středu 6. srpna realizovalo setkání redakce a čtenářů časopisu Amatérská scéna v roce 40. výročí jeho existence . Třetím bylo setkání Východočechů – členů VSVD a jejich spřízněných duší, uskutečněné ve čtvrtek 7. srpna ve foyeru sálu Josefa Čapka.
Hronovský program obohatily též čtyři výstavy. Ve výstavní hale Jiráskova divadla výstava věnovaná dílu hronovského scénografa Vratislava Habra. V Galerii u Šafářů v ulici K Milířům výstava obrazů, plastik a grafiky z díla Jana Plíška a Karla Šafáře. Ve foyeru sálu Josefa Čapka byla instalována výstava fotografií Ivo Mičkala připomínající 72. JH. Ve foyeru Jiráskova divadla mohli návštěvníci představení zhlédnout výstavu 35 let SČDO.


Vzdělávací část

Klub (nejen) mladých divadelníků
Klub (nejen) mladých divadelníků, vzdělávací instituce JH, po léta účinně rozmnožující řady poučených divadelníků, byla i tentokráte otevřena všem bez ohledu na věk. Zájem o tuto vzdělávací část JH neopadl, naopak. Přihlásilo se 310 zájemců, v Klubu jich pak pracovalo rekordních 246 ve dvanácti tematických seminářích a dílnách. Aby mohl být tak velký zájem uspokojen, museli organizátoři K(n)MD (IPOS-ARTAMA) ve spolupráci s hronovským Kruhem nalézt řešení ve zdvojení některých seminářů či lektorském posílení, samozřejmě i v nalezení dalších učebních a ubytovacích prostor.
Někteří posluchači K(n)MD se do hronovských dílen a seminářů vrací, mnoho jich však přijíždí poprvé. Na 73. Jiráskově Hronově převážili nováčci nad v minulosti již zúčastněnými seminaristy. Nejpočetněji byly zastoupeny sedmnáctiletí až jedenadvacetiletí, byla jich celá třetina z celkového počtu. Polovina účastníků byla ve věku 22 až 31 let. Osmina posluchačů byla starších 32 let, přičemž nejstaršímu účastníku bylo 67 let. Šestina přihlášených byla ve věku od 15 do 18 let. Věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším účastníkem K(n)MD byl 52 let. Skóre mužů a žen bylo 2:3.
Propozice K(n)MD nabízely možnost práce v některém z 13 seminářů či dílen či být kmenovým posluchačem Diskusního klubu, dále pak v tzv. Problémovém clubu. Některé ze vzdělávacích příležitostí se konaly opakovaně, dílem včetně lektorského obsazení, některé byly koncipovány nově. Jeden ze seminářů se nerealizoval pro náhlý odjezd lektora ihned po zahájení K(n)MD z důvodu péče o rodinného příslušníka. Postihlo to zájemce o seminář věnovaný divadlu poezie, který měl vést dr. Miroslav Kovářík. Přihlášení posluchači dostali příležitost navštěvovat jiné semináře či dílny dle vlastního výběru. Blíže se můžete o K(n)MD dočíst v samostatném článku nazvaném Nahlédnutí do seminářů a dílen 73. JH.

Problémový club
Vzdělávací příležitostí nad rámec základních tematicky zaměřených seminářů a dílen, konaných v dopoledních hodinách, byl pro všechny účastníky JH odpolední Problémový club (PC). Jeho živnou půdou byla přehlídková představení. Nešlo však o obligátní kritické rozbory inscenací, jak je známe z krajových či národních druhových přehlídek. Šlo v něm především o společné uvažování lektorského týmu PC a těch, kdo jej navštěvovali, nad otázkami přesahujícími jednotlivé inscenace, o zamýšlení se nad problémovými jevy dramaturgické a inscenační praxe, dobírání se jejich kořenů a možností řešení. Problémový club byl současně příležitostí k přemýšlení o amatérském divadle jako specifickém fenoménu, o jeho podstatě a možnostech co nejúčinněji působit z hlediska svých základních funkcí. Průměrně se PC od neděle do soboty zúčastňovalo 75 návštěvníků JH. Rekordní účast 130 přítomných zaznamenali v PC v úterý 5. srpna, kdy zdrojem rozpravy byly inscenace Macbeth 2003, Fajdraricie a Amatéři, tj. inscenace, které rozvířily – každá svým způsobem – hronovské diskuze, namnoze i divácké emoce a otevřely na doraz pomyslné nůžky přijetí či odmítnutí představení.
Vedoucím lektorem PC byl prof. PhDr. Jan Císař, CSc., vedoucí katedry teorie a kritiky pražské DAMU, lektory byli Mgr. Karol Horváth, dramaturg, Mgr. Radovan Lipus, režisér Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, Mgr. Vladimír Zajíc, dramaturg a doc. Mgr. Ján Zavarský, umělecký šéf Trnavského divadla a pedagog VŠMU v Bratislavě a JAMU v Brně. Lektorský tým PC byl letos posílen o moderátora, kterým byl Mgr. Roman Černík, který současně moderoval dopolední diskusní klub. Organizační asistentkou byla Miroslava Císařová.

Diskusní klub
Příležitostí diskutovat o inscenacích, uvedených v základním programu JH, byl Diskusní klub. Sídlil v dopoledních hodinách v malém sále Jiráskova divadla. Jeho moderátorem byl Mgr. Roman Černík, odborný asistent Západočeské univerzity v Plzni, aktivní divadelník a organizátor divadelního dění, organizačním asistentem Mgr. Jakub Hulák, odborný pracovník ARTAMA na úseku dětského divadla, recitace a dramatické výchovy. Odborné zázemí měl Diskusní klub v lektorech PC, a sice tak, že každého dne jej navštívil jeden z nich. Diskusní klub byl volně přístupný návštěvníkům JH, zváni do něj byli členové souborů vystupujících na přehlídce. Stabilní oporou diskuzí byla skupina kmenových seminaristů. Počet účastníků klubu byl proměnlivý, odvislý od počtu reflektovaných inscenací a jejich tvůrců (kolísal mezi 40-22). V průměru jich bylo 29. Klima diskuzí bylo vstřícné, atmosféra příjemná. Zasloužil se o to nemalým dílem Mgr. Roman Černík v roli laskavého a diskuzi podněcujícího moderátora.

Rozborový seminář Klubu režisérů SČDO
Rozborový seminář organizovaný již tradičně Klubem režisérů SČDO, jehož lektorem byl Mgr. Jiří Hraše a „třídním“ ing. Dušan Zakopal, byl přístupný všem účastníkům JH. Navštěvovali jej zástupci souborů, jejichž inscenace byly předmětem rozboru. Úvodní slovo rozpravy k té které inscenaci měli na starosti členové Klubu režisérů SČDO. I v tomto semináři byla účast proměnlivá, průměrně oscilovala kolem pětadvacítky zájemců. Rozborový seminář se věnoval těmto vybraným inscenacím: Mor; Amatéři; Kniha džungle; Medvěd; Romeo, Julie a tma; Maryša.

Dílna Sergeje Fedotova
V rámci 73. JH se uskutečnila herecká dílna vedená ruským režisérem a divadelním pedagogem Sergejem Fedotovem. Práce v dílně byla zaměřena na využití hereckých postupů Michaila Čechova. Tématem byla doba kamenná. Dílnu organizačně zajišťovala Karla Dörrová ve Velkém Poříčí. Zúčastnila se jí dvacítka zájemců.

S výjimkou samostatně organizovaného rozborového semináře a dílny Sergeje Fedotova byl hlavním organizátorem vzdělávací části JH PhDr. Milan Strotzer. Jeho organizačními spolupracovníky byli Jan Strejcovský, organizační vedoucí K(n)MD, Mgr. Marie Poesová, Jitka Karasová a Eva Kodešová.
73. JH potvrdil správnost mnohaletého usilování o to, aby se hronovský festival stal vyhledávanou, tematicky rozrůzněnou a užitými formami diferencovanou a účinnou vzdělávací institucí. Svědčí o tom nejen rozmanitá skladba seminářů, dílen a dalších vzdělávacích příležitostí a jejich lektorské obsazení, ale i rekordní počty seminaristů a jejich pozitivní reakce. V této souvislosti nelze také pominout recenzní rubriku Zpravodaje JH, v níž byla každé inscenaci věnována pozornost vždy dvěma odborníky z řad lektorů JH.


Oficiality – hosté - ocenění

I na 73. JH se stala zahajovací schůzka Klubu (nejen) mladých divadelníků ve čtvrtek večer před započetím vlastní přehlídky prvním rituálem - aktem zahájení JH jako vzdělávací instituce. Nechyběly ani další hronovské rituály: tzv. oheň přátelství a lampiónový průvod v předvečer zahájení JH, vítání souborů na schodech Jiráskova divadla, poděkování za představení a rozloučení se soubory, a především oficiální zahájení a zakončení festivalu se závěrečným velkým ohňostrojem.
Již popáté se zhostil oficiálního zahájení JH v sobotu 2. srpna ministr kultury Pavel Dostál spolu se starostkou Hronova Hanou Nedvědovou a hejtmanem Královéhradeckého kraje ing. Pavlem Bradíkem.
Každoročně přivítá JH řadu významných hostí. Letos jimi byli vedle ministra kultury ČR Pavla Dostála, doc. Milan Uhde, ředitelka odboru regionální a národnostní kultury MK ČR PhDr. Zuzana Malcová, Mgr. Milan Kupka, vedoucí kanceláře předsedy senátu ČR, JUDr. Magdalena Hůrková, právnička I. náměstka ministra kultury ČR a další, které v Hronově vídáme pravidelně. Mezi ně náleží i Franz-Josef Witting, viceprezident Německého spolkového svazu amatérského divadla (BDAT) a umělecký ředitel prestižní přehlídky v Paderbornu. Mezi stálé návštěvníky přehlídky patřil i Jozef Krasula, prezident Slovenského střediska AITA/IATA. Mezi hosty lze počítat i zahraniční lektory vzdělávací části JH prof. Andrease Poppeho z Německa, Sergeje Fedotova z Ruska, doc. Mgr. Jána Zavarského a Karola Horvátha ze Slovenska.
Ke společenské části JH náleželo přijetí oficiálních hostí starostkou města Hanou Nedvědovou na hronovské radnici, přijetí zahraničních hostí a sponzorů na témže místě.
Významnou akcí společenského charakteru bylo udělení Ceny MK ČR za neprofesionální divadelní a slovesné obory Mgr. Alexandru Gregarovi z Hradce Králové a předání ocenění Zlatého odznaku J.K. Tyla Františku Klaškovi z Troubska u Brna, Jiřímu Kubinovi z Červeného Kostelce, Václavu Müllerovi z Brna (pro nemoc nepřítomnému) a ing. Dušanu Zakopalovi z Ostravy. Tento akt se uskutečnil před odpoledním představením v den oficiálního zahájení JH na jevišti Jiráskova divadla. Cenu MK ČR předal osobně ministr kultury Pavel Dostál.
Byť nebyl osobně přítomen Z.A. Tichý, iniciátor a osnovatel udělování neoficiální, dílem recesní a dílem vážně míněné ceny Zlatý Alois, byla cena díky iniciativě Vladimíra Hulce udělena. Zdá se, že tentokrát spíše vážně než nevážně. Získal ji soubor Černí šviháci z Kostelce nad Orlicí za inscenaci hry Josefa Tejkla Amatéři.

Propagace a Zpravodaj JH

Proměna výtvarného řešení propagace JH, jejímž autorem je renomovaný brněnský výtvarník Rostislav Pospíšil, měla pokračování i letos. R. Pospíšil zaměnil loňskou hrací kostku se střídavě smějícím se a mračícím obličejem klauna za postavu všudypřítomného Kašpara. Tento motiv promítnul do všech propagačních materiálů, počínaje plakáty, přes programovou brožuru, přehlídkový zpravodaj, odznaky účastníků, tašky, trička aj., až po velkoplošnou propagaci ve městě, včetně skupiny Kašparů před divadlem.
Přehlídkové dění mapoval, jako každoročně, Zpravodaj JH. Jeho devět čísel připravovala redakce v novém složení. Vedoucí redaktorkou byla Pavlína Morávková, jejími členy byli Simona Bezoušková, Vladimír Hulec, David Slížek, Jana Soprová, výtvarník Rostislav Pospíšil a fotograf Ivo Mičkal. Po letech se setkala redakce s nebývalým uznáním za svou práci i z řad čtenářů, seminaristů a dalších účastníků JH. Zpravodaj nabyl kýžených proporcí a komplexnosti, ale také espritu. Mj. přinesl exluzivní rozhovory s ministrem kultury Pavlem Dostálem, doc. Milanem Uhdem, prof. Miloslavem Klímou, Danielou Fischerovou, prof. PhDr. Janem Císařem, CSc. a dalšími významnými osobnostmi profesionální a amatérské divadelní scény.
V den oficiálního zahájení festivalu (2.8.) se uskutečnila tisková konference JH. Zúčastnil se jí ministr kultury Pavel Dostál, ředitelka ORNK MK ČR PhDr. Zuzana Malcová, hejtman Královéhradeckého kraje ing. Pavel Bradík, starostka Hronova Hana Nedvědová a další hosté a organizátoři JH. Účast žurnalistů byla obvyklého rozsahu, včetně zástupců televize. Jí odpovídala i pozornost médií, kterou přehlídce věnovala. Lze si jenom přát, aby tato pozornost, byť je daleko větší, než bývá obvyklé u jiných akcí neprofesionálního umění, překročila stávající rozměr.

Co organizátoři zvládli a co by měli do příště vyřešit

V průběhu JH se každodenně scházel k řešení aktuálních problémů organizační štáb.
Na začátku a na konci přehlídky se sešel Festivalový výbor JH.
I přes značný počet účastníků JH, včetně účastníků K(n)MD, a technickou a organizační náročnost zvládnutí tak velkého množství namnoze početných hrajících souborů, nevznikly až na jednu výjimku žádné zásadní problémy. Dalo by se říci, že 73. JH byl z organizačního hlediska na velmi dobré úrovni. Onou výjimkou byla nedostatečná elevace hlediště v sále Josefa Čapka, na níž doplatili diváci i účinkující, zejména při představeních hostujícího maďarského tanečního divadla Panboro z Budapešti. Problémem elevace se zabýval organizační štáb i festivalový výbor JH již mnohokrát v minulých letech. Neschůdnost získat potřebné finanční prostředky však nedovolila pořízení potřebného vybavení, aby mohlo dojít ke změně. Díky nabídnutému řešení PhDr. Zuzanou Malcovou z MK ČR bychom mohli mít na příštím JH o jeden velký problém méně. Zdá se, že se prostředky našly, že je vše již na realizaci místních organizátorů.
Po mnoha letech se podařilo navrátit hronovskou sokolovnu k využití pro divadelní představení. Ukázalo se to přínosným. Odehrály se zde dvě inscenace, které by bylo sotva možné úspěšně realizovat v sále Josefa Čapka či Jiráskově divadle (Žena v písku, Amatéři). Díky pořízení koberců se zlepšily akustické parametry foyeru sálu Josefa Čapka, který se tak stal centrem setkávání – divadelním klubem bez echa způsobovaného mramorovou podlahou. Pokud by ještě došlo k zútulnění za pomoci fantazie výtvarníka a spolu s tím k zvukové izolaci od vlastního sálu, kde probíhají divadelní představení, bylo by to o hodně lepší.
Mnoho připomínek a návrhů na zlepšení podmínek pro soubory, seminaristy a další návštěvníky JH padlo na závěrečných jednáních organizačního štábu a festivalového výboru JH. Projednávaly se další možnosti ubytovací, možnosti získání prostor pro semináře a dílny, otázky prohloubení péče o hrající soubory, zlepšení informovanosti návštěvníků pomocí informačních tabulí a směrovek, ale také těch, co do Hronova nemohou přijet, prostřednictvím internetu. Projednáno bylo mnoho jiných okruhů, které je zapotřebí řešit, nevyjímaje otázky tvorby programu a vzdělávací části JH. Přál bych si, aby se všechny dobré nápady podařilo realizovat, aby byly hronovské dny od 29.7. do 7.8.2004 zase o něco příjemnější.
Milan Strotzer