LHOTSKÁ, Jiřina: Divadelní přehlídka Stochov 2007
DIVADELNÍ PŘEHLÍDKA STOCHOV 31. 3. - 1. 4.
A podeváté setkání v tvořivé, příjemné atmosféře naplněné šesti soutěžními a jedním inspirativním představením, dílnami pro děti, rozborovými semináři pro vedoucí, vlídným, laskavým zacházením všech organizátorů a pohodou zúčastněných.
Pohádková cesta za Sněhurkou, trpaslíky a mravenci se jmenovalo představení dětského divadelního souboru Specifik z Lužce nad Vltavou. Divadelně erudovaný režisér František
Zika přesně odhadl možnosti dětí a postavil montáž tří nepříliš sourodých částí inscenace na efektu černého a stínového divadla. Představení tak dominuje především technická složka – a nutno říct, že velmi přesně. Škoda, že děti nedostaly větší úkol, který by jim umožnil jednat na jevišti v situacích a vztazích.
Varieté paNa Šlose, (divadlo NA ŠLOSE Sedlčany) je budováno jako řada výstupů jednoho ne příliš profesionálního varieté. Holčička, divačka, která se představení zúčastní spolu se skupinou kamarádů, nachází v postavě nešikovného kouzelníka kamaráda a přítele, se kterým se může vydat do světa snů a představ. Autorský text působí nevyváženě a neumožňuje zprostředkovat interpretům skrze příběh divácký zážitek.
Představení Wenuše souboru Vrtule Slaný vychází z textu R.Bradburyho Celé léto v jediném dni. Dramatizace osvědčené předlohy akcentuje především téma šikany v dětském kolektivu. Představení je působivé, emotivní (především scéna šikany Margot za použití potravinové fólie). Zajímavý je i pokus (i když ne zcela dramaturgicky promyšlený a divadelně vybudovaný), posunout ústřední klíčový motiv předlohy. Děti setkání se sluncem „prošvihnou“ – zrovna šikanují Margot. Síla okamžiku setkání se sluncem je zprostředkována virtuálním vstupem Williamova otce. Konfrontace samotných dětí se sluncem, jeho silou a energií, se zde nekoná. Závěrečný „přerod“ členů party pak vyznívá poněkud ploše a je třeba pro něj hledat odpovídající motivaci. Přes uvedené je představení velmi působivé a bylo nominováno na Dětskou scénu do Trutnova.
Dramatizace a jevištní realizace Ronji, dcery loupežníka v provedení ZUŠ Rakovník přinesla zklamání a sem tam i pobavený úsměv u diváků. Představení postrádalo především klíč k převedení jazyka literatury v divadelní jazyk. Děti nedokázaly jednat a fungovat v situacích, působily v rolích nejistě a nevěrohodně. Pochválit lze snad jen práci s rekvizitami představujícími nebezpečné Šedivce a Větrnice. Škoda.
Houf hravých a tvořivých dětí zaplnil jeviště v představení Mamut a umělé dýchání podle předlohy M.Macourka. Třebotovské děti (soubor Tři boty Třebotov) si jako vždy své vystoupení užívají, je zřejmé jak svobodně a přitom suverénně se pohybují v mantinelech, které jim připravily vedoucí. Půdorys postavený na konfrontaci postojů dvou part dětí se ale v jevištních obrazech ne zcela jednoznačně podařilo zpřehlednit, a tak se diváci občas potýkají s problémem, kdo je kým a proč se děje to, co se děje.
Z představení se vytratil i Macourkův humor. Přes úskalí, která s sebou Macourkův text při převedení na jeviště přináší, jsme viděli tvořivé a nápadité představení. Hříčka Kterak Bučice lehly popelem zakončila soutěžní část přehlídky. V anekdotické drobničce využila příležitost především děvčata v rolích myšek. Představení ale určitě nabízí příležitost „hraní si na“ využít v podstatně větší míře a povýšit jej na téma této jednoduché anekdotky v podání souboru Dr. JUP Jílové.
Jiřina Lhotská
A podeváté setkání v tvořivé, příjemné atmosféře naplněné šesti soutěžními a jedním inspirativním představením, dílnami pro děti, rozborovými semináři pro vedoucí, vlídným, laskavým zacházením všech organizátorů a pohodou zúčastněných.
Pohádková cesta za Sněhurkou, trpaslíky a mravenci se jmenovalo představení dětského divadelního souboru Specifik z Lužce nad Vltavou. Divadelně erudovaný režisér František
Zika přesně odhadl možnosti dětí a postavil montáž tří nepříliš sourodých částí inscenace na efektu černého a stínového divadla. Představení tak dominuje především technická složka – a nutno říct, že velmi přesně. Škoda, že děti nedostaly větší úkol, který by jim umožnil jednat na jevišti v situacích a vztazích.
Varieté paNa Šlose, (divadlo NA ŠLOSE Sedlčany) je budováno jako řada výstupů jednoho ne příliš profesionálního varieté. Holčička, divačka, která se představení zúčastní spolu se skupinou kamarádů, nachází v postavě nešikovného kouzelníka kamaráda a přítele, se kterým se může vydat do světa snů a představ. Autorský text působí nevyváženě a neumožňuje zprostředkovat interpretům skrze příběh divácký zážitek.
Představení Wenuše souboru Vrtule Slaný vychází z textu R.Bradburyho Celé léto v jediném dni. Dramatizace osvědčené předlohy akcentuje především téma šikany v dětském kolektivu. Představení je působivé, emotivní (především scéna šikany Margot za použití potravinové fólie). Zajímavý je i pokus (i když ne zcela dramaturgicky promyšlený a divadelně vybudovaný), posunout ústřední klíčový motiv předlohy. Děti setkání se sluncem „prošvihnou“ – zrovna šikanují Margot. Síla okamžiku setkání se sluncem je zprostředkována virtuálním vstupem Williamova otce. Konfrontace samotných dětí se sluncem, jeho silou a energií, se zde nekoná. Závěrečný „přerod“ členů party pak vyznívá poněkud ploše a je třeba pro něj hledat odpovídající motivaci. Přes uvedené je představení velmi působivé a bylo nominováno na Dětskou scénu do Trutnova.
Dramatizace a jevištní realizace Ronji, dcery loupežníka v provedení ZUŠ Rakovník přinesla zklamání a sem tam i pobavený úsměv u diváků. Představení postrádalo především klíč k převedení jazyka literatury v divadelní jazyk. Děti nedokázaly jednat a fungovat v situacích, působily v rolích nejistě a nevěrohodně. Pochválit lze snad jen práci s rekvizitami představujícími nebezpečné Šedivce a Větrnice. Škoda.
Houf hravých a tvořivých dětí zaplnil jeviště v představení Mamut a umělé dýchání podle předlohy M.Macourka. Třebotovské děti (soubor Tři boty Třebotov) si jako vždy své vystoupení užívají, je zřejmé jak svobodně a přitom suverénně se pohybují v mantinelech, které jim připravily vedoucí. Půdorys postavený na konfrontaci postojů dvou part dětí se ale v jevištních obrazech ne zcela jednoznačně podařilo zpřehlednit, a tak se diváci občas potýkají s problémem, kdo je kým a proč se děje to, co se děje.
Z představení se vytratil i Macourkův humor. Přes úskalí, která s sebou Macourkův text při převedení na jeviště přináší, jsme viděli tvořivé a nápadité představení. Hříčka Kterak Bučice lehly popelem zakončila soutěžní část přehlídky. V anekdotické drobničce využila příležitost především děvčata v rolích myšek. Představení ale určitě nabízí příležitost „hraní si na“ využít v podstatně větší míře a povýšit jej na téma této jednoduché anekdotky v podání souboru Dr. JUP Jílové.
Jiřina Lhotská
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.