Poniklá, Stručná historie ponikelských divadelních souborů
Stručná historie
ponikelských divadelních souborů
Dlouhá a slavná jest historie ponikelského ochotničení. Devatenácté století přineslo vznik hned tří divadelních hnutí v ponikelské kotlině. Prvního polibku vznešené Thálie se dočkala místní část Přívlaka, kde bylo první doložené představení sehráno již v roce 1825! Divadlo bylo hráno i na Jilmu, a to již roku 1835. V samotné Poniklé se pak divadelní spolek zakládá až po dalších téměř 30 letech a na rozdíl od předchozích (byť s mnohým škobrtnutím a dočasným útlumem činnosti) přetrvává podnes.
Pohleďme nyní odděleně ve vší stručnosti na vývoj všech tří výše zmíněných ochotnických společností. (Podrobnější historická ohlédnutí budou postupem času zveřejňována na těchto stránkách v samostatných článcích.)
Poniklá
Roku 1864 , jsa puzeni touhou buditelskou a okouzleni vystoupeními starého potulného loutkoherce Bažanta, založili ponikelští nadšenci divadelní společnost a vypravili první hru - Pometláře. Spolek v té době nenesl žádné jméno a říkalo se mu prostě "Ochotník". Jeho ústřední postavou se stal zkušený principál Bažant, který krom řízení zkoušek namaloval první kulisy. Již při prvním vystoupení však došlo k události v pravdě kuriozní: Bažant se v roli napovědy zcela opil a během představení vypadl do jeviště, čímž hru vážně vykolejil a musel soubor neslavně navždy opustit. I přes jeho bolestný odchod však divadlo vyvíjelo mimořádně intenzivní činnost - až 24 her ročně!!! (Je však třeba podotknouti, že, vzhledem k takovémuto objemu uváděných kusů, nebyly tyto studovány zcela nazpaměť. Nápověda tak byla důležitou součástí každého představení. Mimochodem, této tradici zůstáváme věrni i v naší době...)
Od počátku bylo hráno převážně ve starém sále "U Holubců", který se dočkal přestavby roku 1865 a zejména 1888. Hrávalo se také v přírodě, na prostranství před školou, později Na vršku nebo ve velkých místnostech U Tomíčků a U Pičmanů (čp.181).
1869 - pan řídící Pavlíček nechává od pana Prokopa ze Semil namalovat kulisy a oponu s výjevem "Oldřich a Božena". Později namalována nová opona "Libuše věštící" (Ani jedna se ovšem nedochovala).
Roku 1870 podnikají ochotníci slavné "Víchovské tourné", na kterém se dočkávají u našich východních sousedů zasloužených ovací.
Po roce 1880 - se již nazývá ochotnický spolek "Svornost". Nepůsobí však zcela v souladu s byrokratickými nařízeními, pro což je úřady opakovaně upozorňován na nelegální činnost.
Tento stav je odstraněn až roku 1901, kdy je dle všech pravidel a ustanovení oficiálně povolena "Vzdělávací ochotnická jednota J.J. Kolár".
V letech před první světovou válkou tvořilo ansámbl více než 40 členů. Výtěžky z představení (na tehdejší dobu nemalé sumy) bývaly věnovány na charitativní účely, na podporu mladších místních spolků (Sokol, hasiči ...) a rovněž na pořizování divadelních potřeb.
Hluk válečné vřavy však, bohužel, dočasně přehlušil libý zpěv můz.
Po celé meziválečné období patřil DS J.J Kolár k nejvýznamnějším a nejčinorodějším souborům na Jilemnicku. Hráno 8 - 14 krát za sezónu. Repertoár obsahoval krom klasických činoher též velmi oblíbené operety. Vedle domácích představení podnikal soubor zájezdy do okolních obcí (Štěpanice, Rezek, Roudnice, Vysoké n. Jiz, Mříčná, Martinice, Stromkovice, Buřany, Víchová a Jablonec n. Jiz.). Roku 1922 vstup do ÚMDOČ. V roce 1938 30 členů.
1938 - 1945 byla Poniklá připojena k německé Třetí říši. Navzdory ryze českému charakteru obce byla nadlidmi činnost spolku zakázána. Po porážce Německa divadelní scéna ihned ožila (a to navzdory tomu, že Němci vykradli spolkovou pokladnu a zplenili garderobu).
Rok 1952 je v dějinách ponikelských divadelníků zapsán písmem nejčernějším. Totiž barvou spáleniště. Jest snad malicherným vrtochem veleslavné Thálie, že na nejcennější národní scény sesílá rudého kohouta. Krom divadelního sálu U Holubců lehl tohoto roku popelem i veškerý spolkový majetek v podobě rekvizit a kulis. Tak jako se nepodařilo uhasit domácí stánek, nevyhasla naštestí ani chuť do další práce. Zkoušelo se ve škole, hrálo se na sokolské scéně na Přívlace.
Poté, co v roce 1964 probíhá slavná oslava 100. výročí založení divadelní jednoty, se však roku 1968 loučí divadelní spolek J. J. Kolár na mnohá léta se svým publikem. A to představením s tragikomicky příznačným jménem - Pohádka o bídě.
Velice zajímavou kapitolu vryl do prken, která znamenají svět, Oldřich Peterka. Svojí mimořádnou osobností vedl v letech 1980 - 1985 pod hlavičkou Svazarmu divadlo malých forem. Nastudoval se souborem pět her, nejúspěšnější se dočkala 10 repríz.
1997 - po dvanácti letech nečinnosti znovu vzkřísila ponikelské divadlo Pavlína A. Holubcová. Režisérem a ústřední postavou souboru, nyní již sokolského, se stává Jaroslav Urík. Uváděna je každý rok jedna nová hra, včetně několika autorských (od Jaroslava Uríka, Petra Plichty a Pavla Plichty), která se dočká v průměru 5 - 10 repríz. Režii se střídavě věnují rovněž Eva Holubcová, Petr Václavík, Pavel Plichta a Pavlína A. Holubcová. Krom toho se soubor podílí i na dalších aktivitách, jako např. spolupráce na Pohádkovém lese, nebo pořádání Divadelního poplesu. V současné době čítá DS J.J. Kolár více než 30 členů.
ponikelských divadelních souborů
Dlouhá a slavná jest historie ponikelského ochotničení. Devatenácté století přineslo vznik hned tří divadelních hnutí v ponikelské kotlině. Prvního polibku vznešené Thálie se dočkala místní část Přívlaka, kde bylo první doložené představení sehráno již v roce 1825! Divadlo bylo hráno i na Jilmu, a to již roku 1835. V samotné Poniklé se pak divadelní spolek zakládá až po dalších téměř 30 letech a na rozdíl od předchozích (byť s mnohým škobrtnutím a dočasným útlumem činnosti) přetrvává podnes.
Pohleďme nyní odděleně ve vší stručnosti na vývoj všech tří výše zmíněných ochotnických společností. (Podrobnější historická ohlédnutí budou postupem času zveřejňována na těchto stránkách v samostatných článcích.)
Poniklá
Roku 1864 , jsa puzeni touhou buditelskou a okouzleni vystoupeními starého potulného loutkoherce Bažanta, založili ponikelští nadšenci divadelní společnost a vypravili první hru - Pometláře. Spolek v té době nenesl žádné jméno a říkalo se mu prostě "Ochotník". Jeho ústřední postavou se stal zkušený principál Bažant, který krom řízení zkoušek namaloval první kulisy. Již při prvním vystoupení však došlo k události v pravdě kuriozní: Bažant se v roli napovědy zcela opil a během představení vypadl do jeviště, čímž hru vážně vykolejil a musel soubor neslavně navždy opustit. I přes jeho bolestný odchod však divadlo vyvíjelo mimořádně intenzivní činnost - až 24 her ročně!!! (Je však třeba podotknouti, že, vzhledem k takovémuto objemu uváděných kusů, nebyly tyto studovány zcela nazpaměť. Nápověda tak byla důležitou součástí každého představení. Mimochodem, této tradici zůstáváme věrni i v naší době...)
Od počátku bylo hráno převážně ve starém sále "U Holubců", který se dočkal přestavby roku 1865 a zejména 1888. Hrávalo se také v přírodě, na prostranství před školou, později Na vršku nebo ve velkých místnostech U Tomíčků a U Pičmanů (čp.181).
1869 - pan řídící Pavlíček nechává od pana Prokopa ze Semil namalovat kulisy a oponu s výjevem "Oldřich a Božena". Později namalována nová opona "Libuše věštící" (Ani jedna se ovšem nedochovala).
Roku 1870 podnikají ochotníci slavné "Víchovské tourné", na kterém se dočkávají u našich východních sousedů zasloužených ovací.
Po roce 1880 - se již nazývá ochotnický spolek "Svornost". Nepůsobí však zcela v souladu s byrokratickými nařízeními, pro což je úřady opakovaně upozorňován na nelegální činnost.
Tento stav je odstraněn až roku 1901, kdy je dle všech pravidel a ustanovení oficiálně povolena "Vzdělávací ochotnická jednota J.J. Kolár".
V letech před první světovou válkou tvořilo ansámbl více než 40 členů. Výtěžky z představení (na tehdejší dobu nemalé sumy) bývaly věnovány na charitativní účely, na podporu mladších místních spolků (Sokol, hasiči ...) a rovněž na pořizování divadelních potřeb.
Hluk válečné vřavy však, bohužel, dočasně přehlušil libý zpěv můz.
Po celé meziválečné období patřil DS J.J Kolár k nejvýznamnějším a nejčinorodějším souborům na Jilemnicku. Hráno 8 - 14 krát za sezónu. Repertoár obsahoval krom klasických činoher též velmi oblíbené operety. Vedle domácích představení podnikal soubor zájezdy do okolních obcí (Štěpanice, Rezek, Roudnice, Vysoké n. Jiz, Mříčná, Martinice, Stromkovice, Buřany, Víchová a Jablonec n. Jiz.). Roku 1922 vstup do ÚMDOČ. V roce 1938 30 členů.
1938 - 1945 byla Poniklá připojena k německé Třetí říši. Navzdory ryze českému charakteru obce byla nadlidmi činnost spolku zakázána. Po porážce Německa divadelní scéna ihned ožila (a to navzdory tomu, že Němci vykradli spolkovou pokladnu a zplenili garderobu).
Rok 1952 je v dějinách ponikelských divadelníků zapsán písmem nejčernějším. Totiž barvou spáleniště. Jest snad malicherným vrtochem veleslavné Thálie, že na nejcennější národní scény sesílá rudého kohouta. Krom divadelního sálu U Holubců lehl tohoto roku popelem i veškerý spolkový majetek v podobě rekvizit a kulis. Tak jako se nepodařilo uhasit domácí stánek, nevyhasla naštestí ani chuť do další práce. Zkoušelo se ve škole, hrálo se na sokolské scéně na Přívlace.
Poté, co v roce 1964 probíhá slavná oslava 100. výročí založení divadelní jednoty, se však roku 1968 loučí divadelní spolek J. J. Kolár na mnohá léta se svým publikem. A to představením s tragikomicky příznačným jménem - Pohádka o bídě.
Velice zajímavou kapitolu vryl do prken, která znamenají svět, Oldřich Peterka. Svojí mimořádnou osobností vedl v letech 1980 - 1985 pod hlavičkou Svazarmu divadlo malých forem. Nastudoval se souborem pět her, nejúspěšnější se dočkala 10 repríz.
1997 - po dvanácti letech nečinnosti znovu vzkřísila ponikelské divadlo Pavlína A. Holubcová. Režisérem a ústřední postavou souboru, nyní již sokolského, se stává Jaroslav Urík. Uváděna je každý rok jedna nová hra, včetně několika autorských (od Jaroslava Uríka, Petra Plichty a Pavla Plichty), která se dočká v průměru 5 - 10 repríz. Režii se střídavě věnují rovněž Eva Holubcová, Petr Václavík, Pavel Plichta a Pavlína A. Holubcová. Krom toho se soubor podílí i na dalších aktivitách, jako např. spolupráce na Pohádkovém lese, nebo pořádání Divadelního poplesu. V současné době čítá DS J.J. Kolár více než 30 členů.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.