Náchod, DRED, Dům lásky - 2002; Valérie a týden divů - 2003;
HULEC, Vladimír: Divadlo je pomeranč - 41. Šrámkův Písek, 23. -26. 5. 2002, AS 2002, č. 3, s. 29 - 34.
Náchod, DRED, Miodrag Pavlovič, A. Kaszub Pski: Andrej Kaszub Pski představuje Miodraga Pavloviče čili Dům lásky.
Svým způsobem rituálem - pokud tak mohu nazvat cesty do světa podvědomí, které poutníka zásadním způsobem promění - a přitom svébytným, originálním divadlem byla inscenace náchodských Dred Dům lásky. Autorem textu je chorvatský básník, prozaik a dramatik Miodrag Pavlović (u nás vyšla jeho sbírka i s tímto dramatem v polovině 60. let v Odeonu). Šéf souboru, režisér a výtvarník Ondřej Pumr záhadný a na první pohled nehratelný text přetransformoval do současného, přitom předlohu neznásilňujícího divadelního jazyka. Výrazná scénografie sestávající ze „záhadných“ věcí (šikmý stůl, na němž se sprchuje jedna z postav, otáčející se židle, červeně se rozžhavující stěna, jídlo, které hoří...) dává inscenaci ráz démonického snu. Už úvodní scéna souložícího mladíka (herecky bezvýrazný Otakar Faifr - On) s nafukovací pannou je výzvou k nebezpečné cestě do neprobádaných oblastí člověka, po cestě překračující tabu. A taková je celá inscenace. Pohybuje se na hraně surrealismu a dekadence. Lze ji vnímat jako svého druhu výtvarné divadlo či dokonce happening a současně i jako báseň. Nic není předem jasné, herci improvizují, zadní scéna tvořená velkými rentgenovými snímky kosterních částí člověka se záhadně otevírá a za ní se objevuje pokoj s rodící ženou. Porodí sifon, židli a další podivuhodné předměty. Postavy se z reálné přední místnosti na konci ocitnou v této „záhadné“ zadní - je to peklo, nebo sestup do další části snu? Probudíme se, nebo jsme mrtví? Takové klade inscenace otázky. Vyžaduje však velmi vnímavý přístup diváka, jemuž nic neulehčuje. Po velkých diskusích jsme ji - tedy letošní porota ŠP: Karel Tománek (předseda), Peter Janků a autor tohoto textu - nakonec vybrali do Hronova jako reprezentanta Šrámkova Písku, tedy do všech důsledků „mladého“ (neuchopitelného, svébytného, tvrdošíjného, originálního) divadla, jež boří jinde přesně definované hranice divadla jako jednou dané normy. Dům lásky jistě vzbudí v Hronově mnoho různých reakcí, stejně jako je vzbudil v Písku. Bude-li tak herecky rozpačitý, temporytmicky rozvláčný a ve zvládnutí náročných výtvarně technických parametrů nedůsledný (svícení, občasné překrývání lidí a výpravy ap.), jako byl v Písku, budou mít potenciální odpůrci zbraní dost. Přesto jsem přesvědčen, že právě takové divadlo by jinde než v Písku neviděli a že takové divadlo je počinem, který právě byl na Šrámkově Písku i v celém amatérském divadelním hnutí mít velký prostor.
Divadelní soubor DRED Náchod uvádí
Valérie a týden divů
Mystická hororová báchorka Valérie a týden divů nepatří rozhodně k nejznámějším dílům klasika české literatury Vítězslava „Hrocha“ Nezvala. Že však patří k jeho mistrovským, dokázala již v 60. letech filmový adaptace režiséra Jaromila Jireše. Nyní máte možnost přesvědčit se o tom, zda Nezvalův text snese i přenesení na DIVadelní jeviště. Dramatizace režiséra a dramaturga divadla DRED Ondřeje Pumra se režijně ujal Petr Hašek. Soubor výše zmíněného DIVadla DRED, který zatím směřoval spíše k DIVadelní avantgardě a experimentu a novou inscenací se této cesty nijak nezříká, činí po uvedení absurdní aktovky Miodraga Pavloviče představením Valérie a týden divů další krok směrem k činohře v tradičním slova smyslu. Ambicí souboru však je, aby ona tradičnost nezaznamenala šedost, obyčejnost, obvyklost. DRED chce vytvořit ze své adaptace Nezvalovy prózy další DIV, přesahující ty, jež uDIVují Valérii. Pojďte se do DIVadla nad všemi těmi DIVy poDIVit.
Kontakt: Petr Hašek, tel. 603 778 896, e-mailová adresa: hasanek@centrum.cz
Náchod, DRED, Miodrag Pavlovič, A. Kaszub Pski: Andrej Kaszub Pski představuje Miodraga Pavloviče čili Dům lásky.
Svým způsobem rituálem - pokud tak mohu nazvat cesty do světa podvědomí, které poutníka zásadním způsobem promění - a přitom svébytným, originálním divadlem byla inscenace náchodských Dred Dům lásky. Autorem textu je chorvatský básník, prozaik a dramatik Miodrag Pavlović (u nás vyšla jeho sbírka i s tímto dramatem v polovině 60. let v Odeonu). Šéf souboru, režisér a výtvarník Ondřej Pumr záhadný a na první pohled nehratelný text přetransformoval do současného, přitom předlohu neznásilňujícího divadelního jazyka. Výrazná scénografie sestávající ze „záhadných“ věcí (šikmý stůl, na němž se sprchuje jedna z postav, otáčející se židle, červeně se rozžhavující stěna, jídlo, které hoří...) dává inscenaci ráz démonického snu. Už úvodní scéna souložícího mladíka (herecky bezvýrazný Otakar Faifr - On) s nafukovací pannou je výzvou k nebezpečné cestě do neprobádaných oblastí člověka, po cestě překračující tabu. A taková je celá inscenace. Pohybuje se na hraně surrealismu a dekadence. Lze ji vnímat jako svého druhu výtvarné divadlo či dokonce happening a současně i jako báseň. Nic není předem jasné, herci improvizují, zadní scéna tvořená velkými rentgenovými snímky kosterních částí člověka se záhadně otevírá a za ní se objevuje pokoj s rodící ženou. Porodí sifon, židli a další podivuhodné předměty. Postavy se z reálné přední místnosti na konci ocitnou v této „záhadné“ zadní - je to peklo, nebo sestup do další části snu? Probudíme se, nebo jsme mrtví? Takové klade inscenace otázky. Vyžaduje však velmi vnímavý přístup diváka, jemuž nic neulehčuje. Po velkých diskusích jsme ji - tedy letošní porota ŠP: Karel Tománek (předseda), Peter Janků a autor tohoto textu - nakonec vybrali do Hronova jako reprezentanta Šrámkova Písku, tedy do všech důsledků „mladého“ (neuchopitelného, svébytného, tvrdošíjného, originálního) divadla, jež boří jinde přesně definované hranice divadla jako jednou dané normy. Dům lásky jistě vzbudí v Hronově mnoho různých reakcí, stejně jako je vzbudil v Písku. Bude-li tak herecky rozpačitý, temporytmicky rozvláčný a ve zvládnutí náročných výtvarně technických parametrů nedůsledný (svícení, občasné překrývání lidí a výpravy ap.), jako byl v Písku, budou mít potenciální odpůrci zbraní dost. Přesto jsem přesvědčen, že právě takové divadlo by jinde než v Písku neviděli a že takové divadlo je počinem, který právě byl na Šrámkově Písku i v celém amatérském divadelním hnutí mít velký prostor.
Divadelní soubor DRED Náchod uvádí
Valérie a týden divů
Mystická hororová báchorka Valérie a týden divů nepatří rozhodně k nejznámějším dílům klasika české literatury Vítězslava „Hrocha“ Nezvala. Že však patří k jeho mistrovským, dokázala již v 60. letech filmový adaptace režiséra Jaromila Jireše. Nyní máte možnost přesvědčit se o tom, zda Nezvalův text snese i přenesení na DIVadelní jeviště. Dramatizace režiséra a dramaturga divadla DRED Ondřeje Pumra se režijně ujal Petr Hašek. Soubor výše zmíněného DIVadla DRED, který zatím směřoval spíše k DIVadelní avantgardě a experimentu a novou inscenací se této cesty nijak nezříká, činí po uvedení absurdní aktovky Miodraga Pavloviče představením Valérie a týden divů další krok směrem k činohře v tradičním slova smyslu. Ambicí souboru však je, aby ona tradičnost nezaznamenala šedost, obyčejnost, obvyklost. DRED chce vytvořit ze své adaptace Nezvalovy prózy další DIV, přesahující ty, jež uDIVují Valérii. Pojďte se do DIVadla nad všemi těmi DIVy poDIVit.
Kontakt: Petr Hašek, tel. 603 778 896, e-mailová adresa: hasanek@centrum.cz
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.