Chrošchorop - 2002; Psí SOS - 2003; Jak ruce nechtěly pracovat - 2006;
Rousínov, ZŠ, Chrošchorop.
Děti ze základní školy z Rousínova uvedly pořad s neobvyklým názvem Chrošchorop, který mohl evokovat cokoliv. Osm dětí, z toho čtyři v červeném a čtyři ve žlutém, se švihadly se v hracím prostoru neustále přeskupují, vytvářejí tu více, tu méně zvláštní obrazce, které tu konvenují, tu pozbývají souvislosti s příběhem. Ten i někteří diváci ztrácí a opět nalézají, jiní nemají s příběhem problémy, neboť jej nehledají, a jiní naopak s příběhem začali a byli dovedeni až do konce. V každém případě jsme viděli představení, ve kterém děti více či méně naplňují představu jejich vedoucí a režisérky, která zpracovala, dramaturgicky krátila, dopisovala, upravovala autorskou poezii svého bratra. Režijně i scénograficky jednoduchými prostředky vyprávěla .... a děti vcelku zvládly to, co bylo od nich požadováno, k čemu byly vedeny, o čem si hrály. Lektorský sbor doporučil inscenaci do širšího výběru.
Do širšího výběru národního kola doporučila porota představení Psí SOS (DDS ZŠ Rousínov) a Rónin- zbloudilý muž (Dětské studio divadla Polárka, Brno). Rousínovští vystoupili s recitačním pásmem složeným ze dvou drobných textů J. Hanzlíka. Jejich silnou stránkou byla práce s rytmem a členění sborových hlasů (evokující až voicebandy naší meziválečné avantgardy). Esteticky velmi příjemné bylo užití jediné bílé plachty coby aktivního scénografického prvku, bohužel však často zůstalo u jednoduché a popisné ilustrace textu.
TOTHOVÁ, Martina: Dětská scéna Trutnov, 17.-22.6.2006. AS 2006, č. 4, s. 16-24. Rousíci ZŠ Rousínov: Jak ruce nechtěly pracovat – vedoucí Michaela Kyjovská
Pro téma dospívání, tentokrát pro boj mezi kluky a holkami byla použita předloha Oldřicha Syrovátky. Čitelný příběh s motivy Dívčí války je předveden jednoduchými prostředky – sborová recitace, výrazná rytmizace slovního i pohybového projevu. Tvar umožňuje i velmi nezkušeným hercům poměrně bez obav vystoupit na jeviště, inscenace je ušita na míru schopnostem a vybavenosti dětí. Vedle roviny boje kluci versus holky sledujeme také vzpouru rukou a nohou proti nic nedělajícímu žravému žaludku. Vzpoura končí smírem, protože ať chceme nebo ne, jídlo, a tedy žaludek, je prostě potřeba. Dvě tematické roviny (ruce, nohy – kluci, holky) se nepodařilo úplně propojit, divákovi není nabídnut klíč, jak se s uvedením dvou témat vypořádat. Chvályhodná je ale schopnostem souboru přiměřená výstavba inscenace.
Děti ze základní školy z Rousínova uvedly pořad s neobvyklým názvem Chrošchorop, který mohl evokovat cokoliv. Osm dětí, z toho čtyři v červeném a čtyři ve žlutém, se švihadly se v hracím prostoru neustále přeskupují, vytvářejí tu více, tu méně zvláštní obrazce, které tu konvenují, tu pozbývají souvislosti s příběhem. Ten i někteří diváci ztrácí a opět nalézají, jiní nemají s příběhem problémy, neboť jej nehledají, a jiní naopak s příběhem začali a byli dovedeni až do konce. V každém případě jsme viděli představení, ve kterém děti více či méně naplňují představu jejich vedoucí a režisérky, která zpracovala, dramaturgicky krátila, dopisovala, upravovala autorskou poezii svého bratra. Režijně i scénograficky jednoduchými prostředky vyprávěla .... a děti vcelku zvládly to, co bylo od nich požadováno, k čemu byly vedeny, o čem si hrály. Lektorský sbor doporučil inscenaci do širšího výběru.
Do širšího výběru národního kola doporučila porota představení Psí SOS (DDS ZŠ Rousínov) a Rónin- zbloudilý muž (Dětské studio divadla Polárka, Brno). Rousínovští vystoupili s recitačním pásmem složeným ze dvou drobných textů J. Hanzlíka. Jejich silnou stránkou byla práce s rytmem a členění sborových hlasů (evokující až voicebandy naší meziválečné avantgardy). Esteticky velmi příjemné bylo užití jediné bílé plachty coby aktivního scénografického prvku, bohužel však často zůstalo u jednoduché a popisné ilustrace textu.
TOTHOVÁ, Martina: Dětská scéna Trutnov, 17.-22.6.2006. AS 2006, č. 4, s. 16-24. Rousíci ZŠ Rousínov: Jak ruce nechtěly pracovat – vedoucí Michaela Kyjovská
Pro téma dospívání, tentokrát pro boj mezi kluky a holkami byla použita předloha Oldřicha Syrovátky. Čitelný příběh s motivy Dívčí války je předveden jednoduchými prostředky – sborová recitace, výrazná rytmizace slovního i pohybového projevu. Tvar umožňuje i velmi nezkušeným hercům poměrně bez obav vystoupit na jeviště, inscenace je ušita na míru schopnostem a vybavenosti dětí. Vedle roviny boje kluci versus holky sledujeme také vzpouru rukou a nohou proti nic nedělajícímu žravému žaludku. Vzpoura končí smírem, protože ať chceme nebo ne, jídlo, a tedy žaludek, je prostě potřeba. Dvě tematické roviny (ruce, nohy – kluci, holky) se nepodařilo úplně propojit, divákovi není nabídnut klíč, jak se s uvedením dvou témat vypořádat. Chvályhodná je ale schopnostem souboru přiměřená výstavba inscenace.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.