Ladislav Vrchovský: NA CO STŮNĚ POHÁREK SČDO
NA CO STŮNĚ POHÁREK SČDO
Větu v nadpise slušelo by se ukončit spíše otazníkem. A otazníků může být i více. Ve dnech 8. a 9. dubna 2006 proběhlo ve Velké Bystřici finále soutěže v divadelním monologu, dialogu a individuálním výstupu s loutkou. A i když se zdá, že soutěž jako taková nabírá nový dech, o čemž svědčí vzrůstající úroveň finálových soutěžních výstupů, celý Pohárek stůně. Příčinou je malý zájem o účast v této soutěži. Oblastní postupová kola proběhla v západních, severních a východních Čechách a na jižní a severní Moravě. Z oblasti jižních Čech a Vysočiny nepřijel nikdo, postupové přehlídky se vůbec nekonaly. To opravdu v jižních Čechách a na Vysočině nejsou ochotnické soubory, v jejichž řadách jsou špičkoví interpreti? Vždyť pravý opak je pravdou. A i tam, kde proběhla, byla účast chudobná. Proč asi? Vždyť snad v každém představení ochotnického či jiného neprofesionálního divadelního souboru najdeme představitele, který je výrazným hercem. Proč nezměřit síly s jinými? Protože sama soutěž na jevišti je problematická? Ano, to je pravda. Zapomeňme tedy na soutěž a pojďme se podělit o výsledky své práce. A pojďme se pobavit o jejích rezervách.
Další otázku je možno začít hledat ve struktuře soutěžících. Jsou mezi nimi na jedné straně jednak postupující z Kandrdásku, tedy spíše mladí adepti hereckého umění, na druhé straně zralí herci, členové ochotnických divadel. Svazu českých divadelníků ochotníků se ovšem nedaří oslovit ty soubory a jednotlivce, kteří se řadí k mladému netradičnímu divadlu, ty, v jejichž zájmu je spíše Šrámkův Písek, Náchodská prima sezóna nebo FEMAD Poděbrady / Divadelní Třebíč, což je ještě pochopitelné, neboť těmto zájemcům o divadlo jeho tradiční podoba moc neříká. Že se však v soutěži neobjevují ani reprezentanti vesnického divadla, a přitom býváme na jeho národní přehlídce svědky velmi kvalitních hereckých výkonů, to nabízí další z otazníků.
V soutěži Pohárku se zatím sporadicky objevují studenti dramatických oborů ZUŠ. Zejména ti, kteří pracují na rozvoji svých interpretačních schopností, aby mohli s úspěchem projít přijímacím řízením na některou z konzervatoří nebo vysokých škol (JAMU, DAMU). I těchto soutěžících je však vzhledem k počtu každoročních uchazečů o studium velmi málo. Každé ocenění ve finále Pohárku by přitom bylo pro výběrové komise zprávou o jisté kvalitě. Další otazník je tedy možno směřovat do řad pedagogů ZUŠ. Bojí se vysílat do soutěže své studenty?
SČDO má také rezervy v medializaci soutěže. Finále proběhlo v obci nedaleko Olomouce, města, ve kterém sídlí regionální studia Českého rozhlasu i televize. Žádné z těchto dvou veřejnoprávních médií však nevyslalo na finálový večer svého redaktora, případně štáb. Další otazník.
A položme si otázku, co taková účast v soutěži může jednotlivým soutěžícím přinést.
Porota finálového kola se v průběhu semináře zabývá kvalitou vybraných předloh, jejich tématem a poselstvím, rozborem jednotlivých postav a samozřejmě všemi složkami hereckého výkonu. To vše lze přenášet do práce mateřských divadelních souborů a zkvalitňovat tak jejich činnost od zkoušek až po premiéry. Takže poslední otazník: nestála by účast v Pohárku přece jen za povšimnutí?
Na závěr několik čísel a ocenění. V kategorii monolog ženy soutěžilo 5 účastnic, v kategorii monolog muži – 4 účastníci, v kategorii individuální výstup s loutkou – 1 loutkoherec a v dialogu 4 účastníci.
V první kategorii získaly 1. cenu dvě interpretky: Marie Kratochvílová za monolog sv. Jany ze hry G.B. Shawa a Kateřina Formánková za monolog ženy ze hry Eve Ensler Vagina monology. 3. cenu dostala Jitka Mrhalová za monolog Médey ze hry Jeana Anouilha. V kategorii mužů získal 2. cenu Tomáš Běhal za monolog Jeníka ze hry Jeden den od Arnošta Goldflama. V dialogu získali 1. cenu Jana Tomanová a Jonáš Konývka za dialog Romea a Julie ze stejnojmenné Shakespearovy hry a 2. cenu Ludmila Panenková a Jitka Mrhalová za dialog ze hry Edwarda Albeeho Všechno na zahradě. Další ceny byly uděleny Janě Kyralové za vysokou úroveň interpretačních prostředků v individuálním výstupu s loutkou, Ondřeji Kopičkovi za dramaturgický počin, Miroslavě Exnerové za dramatizaci literárního textu, Ludmile Panenkové za kultivovaný mluvní a hlasový projev a Jonáši Konývkovi za mladý herecký výkon..
Ladislav Vrchovský
Větu v nadpise slušelo by se ukončit spíše otazníkem. A otazníků může být i více. Ve dnech 8. a 9. dubna 2006 proběhlo ve Velké Bystřici finále soutěže v divadelním monologu, dialogu a individuálním výstupu s loutkou. A i když se zdá, že soutěž jako taková nabírá nový dech, o čemž svědčí vzrůstající úroveň finálových soutěžních výstupů, celý Pohárek stůně. Příčinou je malý zájem o účast v této soutěži. Oblastní postupová kola proběhla v západních, severních a východních Čechách a na jižní a severní Moravě. Z oblasti jižních Čech a Vysočiny nepřijel nikdo, postupové přehlídky se vůbec nekonaly. To opravdu v jižních Čechách a na Vysočině nejsou ochotnické soubory, v jejichž řadách jsou špičkoví interpreti? Vždyť pravý opak je pravdou. A i tam, kde proběhla, byla účast chudobná. Proč asi? Vždyť snad v každém představení ochotnického či jiného neprofesionálního divadelního souboru najdeme představitele, který je výrazným hercem. Proč nezměřit síly s jinými? Protože sama soutěž na jevišti je problematická? Ano, to je pravda. Zapomeňme tedy na soutěž a pojďme se podělit o výsledky své práce. A pojďme se pobavit o jejích rezervách.
Další otázku je možno začít hledat ve struktuře soutěžících. Jsou mezi nimi na jedné straně jednak postupující z Kandrdásku, tedy spíše mladí adepti hereckého umění, na druhé straně zralí herci, členové ochotnických divadel. Svazu českých divadelníků ochotníků se ovšem nedaří oslovit ty soubory a jednotlivce, kteří se řadí k mladému netradičnímu divadlu, ty, v jejichž zájmu je spíše Šrámkův Písek, Náchodská prima sezóna nebo FEMAD Poděbrady / Divadelní Třebíč, což je ještě pochopitelné, neboť těmto zájemcům o divadlo jeho tradiční podoba moc neříká. Že se však v soutěži neobjevují ani reprezentanti vesnického divadla, a přitom býváme na jeho národní přehlídce svědky velmi kvalitních hereckých výkonů, to nabízí další z otazníků.
V soutěži Pohárku se zatím sporadicky objevují studenti dramatických oborů ZUŠ. Zejména ti, kteří pracují na rozvoji svých interpretačních schopností, aby mohli s úspěchem projít přijímacím řízením na některou z konzervatoří nebo vysokých škol (JAMU, DAMU). I těchto soutěžících je však vzhledem k počtu každoročních uchazečů o studium velmi málo. Každé ocenění ve finále Pohárku by přitom bylo pro výběrové komise zprávou o jisté kvalitě. Další otazník je tedy možno směřovat do řad pedagogů ZUŠ. Bojí se vysílat do soutěže své studenty?
SČDO má také rezervy v medializaci soutěže. Finále proběhlo v obci nedaleko Olomouce, města, ve kterém sídlí regionální studia Českého rozhlasu i televize. Žádné z těchto dvou veřejnoprávních médií však nevyslalo na finálový večer svého redaktora, případně štáb. Další otazník.
A položme si otázku, co taková účast v soutěži může jednotlivým soutěžícím přinést.
Porota finálového kola se v průběhu semináře zabývá kvalitou vybraných předloh, jejich tématem a poselstvím, rozborem jednotlivých postav a samozřejmě všemi složkami hereckého výkonu. To vše lze přenášet do práce mateřských divadelních souborů a zkvalitňovat tak jejich činnost od zkoušek až po premiéry. Takže poslední otazník: nestála by účast v Pohárku přece jen za povšimnutí?
Na závěr několik čísel a ocenění. V kategorii monolog ženy soutěžilo 5 účastnic, v kategorii monolog muži – 4 účastníci, v kategorii individuální výstup s loutkou – 1 loutkoherec a v dialogu 4 účastníci.
V první kategorii získaly 1. cenu dvě interpretky: Marie Kratochvílová za monolog sv. Jany ze hry G.B. Shawa a Kateřina Formánková za monolog ženy ze hry Eve Ensler Vagina monology. 3. cenu dostala Jitka Mrhalová za monolog Médey ze hry Jeana Anouilha. V kategorii mužů získal 2. cenu Tomáš Běhal za monolog Jeníka ze hry Jeden den od Arnošta Goldflama. V dialogu získali 1. cenu Jana Tomanová a Jonáš Konývka za dialog Romea a Julie ze stejnojmenné Shakespearovy hry a 2. cenu Ludmila Panenková a Jitka Mrhalová za dialog ze hry Edwarda Albeeho Všechno na zahradě. Další ceny byly uděleny Janě Kyralové za vysokou úroveň interpretačních prostředků v individuálním výstupu s loutkou, Ondřeji Kopičkovi za dramaturgický počin, Miroslavě Exnerové za dramatizaci literárního textu, Ludmile Panenkové za kultivovaný mluvní a hlasový projev a Jonáši Konývkovi za mladý herecký výkon..
Ladislav Vrchovský
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.