Jihlava, Stařičké pověsti české Hloupý syn - 2006; Kozlátko a tři kozy - 2007;

Stejný přístup ke stejné látce se shodou okolností na přehlídce vyskytl ještě jednou - přestože v případě Stařičkých pověstí českých staršího souboru ZŠ Havlíčkova Jihlava (ved. Alena Hromádková a Jana Krásenská) šlo o autorský text. Na jeho základě vznikl tvar, který se sice principem nakládání s látkou podobá klasické studentské recesi, tu ovšem divadelními prostředky proměňuje v silnou a pevně postavenou inscenaci. Představení je plné krásných obrazů, vtipně pracuje s kontrastem „vysokého“ (symfonická hudba, pečlivě vypracované kostýmy) a „nízkého“ (současný jazyk v replikách postav, úsporná scéna se štaflemi). Přes drobné výhrady, mj. k mluvnímu projevu a opět nedotaženému závěru, zapůsobilo představení v Třebíči dosud neznámého souboru jako zjevení a bylo doporučeno k přímému postupu na celostátní přehlídku.

Velmi příjemným zážitkem byla i inscenace americké pohádky Hloupý syn mladšího souboru ZŠ Jihlava, která vznikla pod stejným vedením. Soubor si zvolil nápaditou scénografii z obřích dětských kostek, z nichž lze jejich různým natočením sestavit šest různých kulis. Zvolené nápady, vynikající použití prvku zcizení, ani přirozené jednání dětí ale nedokázaly zakrýt, že jednoduché pohádce založené na opakování podobné situace chybí dostatečný dramatický potenciál. Přestavby kostek navíc retardovaly tempo představení a vypravěčky bez opory v konkrétní situaci často sklouzly k mechanické deklamaci textu. Kvality inscenace ale přesto převážily nad problémy a Hloupý syn byl navržen do širšího výběru na celostátní přehlídku.

Čestné uznání jsme předali DS Hadřík ze ZŠ Havlíčkova Jihlava (ved. Jana Krásenská a Alena Hromádková) za představení Kozlátko a tři kozy v němž děti jednaly přirozeně a byla patrná dobrá vybavenost členů souboru. Dramaturgie přesně respektovala věk a vybavenost dětí.