Sny ve stínu žluté hvězdy + Páni kluci - 2003
HULÁK, Jakub: Dětská scéna Stochov - 2003. Deník dětské scény 2003, č. 0.
Soubor ze ZUŠ Žatec prezentoval na přehlídce pásmo textů terezínských dětí a poezie F. Halase nazvané Sny ve stínu žluté hvězdy – jeden z dílčích produktů dlouhodobějšího projektu věnovaného holocaustu, inspirovaný mimo jiné i návštěvou terezínského ghetta a setkáním s pamětníky. Velmi kultivovaná a výrazně stylizovaná inscenace byla působivá zvláště zaujetím dětí, výborným technickým zvládnutím textu a naléhavostí projevu. Časový odstup dnešních dětí od válečných událostí se ale zdál být přece jen na překážku autentickému projevu – problém se objevil zvláště tam, kde se texty odvíjely v dialogu, nebo v místy poněkud vnějškově vyznívajících verších. Jako zásadní problém pásma se mi jeví stejnoměrný tragický tón, kterým jsou texty pronášeny. Soubor tak ztrácí příležitost k práci s kontrasty a gradací. Velmi příjemná byla diskuse o tomto představení v kruhu vedoucích souborů, která odkryla pozadí vzniku inscenace. Při té příležitosti musím smutně vzpomenout na povídání Jaroslava Venclíka, který text pro děti upravil – čtrnáct dní poté jsem se dozvěděl, že jsme se s ním v dubnu 2003 bohužel setkali naposledy.
Také ZUŠ Žatec přivezla do Stochova ještě druhé, drobnější představení. Klukovský soubor Páni kluci nepředvedl sice tak jiskřivé vystoupení jako před dvěma lety s Goscinnyho textem Mluvili jsme do rádia, i Válka zvonů G. Rodariho ale zapůsobila jako příjemná a kultivovaná recitační „drobnička“. Pravda ale je, že by jí slušelo ještě více života a hravosti a méně popisnosti v rozehrání situací.
Soubor ze ZUŠ Žatec prezentoval na přehlídce pásmo textů terezínských dětí a poezie F. Halase nazvané Sny ve stínu žluté hvězdy – jeden z dílčích produktů dlouhodobějšího projektu věnovaného holocaustu, inspirovaný mimo jiné i návštěvou terezínského ghetta a setkáním s pamětníky. Velmi kultivovaná a výrazně stylizovaná inscenace byla působivá zvláště zaujetím dětí, výborným technickým zvládnutím textu a naléhavostí projevu. Časový odstup dnešních dětí od válečných událostí se ale zdál být přece jen na překážku autentickému projevu – problém se objevil zvláště tam, kde se texty odvíjely v dialogu, nebo v místy poněkud vnějškově vyznívajících verších. Jako zásadní problém pásma se mi jeví stejnoměrný tragický tón, kterým jsou texty pronášeny. Soubor tak ztrácí příležitost k práci s kontrasty a gradací. Velmi příjemná byla diskuse o tomto představení v kruhu vedoucích souborů, která odkryla pozadí vzniku inscenace. Při té příležitosti musím smutně vzpomenout na povídání Jaroslava Venclíka, který text pro děti upravil – čtrnáct dní poté jsem se dozvěděl, že jsme se s ním v dubnu 2003 bohužel setkali naposledy.
Také ZUŠ Žatec přivezla do Stochova ještě druhé, drobnější představení. Klukovský soubor Páni kluci nepředvedl sice tak jiskřivé vystoupení jako před dvěma lety s Goscinnyho textem Mluvili jsme do rádia, i Válka zvonů G. Rodariho ale zapůsobila jako příjemná a kultivovaná recitační „drobnička“. Pravda ale je, že by jí slušelo ještě více života a hravosti a méně popisnosti v rozehrání situací.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.