ULRYCHOVÁ, Irina: Lewis Carrol: Jabberwocky - OTVÍRÁNÍ 2004
ULRYCHOVÁ, Irina: OTVÍRÁNÍ 2004
Jinou cestou se vydal soubor Pusinečky z Gymnázia J. Keplera v Praze 6 (ved. Eva Neumannová) s inscenací veršů Lewise Carrola Jabberwocky. Jednalo se o výběr několika básní z knih o Alence. Jiná cesta byla dána jiným principem nonsensu, v němž převládala hra se slovy, která jsou přetvářena a nově vytvářena - jako bychom je viděli v různě vypuklých zrcadlech petřínského bludiště. Tento princip se inscenátoři snažili podtrhnout tím, že vedle sebe záměrně kladli jak práci s anglickým originálem, tak i s různými jeho překlady do češtiny. Ale zatímco angličtinu od češtiny pozná divák jistě poměrně snadno (byť jí nemusí zrovna rozumět), u překladů už je situace složitější - obávám se, že soubor nenašel tak úplně způsob, kterým by divákovi jasně sdělil, oč tu vlastně běží a přitáhl jeho pozornost právě k práci se slovem, k tomu, aby mohl ocenit (ba si vůbec všiml) kontrastů jednotlivých jazykových pojetí a vychutnal si jejich vzájemnou hru. Snad se na tom podepsala i snaha najít jevištní podobu pro verše, vyjadřovat je i skrze pohybovou akci, která však svým charakterem odváděla pozornost od toho, co bylo jádrem sdělení. Je ostatně velmi obtížné najít adekvátní pohybové a prostorové ztvárnění nonsensu založeného na de-formaci a re-formaci slov. Má nás k němu inspirovat spíše to, čím se nová slova odlišují od svého reálného základu nebo to, čím se k němu přibližují? Soubor se vydal druhou cestou, a tak se stalo, že v některých momentech došli až k jisté popisnosti akce, což bylo v rozporu s hravou a přetvářející podstatou básnického slova.
Jinou cestou se vydal soubor Pusinečky z Gymnázia J. Keplera v Praze 6 (ved. Eva Neumannová) s inscenací veršů Lewise Carrola Jabberwocky. Jednalo se o výběr několika básní z knih o Alence. Jiná cesta byla dána jiným principem nonsensu, v němž převládala hra se slovy, která jsou přetvářena a nově vytvářena - jako bychom je viděli v různě vypuklých zrcadlech petřínského bludiště. Tento princip se inscenátoři snažili podtrhnout tím, že vedle sebe záměrně kladli jak práci s anglickým originálem, tak i s různými jeho překlady do češtiny. Ale zatímco angličtinu od češtiny pozná divák jistě poměrně snadno (byť jí nemusí zrovna rozumět), u překladů už je situace složitější - obávám se, že soubor nenašel tak úplně způsob, kterým by divákovi jasně sdělil, oč tu vlastně běží a přitáhl jeho pozornost právě k práci se slovem, k tomu, aby mohl ocenit (ba si vůbec všiml) kontrastů jednotlivých jazykových pojetí a vychutnal si jejich vzájemnou hru. Snad se na tom podepsala i snaha najít jevištní podobu pro verše, vyjadřovat je i skrze pohybovou akci, která však svým charakterem odváděla pozornost od toho, co bylo jádrem sdělení. Je ostatně velmi obtížné najít adekvátní pohybové a prostorové ztvárnění nonsensu založeného na de-formaci a re-formaci slov. Má nás k němu inspirovat spíše to, čím se nová slova odlišují od svého reálného základu nebo to, čím se k němu přibližují? Soubor se vydal druhou cestou, a tak se stalo, že v některých momentech došli až k jisté popisnosti akce, což bylo v rozporu s hravou a přetvářející podstatou básnického slova.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.