FÁK, Jiří a kol.: Historie ochotnického divadla na severním Plzeňsku (Věra Ondrušková)
FÁK, Jiří a kol.: Historie ochotnického divadla na severním Plzeňsku (Věra Ondrušková), Mariánská Týnice, Nadační fond spolu s Muzeem a galetrií severního Plzeňska 2006, s. 15-16.
Počátky ochotnického divadla v Blatnici jsou spojeny s dramatickým odborem NJP, která byla založena v roce 1921 a její působnost se vztahovala rovněž na obce Rochlov a Přehýšov. Předsedou odboru byl Max Kočí, úředník na Zieglerově dole, jednatelem Václav Tyr, správce školy. Divadelní odbor pořádal představení a další kulturní podniky, z jejichž výtěžku byla podporována česká škola a také zřízena knihovna. V zimním období let 1924-1925 sehrál pět divadelních her, a to Viková-Kunětická „Cop“, „J. Štolba“, „Staré hříchy“, V. Tyr „Láska a Věda“, Šamberk – „Blázinec v prvním poschodí“ a F. X. Svoboda Poslední muž“. Během roku 1925 pak dále hrál hry „Vojnarka“, „Pod bičem“ a V Dolních Sekyřanech „Staré hříchy“. V roce 1926 sehrál hry A. Ziegloserová „Cácorka“, F. X. Svoboda „Rozveselená rodina“, Ladislav Stroupežnický „Václav Hrobčický z Hrobčic“, Skružný „Románek na horách“, V Štech „Třetí zvonění“.
V roce 1928 bylo pořízeno lotkové divadlo, o které se staral Max Kočí.
Národní jednota Pošumavská se snažila od roku 1930 o postavení Národního domu. Tyto snahy nakonec vyvrcholily odkoupením hsotince čp. 53, kde po při jeho následné adaptaci byl postaven nový sál s jevištěm, kde se potom odehrávaly kulturní i divadelní vystoupení. Divadelní činnost byla ukončena se zrušením NJP v roce 1938, kdy Blatice přešla do území Nmecka.
Ochotnické divadlo bylo oboveno až 15. září 1945, kdy byl založen z podnětu odchovance NJP Roko Janáka, ředitele školy Janouška a učitele Hory dramatický spolek „J. K. Tyl“. V prvním roce činnosti byla provedena oprava starých kulis, ze strarých pláten vyroben, potažen a vymalován kompletní interiér se 4 variantami. Prvním divadelním představením tohoto spolku pak byla 28. října 1945 hra L: Stroupežnického „Naši furianti“. O vánocích téhože roku se hrála „Lucerna“ A. Jiráska. V roce 1946 byly spolkem sehrány: 17. února „Václav Hrobčický z hrobčic“ od L. Stroupežnického, 6. dubna „Otec svého syna“ od Poláčka, 5. května „Praha je naše“ a dále „Zvíkovský rarášek“ a „Paní mincmistrová“.
Z výtěžku divadelních představení a darů příznivců bylo zakoupeno jevištní zařízení za 10 000 Kč. V roce 1947, mimo divadelních her, spolek uspořádal první staročeské máje, kdy byly předvedeny zvyky, kroje a zpěvy z doby před 100 lety. Byly zakoupeny další dekorace, zdokonalovalo se jeviště, šatny i skladiště. V roce 1948 spolek sehrál dvě představení, uspořádal karneval, taneční zábay ale vše s malou účastí. V roce následujícím byl zakoupen další jevištní inventář skoro za 150 000, když soubor obdržel subvenci od ministerstva informací.
V roce 1951 byl dramatický spolek formálně změněn na dramatický kroužek J. K. Tyla v Blatnici při ZK ROH Škoda Nýřany a bylo pořizováno další vybavení – opona, závěsy, zesilovače. Kromě her se pořádal karneval. V roce 1953 se napříkld hrála „Fidlovačka“ za účasti 500 diváků, v roce 1954 soubor sehrál celkem 10 představení a kromě Blatnice hrál i v Nýřanech, Holýšově nebo Přehýšově. Ke 100 výročí narození??? Patrona spolku J. K. Tyla byl v roce 1956 nastuodván „Strakonický dudák“ a byl oceněn první cenou v okresní soutěži pokročilých souborů. Hra měla být také prezentována v malém divadle v Plzni, ale k představení z technických důvodů nedošlo.
V roce 1957 se započalo s výstavbou nového kulturního domu, zatímco se dále hrálo v Besedě. Ten byl potom otevřen v roce 1960 za účasti člnů opery, baletu i činohry divadla v Plzni a místní soubor zde poprvés sehrál 8. a 9. května hru „Fidlovačka“.
Následujícím období od roku 1962 ale po úspěšných letech přineslo stagnaci, kdy např. v roce 1964 nebyla hrána ani jedna hra a i v dalších letech se hrálo méně, činnost pokračovala spíše společnými zájezdy.
K obnovení činnosti spolku došlo v roce 1974, kdy byla nastudována hra K. Poláčka „Otec svého svého syna“, byly pořádány staročeské máje, ale i přes velký úspěch se soubor opět rozpadl.
Další akce je zaznamenána v roce 1975, kdy se zde uskutečnil okresní sraz ochotníků, opět se pořádal staročeský bál
K další etapě náleží navázání přátelství kontaktů s ochotníky z Blatnice na Moravě v roce 1980, která sestávala především ve vzájemném navštěvování při kterém se také hrálo divadlo. V té době pomohl s režií blatnickému souboru Jaroslav Choc z plzeňského divadla J. K. Tyla. V roce 1988 se soubor zúčastnil přehlídky divadelních souborů v Kralovích hrou „30 teřin lásky“. Spolek zároveň pořádal poměrné časté zájezdy na divadelní předsavení do Plzně a také besedy, např. s herečkou Dagmar Stříbrnou. Zlomovým byl nakonec rok 1992, kdy byl kulturní dům bez souhlasu obecního zastupitelstva prodán a ani v následné soudní při se do majetku obce nevrátil.Tím soubor ztratil své zázemí nejen pro vlastní představení, ale i pro setkávání se souborem z Moravy, a tak v mnoha letech ochotnická činnost v Blatnici skončila.
Věra Ondrušková
div.soubor od r. 1917 – bez názvu
Dramatický soubor J:K:Tyl zal.1945
(str.72)
zpracováno kronikářkou
fotografie
ve sbírkách foto 1917
1960 - k otevření kulturního domu sehrál soubor ZK Tesla Fidlovačku / Rozvoj 1960/15
1960 kroužek studuje Kohoutovu Třetí sestru
1962 nacvičují hru Milana Jariše Šerif se vrací / Rozvoj 1962, č. 10
O setkání k historii ochotníků v Blatnici, mj. se účastnil profesor Václav Tyr, který byl z Blatnice a byl jedním ze zakldatelů ochot. spolku / Rozvoj 1974, č. 21
Divadelní spolek Tyl (J.K. Tyla) obnovil činnost po 13 leté přestávce (1975) - hra K. Poláčka - Otec svého syna - některá jména lidí. / Rozvoj 1975, č. 2 - divadlo bylo hráno v roce 1974 - viz zápis v kronice.
Počátky ochotnického divadla v Blatnici jsou spojeny s dramatickým odborem NJP, která byla založena v roce 1921 a její působnost se vztahovala rovněž na obce Rochlov a Přehýšov. Předsedou odboru byl Max Kočí, úředník na Zieglerově dole, jednatelem Václav Tyr, správce školy. Divadelní odbor pořádal představení a další kulturní podniky, z jejichž výtěžku byla podporována česká škola a také zřízena knihovna. V zimním období let 1924-1925 sehrál pět divadelních her, a to Viková-Kunětická „Cop“, „J. Štolba“, „Staré hříchy“, V. Tyr „Láska a Věda“, Šamberk – „Blázinec v prvním poschodí“ a F. X. Svoboda Poslední muž“. Během roku 1925 pak dále hrál hry „Vojnarka“, „Pod bičem“ a V Dolních Sekyřanech „Staré hříchy“. V roce 1926 sehrál hry A. Ziegloserová „Cácorka“, F. X. Svoboda „Rozveselená rodina“, Ladislav Stroupežnický „Václav Hrobčický z Hrobčic“, Skružný „Románek na horách“, V Štech „Třetí zvonění“.
V roce 1928 bylo pořízeno lotkové divadlo, o které se staral Max Kočí.
Národní jednota Pošumavská se snažila od roku 1930 o postavení Národního domu. Tyto snahy nakonec vyvrcholily odkoupením hsotince čp. 53, kde po při jeho následné adaptaci byl postaven nový sál s jevištěm, kde se potom odehrávaly kulturní i divadelní vystoupení. Divadelní činnost byla ukončena se zrušením NJP v roce 1938, kdy Blatice přešla do území Nmecka.
Ochotnické divadlo bylo oboveno až 15. září 1945, kdy byl založen z podnětu odchovance NJP Roko Janáka, ředitele školy Janouška a učitele Hory dramatický spolek „J. K. Tyl“. V prvním roce činnosti byla provedena oprava starých kulis, ze strarých pláten vyroben, potažen a vymalován kompletní interiér se 4 variantami. Prvním divadelním představením tohoto spolku pak byla 28. října 1945 hra L: Stroupežnického „Naši furianti“. O vánocích téhože roku se hrála „Lucerna“ A. Jiráska. V roce 1946 byly spolkem sehrány: 17. února „Václav Hrobčický z hrobčic“ od L. Stroupežnického, 6. dubna „Otec svého syna“ od Poláčka, 5. května „Praha je naše“ a dále „Zvíkovský rarášek“ a „Paní mincmistrová“.
Z výtěžku divadelních představení a darů příznivců bylo zakoupeno jevištní zařízení za 10 000 Kč. V roce 1947, mimo divadelních her, spolek uspořádal první staročeské máje, kdy byly předvedeny zvyky, kroje a zpěvy z doby před 100 lety. Byly zakoupeny další dekorace, zdokonalovalo se jeviště, šatny i skladiště. V roce 1948 spolek sehrál dvě představení, uspořádal karneval, taneční zábay ale vše s malou účastí. V roce následujícím byl zakoupen další jevištní inventář skoro za 150 000, když soubor obdržel subvenci od ministerstva informací.
V roce 1951 byl dramatický spolek formálně změněn na dramatický kroužek J. K. Tyla v Blatnici při ZK ROH Škoda Nýřany a bylo pořizováno další vybavení – opona, závěsy, zesilovače. Kromě her se pořádal karneval. V roce 1953 se napříkld hrála „Fidlovačka“ za účasti 500 diváků, v roce 1954 soubor sehrál celkem 10 představení a kromě Blatnice hrál i v Nýřanech, Holýšově nebo Přehýšově. Ke 100 výročí narození??? Patrona spolku J. K. Tyla byl v roce 1956 nastuodván „Strakonický dudák“ a byl oceněn první cenou v okresní soutěži pokročilých souborů. Hra měla být také prezentována v malém divadle v Plzni, ale k představení z technických důvodů nedošlo.
V roce 1957 se započalo s výstavbou nového kulturního domu, zatímco se dále hrálo v Besedě. Ten byl potom otevřen v roce 1960 za účasti člnů opery, baletu i činohry divadla v Plzni a místní soubor zde poprvés sehrál 8. a 9. května hru „Fidlovačka“.
Následujícím období od roku 1962 ale po úspěšných letech přineslo stagnaci, kdy např. v roce 1964 nebyla hrána ani jedna hra a i v dalších letech se hrálo méně, činnost pokračovala spíše společnými zájezdy.
K obnovení činnosti spolku došlo v roce 1974, kdy byla nastudována hra K. Poláčka „Otec svého svého syna“, byly pořádány staročeské máje, ale i přes velký úspěch se soubor opět rozpadl.
Další akce je zaznamenána v roce 1975, kdy se zde uskutečnil okresní sraz ochotníků, opět se pořádal staročeský bál
K další etapě náleží navázání přátelství kontaktů s ochotníky z Blatnice na Moravě v roce 1980, která sestávala především ve vzájemném navštěvování při kterém se také hrálo divadlo. V té době pomohl s režií blatnickému souboru Jaroslav Choc z plzeňského divadla J. K. Tyla. V roce 1988 se soubor zúčastnil přehlídky divadelních souborů v Kralovích hrou „30 teřin lásky“. Spolek zároveň pořádal poměrné časté zájezdy na divadelní předsavení do Plzně a také besedy, např. s herečkou Dagmar Stříbrnou. Zlomovým byl nakonec rok 1992, kdy byl kulturní dům bez souhlasu obecního zastupitelstva prodán a ani v následné soudní při se do majetku obce nevrátil.Tím soubor ztratil své zázemí nejen pro vlastní představení, ale i pro setkávání se souborem z Moravy, a tak v mnoha letech ochotnická činnost v Blatnici skončila.
Věra Ondrušková
div.soubor od r. 1917 – bez názvu
Dramatický soubor J:K:Tyl zal.1945
(str.72)
zpracováno kronikářkou
fotografie
ve sbírkách foto 1917
1960 - k otevření kulturního domu sehrál soubor ZK Tesla Fidlovačku / Rozvoj 1960/15
1960 kroužek studuje Kohoutovu Třetí sestru
1962 nacvičují hru Milana Jariše Šerif se vrací / Rozvoj 1962, č. 10
O setkání k historii ochotníků v Blatnici, mj. se účastnil profesor Václav Tyr, který byl z Blatnice a byl jedním ze zakldatelů ochot. spolku / Rozvoj 1974, č. 21
Divadelní spolek Tyl (J.K. Tyla) obnovil činnost po 13 leté přestávce (1975) - hra K. Poláčka - Otec svého syna - některá jména lidí. / Rozvoj 1975, č. 2 - divadlo bylo hráno v roce 1974 - viz zápis v kronice.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.