Malí princové
MACKOVÁ, Silva: Dětské divadlo v Ostravě, 15.-16.4.2005
(na motivy nebo spíše na motivy úryvečku z knihy Antoine Saint de Exupéryho Malý princ) divadelního souboru Ústavu sociální péče v Ostravě (vedoucí Alena Pasterňáková). Byli jsme svědky něčeho, čemu tak trochu nešikovně říkáme v ateliéru dramatické výchovy „divadlo v sociální akci (nebo sociální situaci)“. Těžko se popisuje samotné představení, jen obtížně se daří vysvětlit co tím nešikovným názvem myslíme. Skrze divadlo se uskutečnilo setkání. Setkání dětí ze souborů, diváků s dětmi poměrně hodně mentálně (některé vlastně vůbec nemluví) a někdy i tělesně postižených. Napsala jsem skrze divadlo a je nutné dodat, že divadlu se v tomto případě tvůrci inscenace nijak nezpronevěřili, že je nepoužili a nevyužili účelově k prezentaci postižených dětí. Všude, kde to jen šlo, se snažili o divadelní výraz. Konečně zajímavá a barevná scéna a kostýmy, hudba. Konečně silné téma: malí princové, postižené děti z ústavu sociální péče a jejich malé vlastní planety, jejich malé, uzavřené, vnitřní zvláštní světy. Textu bylo použito jen minimálně, jen tolik, kolik se dalo. Většina dětí jen na jevišti prostě byla. Ve svých malých, zvláštních, uzavřených světech. Napsala jsem, že se uskutečnilo setkání, setkání diváků v hledišti s těmi na jevišti, že se uskutečnilo něco zcela bytostně divadelního. Nejsilnějším zážitkem byl potlesk po skončení tohoto představení. Potlesk, při kterém děti v hledišti samy od sebe, zcela spontánně povstaly. Chtěla jsem napsat, že něco takového jsem ještě neviděla. To není to správné slovo. Nezažila. Protože divadlo (ač sám název takhle zavádí) není o dívání, ale o zažívání. A za tenhle vskutku divadelní zážitek a divadelní setkání jsem Ostravské přehlídce nesmírně vděčná.
(na motivy nebo spíše na motivy úryvečku z knihy Antoine Saint de Exupéryho Malý princ) divadelního souboru Ústavu sociální péče v Ostravě (vedoucí Alena Pasterňáková). Byli jsme svědky něčeho, čemu tak trochu nešikovně říkáme v ateliéru dramatické výchovy „divadlo v sociální akci (nebo sociální situaci)“. Těžko se popisuje samotné představení, jen obtížně se daří vysvětlit co tím nešikovným názvem myslíme. Skrze divadlo se uskutečnilo setkání. Setkání dětí ze souborů, diváků s dětmi poměrně hodně mentálně (některé vlastně vůbec nemluví) a někdy i tělesně postižených. Napsala jsem skrze divadlo a je nutné dodat, že divadlu se v tomto případě tvůrci inscenace nijak nezpronevěřili, že je nepoužili a nevyužili účelově k prezentaci postižených dětí. Všude, kde to jen šlo, se snažili o divadelní výraz. Konečně zajímavá a barevná scéna a kostýmy, hudba. Konečně silné téma: malí princové, postižené děti z ústavu sociální péče a jejich malé vlastní planety, jejich malé, uzavřené, vnitřní zvláštní světy. Textu bylo použito jen minimálně, jen tolik, kolik se dalo. Většina dětí jen na jevišti prostě byla. Ve svých malých, zvláštních, uzavřených světech. Napsala jsem, že se uskutečnilo setkání, setkání diváků v hledišti s těmi na jevišti, že se uskutečnilo něco zcela bytostně divadelního. Nejsilnějším zážitkem byl potlesk po skončení tohoto představení. Potlesk, při kterém děti v hledišti samy od sebe, zcela spontánně povstaly. Chtěla jsem napsat, že něco takového jsem ještě neviděla. To není to správné slovo. Nezažila. Protože divadlo (ač sám název takhle zavádí) není o dívání, ale o zažívání. A za tenhle vskutku divadelní zážitek a divadelní setkání jsem Ostravské přehlídce nesmírně vděčná.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.