DEJL, Jaroslav: Dětské divadlo v Hradci Králové 15.-17.4.2005
Dětské divadlo v Hradci Králové 15.-17.4.2005
Krajská přehlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů Dětská scéna 2005.
Tradičně se tato přehlídka kraje Hradec Králové konala v útulném a přátelském prostředí Divadla Jesličky v perfektní organizaci Střediska amatérské kultury Impuls a Volného sdružení východočeských divadelníků pod taktovkou Nadi Gregarové. Proč začínám zrovna tímto chvalozpěvem na organizátory? Každá přehlídka je ovlivněna prostředím a atmosférou, kterou organizátoři vytvoří. A tato hradecká přehlídka je specifická nejen těmito věcmi, ale i velkým počtem souborů, kterým každoročně dává příležitost se setkat a navzájem si ukázat výsledky své práce.
Letos to bylo šestnáct souborů, které od pátku do neděle v divadélku v Jesličkách předváděly své umění. Paradoxně došlo k tomu, že hned druhé představení bylo vrcholem celé přehlídky. Jana Portyková ze ZUŠ Na Střezině Hradec Králové se skupinou … po malinách se pokusila, a předem lze říci, že velice úspěšně, o velké jevištní ztvárnění Erbenovy balady Štědrý večer. Portyková využívá všech možností jevištní techniky, pracuje důsledně se světlem, používá stínového divadla (velice emotivní scéna zjevování osudu v hladině zamrzlé, prosekané vody), používá symbolů znaků, vytváří nádherné scénické obrazy, důsledně používá nádhernou scénickou hudbu, která je zdánlivě v protikladu k lidovosti Erbenovy balady. A tak paradoxně největší rezervy jsou v jevištní mluvě, ne tak v kvalitě řeči jako v práci s jejím zabarvením a rytmizací. Ale přes tyto drobné výhrady se jedná o pozoruhodný počin v rámci dětského divadla.
Dalším zajímavými představeními byly práce Romany Hlubučkové. Přivezla drobná loutkářská představení o zvířátkách, která ale umožňují dětem ztotožnění se s hrdiny, kteří mají jejich vlastnosti a prožívají jejich dětské starosti. První představení Jedna, dvě, tři … je pásmo z veršů Kahouna, Černíka
a Štíplové. Nejmladší skupina dětí ze ZUŠ Chlumec nad Cidlinou si zde každý se svou hračkou medvídka, ke které má pochopitelně ten nejkrásnější vztah, hraje a naprosto přirozeně a uvolněně recituje jednoduché veršíky. Děti jsou uvolněné, přirozené, cítí se navzájem ve skupině, prostě je vidět, že se s nimi pracuje.uvolněně recituje jednoduché veršíky. Děti jsou uvolněné, přirozené, cítí se navzájem ve skupině, prostě je vidět, že se s nimi pracuje.Skupina Kyselé rybičky téže ZUŠ v pásmu U medvědů s texty Hany Doskočilové a s plošnými loutkami medvědů vytváří představeníčko, ve kterém procházíme spolu s hrdiny čtverem ročních dob. Děti mají nadhled a doslova se baví příběhem o růži, zlatém knoflíku, jabloních. Trošku problémem této inscenace
jsou plošné loutky, které neumožňují právě moc velkou animaci a spíše děti zatěžují. Ale přesto je to milé, upřímné a děti vědí o čem hrají. Třetí představení ZUŠ z Chlumce nad Cidlinou v podání skupiny Uzel (dle textu L. Štíplové O prasátku) je etudou dvou dívek, malé loutečky prasátka a kufru; ze všech tří představení má asi největší rezervy. Přece jenom děvčata nebyla tolik odvázaná a zdravě drzá. Přesto lze říct, že v ZUŠ Chlumec nad Cidlinou pracují s dětmi citlivě, cílevědomě a u dětí vytvářejí předpoklady pro další divadelní práci.
Čtvrté představení skupiny Uzel Šokující objevy souboru Uzel je pokusem o jevištní ztvárnění nonsensové poezie Edwarda Leara. A to nonsens nejen v řeči, ale i v jevištní akci, v prezentaci. Bohužel tak, jak jsou různorodé schopnosti jednotlivých členů, tak byla různorodá úroveň jednotlivých výstupů. Některé byly nádherné, některé průměrné a pár nic moc. Ale každopádně jde o materiál, na kterém se dá ještě neustále pracovat, vylepšovat, učit se.
Eva Sychrová s novým souborem Horní – Dolní ze ZŠ Sloupnice v představení Kocourkov s použitím textů Josefa Hiršala a Jiřího Koláře dokázala, že její způsob práce s dětským souborem je osvědčený, a že přináší výborné výsledky v jevištní řeči, cítění prostoru a partnerů na jevišti. Teď už je jenom potřeba, aby noví členové souboru získali ještě větší jevištní suverenitu. Přesto je radost se dívat na obrovskou skupinu dětí, které vědí, o čem hrají a umějí to. Je zároveň pozoruhodné, že se jedná o zájmovou skupinu dětí ze základní školy, která se schází se svou učitelkou jednou za týden.
Dalším zajímavým pokusem o velkou iluzivní pohádku byl soubor Svižníci ZŠ Broumov v inscenaci Narcis a víla Echo. V kombinaci řecké pověsti a příběhu z dnešních dnů je vytvářeno představení, kde se pracuje s hudbou, světlem a slovem. Jako naprosto zbytečný se jevil oslí můstek zasazení příběhu do procházky dědečka s vnučkou v lese.
Divadelní soubor Gymnázia Ústí nad Orlicí s vedoucí Lenkou Jányšovou se utkal s dramatizací Raye Bradburyho Celé léto v jediném dni. Zajímavý motiv šikany odlišného člověka asi zároveň sloužil k práci uvnitř souboru a jevištně byl docela dobře ztvárněn; jako nadbytečné se jevilo vytváření zvuku deště plácáním do dlaní, protože se jedná o naprosto jiný znak, než ty ostatní, které byly v inscenaci používány.
ZUŠ Jaroměř přivezla dvě inscenace: Ostrov pro šest tisíc budíků Miloše Macourka a Není štědrý jako Štědrý aneb Koláž. Obě představeníčka sice dokazují systematickou a cílevědomou práci s dětmi, ale zároveň mají mnoho inscenačních problémů. Zvláště druhé, kde se hraje na parodii recitačního strnulého sboru a mixuje se dohromady text Erbena a Suchého, je nevyužitou šancí pro velkou studentskou recesi. A tak zůstalo jen u pokusu.
ZUŠ Na Střezině Hradec Králové s Jiřím Polehňou předvedlo inscenaci Tři sněhuláci. Drobná pohádečka, která je velice naivní, nabírala chvilkami dech maňáskové rakvičkárny, ale bohužel někdy jí opět dech došel. Skupina Myšáci při DDM Bájo Česká Skalice s vedoucí Pavlou Knápkovou vytvořila představení na motivy knihy Z. Svěráka Ta se ti povedla. Milá pohádka o hasícím přístroji je hrána s obrovským nadšením a potěšením.
Na přehlídce jsme ještě viděli představení skupiny Sůvátka ZUŠ Semily Královna Koloběžka I., ZUŠ Nový Bydžov Kam s odpadky v Malíkově a Bílá paní na Bradleci. Tato představení ale přinesla řadu otázek a některé problémy.
K přímému postupu na celostátní přehlídku Dětská scéna 2005 byla doporučena inscenace Štědrý večer ZUŠ Na Střezině Hradec Králové. Do širšího výběru byla navržena představení ZUŠ Chlumec nad Cidlinou U medvědů a Horní-Dolní Sloupnice Kocourkov.
S vedoucími souboru si povídali Blanka Šefrnová, Dominika Špalková, Saša Gregar a Jaroslav Dejl.
Jaroslav Dejl
Krajská přehlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů Dětská scéna 2005.
Tradičně se tato přehlídka kraje Hradec Králové konala v útulném a přátelském prostředí Divadla Jesličky v perfektní organizaci Střediska amatérské kultury Impuls a Volného sdružení východočeských divadelníků pod taktovkou Nadi Gregarové. Proč začínám zrovna tímto chvalozpěvem na organizátory? Každá přehlídka je ovlivněna prostředím a atmosférou, kterou organizátoři vytvoří. A tato hradecká přehlídka je specifická nejen těmito věcmi, ale i velkým počtem souborů, kterým každoročně dává příležitost se setkat a navzájem si ukázat výsledky své práce.
Letos to bylo šestnáct souborů, které od pátku do neděle v divadélku v Jesličkách předváděly své umění. Paradoxně došlo k tomu, že hned druhé představení bylo vrcholem celé přehlídky. Jana Portyková ze ZUŠ Na Střezině Hradec Králové se skupinou … po malinách se pokusila, a předem lze říci, že velice úspěšně, o velké jevištní ztvárnění Erbenovy balady Štědrý večer. Portyková využívá všech možností jevištní techniky, pracuje důsledně se světlem, používá stínového divadla (velice emotivní scéna zjevování osudu v hladině zamrzlé, prosekané vody), používá symbolů znaků, vytváří nádherné scénické obrazy, důsledně používá nádhernou scénickou hudbu, která je zdánlivě v protikladu k lidovosti Erbenovy balady. A tak paradoxně největší rezervy jsou v jevištní mluvě, ne tak v kvalitě řeči jako v práci s jejím zabarvením a rytmizací. Ale přes tyto drobné výhrady se jedná o pozoruhodný počin v rámci dětského divadla.
Dalším zajímavými představeními byly práce Romany Hlubučkové. Přivezla drobná loutkářská představení o zvířátkách, která ale umožňují dětem ztotožnění se s hrdiny, kteří mají jejich vlastnosti a prožívají jejich dětské starosti. První představení Jedna, dvě, tři … je pásmo z veršů Kahouna, Černíka
a Štíplové. Nejmladší skupina dětí ze ZUŠ Chlumec nad Cidlinou si zde každý se svou hračkou medvídka, ke které má pochopitelně ten nejkrásnější vztah, hraje a naprosto přirozeně a uvolněně recituje jednoduché veršíky. Děti jsou uvolněné, přirozené, cítí se navzájem ve skupině, prostě je vidět, že se s nimi pracuje.uvolněně recituje jednoduché veršíky. Děti jsou uvolněné, přirozené, cítí se navzájem ve skupině, prostě je vidět, že se s nimi pracuje.Skupina Kyselé rybičky téže ZUŠ v pásmu U medvědů s texty Hany Doskočilové a s plošnými loutkami medvědů vytváří představeníčko, ve kterém procházíme spolu s hrdiny čtverem ročních dob. Děti mají nadhled a doslova se baví příběhem o růži, zlatém knoflíku, jabloních. Trošku problémem této inscenace
jsou plošné loutky, které neumožňují právě moc velkou animaci a spíše děti zatěžují. Ale přesto je to milé, upřímné a děti vědí o čem hrají. Třetí představení ZUŠ z Chlumce nad Cidlinou v podání skupiny Uzel (dle textu L. Štíplové O prasátku) je etudou dvou dívek, malé loutečky prasátka a kufru; ze všech tří představení má asi největší rezervy. Přece jenom děvčata nebyla tolik odvázaná a zdravě drzá. Přesto lze říct, že v ZUŠ Chlumec nad Cidlinou pracují s dětmi citlivě, cílevědomě a u dětí vytvářejí předpoklady pro další divadelní práci.
Čtvrté představení skupiny Uzel Šokující objevy souboru Uzel je pokusem o jevištní ztvárnění nonsensové poezie Edwarda Leara. A to nonsens nejen v řeči, ale i v jevištní akci, v prezentaci. Bohužel tak, jak jsou různorodé schopnosti jednotlivých členů, tak byla různorodá úroveň jednotlivých výstupů. Některé byly nádherné, některé průměrné a pár nic moc. Ale každopádně jde o materiál, na kterém se dá ještě neustále pracovat, vylepšovat, učit se.
Eva Sychrová s novým souborem Horní – Dolní ze ZŠ Sloupnice v představení Kocourkov s použitím textů Josefa Hiršala a Jiřího Koláře dokázala, že její způsob práce s dětským souborem je osvědčený, a že přináší výborné výsledky v jevištní řeči, cítění prostoru a partnerů na jevišti. Teď už je jenom potřeba, aby noví členové souboru získali ještě větší jevištní suverenitu. Přesto je radost se dívat na obrovskou skupinu dětí, které vědí, o čem hrají a umějí to. Je zároveň pozoruhodné, že se jedná o zájmovou skupinu dětí ze základní školy, která se schází se svou učitelkou jednou za týden.
Dalším zajímavým pokusem o velkou iluzivní pohádku byl soubor Svižníci ZŠ Broumov v inscenaci Narcis a víla Echo. V kombinaci řecké pověsti a příběhu z dnešních dnů je vytvářeno představení, kde se pracuje s hudbou, světlem a slovem. Jako naprosto zbytečný se jevil oslí můstek zasazení příběhu do procházky dědečka s vnučkou v lese.
Divadelní soubor Gymnázia Ústí nad Orlicí s vedoucí Lenkou Jányšovou se utkal s dramatizací Raye Bradburyho Celé léto v jediném dni. Zajímavý motiv šikany odlišného člověka asi zároveň sloužil k práci uvnitř souboru a jevištně byl docela dobře ztvárněn; jako nadbytečné se jevilo vytváření zvuku deště plácáním do dlaní, protože se jedná o naprosto jiný znak, než ty ostatní, které byly v inscenaci používány.
ZUŠ Jaroměř přivezla dvě inscenace: Ostrov pro šest tisíc budíků Miloše Macourka a Není štědrý jako Štědrý aneb Koláž. Obě představeníčka sice dokazují systematickou a cílevědomou práci s dětmi, ale zároveň mají mnoho inscenačních problémů. Zvláště druhé, kde se hraje na parodii recitačního strnulého sboru a mixuje se dohromady text Erbena a Suchého, je nevyužitou šancí pro velkou studentskou recesi. A tak zůstalo jen u pokusu.
ZUŠ Na Střezině Hradec Králové s Jiřím Polehňou předvedlo inscenaci Tři sněhuláci. Drobná pohádečka, která je velice naivní, nabírala chvilkami dech maňáskové rakvičkárny, ale bohužel někdy jí opět dech došel. Skupina Myšáci při DDM Bájo Česká Skalice s vedoucí Pavlou Knápkovou vytvořila představení na motivy knihy Z. Svěráka Ta se ti povedla. Milá pohádka o hasícím přístroji je hrána s obrovským nadšením a potěšením.
Na přehlídce jsme ještě viděli představení skupiny Sůvátka ZUŠ Semily Královna Koloběžka I., ZUŠ Nový Bydžov Kam s odpadky v Malíkově a Bílá paní na Bradleci. Tato představení ale přinesla řadu otázek a některé problémy.
K přímému postupu na celostátní přehlídku Dětská scéna 2005 byla doporučena inscenace Štědrý večer ZUŠ Na Střezině Hradec Králové. Do širšího výběru byla navržena představení ZUŠ Chlumec nad Cidlinou U medvědů a Horní-Dolní Sloupnice Kocourkov.
S vedoucími souboru si povídali Blanka Šefrnová, Dominika Špalková, Saša Gregar a Jaroslav Dejl.
Jaroslav Dejl
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.