Ostrava-Polanka nad Odrou, Král, Jaroslav: Polanka nad Odrou - ochotníci. Poodří 1999, č. 3.
From: Radim Jarošek [mailto:radim.jarosek@volny.cz]
Sent: Monday, October 13, 2003 8:47 PM
To: jarosek@ova.aopk.cz
Subject: Polanka nad Odrou 3.1999
Polanka nad Odrou - ochotníci
Populační a stavební vývoj na přelomu století přinesl rozvoj společenského a kulturního života v obci. Nejstarším dosud činným spolkem je od roku 1893 Spolek dobrovolných hasičů, který si v roce 1927 postavil novou hasičskou zbrojnici, později adaptovanou i pro společenský život.
Významným faktorem byl vznik a bohatá konkurenční činnost tělocvičných organizací. V roce 1912 byl založen Sokol, 1920 Dělnická tělocvičná jednota (DTJ), roku 1923 vzniká tělocvičná jednota Orel. Sokolové zřídili cvičiště Sokolskou louku a v posledních letech i novou sokolovnu, DTJ vybudovala v roce 1930 Dělnický dům, který je dodnes místem největších společenských zábav, kulturních a sportovních akcí v přilehlém sportovním areálu. Orel postavil rovněž tělocvičnu, která sice byla pro stavební nedostatky později zbourána, ale několik desítek let sloužila tělovýchově i společenskému dění. V areálu u nové školy s kvalitním hřištěm a tribunou rozvíjí svou činnost fotbalový klub SK Polanka, založený v roce 1951.
Tělocvičné jednoty však prováděly i osvětovou a kulturní činnost. Při ní vzniklo v Polance ochotnické divadlo, a to nejen na jevištích, ale i při představeních v přírodě. Tak například v roce 1935 byla na Sokolské louce a přilehlém okolí sehrána divadelní hra Husité, v níž vystupovalo kolem 300 herců, jízda, povozy, byly postaveny hradby - kulisy velkých rozměrů.
Ochotnická tradice pokračovala i po roce 1945. Vznikl divadelní odbor, který ročně nacvičil kolem šesti premiér a sehrál řadu repríz. Z uvedených šesti premiér byla nejméně jedna opereta a jedno představení v přírodě ve vybudovaném amfiteátru s náročnými stavbami - kulisami. Ve hře Jan Výrava to byl například zámek, v Našich furiantech celá vesnice i s hospodou, kaplí atd. Tato bohatá činnost přivedla vedení ochotníků k úmyslu požádat tehdy žijícího básníka Petra Bezruče, aby dal souhlas k tomu, aby divadelní spolek mohl nést jeho jméno. Nastala korespondence mezi básníkem a spolkem, kdy Petr Bezruč psal divadelnímu spolku Petr Bezruč ... Ochotnická tradice se rozšířila i na školní divadlo. S rozvojem televize však postupně upadala, až zanikla úplně.
K provedení operet bylo kromě hudebníků (těch bylo v Polance vždycky dost) zapotřebí i pěveckého sboru. Tak vznikl smíšený pěvecký sbor, který se od roku 1949 osamostatnil, zpíval na přehlídkách a soutěžích. Např. v roce 1969 byl nositelem stříbrné medaile krajské soutěže O cenu Leoše Janáčka.
Od roku 1958 působil na zdejší základní škole dětský pěvecký sbor. Ten za 22 let své činnosti byl několikrát vítězem okresního kola soutěže a patřil i k nejlepším v kraji.
Avšak nejstarším hudebním souborem v obci je dechová hudba, která právě letos slaví 80. výročí své nepřetržité činnosti. Byla založena v roce 1919 a v současné době má přes 30 členů. Hrává při občanských i spolkových akcích v Polance a v širokém okolí, každoročně připraví několik koncertů. Slavnostní koncert k 80. výročí vzniku připravuje na sobotu 23. října 1999.
Polanka však měla i smyčcový kvartet, kroužek přátel poezie, kroužek přátel hudby. V současné době vystupují i Písničkáři, mladí folkaři pořádají každoročně Polanecký session.
K místním tradicím patří každoročně krmáš v neděli kolem svátku sv. Anny, kdy Polanku navštíví tisíce lidí, jsou zde kolotoče a jiné atrakce společenské zábavy. Hudebníci vyhrávají po vesnici Annám a kolem 19. března Josefům. Na půlnoční mši provedou hudebníci a zpěváci některou z vánočních mší (Rybova, Marhulova, Hradilova aj.). Na svátek Mistra Jana Husa 6. července se bude konat s hudbou a pálení hranice u bývalé pískovny, nyní každých pět let, příští v roce 2000.
Společenský a kulturní život však obohacují i další spolky a organizace, jako například Český červený kříž, zahrádkáři, chovatelé drobného zvířectva, myslivci, rybáři, kynologové, Junák , letečtí modeláři, jezdecký oddíl aj. Aktivní jsou i kluby důchodců.
Kulturní dění obohacuje i místní širokoúhlé kino, které je stále v provozu a též místní knihovna.
Mgr. Jaroslav Král
Publikováno v časopise POODŘÍ 3/1999.
Sent: Monday, October 13, 2003 8:47 PM
To: jarosek@ova.aopk.cz
Subject: Polanka nad Odrou 3.1999
Polanka nad Odrou - ochotníci
Populační a stavební vývoj na přelomu století přinesl rozvoj společenského a kulturního života v obci. Nejstarším dosud činným spolkem je od roku 1893 Spolek dobrovolných hasičů, který si v roce 1927 postavil novou hasičskou zbrojnici, později adaptovanou i pro společenský život.
Významným faktorem byl vznik a bohatá konkurenční činnost tělocvičných organizací. V roce 1912 byl založen Sokol, 1920 Dělnická tělocvičná jednota (DTJ), roku 1923 vzniká tělocvičná jednota Orel. Sokolové zřídili cvičiště Sokolskou louku a v posledních letech i novou sokolovnu, DTJ vybudovala v roce 1930 Dělnický dům, který je dodnes místem největších společenských zábav, kulturních a sportovních akcí v přilehlém sportovním areálu. Orel postavil rovněž tělocvičnu, která sice byla pro stavební nedostatky později zbourána, ale několik desítek let sloužila tělovýchově i společenskému dění. V areálu u nové školy s kvalitním hřištěm a tribunou rozvíjí svou činnost fotbalový klub SK Polanka, založený v roce 1951.
Tělocvičné jednoty však prováděly i osvětovou a kulturní činnost. Při ní vzniklo v Polance ochotnické divadlo, a to nejen na jevištích, ale i při představeních v přírodě. Tak například v roce 1935 byla na Sokolské louce a přilehlém okolí sehrána divadelní hra Husité, v níž vystupovalo kolem 300 herců, jízda, povozy, byly postaveny hradby - kulisy velkých rozměrů.
Ochotnická tradice pokračovala i po roce 1945. Vznikl divadelní odbor, který ročně nacvičil kolem šesti premiér a sehrál řadu repríz. Z uvedených šesti premiér byla nejméně jedna opereta a jedno představení v přírodě ve vybudovaném amfiteátru s náročnými stavbami - kulisami. Ve hře Jan Výrava to byl například zámek, v Našich furiantech celá vesnice i s hospodou, kaplí atd. Tato bohatá činnost přivedla vedení ochotníků k úmyslu požádat tehdy žijícího básníka Petra Bezruče, aby dal souhlas k tomu, aby divadelní spolek mohl nést jeho jméno. Nastala korespondence mezi básníkem a spolkem, kdy Petr Bezruč psal divadelnímu spolku Petr Bezruč ... Ochotnická tradice se rozšířila i na školní divadlo. S rozvojem televize však postupně upadala, až zanikla úplně.
K provedení operet bylo kromě hudebníků (těch bylo v Polance vždycky dost) zapotřebí i pěveckého sboru. Tak vznikl smíšený pěvecký sbor, který se od roku 1949 osamostatnil, zpíval na přehlídkách a soutěžích. Např. v roce 1969 byl nositelem stříbrné medaile krajské soutěže O cenu Leoše Janáčka.
Od roku 1958 působil na zdejší základní škole dětský pěvecký sbor. Ten za 22 let své činnosti byl několikrát vítězem okresního kola soutěže a patřil i k nejlepším v kraji.
Avšak nejstarším hudebním souborem v obci je dechová hudba, která právě letos slaví 80. výročí své nepřetržité činnosti. Byla založena v roce 1919 a v současné době má přes 30 členů. Hrává při občanských i spolkových akcích v Polance a v širokém okolí, každoročně připraví několik koncertů. Slavnostní koncert k 80. výročí vzniku připravuje na sobotu 23. října 1999.
Polanka však měla i smyčcový kvartet, kroužek přátel poezie, kroužek přátel hudby. V současné době vystupují i Písničkáři, mladí folkaři pořádají každoročně Polanecký session.
K místním tradicím patří každoročně krmáš v neděli kolem svátku sv. Anny, kdy Polanku navštíví tisíce lidí, jsou zde kolotoče a jiné atrakce společenské zábavy. Hudebníci vyhrávají po vesnici Annám a kolem 19. března Josefům. Na půlnoční mši provedou hudebníci a zpěváci některou z vánočních mší (Rybova, Marhulova, Hradilova aj.). Na svátek Mistra Jana Husa 6. července se bude konat s hudbou a pálení hranice u bývalé pískovny, nyní každých pět let, příští v roce 2000.
Společenský a kulturní život však obohacují i další spolky a organizace, jako například Český červený kříž, zahrádkáři, chovatelé drobného zvířectva, myslivci, rybáři, kynologové, Junák , letečtí modeláři, jezdecký oddíl aj. Aktivní jsou i kluby důchodců.
Kulturní dění obohacuje i místní širokoúhlé kino, které je stále v provozu a též místní knihovna.
Mgr. Jaroslav Král
Publikováno v časopise POODŘÍ 3/1999.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.