Městské divadlo ve Znojmě 1900 - 2000 - 5. část - opona, otevření divadla
Městské divadlo - V.část
Významným výtvarným dílem interiéru je rovněž malovaná opona, zhotovená vídeňskými dekoratéry F. Schalludem a K. Frankem, kteří se rovněž podíleli na tvorbě nástropní malby a dodávkách textilních drapérií lóží.
O konečné podobě opony se rozhodovalo ještě v průběhu stavby, o čemž svědčí dochovaná korespondence s vídeňským profesorem Schultessem z února roku 1900. Nejspíš z finančních důvodů se však malířská výzdoba nesvěřila některému z význačných malířů a dala se přednost dekoratérské firmě. Vznikla tak řemeslně kvalitně zhotovená malba v líbivém historizujícím duchu, nazvaná "U pramene poezie". Ústředním motivem obrazu je postava Erató, zosobňující Múzu lyrické a milostné poezie. Dívka v bílé říze, s věnečkem bílých květů na hlavě sedí u lesního pramene, vyvěrajícího po její pravé ruce. Múzu doprovází skupina kupidů, malých nahých dítek, zpodobňujících posly světské lásky, jež drží Eratinu lyru. Jeden z andílků právě připevňuje girlandu z růžových květů na kamennou bystu antického literáta, umístěnou ve stínu starého dubu. Múza podává v mušli doušek inspirace renesančnímu básníkovi.
Výzdoba původní železné opony.
Po cestě od Znojma, jehož panorama s radniční věží a Svatomikulášským kostelem leží v pravé části horizontu, se k Erató a mladíkovi blíží milenecký pár. Celý výjev se zájmem sleduje skupina žen a muž, jehož odvrácená tvář může snad skrývat podobu samotného architekta divadla.
Malířskou výzdobu má rovněž požární železná opona, která má podobu tkaného goblénu s geometrickými vzory v odstínech zemitě okrových a červených barev. Původní technologie jeviště byla konstruována podle projektu zkušeného vídeňského divadelního technika F. B. Breitschneidera, jednoduché a účelné nábytkové vybavení hereckých šaten, které z větší části svému účelu slouží dodnes, bylo vyprojektováno v ateliéru A. Grafa. Celá stavba byla zhotovena z cihel a kamene. Na konstrukci stropu hlediště i jeviště byla použita unikátní technologie se sádrovými panely, zavěšenými táhly na kovovou konstrukci střechy. Do budovy byla zavedena pitná i užitková voda, elektrický proud, telefon i telegraf. Důkladně byla promyšlena rovněž klimatizace, sestávající z důmyslného systému větracích šachet, do nichž se pomocí ventilátorů vháněl buď chladný nebo horký vzduch. Prostor kanceláře a byt správce v technické části budovy byl vytápěn samostatným teplovodním okruhem.
Nové městské divadlo bylo slavnostně otevřeno v sobotu 29. září 1900 hrou "Dva šťastné dny" ("Zwei glückliche Tage") Franze Schöntana a Gustava Kadelburga. Celkové náklady pouze nepatrně převýšily původní rozpočet a vyšplhaly na sumu ve výši 271 tisíc korun, z nichž architekt obdržel obnos ve výši deset tisíc korun. Radost nad podařeným dílem byla větší než finanční vypořádání, jež se za pomocí městské spořitelny a peněžní podpory brněnského místodržitelství podařilo vcelku brzy dorovnat. Zájem o nové divadlo byl ohromný a tak již tři roky po jeho otevření musel A. Graf vyprojektovat umístění dalších sedadel. Podstatnou úpravu doznalo přízemí hlediště v roce 1909, když bylo do boků v přízemí přidáno dalších dvacet šest sedadel.
Významným výtvarným dílem interiéru je rovněž malovaná opona, zhotovená vídeňskými dekoratéry F. Schalludem a K. Frankem, kteří se rovněž podíleli na tvorbě nástropní malby a dodávkách textilních drapérií lóží.
O konečné podobě opony se rozhodovalo ještě v průběhu stavby, o čemž svědčí dochovaná korespondence s vídeňským profesorem Schultessem z února roku 1900. Nejspíš z finančních důvodů se však malířská výzdoba nesvěřila některému z význačných malířů a dala se přednost dekoratérské firmě. Vznikla tak řemeslně kvalitně zhotovená malba v líbivém historizujícím duchu, nazvaná "U pramene poezie". Ústředním motivem obrazu je postava Erató, zosobňující Múzu lyrické a milostné poezie. Dívka v bílé říze, s věnečkem bílých květů na hlavě sedí u lesního pramene, vyvěrajícího po její pravé ruce. Múzu doprovází skupina kupidů, malých nahých dítek, zpodobňujících posly světské lásky, jež drží Eratinu lyru. Jeden z andílků právě připevňuje girlandu z růžových květů na kamennou bystu antického literáta, umístěnou ve stínu starého dubu. Múza podává v mušli doušek inspirace renesančnímu básníkovi.
Výzdoba původní železné opony.
Po cestě od Znojma, jehož panorama s radniční věží a Svatomikulášským kostelem leží v pravé části horizontu, se k Erató a mladíkovi blíží milenecký pár. Celý výjev se zájmem sleduje skupina žen a muž, jehož odvrácená tvář může snad skrývat podobu samotného architekta divadla.
Malířskou výzdobu má rovněž požární železná opona, která má podobu tkaného goblénu s geometrickými vzory v odstínech zemitě okrových a červených barev. Původní technologie jeviště byla konstruována podle projektu zkušeného vídeňského divadelního technika F. B. Breitschneidera, jednoduché a účelné nábytkové vybavení hereckých šaten, které z větší části svému účelu slouží dodnes, bylo vyprojektováno v ateliéru A. Grafa. Celá stavba byla zhotovena z cihel a kamene. Na konstrukci stropu hlediště i jeviště byla použita unikátní technologie se sádrovými panely, zavěšenými táhly na kovovou konstrukci střechy. Do budovy byla zavedena pitná i užitková voda, elektrický proud, telefon i telegraf. Důkladně byla promyšlena rovněž klimatizace, sestávající z důmyslného systému větracích šachet, do nichž se pomocí ventilátorů vháněl buď chladný nebo horký vzduch. Prostor kanceláře a byt správce v technické části budovy byl vytápěn samostatným teplovodním okruhem.
Nové městské divadlo bylo slavnostně otevřeno v sobotu 29. září 1900 hrou "Dva šťastné dny" ("Zwei glückliche Tage") Franze Schöntana a Gustava Kadelburga. Celkové náklady pouze nepatrně převýšily původní rozpočet a vyšplhaly na sumu ve výši 271 tisíc korun, z nichž architekt obdržel obnos ve výši deset tisíc korun. Radost nad podařeným dílem byla větší než finanční vypořádání, jež se za pomocí městské spořitelny a peněžní podpory brněnského místodržitelství podařilo vcelku brzy dorovnat. Zájem o nové divadlo byl ohromný a tak již tři roky po jeho otevření musel A. Graf vyprojektovat umístění dalších sedadel. Podstatnou úpravu doznalo přízemí hlediště v roce 1909, když bylo do boků v přízemí přidáno dalších dvacet šest sedadel.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.