Městské divadlo ve Znojmě 1900 - 2000 - 2.část, historie
Městské divadlo - II.část
Navazujeme na článek Městské divadlo - I. část. Významným předělem v historii znojemského divadla se stalo datum 12. prosinec 1784, kdy se konalo první představení v nové stálé scéně. Divadelní sál vznikl v letech 1782-1784 adaptací bývalé kaple sv. Bernarda, patřící dříve klášteru klarisek.
Chudě vybavené divadlo nebylo nijak vyzdobeno a jeho vybavení jen stěží splňovalo základní komfort pro diváky i herce.
Almanach znojemského divadla. 1838.
Až na výjimky sloužily k sezení obyčejné dřevěné židle a topení obstarávala pouze jedna kamna, takže obecenstvo muselo v zimním období sedět během představení v kabátech. Rovněž herci se museli spokojit s primitivním vybavením jeviště i velmi skromnou divadelní technikou. Přesto, že divadlo prodělalo v roce 1823 nezbytnou opravu a v jeho sousedství byl vystavěn redutní sál s hostincem, mohli Znojemští i v dalších desetiletích závidět větším městům honosnější a pohodlnější divadelní budovy. Navzdory tomu se zde téměř denně dávaly činohry, opery a především operety, provozované německými kočovnými společnostmi z Vídně, Brna i Prahy. Repertoár doplňoval zdejší herecký soubor a znojemský orchestr, dirigovaný skladatelem a učitelem Heinrichem Fibym.
Pro špatný stav divadla se již počátkem šedesátých let 19. století zabýval magistrát myšlenkou vystavět nové divadlo, ale vlastní realizace byla odkládána další tři desetiletí. Ještě roku 1892 byl vypracován návrh na generální rekonstrukci divadelní budovy, nicméně pro absolutně nevyhovující stav a po tragických požárech několika divadelních budov monarchie byl provoz na příkaz brněnského místodržitelství definitivně ukončen již koncem roku 1891. V dalších letech se pak divadlo hrálo na provizorní scéně, především v "Bürgervereinhausu" (dnešní budova České spořitelny) a v zahradním salonu hostince "U zlatého kříže" (dnes U jasného kříže) majitele a režiséra Hugo Treua na Vídeňské ulici.
Plakát na představení znojemského divadla. 1850.
Nutno podotknout, že se jednalo o německé divadlo, podporované německy hovořícím městským zastupitelstvem. V té době se již vyhrocovaly národnostní spory a politické střety. Německé obyvatelstvo Znojma bylo sdruženo v "Bürger-vereinu", zatímco Češi měli od roku 1870 svůj národnostní spolek v podobě Besedy Znojemské, podporující českou kulturu na moravsko-rakouském pomezí. Až do výstavby českého spolkového domu na Dolním náměstí (dnes nám. T. G. Masaryka) byla hrávána několikrát do roka divadelní představení v sále hostince "U zlaté studně" na rohu ulic Horní České a Velké Michalské. Od února 1882 se na dalších téměř čtyřicet let stal domovem českého divadla redutní sál v prvním poschodí nové budovy Besedy. Kromě znojemských ochotníků zde vystupovaly české kočovné společnosti, převážně z Prahy. Potřeba nového znojemského divadla dovedla městské zastupitelstvo k zásadnímu rozhodnutí v květnu roku 1892, kdy byl pod předsednictvím starosty J. Brantnera ustanoven jedenáctičlenný výbor pro výstavbu nové divadelní budovy. Ještě téhož roku se město obrátilo na zkušenou vídeňskou firmu Hellmer & Felner s žádostí o pomoc při výběru vhodného místa pro stavbu divadla. Po prohlídce města vytipoval Hermann Helmer sedm lokalit pro novostavbu, současně upřednostnil prostor v Dolní aleji s průčelím orientovaným do dnešní Pontassievské ulice a jako druhá nejvhodnější parcela se mu jevil prostor na Salisově náměstí (dnešním náměstí Republiky).
Čerpáno z publikace "Městské divadlo ve Znojmě 1900-2000"
Text: (c) 2000 Libor Šturc. Fotografie: (c) 2000 Jiří Krejčí a Lenka Krejčová.
Tento článek najdete na Znojmo | Znojmocity.cz http://www.znojmocity.cz
Adresa článku je: http://www.znojmocity.cz/article.php?sid=540
Navazujeme na článek Městské divadlo - I. část. Významným předělem v historii znojemského divadla se stalo datum 12. prosinec 1784, kdy se konalo první představení v nové stálé scéně. Divadelní sál vznikl v letech 1782-1784 adaptací bývalé kaple sv. Bernarda, patřící dříve klášteru klarisek.
Chudě vybavené divadlo nebylo nijak vyzdobeno a jeho vybavení jen stěží splňovalo základní komfort pro diváky i herce.
Almanach znojemského divadla. 1838.
Až na výjimky sloužily k sezení obyčejné dřevěné židle a topení obstarávala pouze jedna kamna, takže obecenstvo muselo v zimním období sedět během představení v kabátech. Rovněž herci se museli spokojit s primitivním vybavením jeviště i velmi skromnou divadelní technikou. Přesto, že divadlo prodělalo v roce 1823 nezbytnou opravu a v jeho sousedství byl vystavěn redutní sál s hostincem, mohli Znojemští i v dalších desetiletích závidět větším městům honosnější a pohodlnější divadelní budovy. Navzdory tomu se zde téměř denně dávaly činohry, opery a především operety, provozované německými kočovnými společnostmi z Vídně, Brna i Prahy. Repertoár doplňoval zdejší herecký soubor a znojemský orchestr, dirigovaný skladatelem a učitelem Heinrichem Fibym.
Pro špatný stav divadla se již počátkem šedesátých let 19. století zabýval magistrát myšlenkou vystavět nové divadlo, ale vlastní realizace byla odkládána další tři desetiletí. Ještě roku 1892 byl vypracován návrh na generální rekonstrukci divadelní budovy, nicméně pro absolutně nevyhovující stav a po tragických požárech několika divadelních budov monarchie byl provoz na příkaz brněnského místodržitelství definitivně ukončen již koncem roku 1891. V dalších letech se pak divadlo hrálo na provizorní scéně, především v "Bürgervereinhausu" (dnešní budova České spořitelny) a v zahradním salonu hostince "U zlatého kříže" (dnes U jasného kříže) majitele a režiséra Hugo Treua na Vídeňské ulici.
Plakát na představení znojemského divadla. 1850.
Nutno podotknout, že se jednalo o německé divadlo, podporované německy hovořícím městským zastupitelstvem. V té době se již vyhrocovaly národnostní spory a politické střety. Německé obyvatelstvo Znojma bylo sdruženo v "Bürger-vereinu", zatímco Češi měli od roku 1870 svůj národnostní spolek v podobě Besedy Znojemské, podporující českou kulturu na moravsko-rakouském pomezí. Až do výstavby českého spolkového domu na Dolním náměstí (dnes nám. T. G. Masaryka) byla hrávána několikrát do roka divadelní představení v sále hostince "U zlaté studně" na rohu ulic Horní České a Velké Michalské. Od února 1882 se na dalších téměř čtyřicet let stal domovem českého divadla redutní sál v prvním poschodí nové budovy Besedy. Kromě znojemských ochotníků zde vystupovaly české kočovné společnosti, převážně z Prahy. Potřeba nového znojemského divadla dovedla městské zastupitelstvo k zásadnímu rozhodnutí v květnu roku 1892, kdy byl pod předsednictvím starosty J. Brantnera ustanoven jedenáctičlenný výbor pro výstavbu nové divadelní budovy. Ještě téhož roku se město obrátilo na zkušenou vídeňskou firmu Hellmer & Felner s žádostí o pomoc při výběru vhodného místa pro stavbu divadla. Po prohlídce města vytipoval Hermann Helmer sedm lokalit pro novostavbu, současně upřednostnil prostor v Dolní aleji s průčelím orientovaným do dnešní Pontassievské ulice a jako druhá nejvhodnější parcela se mu jevil prostor na Salisově náměstí (dnešním náměstí Republiky).
Čerpáno z publikace "Městské divadlo ve Znojmě 1900-2000"
Text: (c) 2000 Libor Šturc. Fotografie: (c) 2000 Jiří Krejčí a Lenka Krejčová.
Tento článek najdete na Znojmo | Znojmocity.cz http://www.znojmocity.cz
Adresa článku je: http://www.znojmocity.cz/article.php?sid=540
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.