Závěrečná zpráva KDP 2005 - Prof. František Laurin - 22. 10. 2005 - Větrník č. 9
Prolhaná Ketty Maurice Hennequina, patřící k poslední vlně francouzské frašky, posloužila divadelnímu souboru DS Zmatkaři Dobronín, aby přivezl inscenaci vtipnou a v zásadních směrech dobře odpovídající zvolenému žánru. Předpokladem bylo dobré typové obsazení, svižné tempo, diváci reagovali velmi živě, a tak i herci lehce surfovali na vlnách smíchu. Především Vladimír Mátl jako Jimmy a Marian Srpoň jako Vili byli přesní, s bohatým průběžným jednáním a dobrou jevištní souhrou. Ne zcela organicky v inscenaci působily menší postavy, které ve snaze po komičnu trochu přehrávaly a již předem očekávaly divácký ohlas. Nejasně působilo zcizení role postavy Zoe, nebylo domyšlené a fungovalo násilně. Diváci se dobře bavili a přes naznačené problémy dosáhla inscenace zaslouženého úspěchu.
DS Zmatkaři Dobronín inscenovali podle textu Aloise Jiráska a Petra Žáka text Ze starých pověstí. Ve své druhé inscenaci se soubor představil v nepříliš čitelném žánru, spíše scénickém leporelu, které oscilovalo mezi dvěma nesourodými liniemi. Na jedné straně dávné mýty herecky představované s jistou mírou obrozeneckého lyrického patosu, jindy v komediální metafoře a v neposlední řadě jakousi klauniádu dvou průvodců inscenací. V diskusi se souborem se vyjevilo, že původním záměrem byla linie vážná, ale čím více do záměru vstupoval soubor, tím většího prostoru nabývala složka komediálně-herecká. Spojit je obě na jevišti do organického tvaru se nepodařilo. Jevištní řešení je mimořádně šťastné, má svůj styl i řád. Inscenace působí především ve velkém kolektivním nasazení celého souboru, je příjemná a chvílemi i zábavná.
DS Zmatkaři Dobronín inscenovali podle textu Aloise Jiráska a Petra Žáka text Ze starých pověstí. Ve své druhé inscenaci se soubor představil v nepříliš čitelném žánru, spíše scénickém leporelu, které oscilovalo mezi dvěma nesourodými liniemi. Na jedné straně dávné mýty herecky představované s jistou mírou obrozeneckého lyrického patosu, jindy v komediální metafoře a v neposlední řadě jakousi klauniádu dvou průvodců inscenací. V diskusi se souborem se vyjevilo, že původním záměrem byla linie vážná, ale čím více do záměru vstupoval soubor, tím většího prostoru nabývala složka komediálně-herecká. Spojit je obě na jevišti do organického tvaru se nepodařilo. Jevištní řešení je mimořádně šťastné, má svůj styl i řád. Inscenace působí především ve velkém kolektivním nasazení celého souboru, je příjemná a chvílemi i zábavná.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.