Rychnov nad Kněžnou, Excerpce pro MČAD 1998-2002
RYCHNOV nad Kněžnou viz též Městská Habrová o.Rychnov n.K.
CČAD s. 23, 59, 63, 68, 77, 82, 86, 88, 89, 90,180
Velikonoční hry,
DČD I., s. 312
1760 - 1779: divadelní činnost řádu piaristů.
DČD I., s. 351
Student Táborský (r.1810) psal původní hry o místních poměrech.
DČD II., s. 96, pozn.260
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
V rozmezí 1848 - 1885 zde působili autoři místního významu V. Pelikán, J. Baroch, J. Kratochvíl, J. Voborník (s. 178)po r. 1885: měšťanský amatérský soubor vysoké úrovně (s. 455)
1888: zal. ochotnická dramatická škola (s. 181)
dekorace pro divadlo zhotovil ak. malíř Vilém Novotný (s. 185)
1891: Ibsen: Příšery (s. 457)
80. léta 19. st.: reg. autor Zdeněk Kolovrat - Krakovský (s. 460)
DČD III.
V roce 1750 tu dávány Pašije, světské hry až v r.1779. (Ron)
1750 bylo sehráno česky divadelní představení Umučení Páně. Od 1799 se hrály i světské hry studenta Václava Táborského v hostinci U labutě /Jiráskova ulice/. Činnost ochotníků byla tehdy velmi intenzívní. Hráli činohru i hry se zpěvy, m.j. Loupežníky na Chlumu, Abelino, Dvě stráže na jednom stanovišti. Měli vlastní hudební soubor. 1832-9 se hrálo v hostinci U slunce, čp.69 na náměstí. Posilou ochotnické činnosti byli studenti vyšších škol. Potom činnost ochotníků ochabla a do města zajížděly i německé společnosti. 1848 ochotníci obnovili činnost opět z popudu studentů. Bylo postavené nové jeviště v hospodě U Verflů/ v pozdější Vašátkově ulici 7/. Dekorace byly zapůjčené ze Solnice. Občas se hrávalo i německy, "aby se vyhovělo části obyvatelstva".Na léto se divadlo stěhovalo do Malé Habrové do Láskova hostince. Zde hráli např. Jan za chrta dán, Rohovín čtverrohý, Blaník, Paličova dcera, Slepý mládenec, Štěkavec, Zmatek nad zmatek... 1861 zal. řádná ochotnická divadelní společnost. Hrála na novém jevišti U labutě. Od tohoto roku se hrálo pouze česky.První rok nastudovali 14 titulů, následující rok dvacet. 1874 /1872? Stoletá II?/ se museli ochotníci přestěhovat do hostince U havrana /u Majšajdrů/. Zde se hrálo ale jen jednou a jejich činnost ustala. 1877 zažádali o schválení stanov. Za vedení Josefa Vycpálka začali zkoušet V podkroví a v saloně. 1879 byly schváleny stanovy Divadelní ochotnické jednoty Tyl. Hráli 8 - 14 her ročně. 1879 byl podán návrh na uspořádání věcné loterie ve prospěch postavení samostatné divadelní budovy. 1881 se ustavil spolek pro stavbu Pelcova domu. Téhož roku zahájil Tyl t.zv. deklamatorská cvičení, přeměněná později na dramatickou školu pro výchovu ochotníků. Josef Vycpálek zde působil 1876-94 Vycpálek a 1882 zde s ochotníky a s pražským Hlaholem provedl Prodanou nevěstu. 1892 a 1893 provedli V studni. 1887 začali hrát v novém sále Puchweinově. 1896 byli nuceni se vystěhovat. Hráli potom na jevišti Řemeslnické besedy v hostinci U labutě. 1896 se Občanská záložna rozhodla postavit v tehdejší Panské ulici /později Vašátkova/ na místě Národního domu. Družstvo pro vystavění divadla předalo záložně sebraný kapitál a ta postavila na nádvoří Národního domu samostatnou divadelní budovu. 1897 bylo Pelclovo divadlo otevřené. Jeviště a vnitřní zařízení bylo majetkem jednoty Tyl, která zde potom hrála. 1901 nastudovali operetku A.Valenty Mělnického Symfonie čili Kouzelná hlína. 1908 se tu hrála opereta Emiliana Starého Dědečkovy housle. 1912 zde hráli V studni. Do 1915 pro na toho jevišti odehráno okolo 175 her. 1914 - 1918 byla činnost přerušena, koncem války se obnovila a 1924 už byla provedena 101. hra. Do poloviny 20. let 20.st. Tyl provedl přes 440 premiér. Ve 20. letech si z vlastních prostředků pořídli divadlo v přírodě, kde potom každý rok hráli výpravná představení. 30. léta byla rozmachem ochotnického hnutí, přerušené bylo ale 1939 okupací. Po 1945 nastoupila nová generace režizérů i herců. V 70. letech přešel soubor pod Jednotný ZK pracujících a 1974 reprezentoval okres na krajské přehlídce ve Světlé n.S. 1977 při oslavách 100. výročí uvedli Pygmaliona a Fidlovačku. Počátek 8O. let byl ve znamení orientace na velká díla světové dtramatiky a také poskytováním prostoru pro menší divadelní formy. (JM)
Javorin s. 274, Smékalová, Stoletá II, s.90.
U Verflů hráli Klicperu, Tyla a jiné hry, přivážené z Prahy. 1861 zal.ochotnická společnost měla okolo 50 členů. Polovinu vstupného odevzdávali pro zřízení vyššího gymnázia, zbytek ori sociální účely a na provoz. Německy hrané divadlo postupně ustupovalo českému, což výrazně přispělo i k rychlému zániku dvojjazyčnosti města
v těch letech. Představení pořádali i v okolních obcích /př. 1872 Habrová/. 1861 – 1971 hráli 129x, nastudovali 139 her. Na repertoáru byl Klicpera, Tyl, Štěpánek, Kolár, Jeřábek, Sabina, dobový Mosenthal, Birchpfeifer, Benedix, Kotzebue, Raupach, Kaiser, Gruber… 1872 se museli z U labutě vystěhovat. 1877 – 1902 se hrálo celkem 223 představení, tj. 244 her. Z nich 126 českých, 118 cizích. Klasický český a cizí repertoár se rozšířil např. o Vlčka, Pippicha, Stroupežnického, Rutha, Mrštíky, Jiráska, Vrchlického, z cizích např. o Moliera, Krylova… 1915 – 1916 se
nehrálo. Do 1924 sehrál OS Tyl 441 her. V tu dobu měla Ochotnická jednota Tyl knihovnu o 4000 svazcích, z toho 1200 her, bohatý inventář a garderobu, vlastní vybavení jeviště. 1921 otevřeli i přírodní divadlo ve Včelném. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 93-102. Na přelomu 19.a 20.st. hrála U havrana Lidová scéna Spolku křesťansko-sociálního dělnictva. 1922 zal. v Městské Hrabové Divadelní ochotnická jednota Jirásek. Ve 30.letech v nově postaveném Lidovém domě se činnost Lidové scény začala rychle rozvíjet. 1951 odbor kultury ONV v Rychnově nařídil sloučení všech OS do nejstaršího DS Tyl. Spojil se tak Tyl, Lidová scéna a DS Žižka z Dlouhé Vsi. SDO Žižka hrál dosud pod ZK ROH FAB, potom v JZKP, na jevišti U Macháčků. Společně zahájili Carskou milostí /Zidarev/ v 5 reprízách v okolí. Hráli v Pelcově divadle /Národní dům/, z repertoáru: Jirásek, Klicpera, Goldoni, Rybák-Sovčenko, Bílý, Síla, Deyl, Zrůbek, Tyl, Zajíček, Maeterlinck/. /JM/
ZRŮBEK, Rudolf PhDr:Lidová scéna v Rychnově nad Kněžnou. 1998. 1 str. Rkp. kART.
Po patnácti letech uvedena v činnost ochotnická záliba hrou Maryša v režii Miroslava Zounara (dř.ND) v březnu 1998.
PROGRAM Pelclova divadla v Rychnově ( u.J.Albrechtové)
In: Thalie 1897, č.13.
Už 1865 SDO
KLOSOVÁ,Ljuba: Život za divadlo. Praha,Odeon 1986. s.13
1880 SDO
THESPIDOVA kára Jana Pivce. Praha, Odeon 1985 s.13
SDO-Jirásek: Lucerna. Hráno ve Vostřebalově přír.divadle u Ivanského jezera,rež.Ruml.
BRUNA,Otakar-ZOUNAR,Miroslav-ZOUNAR,Martin: Vlny rozkoše. Žďár nad Sázavou, Impresum 1995. s.10
AMATÉRSKÉ divadlo okresu Rychnov nad Kněžnou - historie a současnost. (Red.Ivana Kalousová). Rychnov n.K.,OKS 1983. kART
KALOUSOVÁ, Ivana- ZAHRADNÍK, Zdeněk: Stav a perspektivy ochotnického divadla v okrese Rychnov n.Kn. na počátku sezony 1981-2. In: Zpravodaj OKS pro divadlo a loutky, 1981 č.1.
PAMÁTNÍK divadla a ochotnické jednoty Tyl v Rychnově n.Kn.
Rychnov n.Kn.,Tyl 1902. 112 s., fot., obr. OA Rychnov n.K.,MKd PIVEC, Rudolf: (Z historie ochotnického divadla v Rychnově nad Kněžnou)
Měsíčník města Rychnova nad Kněžnou, č.10-11/1996 SVK Hradec Králové
S.: K dějinám rychnovského divadla.
ZAHRADNÍK. Zdeněk: Amatérské divadlo Podorlicka. Rychnov n.K., OKS 1980.
ZAHRADNÍK, Zdeněk - JEŽEK, Radovan - ULRYCH, Antonín: Divadlo Podorlicka. Rychnov nad Kněžnou, OKS 1983. 103 s., fot. v textu.kDÚ
ZRŮBEK, Rudolf: Dějiny divadla v Rychnově nad Kněžnou. Rukopis archivními materiály podložené odborně fundované historické práce.Mj. Přehled divadelních představení a her uvedených v Rychnově n.K. ochotníky i kočovnými společnostmi od r.1816 do r.1988, mj.příspěvky a dary divadelních ochotníků na dobročinné účely (1865-1953), přehled vstupného (1877-1955), stanovy Divadelní jednoty Tyl z r. 1878, zajímavý poznámkový a odkazový materiál. kART
ZRÜBEK, Rudolf: Lidová scéna v Rychnově nad Kněžnou. Materiál pro Místopis. 1998. 2s. kART
PĚVECKO ochotnická jednota v Rychnově nad Kn. Anonym. Dalibor V. 1883 s.427.
ÚMDOČ 1923: Div. o. j. TylAdresář 93: DS J.K.Tyl
DS ZK TOS. OD1956/2,s.31.
DS Tyl (Dotazník ÚLK 1999.)
CČAD s. 23, 59, 63, 68, 77, 82, 86, 88, 89, 90,180
Velikonoční hry,
DČD I., s. 312
1760 - 1779: divadelní činnost řádu piaristů.
DČD I., s. 351
Student Táborský (r.1810) psal původní hry o místních poměrech.
DČD II., s. 96, pozn.260
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
V rozmezí 1848 - 1885 zde působili autoři místního významu V. Pelikán, J. Baroch, J. Kratochvíl, J. Voborník (s. 178)po r. 1885: měšťanský amatérský soubor vysoké úrovně (s. 455)
1888: zal. ochotnická dramatická škola (s. 181)
dekorace pro divadlo zhotovil ak. malíř Vilém Novotný (s. 185)
1891: Ibsen: Příšery (s. 457)
80. léta 19. st.: reg. autor Zdeněk Kolovrat - Krakovský (s. 460)
DČD III.
V roce 1750 tu dávány Pašije, světské hry až v r.1779. (Ron)
1750 bylo sehráno česky divadelní představení Umučení Páně. Od 1799 se hrály i světské hry studenta Václava Táborského v hostinci U labutě /Jiráskova ulice/. Činnost ochotníků byla tehdy velmi intenzívní. Hráli činohru i hry se zpěvy, m.j. Loupežníky na Chlumu, Abelino, Dvě stráže na jednom stanovišti. Měli vlastní hudební soubor. 1832-9 se hrálo v hostinci U slunce, čp.69 na náměstí. Posilou ochotnické činnosti byli studenti vyšších škol. Potom činnost ochotníků ochabla a do města zajížděly i německé společnosti. 1848 ochotníci obnovili činnost opět z popudu studentů. Bylo postavené nové jeviště v hospodě U Verflů/ v pozdější Vašátkově ulici 7/. Dekorace byly zapůjčené ze Solnice. Občas se hrávalo i německy, "aby se vyhovělo části obyvatelstva".Na léto se divadlo stěhovalo do Malé Habrové do Láskova hostince. Zde hráli např. Jan za chrta dán, Rohovín čtverrohý, Blaník, Paličova dcera, Slepý mládenec, Štěkavec, Zmatek nad zmatek... 1861 zal. řádná ochotnická divadelní společnost. Hrála na novém jevišti U labutě. Od tohoto roku se hrálo pouze česky.První rok nastudovali 14 titulů, následující rok dvacet. 1874 /1872? Stoletá II?/ se museli ochotníci přestěhovat do hostince U havrana /u Majšajdrů/. Zde se hrálo ale jen jednou a jejich činnost ustala. 1877 zažádali o schválení stanov. Za vedení Josefa Vycpálka začali zkoušet V podkroví a v saloně. 1879 byly schváleny stanovy Divadelní ochotnické jednoty Tyl. Hráli 8 - 14 her ročně. 1879 byl podán návrh na uspořádání věcné loterie ve prospěch postavení samostatné divadelní budovy. 1881 se ustavil spolek pro stavbu Pelcova domu. Téhož roku zahájil Tyl t.zv. deklamatorská cvičení, přeměněná později na dramatickou školu pro výchovu ochotníků. Josef Vycpálek zde působil 1876-94 Vycpálek a 1882 zde s ochotníky a s pražským Hlaholem provedl Prodanou nevěstu. 1892 a 1893 provedli V studni. 1887 začali hrát v novém sále Puchweinově. 1896 byli nuceni se vystěhovat. Hráli potom na jevišti Řemeslnické besedy v hostinci U labutě. 1896 se Občanská záložna rozhodla postavit v tehdejší Panské ulici /později Vašátkova/ na místě Národního domu. Družstvo pro vystavění divadla předalo záložně sebraný kapitál a ta postavila na nádvoří Národního domu samostatnou divadelní budovu. 1897 bylo Pelclovo divadlo otevřené. Jeviště a vnitřní zařízení bylo majetkem jednoty Tyl, která zde potom hrála. 1901 nastudovali operetku A.Valenty Mělnického Symfonie čili Kouzelná hlína. 1908 se tu hrála opereta Emiliana Starého Dědečkovy housle. 1912 zde hráli V studni. Do 1915 pro na toho jevišti odehráno okolo 175 her. 1914 - 1918 byla činnost přerušena, koncem války se obnovila a 1924 už byla provedena 101. hra. Do poloviny 20. let 20.st. Tyl provedl přes 440 premiér. Ve 20. letech si z vlastních prostředků pořídli divadlo v přírodě, kde potom každý rok hráli výpravná představení. 30. léta byla rozmachem ochotnického hnutí, přerušené bylo ale 1939 okupací. Po 1945 nastoupila nová generace režizérů i herců. V 70. letech přešel soubor pod Jednotný ZK pracujících a 1974 reprezentoval okres na krajské přehlídce ve Světlé n.S. 1977 při oslavách 100. výročí uvedli Pygmaliona a Fidlovačku. Počátek 8O. let byl ve znamení orientace na velká díla světové dtramatiky a také poskytováním prostoru pro menší divadelní formy. (JM)
Javorin s. 274, Smékalová, Stoletá II, s.90.
U Verflů hráli Klicperu, Tyla a jiné hry, přivážené z Prahy. 1861 zal.ochotnická společnost měla okolo 50 členů. Polovinu vstupného odevzdávali pro zřízení vyššího gymnázia, zbytek ori sociální účely a na provoz. Německy hrané divadlo postupně ustupovalo českému, což výrazně přispělo i k rychlému zániku dvojjazyčnosti města
v těch letech. Představení pořádali i v okolních obcích /př. 1872 Habrová/. 1861 – 1971 hráli 129x, nastudovali 139 her. Na repertoáru byl Klicpera, Tyl, Štěpánek, Kolár, Jeřábek, Sabina, dobový Mosenthal, Birchpfeifer, Benedix, Kotzebue, Raupach, Kaiser, Gruber… 1872 se museli z U labutě vystěhovat. 1877 – 1902 se hrálo celkem 223 představení, tj. 244 her. Z nich 126 českých, 118 cizích. Klasický český a cizí repertoár se rozšířil např. o Vlčka, Pippicha, Stroupežnického, Rutha, Mrštíky, Jiráska, Vrchlického, z cizích např. o Moliera, Krylova… 1915 – 1916 se
nehrálo. Do 1924 sehrál OS Tyl 441 her. V tu dobu měla Ochotnická jednota Tyl knihovnu o 4000 svazcích, z toho 1200 her, bohatý inventář a garderobu, vlastní vybavení jeviště. 1921 otevřeli i přírodní divadlo ve Včelném. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 93-102. Na přelomu 19.a 20.st. hrála U havrana Lidová scéna Spolku křesťansko-sociálního dělnictva. 1922 zal. v Městské Hrabové Divadelní ochotnická jednota Jirásek. Ve 30.letech v nově postaveném Lidovém domě se činnost Lidové scény začala rychle rozvíjet. 1951 odbor kultury ONV v Rychnově nařídil sloučení všech OS do nejstaršího DS Tyl. Spojil se tak Tyl, Lidová scéna a DS Žižka z Dlouhé Vsi. SDO Žižka hrál dosud pod ZK ROH FAB, potom v JZKP, na jevišti U Macháčků. Společně zahájili Carskou milostí /Zidarev/ v 5 reprízách v okolí. Hráli v Pelcově divadle /Národní dům/, z repertoáru: Jirásek, Klicpera, Goldoni, Rybák-Sovčenko, Bílý, Síla, Deyl, Zrůbek, Tyl, Zajíček, Maeterlinck/. /JM/
ZRŮBEK, Rudolf PhDr:Lidová scéna v Rychnově nad Kněžnou. 1998. 1 str. Rkp. kART.
Po patnácti letech uvedena v činnost ochotnická záliba hrou Maryša v režii Miroslava Zounara (dř.ND) v březnu 1998.
PROGRAM Pelclova divadla v Rychnově ( u.J.Albrechtové)
In: Thalie 1897, č.13.
Už 1865 SDO
KLOSOVÁ,Ljuba: Život za divadlo. Praha,Odeon 1986. s.13
1880 SDO
THESPIDOVA kára Jana Pivce. Praha, Odeon 1985 s.13
SDO-Jirásek: Lucerna. Hráno ve Vostřebalově přír.divadle u Ivanského jezera,rež.Ruml.
BRUNA,Otakar-ZOUNAR,Miroslav-ZOUNAR,Martin: Vlny rozkoše. Žďár nad Sázavou, Impresum 1995. s.10
AMATÉRSKÉ divadlo okresu Rychnov nad Kněžnou - historie a současnost. (Red.Ivana Kalousová). Rychnov n.K.,OKS 1983. kART
KALOUSOVÁ, Ivana- ZAHRADNÍK, Zdeněk: Stav a perspektivy ochotnického divadla v okrese Rychnov n.Kn. na počátku sezony 1981-2. In: Zpravodaj OKS pro divadlo a loutky, 1981 č.1.
PAMÁTNÍK divadla a ochotnické jednoty Tyl v Rychnově n.Kn.
Rychnov n.Kn.,Tyl 1902. 112 s., fot., obr. OA Rychnov n.K.,MKd PIVEC, Rudolf: (Z historie ochotnického divadla v Rychnově nad Kněžnou)
Měsíčník města Rychnova nad Kněžnou, č.10-11/1996 SVK Hradec Králové
S.: K dějinám rychnovského divadla.
ZAHRADNÍK. Zdeněk: Amatérské divadlo Podorlicka. Rychnov n.K., OKS 1980.
ZAHRADNÍK, Zdeněk - JEŽEK, Radovan - ULRYCH, Antonín: Divadlo Podorlicka. Rychnov nad Kněžnou, OKS 1983. 103 s., fot. v textu.kDÚ
ZRŮBEK, Rudolf: Dějiny divadla v Rychnově nad Kněžnou. Rukopis archivními materiály podložené odborně fundované historické práce.Mj. Přehled divadelních představení a her uvedených v Rychnově n.K. ochotníky i kočovnými společnostmi od r.1816 do r.1988, mj.příspěvky a dary divadelních ochotníků na dobročinné účely (1865-1953), přehled vstupného (1877-1955), stanovy Divadelní jednoty Tyl z r. 1878, zajímavý poznámkový a odkazový materiál. kART
ZRÜBEK, Rudolf: Lidová scéna v Rychnově nad Kněžnou. Materiál pro Místopis. 1998. 2s. kART
PĚVECKO ochotnická jednota v Rychnově nad Kn. Anonym. Dalibor V. 1883 s.427.
ÚMDOČ 1923: Div. o. j. TylAdresář 93: DS J.K.Tyl
DS ZK TOS. OD1956/2,s.31.
DS Tyl (Dotazník ÚLK 1999.)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.