Karkulky - 2005; Bumtarata na vrata - 2006; Ronja, dcera loupežníka - 2007;
GALETKOVÁ, Hana: Dvě Prkna a jedno Prkénko... AS 2005, č. 3.
Divadelní skeč Karkulky LDO ZUŠ z Rakovníka byl osvěžující, vtipný a nápaditý. Pět dívek a dva mladí muži převyprávěli známou pohádku o Červené Karkulce jako boj pěti mladých slečen Karkulek o jednoho mladého, atraktivního vlka, kterého ve výsledku přelstí korepetitor Mysliveček. Ten doposud pouze podmalovával situace na jevišti hraním na klavír a najednou získá všech pět Karkulek. Za Karkulky si soubor z Rakovníka odvezl Prkénko 2005.
PERNICOVÁ, Ivana Pernicová: Stylová různorodost ve Stochově - 2005. Deník Dětské scény Trutnov 2006, 16. června 2006, č. 0
ZUŠ Rakovník Bumtarata na vrata Skupina 1. ročníku ZUŠ (cca 10 min.)
Představení otevírá písnička, která předznamenává, že si tu skupina 7-9 letých dětí „bude hrát jako koťata“. Písnička zároveň vytváří celý rámec představení tím, že upozorňuje diváky, že si teď budou hrát. Děti, které v úvodu při písničce přibíhají, začínají otvírat hru s velikými barevnými kostkami - tu si na ně sednou, tu se za ně schovají, tu si je přehodí mezi sebou. Přestože úvod rozbíhající se neúměrně dlouhou písní není naplněný bohatšími herně-pohybovými prvky, představení má po celou dobu herní atmosféru, která podtrhuje přirozený projev hrajících si dětí. Stejně přirozeně působí pak i výborná komunikace dětí uvnitř skupiny, v které nikdo nic neříká bez partnerského vnímání ostatních. Tím je posílena sdělnost textu, která funguje velmi dobře i u jednotlivých interpretů. Příkladem metaforiky herního užití kostek byla situace, kdy děti poskládají kostky do hradby a při textu „zvířata se rozutekla“ shodí kostky na zem, a ty se opravdu rozutíkají. Jen škoda, že takovýchto situací se nepodařilo souboru nalézt víc. Bylo to jedno z dalších „čistých“ přehledných představení s napínavým temporytmem, prozkoumávající možnosti herní práce s textem.
LHOTSKÁ, Jiřina: Divadelní přehlídka Stochov 2007. DENÍK dětské scény 2007, č. 0.
Dramatizace a jevištní realizace Ronji, dcery loupežníka v provedení ZUŠ Rakovník přinesla zklamání a sem tam i pobavený úsměv u diváků. Představení postrádalo především klíč k převedení jazyka literatury v divadelní jazyk. Děti nedokázaly jednat a fungovat v situacích, působily v rolích nejistě a nevěrohodně. Pochválit lze snad jen práci s rekvizitami představujícími nebezpečné Šedivce a Větrnice. Škoda.
Divadelní skeč Karkulky LDO ZUŠ z Rakovníka byl osvěžující, vtipný a nápaditý. Pět dívek a dva mladí muži převyprávěli známou pohádku o Červené Karkulce jako boj pěti mladých slečen Karkulek o jednoho mladého, atraktivního vlka, kterého ve výsledku přelstí korepetitor Mysliveček. Ten doposud pouze podmalovával situace na jevišti hraním na klavír a najednou získá všech pět Karkulek. Za Karkulky si soubor z Rakovníka odvezl Prkénko 2005.
PERNICOVÁ, Ivana Pernicová: Stylová různorodost ve Stochově - 2005. Deník Dětské scény Trutnov 2006, 16. června 2006, č. 0
ZUŠ Rakovník Bumtarata na vrata Skupina 1. ročníku ZUŠ (cca 10 min.)
Představení otevírá písnička, která předznamenává, že si tu skupina 7-9 letých dětí „bude hrát jako koťata“. Písnička zároveň vytváří celý rámec představení tím, že upozorňuje diváky, že si teď budou hrát. Děti, které v úvodu při písničce přibíhají, začínají otvírat hru s velikými barevnými kostkami - tu si na ně sednou, tu se za ně schovají, tu si je přehodí mezi sebou. Přestože úvod rozbíhající se neúměrně dlouhou písní není naplněný bohatšími herně-pohybovými prvky, představení má po celou dobu herní atmosféru, která podtrhuje přirozený projev hrajících si dětí. Stejně přirozeně působí pak i výborná komunikace dětí uvnitř skupiny, v které nikdo nic neříká bez partnerského vnímání ostatních. Tím je posílena sdělnost textu, která funguje velmi dobře i u jednotlivých interpretů. Příkladem metaforiky herního užití kostek byla situace, kdy děti poskládají kostky do hradby a při textu „zvířata se rozutekla“ shodí kostky na zem, a ty se opravdu rozutíkají. Jen škoda, že takovýchto situací se nepodařilo souboru nalézt víc. Bylo to jedno z dalších „čistých“ přehledných představení s napínavým temporytmem, prozkoumávající možnosti herní práce s textem.
LHOTSKÁ, Jiřina: Divadelní přehlídka Stochov 2007. DENÍK dětské scény 2007, č. 0.
Dramatizace a jevištní realizace Ronji, dcery loupežníka v provedení ZUŠ Rakovník přinesla zklamání a sem tam i pobavený úsměv u diváků. Představení postrádalo především klíč k převedení jazyka literatury v divadelní jazyk. Děti nedokázaly jednat a fungovat v situacích, působily v rolích nejistě a nevěrohodně. Pochválit lze snad jen práci s rekvizitami představujícími nebezpečné Šedivce a Větrnice. Škoda.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.