Hvozdná, Kde se ve Hvozdné hraje . Z rozhovoru S. Bezouškové s Dušanem Sitkem. AS 2005, č. 3.
Mimo zkoušení a hraní vlastní KDO, jak jste se již zmínil, i budovu divadla tzv. Spolkový dům. Jakým způsobem ho provozujete? Kde berete finance na jeho udržování a energie? Pomáhá Vám v tom obec?
Je to již 75 let, co se rozsvítila okna našeho divadla. Historie stavby je velice jednoduchá. Nadšenci dali korunu ke koruně a vznikla budova, která nám slouží dodnes. Je to naše divadlo. Náročnou rekonstrukcí jsme je zkrášlili a dnes se můžeme měřit s těmi nejlepšími stánky Thálie. Diváci mají nádherný sál a skvělé sociální zařízení, herci mají své šatny se sprchou, divadelní klub, světelný park a zvukové zařízení… Je toho hodně. Pamatuji se, že jsem před dvaceti lety doplňoval kamna v sále o kbelík uhlí a dodnes vidím tu do červena rozpálenou rouru od komína. Dnes stačí zapnout vzduchotechniku a v sále je rázem jako ve staré jizbě. Všechno to stálo hodně peněz a my jsme si na rekonstrukci půjčili. Peníze nám svěřili členové Kroužku i lidé, kteří jenom z povzdálí sledují naši práci. Obec nám přidá ze svého rozpočtu co může a věřím, že kdyby mohla, dala by i víc. Ale jsme rádi za každou korunu. A pak je tady řada sponzorů a nadšených dárců, bez jejichž pomoci bychom to naše divadlo neutáhli.
Během letních měsíců provozujete i divadlo v přírodě. Můžete k tomu říct (napsat) něco bližšího?
Ještě dříve, než naši předchůdci postavili ve Hvozdné divadlo, se hrálo v přírodě. Pokusili jsme se pouze navázat na jejich tradici. A dnes během července a srpna odehrajeme pod širým nebem více představení než pod střechou. Pro diváky je to něco nového. Sedí v amfiteátru pro 500 diváků a nad nimi létají netopýři, vedle se ozývá skřehotání žab a bzučení komárů. Máme ve Hvozdné krásný areál, ale jezdíme i po hradech, fotbalových hřištích, náměstích, rekreačních střediscích. Zatímco profesionální divadla během léta čerpají síly do další sezóny, my ve Hvozdné jezdíme po regionu. A diváci se sjíždějí za námi, vyhledávají naše představení, protože je zrovna okurková sezóna a všichni jsou žhaví po divadle. Noc na Karlštejně jsme odehráli 33krát a vidělo ji více než 17000 diváků. V přírodě jsme ale odehráli i Nebe na zemi, Maryšu, Příhody lišky Bystroušky a Gazdina roba se divadlu v přírodě také nevyhne.
Je to již 75 let, co se rozsvítila okna našeho divadla. Historie stavby je velice jednoduchá. Nadšenci dali korunu ke koruně a vznikla budova, která nám slouží dodnes. Je to naše divadlo. Náročnou rekonstrukcí jsme je zkrášlili a dnes se můžeme měřit s těmi nejlepšími stánky Thálie. Diváci mají nádherný sál a skvělé sociální zařízení, herci mají své šatny se sprchou, divadelní klub, světelný park a zvukové zařízení… Je toho hodně. Pamatuji se, že jsem před dvaceti lety doplňoval kamna v sále o kbelík uhlí a dodnes vidím tu do červena rozpálenou rouru od komína. Dnes stačí zapnout vzduchotechniku a v sále je rázem jako ve staré jizbě. Všechno to stálo hodně peněz a my jsme si na rekonstrukci půjčili. Peníze nám svěřili členové Kroužku i lidé, kteří jenom z povzdálí sledují naši práci. Obec nám přidá ze svého rozpočtu co může a věřím, že kdyby mohla, dala by i víc. Ale jsme rádi za každou korunu. A pak je tady řada sponzorů a nadšených dárců, bez jejichž pomoci bychom to naše divadlo neutáhli.
Během letních měsíců provozujete i divadlo v přírodě. Můžete k tomu říct (napsat) něco bližšího?
Ještě dříve, než naši předchůdci postavili ve Hvozdné divadlo, se hrálo v přírodě. Pokusili jsme se pouze navázat na jejich tradici. A dnes během července a srpna odehrajeme pod širým nebem více představení než pod střechou. Pro diváky je to něco nového. Sedí v amfiteátru pro 500 diváků a nad nimi létají netopýři, vedle se ozývá skřehotání žab a bzučení komárů. Máme ve Hvozdné krásný areál, ale jezdíme i po hradech, fotbalových hřištích, náměstích, rekreačních střediscích. Zatímco profesionální divadla během léta čerpají síly do další sezóny, my ve Hvozdné jezdíme po regionu. A diváci se sjíždějí za námi, vyhledávají naše představení, protože je zrovna okurková sezóna a všichni jsou žhaví po divadle. Noc na Karlštejně jsme odehráli 33krát a vidělo ji více než 17000 diváků. V přírodě jsme ale odehráli i Nebe na zemi, Maryšu, Příhody lišky Bystroušky a Gazdina roba se divadlu v přírodě také nevyhne.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.