CÍSAŘ, Jan: Krakonošův divadelní podzim .... AS 2004, č. 6, s. 13-17.

Symposion z Třebechovic pod Orebem – stejně jako soubor ze Sloupnice, nováček na přehlídce venkovských divadelních souborů – si s chutí a s pocitem radosti ze hry zařádil v Goldoniho Treperendách. Rudolf Faltejsek jako režisér se pro inspiraci obrátil ke commedii dell´arte: ke stylizované pestrosti a barevnosti jejich kostýmů i scény v invenčním návrhu Lenky Faltové, k hereckým postavám - typům, které dovolují a vyžadují komediální nadsázku a hravost. Hraje se svižně, temperamentně, s vkusem, nápaditě; situace jsou přesně a přehledně uspořádány. V tomto lehkonohém provedení uniknou některé motivace jednání, jež by určitě některé postavy prohloubily a rozvinuly a rovněž zvýraznily téma pomluvy jako značně nebezpečné záležitosti. Ale opět nejde tolik o interpretaci textu, leč hlavně o příležitost inspirovat tímto druhem divadelnosti zábavnost vyvěrající z tvořivého využití všech jevištních prostředků. Např. hudba tu má být k lehkosti a svižnosti herecké hravosti vážným kontrastem, i když ve Vysokém bohužel nešťastným umístěním pod jevištěm nabyla koncertní charakter a přestala být živou součástí jevištního dění. Ale pořád to bylo příjemně zábavné představení s několika nadprůměrnými hereckými výkony, které na konec vyslovilo i naučení, že když chce člověk žít šťastně, nemá dělat klepy a má se od nich držet daleko. Není to velké téma, ale přec jen úsměvům nad těmi ženskými klevetami dodává jakousi morálku příběhu.