PROVAZNÍK, Jaroslav: Chrudimské kapitoly moderního dětského divadla. Habilitační práce. Praha, DAMU, Katedra výchovné dramatiky 2005.
PROVAZNÍK, Jaroslav: Chrudimské kapitoly moderního dětského divadla. Habilitační práce. Rkp. Praha, DAMU, Katedra výchovné dramatiky 2005, s. 66.
Prvním konkrétním výsledkem těchto koncepčních úvah byla malá pracovní přehlídka dětského přednesu, která se konala v rámci Wolkrova Prostějova v roce 1967. Jak napsala Eva Machková (”Wolkrův Prostějov”, Divadelní výchova IV, 1967, č. 3, s. 24), byla ”předznamenáním soutěží příštích let, jejich pracovní, skoro by se dalo říci laboratorní přípravou”. Vystoupily tu tři dětské recitační a divadelní soubory, jejichž vedoucí patřili k nejagilnějším a nejsoustavněji pracujícím pedagogům v oboru: Recitační studio ŠD v Sobotce, vedené Evou Seemannovou a Marií Hejnovou, RS Čs. v Č. Budějovicích, vedené Ludvíkem Mühlsteinem, a brněnské PIRKO, vedené Jindrou Delongovou. Se skupinami dětských recitátorů sólistů tu navíc byly mezi jinými také Jana Vobrubová a Šárka Štembergová. V pracovním setkání, vedeným mj. Vratislavem Kubálkem, Miloslavem Dismanem, Vítězslavou Šrámkovou a Evou Machkovou, se hovořilo o vztahu této tvůrčí práce ke školní literární výchově, ale především o podstatě a smyslu práce vedoucích s dětmi, o cílech a metodách, o poměru mezi procesem rozvíjejícím osobnost dítěte a úsilím o co nejdokonalejší výsledek. V diskusi, jak zaznamenala ve svém článku Eva Machková, byl jako cennější ”zdůrazněn přístup (…) vycházející z dítěte a směřující k jeho rozvoji jako lidské osobnosti”. Diskuse nakonec vyústila v požadavek, aby byla dětská část soutěží oddělena od soutěží dospělých a aby dětská soutěž ”byla vybudována na systému přehlídek a ne soutěžních kol” (op. cit: 28) - tak, jak po tom léta volal Miloslav Disman.
Prvním konkrétním výsledkem těchto koncepčních úvah byla malá pracovní přehlídka dětského přednesu, která se konala v rámci Wolkrova Prostějova v roce 1967. Jak napsala Eva Machková (”Wolkrův Prostějov”, Divadelní výchova IV, 1967, č. 3, s. 24), byla ”předznamenáním soutěží příštích let, jejich pracovní, skoro by se dalo říci laboratorní přípravou”. Vystoupily tu tři dětské recitační a divadelní soubory, jejichž vedoucí patřili k nejagilnějším a nejsoustavněji pracujícím pedagogům v oboru: Recitační studio ŠD v Sobotce, vedené Evou Seemannovou a Marií Hejnovou, RS Čs. v Č. Budějovicích, vedené Ludvíkem Mühlsteinem, a brněnské PIRKO, vedené Jindrou Delongovou. Se skupinami dětských recitátorů sólistů tu navíc byly mezi jinými také Jana Vobrubová a Šárka Štembergová. V pracovním setkání, vedeným mj. Vratislavem Kubálkem, Miloslavem Dismanem, Vítězslavou Šrámkovou a Evou Machkovou, se hovořilo o vztahu této tvůrčí práce ke školní literární výchově, ale především o podstatě a smyslu práce vedoucích s dětmi, o cílech a metodách, o poměru mezi procesem rozvíjejícím osobnost dítěte a úsilím o co nejdokonalejší výsledek. V diskusi, jak zaznamenala ve svém článku Eva Machková, byl jako cennější ”zdůrazněn přístup (…) vycházející z dítěte a směřující k jeho rozvoji jako lidské osobnosti”. Diskuse nakonec vyústila v požadavek, aby byla dětská část soutěží oddělena od soutěží dospělých a aby dětská soutěž ”byla vybudována na systému přehlídek a ne soutěžních kol” (op. cit: 28) - tak, jak po tom léta volal Miloslav Disman.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.