RYCHECKÝ, Saša: Jak jsme slavili patnáctiny, aneb 18. Setkání v Ostravě
RYCHECKÝ, Saša: Jak jsme slavili patnáctiny, aneb 18. Setkání v Ostravě
18. Setkání divadel a lidí se uskutečnilo ve dnech 14. – 17. listopadu 2002 v DDM Ostrava - Mariánské Hory, a v Divadle loutek Ostrava. (představení plánována do Klubu Atlantik byla na poslední chvíli pořadateli zrušena). DIVIDLO Ostrava tak důstojně oslavilo své patnáctiny – věk, kdy se chlapec stává jinochem, dívka slečnou - a divadelní soubor puberťákem... Který už leckde byl, procestoval spousty českých měst a vesnic, i cizích zemí, má moc kamarádů, přátel i známých, sám vychoval několik dnes již slavných a úspěšných lidí, jeho jméno se objevuje v rozhlase, v televizi i v novinách. Už i trochu ví, kam v životě směřuje a čeho chce dosáhnout. Mnohého dosáhl, ale stanovuje si stále nové a větší cíle, sní si další sny... Je to už takový cílevědomý „parchant“. Který sice slavil mnoho úspěchů, ale zažil si i svá menší a velká zklamání – a přesto se bezpečně dále, se všemi devadesáti členy, prodírá životem...
Hodnotit podrobně a teatrologicky jednotlivá představení tradiční třídenní přehlídky není úkolem tohoto povídání. Hodně se chce mluvit o krásných zážitcích, obdivu k práci souborů, o dětech i lidech, o tom, jak jsme spolu byli rádi, jak moc všichni chtěli, aby je ti ostatní viděli v nejlepším světle, o obětavosti a nasazení, ale i nekonečné výdrži mnohých vedoucích, kteří za svou největší odměnu považují „jen“ slůvka poděkování od dětí, rodičů, či radost z povedeného dílka... Ale přece jen je nutné o některých věcech se zmínit.
DIVIDLO Ostrava, jako domácí soubor, a ještě ke všemu oslavenec se prezentovalo hned čtyřmi představeními. Hned na zahájení to byli již osvědčení „Dva muži v šachu“ oddílu „Géčko“, text Miroslava Horníčka. Hrajeme to rádi, byť ne tak často, jak bychom chtěli – ale studenti studují jinde, důchodce Dušan Zakopal je veleaktivní, takže jen těžko se hledají společné termíny. Oddíl „Bráškové“ se prezentoval obnovenou premiérou (noví lidé, přepracovaný scénář, režie a konečně i název) „Bylo, nebylo, aneb Jak to vlastně bylo“ na motivy klasické pohádky „Dlouhý, Široký a Bystrozraký“. Je to jen malé cvičeníčko, nenáročný tvar, v němž se ale všichni baví tím, jak si vyměňují totálně proměněné role. Představení vhodné pro ulici, Plumlovský festival, klubové večery, a na podobně zaměřené akce... Daleko ambicióznější je „Jak jsem potkal pštrosa“ oddílu „A“ DIVIDLA. Za materiál nám posloužila kniha pana Préverta „Pohádky pro nehodné děti“ a na jejich motivy vzniklo – po roce velmi zajímavé práce – emotivně působící pohybové divadlo s krásnou hudbou členů tohoto oddílu. Další z mých splněných snů, který byl v DLO premiérou právě k výročí souboru. Teď jen hrát a hrát, aby se všechno pořádně „usadilo“. To „Sněhová královna“ oddílu „Napotřetí“ DIVIDLA byla na 18. Setkání pravděpodobně naposled. Představení, které děti hrály i na Krajské přehlídce loutkového divadla v Opavě, a na němž se učily vůbec poprvé se po jevišti pohybovat, udržet tvar, pracovat s loutkou, materiálem, prostorem, světlem i hudbou, pomalu dozrávalo každou další reprízou. Ale to nejhlavnější – naučit se na něm před diváky něco o divadle – a o divácích – to se bohatě naplnilo. Derniéra v Divadle loutek Ostrava byla už jen dárkem pro ty, kteří všechno připravovali, kteří v tom hráli... A do bloku povídání o DIVIDLE patří i „levoboček“ souboru MORHU PALIČKY Jirky Hajdyly, jehož koláž divadelních a poetických textů „Lanýže“ bezesporu zaujala herectvím, nápaditostí, jen snad byla trochu naddimenzována v čase...
Už stručný výčet všech dalších představení zabere spoustu místa, proto především o těch, které měly největší ohlas, které zaujaly nejvíce. Hosté z Polska, soubor neslyšících dětí PINOKIO z Przemysla, vedený paní Jolantou Lech byl na Setkání v Ostravě již po druhé. Tentokrát s představením „Dziewczynka z zapalkami“ na motivy Andersenovy pohádky. Jejich kultivované vyjadřování tématu a děje pohybem, ještě na krásnou a dobře vybranou hudbu bylo o to silnějším zážitkem, že se jednalo o děti neslyšící! „Bohatá dobrodružství chudého chlapce Lia“ z autorské dílny DDS Brnkadla Brno je nádherným jevištním dobrodružstvím, plným fantazie, režijních nápadů, bezprostředního jednání, mnohdy i herectví dětí, barev, překvapení. Osobně je mi moc líto, že se toto představení nedostalo do Trutnova. „Skákavá princezna“ DS PRAMENY z Jeseníku zpracovává tradiční námět netradičními prostředky. Všichni členové souboru si vysloveně užívali svou přítomnost na Setkání, a je radost vidět, jaký pokrok soubor udělal za poslední dva roky. Tím, že jezdí, vidí, vzdělávají se a pracují na sobě! Což se týká i LHOTÁČKU Aničky Ševečkové z Komorní Lhotky, či STŘELEK z Českého Těšína, které – díky PhDr.Ivě Doudové – nikdy nejdou pod svou, velmi vysokou, úroveň. Poprvé přivezla na Setkání svůj soubor BREPTY ze Sněžného Míla Matoušková, jejich pokus i inscenování A.E.Poea je sice jen v zárodku, ale dá se předpokládat, že představení bude jednou hodně zajímavé. Což bezezbytku platí i o DS ZAJÍCI z Peček a jejich pokusu o pohádku Jana Wericha, souboru KŠANDY z Brna, i o Kopřivnických... Špičkový loutkářský soubor OPAL z Opavy je výborný svou profesionalitou, ale přece jen jsou jeho představení v kontextu Setkání trochu chladnou konstrukcí na efekt. Ale příjemnou a vkusnou!
A tak snad jediným zklamáním byl pro mě osobně prostějovský studentský soubor vedený Janem Kohoutkem ČISTĚ PŘÍRODNÍ PRODUKTY. Jejich na WP ´02 úspěšný tvar „4 x 1“ jsme si pozvali po Plumlovském festivalu, kde zaujali přesným vybalancováním agresivity, citu a něhy, trapna a absurdity. V Ostravě z toho zůstala jen ona agresivita a trapno. Je to škoda – a je to důkaz toho, jak těžké je udržet tvar představení, nesklouznout v reprízách k prvoplánovým vtípkům, k povrchnosti, estrádě. Jak nepodlehnout sebeuspokojení, přesvědčení o své vyjímečnosti a genialitě na základě jednoho úspěchu. Zvlášť u poezie, byť jakkoliv „mladé“...
Oč poctivější, sdělnější a emotivně silnější pak byla další představení! „Loutka“ DS CYRANOVY BOTY z Brna pod vedením Věrky Belháčové. Práce s postiženými lidmi v žánru pohybového divadla je nesmírně složitá, a podaří-li se tak, jako v této inscenaci, máme možnost zapomenout na vozíček, na jiná tělesná postižení, protože z každého gesta, ale především z celého tvaru je cítit člověčenství, obrovskou zaujatost, prožitek, poctivost, přesvědčivost. Je to opravdu SDĚLENÍ názoru na svět, na život, na společnost, nesmírně poctivé, citlivé – a výsostně divadelní! Moc se mi chtělo po skončení jen tak sedět a v sobě si užívat ten zážitek, a nebyl jsem sám. Nádherná byla práce s rekvizitou, jednoduchostí, fantazií v drobničce „Špagety Western“ Lenky Kohútové z Prievidze. „Žart“ DS ALTERNA z Rimavské Soboty od Plumlova ještě dozrál, je to silná výpověď o světě, v němž žijeme, byť přes historii... Stejně jako „Otčim“ DS DAXNER Tisovec (tento soubor slaví letos 142 let!) na motivy textu P.O.Hviezdoslava. Je-li klasik vskutku klasikem, ne čítankou, pak má ke dnešku moc co sdělit, uchopí-li se pravdivě, je velmi moderním autorem! A herectví tohoto souboru jen navodilo lítost, že nejsou už v české televizi slovenské divadelní pondělky... Tak jsme měli na Setkání v Ostravě alespoň slovenská divadla, a kamarády zpoza hranic, jako Vlada Sadílka, Maňa Lacka...
Společenským vrcholem byl koncert slovenské folkové skupiny M.E.L.L. a je škoda, že ozvučení DLO jim zabralo tolik času, že čas hraní byl krátký. Ale říká se „Dobrého po málu“ a tak se o to víc můžeme těšit na jejich opravdový samostatný koncert v Ostravě k prvému jarnímu dni 2003!
Realizační tým byl tradičně složen především z pracovníků ODV i jiných oddělení DDM. Spolupracovali členové DIVIDLA Ostrava, nejen při přestavbách, technice, svícení a zvučení, ale i úklidových pracech a organizaci (pořadatelé, hostesky). Celkově se na organizaci a pořadatelství setkání aktivně podílelo přes 50 členů souboru – a k tomu mnozí další vystupovali! Také redakci UCHA, časopisu Setkání tvořili členové oddílu „Napotřetí“ DIVIDLA a stačili vydat 5 čísel s recenzemi a informacemi...
Vynikající atmosféra a skvělá představení v Divadle loutek Ostrava byla mimo jiné i dílem všech pracovníků této instituce – od vedení (paní Adámkové za poslední roky vděčíme za mnohé), přes techniku, osvětlovače, zvukaře (který je konečně také odchovancem DIVIDLA), až po pokladní, šatnářky, uvaděčky, uklizečky a bufet. Samo prostředí tohoto nádherného prostoru v centru Ostravy pomohlo, aby oslava patnáctin DIVIDLA byla důstojná – a intimní, vstřícná, lidská… Pro všechny účastníky to byl skutečně svátek! A co je pro nás všechny nejcennější – po celý den byli v sále jako diváci herci a pracovníci DLO, kteří projevili zájem o to, aby v dalším Setkání mohli být partneři, a na takovéto akci, s takovými diváky si sami i zahrát!
Za velkou čest a poctu považujeme účast zástupců ministra kultury vlády ČR Pavla Dostála (který sám se opět pro pracovní zaneprázdnění omluvil) – paní Ivany Vozkové a její kolegyně. Dále zástupkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Dr. J. Wenigerové, i staronové - a právě ten den „znovuinstalované“ - starostky Ostravy-Mariánských Hor Ing. Arch. Liany Janáčkové na slavnostním zahájení a úvodním představení oddílu „G“ - DIVIDLA „Dva muži v šachu“. Při jejich pracovním zaneprázdnění, zvláště v době těsně po volbách si dokázaly všechny najít chvíli času, aby s námi symbolicky oslavily naše výročí.
Ocenit je třeba i spolupráci se Svatým Petrem a jeho počasovým teamem. Jejich příspěvek k našemu 18. Setkání byl zásadní! Po týdnu sněhu, plískanic a mrazů najednou od čtvrtečního rána do nedělního večera takřka jarní počasí, bez deště a obvyklého prvního sněhu ovlivnilo nejen atmosféru, udělalo krásnou náladu všem účastníků, ale pomohlo nám i tím, že jen několik dětí a lidí si onen pobyt na karimatkách, v improvizovaných ubytovacích místnostech tělocvičen a našich kluboven odstonalo! I to byl velký dar k našemu výročí – děkujeme!
A na samý závěr stručné rezumé v číslech a faktech. Osmnáctého Setkání divadel a lidí v Ostravě se zúčastnilo celkem 21 souborů z Čech, Moravy, ze Slovenska a Polska. Viděli jsme celkem 27 představení ve třech dnech, v prostorách sálu DDM (a to nejen na jevišti, ale i uprostřed sálu, a následně pak znovu na jevišti…), a v Divadle loutek Ostrava. Přítomno bylo 250 hostů a cca 50 Dividlanů. V DDM jsme zaznamenali okolo 70 diváků, v Divadle loutek Ostrava pak přes osmdesát diváků mimo účastníky Setkání. Časopis UCHO vyšel 5x, celkem měl 28 stran…Snědli jsme vždy okolo 260 obědů, večeří a snídaní. Spotřebovali jsme denně okolo 600 rohlíků, vypili mnoho litrů čaje a kávy. Neměli jsme žádný úraz (krom zadní nápravy Š-1203) a žádné podstatnější zdravotní problémy. Vše jsme stihli v pohodě a bez stresů!
Tak – snad – zase za rok, na 19. Setkání divadel a lidí v Ostravě, v listopadu 2003.
Saša Rychecký a DIVIDLO Ostrava
DDM, Korunní 49, Ostrava – Mariánské Hory a Hulváky
e-mail: dividlo.ostrava@seznam.cz
18. Setkání divadel a lidí se uskutečnilo ve dnech 14. – 17. listopadu 2002 v DDM Ostrava - Mariánské Hory, a v Divadle loutek Ostrava. (představení plánována do Klubu Atlantik byla na poslední chvíli pořadateli zrušena). DIVIDLO Ostrava tak důstojně oslavilo své patnáctiny – věk, kdy se chlapec stává jinochem, dívka slečnou - a divadelní soubor puberťákem... Který už leckde byl, procestoval spousty českých měst a vesnic, i cizích zemí, má moc kamarádů, přátel i známých, sám vychoval několik dnes již slavných a úspěšných lidí, jeho jméno se objevuje v rozhlase, v televizi i v novinách. Už i trochu ví, kam v životě směřuje a čeho chce dosáhnout. Mnohého dosáhl, ale stanovuje si stále nové a větší cíle, sní si další sny... Je to už takový cílevědomý „parchant“. Který sice slavil mnoho úspěchů, ale zažil si i svá menší a velká zklamání – a přesto se bezpečně dále, se všemi devadesáti členy, prodírá životem...
Hodnotit podrobně a teatrologicky jednotlivá představení tradiční třídenní přehlídky není úkolem tohoto povídání. Hodně se chce mluvit o krásných zážitcích, obdivu k práci souborů, o dětech i lidech, o tom, jak jsme spolu byli rádi, jak moc všichni chtěli, aby je ti ostatní viděli v nejlepším světle, o obětavosti a nasazení, ale i nekonečné výdrži mnohých vedoucích, kteří za svou největší odměnu považují „jen“ slůvka poděkování od dětí, rodičů, či radost z povedeného dílka... Ale přece jen je nutné o některých věcech se zmínit.
DIVIDLO Ostrava, jako domácí soubor, a ještě ke všemu oslavenec se prezentovalo hned čtyřmi představeními. Hned na zahájení to byli již osvědčení „Dva muži v šachu“ oddílu „Géčko“, text Miroslava Horníčka. Hrajeme to rádi, byť ne tak často, jak bychom chtěli – ale studenti studují jinde, důchodce Dušan Zakopal je veleaktivní, takže jen těžko se hledají společné termíny. Oddíl „Bráškové“ se prezentoval obnovenou premiérou (noví lidé, přepracovaný scénář, režie a konečně i název) „Bylo, nebylo, aneb Jak to vlastně bylo“ na motivy klasické pohádky „Dlouhý, Široký a Bystrozraký“. Je to jen malé cvičeníčko, nenáročný tvar, v němž se ale všichni baví tím, jak si vyměňují totálně proměněné role. Představení vhodné pro ulici, Plumlovský festival, klubové večery, a na podobně zaměřené akce... Daleko ambicióznější je „Jak jsem potkal pštrosa“ oddílu „A“ DIVIDLA. Za materiál nám posloužila kniha pana Préverta „Pohádky pro nehodné děti“ a na jejich motivy vzniklo – po roce velmi zajímavé práce – emotivně působící pohybové divadlo s krásnou hudbou členů tohoto oddílu. Další z mých splněných snů, který byl v DLO premiérou právě k výročí souboru. Teď jen hrát a hrát, aby se všechno pořádně „usadilo“. To „Sněhová královna“ oddílu „Napotřetí“ DIVIDLA byla na 18. Setkání pravděpodobně naposled. Představení, které děti hrály i na Krajské přehlídce loutkového divadla v Opavě, a na němž se učily vůbec poprvé se po jevišti pohybovat, udržet tvar, pracovat s loutkou, materiálem, prostorem, světlem i hudbou, pomalu dozrávalo každou další reprízou. Ale to nejhlavnější – naučit se na něm před diváky něco o divadle – a o divácích – to se bohatě naplnilo. Derniéra v Divadle loutek Ostrava byla už jen dárkem pro ty, kteří všechno připravovali, kteří v tom hráli... A do bloku povídání o DIVIDLE patří i „levoboček“ souboru MORHU PALIČKY Jirky Hajdyly, jehož koláž divadelních a poetických textů „Lanýže“ bezesporu zaujala herectvím, nápaditostí, jen snad byla trochu naddimenzována v čase...
Už stručný výčet všech dalších představení zabere spoustu místa, proto především o těch, které měly největší ohlas, které zaujaly nejvíce. Hosté z Polska, soubor neslyšících dětí PINOKIO z Przemysla, vedený paní Jolantou Lech byl na Setkání v Ostravě již po druhé. Tentokrát s představením „Dziewczynka z zapalkami“ na motivy Andersenovy pohádky. Jejich kultivované vyjadřování tématu a děje pohybem, ještě na krásnou a dobře vybranou hudbu bylo o to silnějším zážitkem, že se jednalo o děti neslyšící! „Bohatá dobrodružství chudého chlapce Lia“ z autorské dílny DDS Brnkadla Brno je nádherným jevištním dobrodružstvím, plným fantazie, režijních nápadů, bezprostředního jednání, mnohdy i herectví dětí, barev, překvapení. Osobně je mi moc líto, že se toto představení nedostalo do Trutnova. „Skákavá princezna“ DS PRAMENY z Jeseníku zpracovává tradiční námět netradičními prostředky. Všichni členové souboru si vysloveně užívali svou přítomnost na Setkání, a je radost vidět, jaký pokrok soubor udělal za poslední dva roky. Tím, že jezdí, vidí, vzdělávají se a pracují na sobě! Což se týká i LHOTÁČKU Aničky Ševečkové z Komorní Lhotky, či STŘELEK z Českého Těšína, které – díky PhDr.Ivě Doudové – nikdy nejdou pod svou, velmi vysokou, úroveň. Poprvé přivezla na Setkání svůj soubor BREPTY ze Sněžného Míla Matoušková, jejich pokus i inscenování A.E.Poea je sice jen v zárodku, ale dá se předpokládat, že představení bude jednou hodně zajímavé. Což bezezbytku platí i o DS ZAJÍCI z Peček a jejich pokusu o pohádku Jana Wericha, souboru KŠANDY z Brna, i o Kopřivnických... Špičkový loutkářský soubor OPAL z Opavy je výborný svou profesionalitou, ale přece jen jsou jeho představení v kontextu Setkání trochu chladnou konstrukcí na efekt. Ale příjemnou a vkusnou!
A tak snad jediným zklamáním byl pro mě osobně prostějovský studentský soubor vedený Janem Kohoutkem ČISTĚ PŘÍRODNÍ PRODUKTY. Jejich na WP ´02 úspěšný tvar „4 x 1“ jsme si pozvali po Plumlovském festivalu, kde zaujali přesným vybalancováním agresivity, citu a něhy, trapna a absurdity. V Ostravě z toho zůstala jen ona agresivita a trapno. Je to škoda – a je to důkaz toho, jak těžké je udržet tvar představení, nesklouznout v reprízách k prvoplánovým vtípkům, k povrchnosti, estrádě. Jak nepodlehnout sebeuspokojení, přesvědčení o své vyjímečnosti a genialitě na základě jednoho úspěchu. Zvlášť u poezie, byť jakkoliv „mladé“...
Oč poctivější, sdělnější a emotivně silnější pak byla další představení! „Loutka“ DS CYRANOVY BOTY z Brna pod vedením Věrky Belháčové. Práce s postiženými lidmi v žánru pohybového divadla je nesmírně složitá, a podaří-li se tak, jako v této inscenaci, máme možnost zapomenout na vozíček, na jiná tělesná postižení, protože z každého gesta, ale především z celého tvaru je cítit člověčenství, obrovskou zaujatost, prožitek, poctivost, přesvědčivost. Je to opravdu SDĚLENÍ názoru na svět, na život, na společnost, nesmírně poctivé, citlivé – a výsostně divadelní! Moc se mi chtělo po skončení jen tak sedět a v sobě si užívat ten zážitek, a nebyl jsem sám. Nádherná byla práce s rekvizitou, jednoduchostí, fantazií v drobničce „Špagety Western“ Lenky Kohútové z Prievidze. „Žart“ DS ALTERNA z Rimavské Soboty od Plumlova ještě dozrál, je to silná výpověď o světě, v němž žijeme, byť přes historii... Stejně jako „Otčim“ DS DAXNER Tisovec (tento soubor slaví letos 142 let!) na motivy textu P.O.Hviezdoslava. Je-li klasik vskutku klasikem, ne čítankou, pak má ke dnešku moc co sdělit, uchopí-li se pravdivě, je velmi moderním autorem! A herectví tohoto souboru jen navodilo lítost, že nejsou už v české televizi slovenské divadelní pondělky... Tak jsme měli na Setkání v Ostravě alespoň slovenská divadla, a kamarády zpoza hranic, jako Vlada Sadílka, Maňa Lacka...
Společenským vrcholem byl koncert slovenské folkové skupiny M.E.L.L. a je škoda, že ozvučení DLO jim zabralo tolik času, že čas hraní byl krátký. Ale říká se „Dobrého po málu“ a tak se o to víc můžeme těšit na jejich opravdový samostatný koncert v Ostravě k prvému jarnímu dni 2003!
Realizační tým byl tradičně složen především z pracovníků ODV i jiných oddělení DDM. Spolupracovali členové DIVIDLA Ostrava, nejen při přestavbách, technice, svícení a zvučení, ale i úklidových pracech a organizaci (pořadatelé, hostesky). Celkově se na organizaci a pořadatelství setkání aktivně podílelo přes 50 členů souboru – a k tomu mnozí další vystupovali! Také redakci UCHA, časopisu Setkání tvořili členové oddílu „Napotřetí“ DIVIDLA a stačili vydat 5 čísel s recenzemi a informacemi...
Vynikající atmosféra a skvělá představení v Divadle loutek Ostrava byla mimo jiné i dílem všech pracovníků této instituce – od vedení (paní Adámkové za poslední roky vděčíme za mnohé), přes techniku, osvětlovače, zvukaře (který je konečně také odchovancem DIVIDLA), až po pokladní, šatnářky, uvaděčky, uklizečky a bufet. Samo prostředí tohoto nádherného prostoru v centru Ostravy pomohlo, aby oslava patnáctin DIVIDLA byla důstojná – a intimní, vstřícná, lidská… Pro všechny účastníky to byl skutečně svátek! A co je pro nás všechny nejcennější – po celý den byli v sále jako diváci herci a pracovníci DLO, kteří projevili zájem o to, aby v dalším Setkání mohli být partneři, a na takovéto akci, s takovými diváky si sami i zahrát!
Za velkou čest a poctu považujeme účast zástupců ministra kultury vlády ČR Pavla Dostála (který sám se opět pro pracovní zaneprázdnění omluvil) – paní Ivany Vozkové a její kolegyně. Dále zástupkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Dr. J. Wenigerové, i staronové - a právě ten den „znovuinstalované“ - starostky Ostravy-Mariánských Hor Ing. Arch. Liany Janáčkové na slavnostním zahájení a úvodním představení oddílu „G“ - DIVIDLA „Dva muži v šachu“. Při jejich pracovním zaneprázdnění, zvláště v době těsně po volbách si dokázaly všechny najít chvíli času, aby s námi symbolicky oslavily naše výročí.
Ocenit je třeba i spolupráci se Svatým Petrem a jeho počasovým teamem. Jejich příspěvek k našemu 18. Setkání byl zásadní! Po týdnu sněhu, plískanic a mrazů najednou od čtvrtečního rána do nedělního večera takřka jarní počasí, bez deště a obvyklého prvního sněhu ovlivnilo nejen atmosféru, udělalo krásnou náladu všem účastníků, ale pomohlo nám i tím, že jen několik dětí a lidí si onen pobyt na karimatkách, v improvizovaných ubytovacích místnostech tělocvičen a našich kluboven odstonalo! I to byl velký dar k našemu výročí – děkujeme!
A na samý závěr stručné rezumé v číslech a faktech. Osmnáctého Setkání divadel a lidí v Ostravě se zúčastnilo celkem 21 souborů z Čech, Moravy, ze Slovenska a Polska. Viděli jsme celkem 27 představení ve třech dnech, v prostorách sálu DDM (a to nejen na jevišti, ale i uprostřed sálu, a následně pak znovu na jevišti…), a v Divadle loutek Ostrava. Přítomno bylo 250 hostů a cca 50 Dividlanů. V DDM jsme zaznamenali okolo 70 diváků, v Divadle loutek Ostrava pak přes osmdesát diváků mimo účastníky Setkání. Časopis UCHO vyšel 5x, celkem měl 28 stran…Snědli jsme vždy okolo 260 obědů, večeří a snídaní. Spotřebovali jsme denně okolo 600 rohlíků, vypili mnoho litrů čaje a kávy. Neměli jsme žádný úraz (krom zadní nápravy Š-1203) a žádné podstatnější zdravotní problémy. Vše jsme stihli v pohodě a bez stresů!
Tak – snad – zase za rok, na 19. Setkání divadel a lidí v Ostravě, v listopadu 2003.
Saša Rychecký a DIVIDLO Ostrava
DDM, Korunní 49, Ostrava – Mariánské Hory a Hulváky
e-mail: dividlo.ostrava@seznam.cz
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.