Lípa, NĚMEC, Jiří: Ochotnické divadelnictví na Havlíčkobrodsku v letech 1918 - 1938, UHK 2005, s. 118
Rok 1880 byl důležitým mezníkem v kulturním a osvětovém rozmachu života v obci. Po ustavení Sboru dobrovolných hasičů v Lípě bylo přikročeno k založení Čtenářsko - ochotnického spolku v Lípě. V těchto letech, až na výjimky, byl celý český venkov pevně ovládán katolickými farami, život od narození nemluvněte až do smrti v stáří byl řízen katolickým knězem. O založení spolku v Lípě se významnou měrou zasloužil rolník Jan Holoubek z hospodářství č.8 a pokrokový učitel Josef Patočka, který v Lípě učil v letech 1876 až 1881. Kromě založení Čtenářsko – ochotnického spolku se tento učitel také zasloužil o založení jedné z prvních knihoven – o Husovu lidovou knihovnu. Trvalo to dlouhých třicet let, kdy již v samostatném a svobodném Československu byl vydán zákon o zakládání lidových knihoven (rok 1920).
Po dobu I. světové války byla většina činovníků i členů povolána k výkonu vojenské služby, takže činnost většiny spolků v Lípě téměř zanikla.
V roce 1919 se činnost spolků začíná aktivizovat. Činnost byla přímo horečná, vtáhla téměř každého člověka do veřejného a spolkového života. Čtenářsko – ochotnický spolek byl znovu sestaven, byl doplněn mladými ochotníky a již o vánocích sehráli Jiráskovu veselohru Srdce. Dále nacvičil a soubor zdařile sehrál Jiráskovu Vojnarku.
Jeviště, před léty pořízené většinou z dobrovolných darů a příspěvků, doplňované z výtěžků divadelních představení, bylo po celou dobu války složeno v kůlně na hasičském nářadí a velice tím trpělo. Bylo třeba je opravit, aby mohlo opět sloužit svým účelům. Učitel Jan Svoboda, jednatel spolku, se sám pustil do práce a celou jednu scénu v roce 1920, představující pokoj, přemaloval, aby mohla být upotřebena. V roce 1920, podle nově vydaných zákonů, měla být v každé obci zřízena knihovna, aby nejširší vrstvy měly příležitost ke sebevzdělávání. Zde však knihovna již třicet let působila. Se založením knihovny zde bylo celkem 217 svazků knih vázaných, 20 knih nevázaných, 5 nevázaných ročníků obrázkového časopisu Rozkvět a sešitové vydání sebraných spisů Václava Beneše Třebízského. Na jednání obecního zastupitelstva bylo usneseno dne 25.3.1920, po vzájemné dohodě s výborem ochotníků, aby obec místo zřizování nové knihovny převzala celou dosavadní knihovnu a každoročně přispívala 0,50 Kč z jednoho obyvatele na knihovnu. Na jednání byla sestavena knihovní rada, do níž byli zvoleni Jan Svoboda, učitel, Jan Vašíček, topič a dílovedoucí lihovaru, Adolf Vencovský, rolník, č.p. 7. Úkolem knihovní rady bylo dohlížet nejen na údržbu knihovny, ale také se starat o nákup nových knih.
Při příležitosti oslav uctění památky mistra Jana Husa sehráli ochotníci představení Mrtvé moře od Jiřího Mahena.
Další činnost ochotníků je zdokumentována až v roce 1928. Spolek pracoval stále, ale jeho činnost není zachycena ani v kronice obecní, ani v kronice rodiny Maršíkovy.
U příležitosti oslav 10. výročí vyhlášení samostatného Československa uspořádaly všechny spolky v obci průvod obcí k pomníků padlých vojínů, kde měl slavnostní proslov poslanec Josef Honsl. Večer sehráli ochotníci v hostinci u Valentů divadelní představení Pasekáři.
V roce 1930 čtenářsko - ochotnický spolek za spoluúčasti dorostu z Kochánova nacvičil a na místním hřišti sehrál divadelní hru Jan Výrava, která zachycovala dobu roboty. Hra byla obecenstvem velice kladně přijata. Na základě tohoto úspěchu byli ochotníci pozváni do Polné, kde na sokolském cvičišti, na nádvoří zámku, při pořádaném táboru zemědělského lidu, za přítomnosti ministra zemědělství Bohumíra Bradáče, poslanců Dr. Josefa Zadiny, poslance Josefa Honsala, rodáka z Lípy, před tisícovými zástupy návštěvníků slavností, ochotníci hru Jan Výrava opakovali opět s velkým úspěchem. Posledním víkendem v srpnu byla hra opět opakována ještě při nedělní „Dožínkové slavnosti“ venkovského dorostu v Perknově. V této tak úspěšné době stojí v čele čtenářsko – ochotnického spolku Josef Vencovský, rolník č.p. 53, jednatelem byl Jan Svoboda, řídící učitel, režisérem Václav Valenta, úředník Zemědělské nemocenské pojišťovny v Německém Brodě.
Dne 2. září 1933 uspořádali ochotníci slavnost při příležitosti oslav 50. narozenin poslance Josefa Honsla, rolníka, č.p. 2, předsedy Ústředního svazu pěstitelů zemáků. Oslavu zahájil důvěrník místní organizace Republikánské strany českého venkova Josef Vencovský, předseda čtenářsko – ochotnického spolku, v sále hostince u Valentů, který byl zcela zaplněn. Jiřina Hojerová, dcera rolníka a pekaře, č.p. 15, přednesla báseň Svatopluka Čecha Píseň pluku. Poté se ujal slova předseda krajské organizace republikánské strany na Německobrodsku Josef Pavlík, rolník z Olešnice. Za obec Lípa pozdravil oslavence starosta obce Karel Kerbr, rolník, č.p. 26. Za místní sbor dobrovolných hasičů blahopřál velitel Ing. Julius Kraus, statkář. Za místní čtenářsko – ochotnický spolek promluvil řídící učitel Jan Svoboda a vzpomínal, jak poslanec J. Honsl dne 7.4.1907 stál u kolébky spolku. Přičinil se o zřízení hřiště před školou, aby mohlo být hráno divadlo v přírodě, a o pořádání četných zájezdů do sousedních okresů. Oznámil, že mimořádná valná hromada spolku jmenovala J. Honsla svým prvním čestným členem, a odevzdal mu zvětšenou společnou fotografii ze zájezdu do Lipnice nad Sázavou. Dále vystoupili s pozdravem zástupci okolních obcí a spolků. Na závěr oslav recitoval Václav Valenta, úředník pojišťovny, báseň Jablonského Tři doby české.
V květnu 1936 byla v budově školy uspořádána kulturní a hospodářská výstava všech spolků a korporací, které působily ve vsi. Čtenářsko – ochotnický spolek zde měl velice dobrou prezentaci knih o založení spolku, přehledy činnosti za dobu trvání a fotodokumentace. Bohužel, tyto vzácné prameny se do dnešních dob nedochovaly.
Roku 1938, v měsíci červenci, nacvičil a při celokrajské Národní slavnosti v Lipnici nad Sázavou sehrál divadlo v přírodě Psohlavci od Aloise Jiráska. Představení mělo veliký úspěch. Dne 31.7.1938 byla hra opakována na hřišti pod školou při vzpomínkové oslavě 90. let zrušení roboty, 40. let trvání čtenářsko – ochotnického spolku a 20. výročí národní samostatnosti.
Po dobu I. světové války byla většina činovníků i členů povolána k výkonu vojenské služby, takže činnost většiny spolků v Lípě téměř zanikla.
V roce 1919 se činnost spolků začíná aktivizovat. Činnost byla přímo horečná, vtáhla téměř každého člověka do veřejného a spolkového života. Čtenářsko – ochotnický spolek byl znovu sestaven, byl doplněn mladými ochotníky a již o vánocích sehráli Jiráskovu veselohru Srdce. Dále nacvičil a soubor zdařile sehrál Jiráskovu Vojnarku.
Jeviště, před léty pořízené většinou z dobrovolných darů a příspěvků, doplňované z výtěžků divadelních představení, bylo po celou dobu války složeno v kůlně na hasičském nářadí a velice tím trpělo. Bylo třeba je opravit, aby mohlo opět sloužit svým účelům. Učitel Jan Svoboda, jednatel spolku, se sám pustil do práce a celou jednu scénu v roce 1920, představující pokoj, přemaloval, aby mohla být upotřebena. V roce 1920, podle nově vydaných zákonů, měla být v každé obci zřízena knihovna, aby nejširší vrstvy měly příležitost ke sebevzdělávání. Zde však knihovna již třicet let působila. Se založením knihovny zde bylo celkem 217 svazků knih vázaných, 20 knih nevázaných, 5 nevázaných ročníků obrázkového časopisu Rozkvět a sešitové vydání sebraných spisů Václava Beneše Třebízského. Na jednání obecního zastupitelstva bylo usneseno dne 25.3.1920, po vzájemné dohodě s výborem ochotníků, aby obec místo zřizování nové knihovny převzala celou dosavadní knihovnu a každoročně přispívala 0,50 Kč z jednoho obyvatele na knihovnu. Na jednání byla sestavena knihovní rada, do níž byli zvoleni Jan Svoboda, učitel, Jan Vašíček, topič a dílovedoucí lihovaru, Adolf Vencovský, rolník, č.p. 7. Úkolem knihovní rady bylo dohlížet nejen na údržbu knihovny, ale také se starat o nákup nových knih.
Při příležitosti oslav uctění památky mistra Jana Husa sehráli ochotníci představení Mrtvé moře od Jiřího Mahena.
Další činnost ochotníků je zdokumentována až v roce 1928. Spolek pracoval stále, ale jeho činnost není zachycena ani v kronice obecní, ani v kronice rodiny Maršíkovy.
U příležitosti oslav 10. výročí vyhlášení samostatného Československa uspořádaly všechny spolky v obci průvod obcí k pomníků padlých vojínů, kde měl slavnostní proslov poslanec Josef Honsl. Večer sehráli ochotníci v hostinci u Valentů divadelní představení Pasekáři.
V roce 1930 čtenářsko - ochotnický spolek za spoluúčasti dorostu z Kochánova nacvičil a na místním hřišti sehrál divadelní hru Jan Výrava, která zachycovala dobu roboty. Hra byla obecenstvem velice kladně přijata. Na základě tohoto úspěchu byli ochotníci pozváni do Polné, kde na sokolském cvičišti, na nádvoří zámku, při pořádaném táboru zemědělského lidu, za přítomnosti ministra zemědělství Bohumíra Bradáče, poslanců Dr. Josefa Zadiny, poslance Josefa Honsala, rodáka z Lípy, před tisícovými zástupy návštěvníků slavností, ochotníci hru Jan Výrava opakovali opět s velkým úspěchem. Posledním víkendem v srpnu byla hra opět opakována ještě při nedělní „Dožínkové slavnosti“ venkovského dorostu v Perknově. V této tak úspěšné době stojí v čele čtenářsko – ochotnického spolku Josef Vencovský, rolník č.p. 53, jednatelem byl Jan Svoboda, řídící učitel, režisérem Václav Valenta, úředník Zemědělské nemocenské pojišťovny v Německém Brodě.
Dne 2. září 1933 uspořádali ochotníci slavnost při příležitosti oslav 50. narozenin poslance Josefa Honsla, rolníka, č.p. 2, předsedy Ústředního svazu pěstitelů zemáků. Oslavu zahájil důvěrník místní organizace Republikánské strany českého venkova Josef Vencovský, předseda čtenářsko – ochotnického spolku, v sále hostince u Valentů, který byl zcela zaplněn. Jiřina Hojerová, dcera rolníka a pekaře, č.p. 15, přednesla báseň Svatopluka Čecha Píseň pluku. Poté se ujal slova předseda krajské organizace republikánské strany na Německobrodsku Josef Pavlík, rolník z Olešnice. Za obec Lípa pozdravil oslavence starosta obce Karel Kerbr, rolník, č.p. 26. Za místní sbor dobrovolných hasičů blahopřál velitel Ing. Julius Kraus, statkář. Za místní čtenářsko – ochotnický spolek promluvil řídící učitel Jan Svoboda a vzpomínal, jak poslanec J. Honsl dne 7.4.1907 stál u kolébky spolku. Přičinil se o zřízení hřiště před školou, aby mohlo být hráno divadlo v přírodě, a o pořádání četných zájezdů do sousedních okresů. Oznámil, že mimořádná valná hromada spolku jmenovala J. Honsla svým prvním čestným členem, a odevzdal mu zvětšenou společnou fotografii ze zájezdu do Lipnice nad Sázavou. Dále vystoupili s pozdravem zástupci okolních obcí a spolků. Na závěr oslav recitoval Václav Valenta, úředník pojišťovny, báseň Jablonského Tři doby české.
V květnu 1936 byla v budově školy uspořádána kulturní a hospodářská výstava všech spolků a korporací, které působily ve vsi. Čtenářsko – ochotnický spolek zde měl velice dobrou prezentaci knih o založení spolku, přehledy činnosti za dobu trvání a fotodokumentace. Bohužel, tyto vzácné prameny se do dnešních dob nedochovaly.
Roku 1938, v měsíci červenci, nacvičil a při celokrajské Národní slavnosti v Lipnici nad Sázavou sehrál divadlo v přírodě Psohlavci od Aloise Jiráska. Představení mělo veliký úspěch. Dne 31.7.1938 byla hra opakována na hřišti pod školou při vzpomínkové oslavě 90. let zrušení roboty, 40. let trvání čtenářsko – ochotnického spolku a 20. výročí národní samostatnosti.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.