Krásná Hora, NĚMEC, Jiří: Ochotnické divadelnictví na Havlíčkobrodsku v letech 1918 – 1938, UHK 2005, s. 79
Další velice zajímavou historii amatérského divadelnictví na Vysočině napsali obyvatelé malé vesničky Krásná Hora. I zde, v podmínkách zemědělské malovýroby, si našla hrstka nadšenců čas na to, aby pobavila nejen sebe, ale hlavně ostatní obyvatele obce.
Již v roce 1880 se zde zformovala Katolicko-čtenářská-hospodářská beseda. Jak je již z jejího názvu patrné, byla postavena na církvi, zájmech o vzdělávání se a zemědělské činnosti místních rolníků.
Roku 1908 se tento spolek reorganizuje na Čtenářskou besedu, jejíž cílem je hájit zájmy kulturní,ale hlavně knihovnické. Činnost této besedy se v předválečné době mohla srovnávat s činností obdobných městských spolků. Pro propagaci vzdělání si tato beseda pořídila dokonce vlastní jeviště.
Válka však další rozvoj a aktivity zcela zastavila. Poválečná euforie, podobně jako v jiných obcích a městech, opět dává dohromady nadšence, kteří jsou ochotni udělat něco navíc a pro ostatní.
Již dva měsíce po vzniku samostatné republiky přichází Čtenářská beseda s divadelním představením A. Jiráska Vojnarka.
Kronika „Obce Krásná Hora“ uvádí dále faktografický přehled divadelních představení z let 1919 – 1937. Je ale zajímavé, že podobně jako velké, městské, divadelní soubory, tak i zdejší ochotníci hrají loutkové divadlo. Bylo zřejmě potřebou doby oslovit úplně nejmladší diváckou veřejnost. Tím si také vychovávat potencionální diváky a ochotníky. Mezi významné osobnosti zdejšího kulturního dění patřili pánové Václav Dolejší, režisér čtenářské besedy, Antonín Ziegler – majitel loutkového divadla, a R. Markvart, který spoluúčinkuje na loutkových představeních. Další významnou osobností je pan řídící učitel František Balcar, který režíruje hry v letech 1925 – 1927.
Podobně jako v jiných částech naší vlasti, tak i do Krásné Hory přijíždí hostovat kočovné divadlo J.Kosina. Tato společnost zde v roce 1928 uvede na propůjčeném jevišti celkem čtrnáct her.
Účinkování této společnosti bylo se střídavými úspěchy. Proto v roce 1929 Čtenářská beseda pod vedením J. Sázavského opět aktivizuje svoji činnost.
Aktivizace dalších spolků se nevyhnula ani Krásné Hoře. Podobně jako jinde, i zde pracuje republikánský dorost, který uvádí také v roce 1931 své představení pod názvem Paní matinka.
Do roku 1935 se činnost Čtenářské besedy omezuje na jedinou hru v roce. V roce 1934 není známa ani jediná, se kterou by beseda vystoupila.
Od roku 1935 přebírá aktivitu místní sbor hasičů, který uvede v roce 1935 celkem čtyři hry.
Následující rok, rok 1936, přináší dohodu mezi Čtenářskou besedou a místními hasiči o společné osvětové a kulturní činnosti. V této době je vůdčí osobností ochotnického divadla pan učitel J. Kruliš. Společně oba sehrají celkem sedm her a repertoárem roku 1937 prameny končí.
Již v roce 1880 se zde zformovala Katolicko-čtenářská-hospodářská beseda. Jak je již z jejího názvu patrné, byla postavena na církvi, zájmech o vzdělávání se a zemědělské činnosti místních rolníků.
Roku 1908 se tento spolek reorganizuje na Čtenářskou besedu, jejíž cílem je hájit zájmy kulturní,ale hlavně knihovnické. Činnost této besedy se v předválečné době mohla srovnávat s činností obdobných městských spolků. Pro propagaci vzdělání si tato beseda pořídila dokonce vlastní jeviště.
Válka však další rozvoj a aktivity zcela zastavila. Poválečná euforie, podobně jako v jiných obcích a městech, opět dává dohromady nadšence, kteří jsou ochotni udělat něco navíc a pro ostatní.
Již dva měsíce po vzniku samostatné republiky přichází Čtenářská beseda s divadelním představením A. Jiráska Vojnarka.
Kronika „Obce Krásná Hora“ uvádí dále faktografický přehled divadelních představení z let 1919 – 1937. Je ale zajímavé, že podobně jako velké, městské, divadelní soubory, tak i zdejší ochotníci hrají loutkové divadlo. Bylo zřejmě potřebou doby oslovit úplně nejmladší diváckou veřejnost. Tím si také vychovávat potencionální diváky a ochotníky. Mezi významné osobnosti zdejšího kulturního dění patřili pánové Václav Dolejší, režisér čtenářské besedy, Antonín Ziegler – majitel loutkového divadla, a R. Markvart, který spoluúčinkuje na loutkových představeních. Další významnou osobností je pan řídící učitel František Balcar, který režíruje hry v letech 1925 – 1927.
Podobně jako v jiných částech naší vlasti, tak i do Krásné Hory přijíždí hostovat kočovné divadlo J.Kosina. Tato společnost zde v roce 1928 uvede na propůjčeném jevišti celkem čtrnáct her.
Účinkování této společnosti bylo se střídavými úspěchy. Proto v roce 1929 Čtenářská beseda pod vedením J. Sázavského opět aktivizuje svoji činnost.
Aktivizace dalších spolků se nevyhnula ani Krásné Hoře. Podobně jako jinde, i zde pracuje republikánský dorost, který uvádí také v roce 1931 své představení pod názvem Paní matinka.
Do roku 1935 se činnost Čtenářské besedy omezuje na jedinou hru v roce. V roce 1934 není známa ani jediná, se kterou by beseda vystoupila.
Od roku 1935 přebírá aktivitu místní sbor hasičů, který uvede v roce 1935 celkem čtyři hry.
Následující rok, rok 1936, přináší dohodu mezi Čtenářskou besedou a místními hasiči o společné osvětové a kulturní činnosti. V této době je vůdčí osobností ochotnického divadla pan učitel J. Kruliš. Společně oba sehrají celkem sedm her a repertoárem roku 1937 prameny končí.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.