LAZORČÁKOVÁ, Tatjana – ROUBAL, Jan: K netradičnímu divadlu. Praha, Pražská scéna 2003, s. 163-164.
TEATR IMIENIA MAJORA SZMAUZA
(Třinec, Český Těšín)
Soubor mladých amatérských divadelníků polské národnosti působí od roku 1983 v rámci ZG PZKO (Zarząd Główny Polskiego Związku Kulturalno Oświatowego) Český Těšín. Ve své činnosti navazoval na předcházející tvorbu Teatrzyku. Jeho vznik souvisí s dílnami (tzv. IKRA – Internatowy Kurs Reżysera i Aktora) a přehlídkami amatérského polského divadla na Těšínsku, které byly v těchto letech líhní řady výrazných talentů, kultivovaných současného divadla znalými lektory z polského divadla; začínali zde např. Marek Mokrowiecki a Andrzej Strzelecki (jeho první inscenace např. vznikla na divadelní dílně v Košařiskách). Od víceméně voicebandových začátků – Lokomotywa Juliana Tuwima (1984) se soubor zaměřil na výrazně autorské divadelní přístupy. Druhá inscenace – Koziolek Matołek (Kozlík Matěj), podle známého dětského obrázkového příběhu Kornela Makuszyńského – byla krokem k výraznému zdivadelnění (soubor se s ní úspěšně účastnil mj. i Šrámkova Písku) a hledání vlastního rukopisu založeného na kolektivní tvorbě. Další dvě inscenace vycházely z textů členky souboru Urszuly Kurek: Imieniny i inne wesołe / Jmeniny a jiné veselosti (1987) a Rochalik, babcia i sprawa rozwodowa / Rochalik, babička a rozvodová záležitost (1989) a obě představovaly zajímavé, osobité variace groteskních, černým humorem i zvláštní poezií traktovaných témat lidských trampot i trapností na pozadí všudypřítomné absurdity. Vyznačovaly se výraznou stylizací, pevným scénickým tvarem a hereckou propracovaností a intenzitou. Originální byla i inscenace Marx International (1989), která happeningovým způsobem v hutném obrazu pasivně na kapku alkoholu vyčkávajících, groteskně beckettovských bytostí, vyjadřovala degeneraci a nesmyslnost přežilého a vyžilého ideologického režimu. Soubor se účastnil téměř pravidelně a s kladným ohlasem přehlídek Šrámkova Písku, poděbradského FEMADu a dalších akcí netradičního amatérského divadla své doby i zahraničních zájezdů (Polsko, Nizozemí).
Originalita souboru byla dána mj. výraznými hereckými i obecně divadelními schopnostmi a vyspělostí jeho hlavních představitelů (např. Zbyszek Czudek, Józef Kurek) a širokou základnou bývalých členů zaniklých amatérských polských divadel Teatrzyk a Ikra (s posledně zmiňovaným souborem přichází také coby režisér Janusz Klimsza). Činnost souboru svou inscenační odvahou výrazně přesahovala běžnou úroveň amatérského divadla polské menšiny a znamenala zařazení tohoto výrazného autorského divadla mezi naše nejzajímavější amatérské soubory v celostátním měřítku.
Po roce 1989 pak soubor připravil několik výrazných inscenací, např. Vesnický lékař (Lekarz wiejski, 1992) podle povídky Franze Kafky a Kometa (1995) podle povídky Bruna Schulze – obě v režii Janusze Klimszy, jež vedle obligátní účasti na českých přehlídkách (Šrámkův Písek, Jiráskův Hronov, FEMAD) reprezentovaly naše amatérské divadlo na festivalech ve Francii, na Slovensku a v Rakousku. V poslední době soubor spolupracuje se slovenským režisérem Silvesterem Lavríkem. Členové souboru jsou také iniciátory a organizátory divadelních přehlídek Incident a celé řady kulturních aktivit v daném regionu, které se vyznačují kvalitní a odvážnou dramaturgií.
Bibliografie:
Císař, Jan: Šedesátý – a co dál…? (2). Amatérská scéna, 1990, č. 12, s. 18.
Lipus, Radovan: Mezi výročím a zánikem. Amatérská scéna, 1990, č. 9, s. 3.
Rolečková, Eva (připr.): Z festivalového deníčku aneb Jak doutnal spor o Hronov budoucnosti. Amatérská scéna, 1990, č. 11, s. 8.
Štefanides, Jiří: Z Valašského Meziříčí do nových časů? Amatérská scéna, 1990, č. 6, s. 8–9.
Štefanides, Jiří: Těšínský krůček kupředu. Amatérská scéna, 1989, č. 7, s. 6–7.
(Třinec, Český Těšín)
Soubor mladých amatérských divadelníků polské národnosti působí od roku 1983 v rámci ZG PZKO (Zarząd Główny Polskiego Związku Kulturalno Oświatowego) Český Těšín. Ve své činnosti navazoval na předcházející tvorbu Teatrzyku. Jeho vznik souvisí s dílnami (tzv. IKRA – Internatowy Kurs Reżysera i Aktora) a přehlídkami amatérského polského divadla na Těšínsku, které byly v těchto letech líhní řady výrazných talentů, kultivovaných současného divadla znalými lektory z polského divadla; začínali zde např. Marek Mokrowiecki a Andrzej Strzelecki (jeho první inscenace např. vznikla na divadelní dílně v Košařiskách). Od víceméně voicebandových začátků – Lokomotywa Juliana Tuwima (1984) se soubor zaměřil na výrazně autorské divadelní přístupy. Druhá inscenace – Koziolek Matołek (Kozlík Matěj), podle známého dětského obrázkového příběhu Kornela Makuszyńského – byla krokem k výraznému zdivadelnění (soubor se s ní úspěšně účastnil mj. i Šrámkova Písku) a hledání vlastního rukopisu založeného na kolektivní tvorbě. Další dvě inscenace vycházely z textů členky souboru Urszuly Kurek: Imieniny i inne wesołe / Jmeniny a jiné veselosti (1987) a Rochalik, babcia i sprawa rozwodowa / Rochalik, babička a rozvodová záležitost (1989) a obě představovaly zajímavé, osobité variace groteskních, černým humorem i zvláštní poezií traktovaných témat lidských trampot i trapností na pozadí všudypřítomné absurdity. Vyznačovaly se výraznou stylizací, pevným scénickým tvarem a hereckou propracovaností a intenzitou. Originální byla i inscenace Marx International (1989), která happeningovým způsobem v hutném obrazu pasivně na kapku alkoholu vyčkávajících, groteskně beckettovských bytostí, vyjadřovala degeneraci a nesmyslnost přežilého a vyžilého ideologického režimu. Soubor se účastnil téměř pravidelně a s kladným ohlasem přehlídek Šrámkova Písku, poděbradského FEMADu a dalších akcí netradičního amatérského divadla své doby i zahraničních zájezdů (Polsko, Nizozemí).
Originalita souboru byla dána mj. výraznými hereckými i obecně divadelními schopnostmi a vyspělostí jeho hlavních představitelů (např. Zbyszek Czudek, Józef Kurek) a širokou základnou bývalých členů zaniklých amatérských polských divadel Teatrzyk a Ikra (s posledně zmiňovaným souborem přichází také coby režisér Janusz Klimsza). Činnost souboru svou inscenační odvahou výrazně přesahovala běžnou úroveň amatérského divadla polské menšiny a znamenala zařazení tohoto výrazného autorského divadla mezi naše nejzajímavější amatérské soubory v celostátním měřítku.
Po roce 1989 pak soubor připravil několik výrazných inscenací, např. Vesnický lékař (Lekarz wiejski, 1992) podle povídky Franze Kafky a Kometa (1995) podle povídky Bruna Schulze – obě v režii Janusze Klimszy, jež vedle obligátní účasti na českých přehlídkách (Šrámkův Písek, Jiráskův Hronov, FEMAD) reprezentovaly naše amatérské divadlo na festivalech ve Francii, na Slovensku a v Rakousku. V poslední době soubor spolupracuje se slovenským režisérem Silvesterem Lavríkem. Členové souboru jsou také iniciátory a organizátory divadelních přehlídek Incident a celé řady kulturních aktivit v daném regionu, které se vyznačují kvalitní a odvážnou dramaturgií.
Bibliografie:
Císař, Jan: Šedesátý – a co dál…? (2). Amatérská scéna, 1990, č. 12, s. 18.
Lipus, Radovan: Mezi výročím a zánikem. Amatérská scéna, 1990, č. 9, s. 3.
Rolečková, Eva (připr.): Z festivalového deníčku aneb Jak doutnal spor o Hronov budoucnosti. Amatérská scéna, 1990, č. 11, s. 8.
Štefanides, Jiří: Z Valašského Meziříčí do nových časů? Amatérská scéna, 1990, č. 6, s. 8–9.
Štefanides, Jiří: Těšínský krůček kupředu. Amatérská scéna, 1989, č. 7, s. 6–7.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.