Liberecký kraj, www, Jiří Janáček
POZNÁNÍ
Náš kraj v "Místopisu českého amatérského divadla"Jiří JanáčekInformační a poradenské středisko ARTAMA Praha přineslo v posledních dnech na pulty knihkupectví zajímavou publikaci. Přiláká především amatérské herce i loutkářské soubory, ale také učitele, badatele a pracovníky v divadelní výchově. Jde o rozsáhlý projekt připravovaný již od roku 1998 za účasti řady amatérských nadšenců i odborných pracovníků divadelních a literárních ústavů, muzeí, archivů. Kniha nese název "Místopis českého amatérského divadla" (vyšel zatím I.díl A - M s vročením 2001, k tisku je připraven díl II. N - Ž). Jedná se vlastně o podrobný slovník velkých i malých míst, ve kterých se někdy hrálo, nebo ještě hraje amatérské (alespoň dříve výstižnější ochotnické) divadlo. Početný kolektiv autorů vedli PhDr. Vítězslava Šrámková a Jiří Valenta.Publikace řadí jednotlivé obce abecedně. U každého hesla je divadelní historie i současnost. Zachyceni jsou zároveň amatérští loutkáři. V závěru hesla nechybí seznam účasti v soutěžích a na festivalech, připojena pak bohatá bibliografie, dovedená až do r. 2001. Písemná fakta jsou doplněna obrazovým materiálem a citáty z kronik, časopisů i vzpomínek pamětníků. Obdivuhodná několikaletá práce, která si vyžádala stovky kontaktů s účastníky ochotnického hnutí, současně však mravenčí práci bibliografickou (studium knižních publikací, celostátních i regionálních časopisů). Pracovníci v amatérské činnosti ocení výsledek. Vždyť cesta ochotníků nebyla vždycky jednoduchá. Soubory byly rozpouštěny, přecházely pod různá odborová či jiná seskupení. V posledních letech se amatérská divadelní práce podstatně změnila, dostává se do užšího soutěžení s profesionálními soubory. Příprava se značně liší od dřívějších "herců z ochoty". Ale uvedené zvraty a proměny dávají knize půvab a čtení jednotlivých hesel se stává dobrodružstvím. Dovíte se někdy mnohé, co jste pozapomněli nebo nevěděli. Je možné, že i takové množství amatérských i odborných badatelů na něco pozapomnělo, neobjevilo, nesprávně uvedlo. Tady zůstává na čtenářích, aby nelenili a doplnili, případně opravili, rozsáhlou počítačovou databázi útvaru ARTAMA. Publikace k tomu nepřímo vybízí.I.díl "Místopisu" má 500 stran a zachycuje 2705 míst. Rozhodnete-li se sledovat jen Liberecký kraj, okresy Liberec, Jablonec nad Nisou, Českou Lípu a Semily, budete překvapeni. Najdete zběžným počítáním 152 míst, kde se hrálo, hraje ochotnické a loutkové divadlo. Některá hesla mají jen několik řádků, jiná několik stran, např. Česká Lípa, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Jablonec nad Nisou, Jilemnice. V II. dílu lze očekávat taková místa jako Semily, Turnov, Vysoké nad Jizerou a jistě další.Liberec najdete na stránkách 429 - 433. Zaznamenává se tu první písemně podchycené české ochotnické představení v německém Soukenickém divadle, potom řada českých ochotnických sdružení (např. založení Dramatického odboru České besedy r. 1867 a dalších) až k Divadelnímu spolku Jan Durych založenému po druhé světové válce a dále ke studentským vystoupením a souborům (např. Stopa Podještědského gymnázia). Zkrátka nepřijdou ani loutkáři, především se podrobně mapuje proslavená scéna Sokola a do dnešních dnů přežívající Spojáček. Heslo o Liberci je obsáhlé a zaslouží si čtenářskou pozornost. Řadu materiálů dodal redakci do posledních dnů svého života aktivní Ivan Taller. Jeho poslední publikace o libereckém meziválečném ochotnickém hnutí je ještě zachycena v bibliografii. Také další Liberečan - Vojtěch Ron se značnou měrou podílel na doplňování hesel o situaci tzv. sousedského divadla v Čechách a na zmapování míst, v nichž se pořádaly pašijové hry. Díky jemu se dovíte, že v téměř zapomenuté části obce Poniklá zvané Jilm, též Jilem, se v letech 1835, 1842, 1850 objevují zprávy o pašijích. Můžete si to ověřit z uvedeného Ronova citátu: "Pilát měl např. velkou beranici na hlavě a čubu od některého faráře vypůjčenou na těle… Tento muž obstárlý dobře asi svou ´roli´ neuměl, neb v ruce ji otočenou držel, a čas po čase, když na něm ´říkání´bylo, do ní, jako do nějakého ´rejstra´ nahlížel." S mnoha takovými zajímavými citáty se setkáte, nad mnoha věcmi se dá při listování objemnou knihou přemýšlet. Třeba také nad tím, kolik se po roce 1945 objevilo v našem kraji, postupně osídlovaném, českých ochotnických spolků a kolik jich přečkalo 50. léta."Místopis českého amatérského divadla" není jen odbornou publikací pro zasvěcence, ale knihou potřebnou v knihovnách, školách, archivech, muzeích, aby z ní čerpali všichni, kdo mají vztah nejen k divadlu, ale ke kraji, ve kterém žijí.Jiří Janáček
Náš kraj v "Místopisu českého amatérského divadla"Jiří JanáčekInformační a poradenské středisko ARTAMA Praha přineslo v posledních dnech na pulty knihkupectví zajímavou publikaci. Přiláká především amatérské herce i loutkářské soubory, ale také učitele, badatele a pracovníky v divadelní výchově. Jde o rozsáhlý projekt připravovaný již od roku 1998 za účasti řady amatérských nadšenců i odborných pracovníků divadelních a literárních ústavů, muzeí, archivů. Kniha nese název "Místopis českého amatérského divadla" (vyšel zatím I.díl A - M s vročením 2001, k tisku je připraven díl II. N - Ž). Jedná se vlastně o podrobný slovník velkých i malých míst, ve kterých se někdy hrálo, nebo ještě hraje amatérské (alespoň dříve výstižnější ochotnické) divadlo. Početný kolektiv autorů vedli PhDr. Vítězslava Šrámková a Jiří Valenta.Publikace řadí jednotlivé obce abecedně. U každého hesla je divadelní historie i současnost. Zachyceni jsou zároveň amatérští loutkáři. V závěru hesla nechybí seznam účasti v soutěžích a na festivalech, připojena pak bohatá bibliografie, dovedená až do r. 2001. Písemná fakta jsou doplněna obrazovým materiálem a citáty z kronik, časopisů i vzpomínek pamětníků. Obdivuhodná několikaletá práce, která si vyžádala stovky kontaktů s účastníky ochotnického hnutí, současně však mravenčí práci bibliografickou (studium knižních publikací, celostátních i regionálních časopisů). Pracovníci v amatérské činnosti ocení výsledek. Vždyť cesta ochotníků nebyla vždycky jednoduchá. Soubory byly rozpouštěny, přecházely pod různá odborová či jiná seskupení. V posledních letech se amatérská divadelní práce podstatně změnila, dostává se do užšího soutěžení s profesionálními soubory. Příprava se značně liší od dřívějších "herců z ochoty". Ale uvedené zvraty a proměny dávají knize půvab a čtení jednotlivých hesel se stává dobrodružstvím. Dovíte se někdy mnohé, co jste pozapomněli nebo nevěděli. Je možné, že i takové množství amatérských i odborných badatelů na něco pozapomnělo, neobjevilo, nesprávně uvedlo. Tady zůstává na čtenářích, aby nelenili a doplnili, případně opravili, rozsáhlou počítačovou databázi útvaru ARTAMA. Publikace k tomu nepřímo vybízí.I.díl "Místopisu" má 500 stran a zachycuje 2705 míst. Rozhodnete-li se sledovat jen Liberecký kraj, okresy Liberec, Jablonec nad Nisou, Českou Lípu a Semily, budete překvapeni. Najdete zběžným počítáním 152 míst, kde se hrálo, hraje ochotnické a loutkové divadlo. Některá hesla mají jen několik řádků, jiná několik stran, např. Česká Lípa, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Jablonec nad Nisou, Jilemnice. V II. dílu lze očekávat taková místa jako Semily, Turnov, Vysoké nad Jizerou a jistě další.Liberec najdete na stránkách 429 - 433. Zaznamenává se tu první písemně podchycené české ochotnické představení v německém Soukenickém divadle, potom řada českých ochotnických sdružení (např. založení Dramatického odboru České besedy r. 1867 a dalších) až k Divadelnímu spolku Jan Durych založenému po druhé světové válce a dále ke studentským vystoupením a souborům (např. Stopa Podještědského gymnázia). Zkrátka nepřijdou ani loutkáři, především se podrobně mapuje proslavená scéna Sokola a do dnešních dnů přežívající Spojáček. Heslo o Liberci je obsáhlé a zaslouží si čtenářskou pozornost. Řadu materiálů dodal redakci do posledních dnů svého života aktivní Ivan Taller. Jeho poslední publikace o libereckém meziválečném ochotnickém hnutí je ještě zachycena v bibliografii. Také další Liberečan - Vojtěch Ron se značnou měrou podílel na doplňování hesel o situaci tzv. sousedského divadla v Čechách a na zmapování míst, v nichž se pořádaly pašijové hry. Díky jemu se dovíte, že v téměř zapomenuté části obce Poniklá zvané Jilm, též Jilem, se v letech 1835, 1842, 1850 objevují zprávy o pašijích. Můžete si to ověřit z uvedeného Ronova citátu: "Pilát měl např. velkou beranici na hlavě a čubu od některého faráře vypůjčenou na těle… Tento muž obstárlý dobře asi svou ´roli´ neuměl, neb v ruce ji otočenou držel, a čas po čase, když na něm ´říkání´bylo, do ní, jako do nějakého ´rejstra´ nahlížel." S mnoha takovými zajímavými citáty se setkáte, nad mnoha věcmi se dá při listování objemnou knihou přemýšlet. Třeba také nad tím, kolik se po roce 1945 objevilo v našem kraji, postupně osídlovaném, českých ochotnických spolků a kolik jich přečkalo 50. léta."Místopis českého amatérského divadla" není jen odbornou publikací pro zasvěcence, ale knihou potřebnou v knihovnách, školách, archivech, muzeích, aby z ní čerpali všichni, kdo mají vztah nejen k divadlu, ale ke kraji, ve kterém žijí.Jiří Janáček
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.