Berounsko: Historie ochotnických divadelních souborů na Berounsku
Historie ochotnických divadelních souborů na Berounsku, OKS Beroun 1989, rkp.3s. kART
BEROUN
První zmínka o ochotnickém představení v Berouně je datována rokem 1827. Vychází z žádosti berounského magistrátu krajskému úřadu o povolení sehrát divadelní představení. Výtěžek byl použit ve prospěch hudební školy. Hrála se aktovka „Wděčný syn“, kterou z němčiny přeložil, upravil a nacvičil učitel hudební školy Antonín Skružný. Snahy o rozvoj divadla podporoval i vlastenecký děkan Josef Antonín Seydl, který byl patronem zmíněné školy. První české divadlo v Berouně mělo úspěch a výrazný ohlas národně buditelský.
Druhou významnou etapou berounského divadelnictví kolem roku 1830 je období činnosti Jana Evangelisty Nechanického a jeho dočasného spolupracovníka Jana Hudce. Repertoár vycházel z tehdejšího dobového vkusu a byl podřízen přísnému vládnímu dozoru.. Proto byly uváděny hlavně hry rytířské, loupežnické a. zejména frašky. Kromě her cizích autorů (Schiller} byla představována díla Klicperova, Štěpánkova, Hýblova, Tylova apod.
Po odstoupení Nechanického ve 40. letech min. století se ujímá ochotnického divadla Jan Pravoslav Přibík. Kromě vlastní divadelní a překladatelské činnosti publikuje v pražských časopisech články o berounských divadelních poměrech, o úkolech a poslání režiséra atd. Při uvádění her na jeviště se potýkal s problémy výběru repertoáru. Mimo jiné uvedl např. Tylovu hru „Nalezenec“ a po celou dobu svého působení se snaž í o pokrokovost a kvalitu uváděných kusů.
Po vystřídání několika „ředitelů“ divadla i několika míst uvádění her se v 80. a 90. letech min. století výrazněji do historie berounského divadla zapsal Emanuel Hojka. Od roku 1888 se stal ředitelem Spolku divadelních ochotníků v Berouně. Vybíral repertoár z obrozenecké doby (Klicpera, Tyl), začal však prosazovat i realistická dramata a.veselohry Stroupežnického, Štolby, Štecha nebo díla přeložená. Ke spolupráci získal i známého pražského herce J. Mošnu, ochotníky sjednocuje i prostřednictvím veřejných akcí. Ke konci své činnosti byl E. Hojka jmenován čestným členem Spolku a jeho funkci až do roku 1921 přebírá Eduard Mejstřík. Pokračuje dál v pokrokových tradicích a v zájmu rozkvětu ochotnického divadla. Skončením jeho působení však Spolek ztrácí svůj význam a ochotnická činnost upadá.
V 90. letech min. století je berounské ochotnické divadlo
spojeno s organizovanou aktivitou berounského dělnictva. Při Dělnickém čtenářsko-vzdělávacím spolku pro Beroun a okolí pracuje i divadelní kroužek, a to v České ulici „U Horáků“, později v sále Dělnického domu Litava. Svoji činnost vyvíjel až d0 roku 1903 a jednou z jeho posledních inscenací byl „Revizor“ od N.V.Gogola.
Na přelomu století působilo v Berouně několik ochotnických souborů: Spolek divadelních ochotníků (zal. 1827), Spolek divadelních ochotníků J .K.Tyl v Berouně - Závodí. (zal.r.1895), Dramatický odbor
mezinárodního dělnictva (zal.r.1892), Dramatický odbor národního dělnictva ( zal.r.190l), Spolek divadelních ochotníků Želenský (1898), Klub mladé generace Havlíček, Čtenářsko- ochotnický spolek Mošna, Klub mladé generace Rozkvět v Berouně - Zavadilce a studentské soubory.
V období 1. světové války ochotnická divadelní činnost v Berouně ochabla. Po válce vznikají sociálně demokratické dramatické odbory a dramatické odbory při dělnických tělocvičných jednotách: dramatický odbor Federované DTJ a dramatický odbor Jednoty proletářské tělovýchovy. Uvádějí nenáročné veselohry,současnou dramatickou tvorbu (E .X.Šalda „Dítě\", Arnošt Dvořák - Ladislav Klima „Matěj poctivý\", G..Včelička „Kavárna na Hlavní třídě“, Voskovec-Werich „Balada z hadrů“ aj.) a pohádky pro děti.
V roce 1929 vzniklo Lidové divadlo na Plzeňce, kde se hrály inscenace vážnějšího charakteru a pohádky, později hry se zpěvy a operety.
V této době se ochotnická divadla snažila o uvádění pokrokových moderních her s revolučním charakterem, ale byla nucena se přizpůsobovat vkusu a zájmu diváků a současně hledala prostory pro svoji činnost - bylo proto upraveno jeviště v sále hotelu \"U tří korun\".
Studentské divadelní spolky se ve 20. letech našeho století snažily ovlivňovat cestu ochotnického divadla výběrem náročnějších her. Jejich činnost však byla většinou velmi krátká.
Od r. 1924 působ í v Berouně Městský osvětový sbor s náročnými inscenacemi (Ibsen, Langer, Šrámek, Dyk) a později Podbrdská kulturní pospolitost.
Po 30.letech existují další různé spolky, t.zv.korporace dramatický odbor Orla a dramatický odbor Církve československé, které však nejsou pro divadelnictví velkým přínosem - na rozdíl od kvalit dramatické činnosti berounského Sokola.
V těžkém období nacistické okupace obnovují divadelní ochotnické soubory český repertoár - např. Tylovy hry. „Strakonický dudák\" a „Paličova dcera\", od A. Jiráska „Otec\". V tomto duchu pokračují soubory i v letech 2. světové války.
Po osvobození naší vlasti se uvolňuje ochotnická divadelní činnost spolku Želenský, dramatického souboru Litava, dramatického odboru berounského Sokola, Klubu mladé generace Rozkvět. Ve své práci pamatují i na dětské diváky, je dán prostor vzniku dětských divadelních souborů. V roce 1949 je uspořádán první
okresní divadelní festival.
V roce 1950 bylo ustaveno jednotné Ochotnické divadlo města Berouna, které soustředilo berounské ochotníky.Vedle něj však vznikají závodní kluby ROH, které pro zájmovou uměleckou činnost nabízejí dobré zázemí - je to např. ZK ROK Cotona (později Tiba), ZK ROH ČSD Beroun – zavadila, .ZK ROH Eternitové závody v Berouně - Na Venediku, ZK ROH KDC. Soubory, hrající pod závodními kluby uváděly na scénu hry klasické i současné, naše i ze světové tvorby (Jirásek, Koliere, Vamberk, Goldoni; Lope de Vega) i představení pro děti. Dobrou úroveň měl i nově vzniklý soubor Mladá scéna při ZK ROH KDC a Divadlo umělecké výchovy při ZK ROH Tiba.
Ve 2. polovině 7O. let klesá počet ochotnických souborů v Berouně, některé zcela zanikají. Jednou z hlavních příčin je generační problém, kdy se ukazuje nedostatek nových dobrovolných pracovníků s potřebným rozhledem, zkušenostmi a zájmem o tento úsek činnosti.
BEROUN
První zmínka o ochotnickém představení v Berouně je datována rokem 1827. Vychází z žádosti berounského magistrátu krajskému úřadu o povolení sehrát divadelní představení. Výtěžek byl použit ve prospěch hudební školy. Hrála se aktovka „Wděčný syn“, kterou z němčiny přeložil, upravil a nacvičil učitel hudební školy Antonín Skružný. Snahy o rozvoj divadla podporoval i vlastenecký děkan Josef Antonín Seydl, který byl patronem zmíněné školy. První české divadlo v Berouně mělo úspěch a výrazný ohlas národně buditelský.
Druhou významnou etapou berounského divadelnictví kolem roku 1830 je období činnosti Jana Evangelisty Nechanického a jeho dočasného spolupracovníka Jana Hudce. Repertoár vycházel z tehdejšího dobového vkusu a byl podřízen přísnému vládnímu dozoru.. Proto byly uváděny hlavně hry rytířské, loupežnické a. zejména frašky. Kromě her cizích autorů (Schiller} byla představována díla Klicperova, Štěpánkova, Hýblova, Tylova apod.
Po odstoupení Nechanického ve 40. letech min. století se ujímá ochotnického divadla Jan Pravoslav Přibík. Kromě vlastní divadelní a překladatelské činnosti publikuje v pražských časopisech články o berounských divadelních poměrech, o úkolech a poslání režiséra atd. Při uvádění her na jeviště se potýkal s problémy výběru repertoáru. Mimo jiné uvedl např. Tylovu hru „Nalezenec“ a po celou dobu svého působení se snaž í o pokrokovost a kvalitu uváděných kusů.
Po vystřídání několika „ředitelů“ divadla i několika míst uvádění her se v 80. a 90. letech min. století výrazněji do historie berounského divadla zapsal Emanuel Hojka. Od roku 1888 se stal ředitelem Spolku divadelních ochotníků v Berouně. Vybíral repertoár z obrozenecké doby (Klicpera, Tyl), začal však prosazovat i realistická dramata a.veselohry Stroupežnického, Štolby, Štecha nebo díla přeložená. Ke spolupráci získal i známého pražského herce J. Mošnu, ochotníky sjednocuje i prostřednictvím veřejných akcí. Ke konci své činnosti byl E. Hojka jmenován čestným členem Spolku a jeho funkci až do roku 1921 přebírá Eduard Mejstřík. Pokračuje dál v pokrokových tradicích a v zájmu rozkvětu ochotnického divadla. Skončením jeho působení však Spolek ztrácí svůj význam a ochotnická činnost upadá.
V 90. letech min. století je berounské ochotnické divadlo
spojeno s organizovanou aktivitou berounského dělnictva. Při Dělnickém čtenářsko-vzdělávacím spolku pro Beroun a okolí pracuje i divadelní kroužek, a to v České ulici „U Horáků“, později v sále Dělnického domu Litava. Svoji činnost vyvíjel až d0 roku 1903 a jednou z jeho posledních inscenací byl „Revizor“ od N.V.Gogola.
Na přelomu století působilo v Berouně několik ochotnických souborů: Spolek divadelních ochotníků (zal. 1827), Spolek divadelních ochotníků J .K.Tyl v Berouně - Závodí. (zal.r.1895), Dramatický odbor
mezinárodního dělnictva (zal.r.1892), Dramatický odbor národního dělnictva ( zal.r.190l), Spolek divadelních ochotníků Želenský (1898), Klub mladé generace Havlíček, Čtenářsko- ochotnický spolek Mošna, Klub mladé generace Rozkvět v Berouně - Zavadilce a studentské soubory.
V období 1. světové války ochotnická divadelní činnost v Berouně ochabla. Po válce vznikají sociálně demokratické dramatické odbory a dramatické odbory při dělnických tělocvičných jednotách: dramatický odbor Federované DTJ a dramatický odbor Jednoty proletářské tělovýchovy. Uvádějí nenáročné veselohry,současnou dramatickou tvorbu (E .X.Šalda „Dítě\", Arnošt Dvořák - Ladislav Klima „Matěj poctivý\", G..Včelička „Kavárna na Hlavní třídě“, Voskovec-Werich „Balada z hadrů“ aj.) a pohádky pro děti.
V roce 1929 vzniklo Lidové divadlo na Plzeňce, kde se hrály inscenace vážnějšího charakteru a pohádky, později hry se zpěvy a operety.
V této době se ochotnická divadla snažila o uvádění pokrokových moderních her s revolučním charakterem, ale byla nucena se přizpůsobovat vkusu a zájmu diváků a současně hledala prostory pro svoji činnost - bylo proto upraveno jeviště v sále hotelu \"U tří korun\".
Studentské divadelní spolky se ve 20. letech našeho století snažily ovlivňovat cestu ochotnického divadla výběrem náročnějších her. Jejich činnost však byla většinou velmi krátká.
Od r. 1924 působ í v Berouně Městský osvětový sbor s náročnými inscenacemi (Ibsen, Langer, Šrámek, Dyk) a později Podbrdská kulturní pospolitost.
Po 30.letech existují další různé spolky, t.zv.korporace dramatický odbor Orla a dramatický odbor Církve československé, které však nejsou pro divadelnictví velkým přínosem - na rozdíl od kvalit dramatické činnosti berounského Sokola.
V těžkém období nacistické okupace obnovují divadelní ochotnické soubory český repertoár - např. Tylovy hry. „Strakonický dudák\" a „Paličova dcera\", od A. Jiráska „Otec\". V tomto duchu pokračují soubory i v letech 2. světové války.
Po osvobození naší vlasti se uvolňuje ochotnická divadelní činnost spolku Želenský, dramatického souboru Litava, dramatického odboru berounského Sokola, Klubu mladé generace Rozkvět. Ve své práci pamatují i na dětské diváky, je dán prostor vzniku dětských divadelních souborů. V roce 1949 je uspořádán první
okresní divadelní festival.
V roce 1950 bylo ustaveno jednotné Ochotnické divadlo města Berouna, které soustředilo berounské ochotníky.Vedle něj však vznikají závodní kluby ROH, které pro zájmovou uměleckou činnost nabízejí dobré zázemí - je to např. ZK ROK Cotona (později Tiba), ZK ROH ČSD Beroun – zavadila, .ZK ROH Eternitové závody v Berouně - Na Venediku, ZK ROH KDC. Soubory, hrající pod závodními kluby uváděly na scénu hry klasické i současné, naše i ze světové tvorby (Jirásek, Koliere, Vamberk, Goldoni; Lope de Vega) i představení pro děti. Dobrou úroveň měl i nově vzniklý soubor Mladá scéna při ZK ROH KDC a Divadlo umělecké výchovy při ZK ROH Tiba.
Ve 2. polovině 7O. let klesá počet ochotnických souborů v Berouně, některé zcela zanikají. Jednou z hlavních příčin je generační problém, kdy se ukazuje nedostatek nových dobrovolných pracovníků s potřebným rozhledem, zkušenostmi a zájmem o tento úsek činnosti.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.