POTYKA, Miroslav: Soubor informací o amatérském divadle v obcích okresu Uherské Hradiště. Rkp. pro MČAD 1998. 18+14 s.

Místopis českého amatérského divadla - okres Uh. Hradiště

Buchlovice o. Uherské Hradiště
Divadlo se zde hrávalo již koncem 19. století (divadelní spolek Bozděch). Uváděny byly zejména vlastenecké hry, „na něž chodili pěšky diváci až z Uherského Hradiště." Během 1. světové války nejsou o souboru zmínky. Za 1. republiky hrál spolek pod Tělovýchovnou jednotou Sokol v sále Občanské záložny. V r. 1920 to např. byl „Lešetínský kovář." V období 2. světové války to byly převážně operety (např. „U naší kapličky", „Pražské švadlenky"). Po osvobození hraje soubor nadále pod hlavičkou Sokola („Paní Mariánka matka pluku", „Strakonický dudák"). Aktivní byl soubor v padesátých a šedesátých letech (např. „Otec", „Revizor", „Statky zmatky", „Morálka paní Dulské", „Sto dukátů za Juana", „Chudák manžel", „Děvče z předměstí", „Selská láska", „Nepokojné hody sv. Kateřiny", „Těžká Barbora" a další. V 70. letech hraje soubor pod hlavičkou Osvětové besedy, jako režiséři s ním spolupracují herci Slováckého divadla (Jaroslav Pfleger, Valtr Řehoř) - „Teta z Bruselu", „Lucerna", „Každý něco pro vlast", „Dalskabáty", „Hrátky s čertem". Po určité stagnaci obnovuje činnost mladý kolektiv, jako režisér spolupracuje Pavel Srp z hradišťského souboru Čapek („Hadrián z Římsů", „Úsměvy a kordy"), některé inscenace jsou experimentálně uváděny na nádvořích zámku v Buchlovicích a hradě Buchlově. Soubor si dává název „Vopona", ale od r. 1994 nehraje. (Potyka)
(Historii souboru napsal podle archivních dokumentů a vzpomínek pamětníků Vlastimil Kořínek.)


Staré Hutě o. Uh. Hradiště
V této malé obci se hrálo ochotnické divadlo již ve dvacátých letech, kdy bylo vedle tanečních zábav jedinou kulturní aktivitou. Režíroval vždy učitel v obci působící. Pomáhali i učitelé z okolních obcí (Stupava, Buchlovice). Od roku 1955 vystupoval soubor pod hlavičkou Osvětové besedy (např. „Myslivecká latina", „Morálka paní Dulské", „Poslední muž", „Gazdina roba", „Maryša"). Připravoval i estrády a silvestrovské pořady. Po zrušení školy v šedesátých letech a odchodem učitele soubor zanikl. (Potyka)
(Z informace Obecního úřadu Staré Hutě)


Kněžpole o. Uh. Hradiště
Divadelní soubor zde vznikl v r. 1919 jako Divadelní odbor (23 členů zakládajících, 18 přispívajících, 20 ochotníků). Ale již v r. 1913 hrály školní děti pohádku „Krakonoš". První inscenací byla hra J. S. Tůmy „Pasekáři". Do roku 1949 nastudoval soubor 125 her, které často reprízoval v okolních obcích. Hrál i v přírodě (r. 1922 hru „Jánošík"), často inscenoval „Maryšu" bří Mrštíků, v r. 1945 ji hrál v Praze v Lesním divadle v Krči. Maryšu hrála Ludmila Kučerová - Forétková, později významná profesionální herečka (20 let Slovácké divadlo Uh. Hradiště, 20 let Severomoravské divadlo Šumperk). Soubor, který byl od r. 1922 začleněn do Vzdělávacího spolku v Kněžpoli, zanikl. (Potyka)



Podolí o. Uh. Hradiště
Divadelní soubor vznikl při místním hasičském spolku v r. 1928. Z prvního období byly populární inscenace „Na manželské frontě klid" , „Na manželské frontě stávka" a „Evropa hoří". V období 2. světové války soubor uváděl repertoár zaměřený na posílení národního sebevědomí, hrány byly i pohádky a operety. Hrávalo se v hostinci pana Františka Kovaříka, jedna až dvě inscenace do roka, zkoušky probíhaly v místní škole. V padesátých letech hrál soubor mimo jiné „Paličovu dceru", „Selskou lásku" a „Třetí zvonění". S inscenací „Chudák manžel" zvítězil soubor v okresní přehlídce. Uměleckým vedoucím a režisérem byl až do roku 1961 Jan Kovařík. Přestože byl v obci r. 1959 otevřen kulturní dům, soubor stárne a stagnuje a po inscenaci hry „Kubo" v r. 1961 ukončuje činnost. (Potyka)
(Informace o souboru Petr Kovařík, kronikář obce)


Starý Hrozenkov o. Uh. Hradiště
Tradice divadelního souboru sahá do dvacátých a třicátých let, kdy v obci pracovaly až tři kolektivy - Omladina, soubor při hasičském sboru a při TJ Sokol. Soubor hrál i operety ve spolupráci s učitelským orchestrem. Z inscenací za války připomeňme „Kříž u potoka" a „Paličovu dceru". Po osvobození začal jako režisér pracovat Ladislav Gabrhel („V temnotách", „Národ pod křížem", „Z českých mlýnů", „Jedenácté přikázání", „Kořeny ve větru"). V šedesátých letech byl vybudován kulturní dům, v něm odehrál soubor své nejlepší inscenace, s nimiž se zúčastnil okresních i krajských soutěží („Otec", „Kolébka", „Hrátky s čertem"). Nejúspěšnější inscenací, v níž bylo zdařile využito místního folklorního materiálu (spolupráce s folklorním souborem Kopaničář), byla hra se zpěvy a tanci „Kubo" v úpravě režiséra L. Gabrhela (1971), která měla 24 repríz a postoupila do Národní přehlídky vesnických divadelních souborů ve Vysokém nad Jizerou. Pak soubor přerušil činnost. (Potyka)
(podklady - členové souboru Ladislav Gabrhel a Stanislav Zapletal)


Stříbrnice o. Uh. Hradiště
Divadelní soubor hrál v obci v letech 1972 - 1976 jednu inscenaci ročně (v zimním období) a dvě pohádky pro děti. Pamětníci potvrdili, že divadlo se v obci hrálo i předtím, ale žádné doklady o činnosti se nezachovaly. (Potyka)
(Zpráva pana Šňupíka, člena souboru)

Ořechov o. Uh. Hradiště
Počátky ochotnického divadla v obci se datují do r. 1913. Národní jednota vybudovala jeviště v hostinci U Janíků a Omladina U Zlámalů. Národní jednota odehrála v následujícím roce "Na rodné hroudě" a Omladina "Pasačka z Lurd" a "Vesnický mučedník". V následujících letech hrála Omladina Pýcha předchází pád (15), Hlas Boží, Černý kříž v lese, Bez požehnání (20), Národní jednota Když srdce promluví, Tatínkovy juchty a Poklad (19), Mučedník brixenský (21), Ferda detektivem (24), Osudy legionáře (25), Lucifer (26), Mistr Bedrník a jeho chasa (28), Poslední muž (30), Maryša a C.K. polní maršálek (31), Na otavském klepáči, Pražáci na venkově (32), Když děla zahřmí, prapor zavlaje (33), Zelené království (34), V osidlech zrady (36), Naše tchyně odzbrojuje (37), Chudý písničkář (39). V obci hrál i Hasičský sbor Julinčiny vdavky (19), Na rodné hroudě (23), Červený kohout (26), Kráska ze Šumavy, Strýc Motal (33), Vstup do srdce zakázán, Muzikanti české vesnice (35), Rozsáhlá byla i divadelní aktivita katolického spolku Orel: Furiant, Dívčí vojna, Lucifer, Pomněnky (21), Tovární dělnice, Mezi životem a smrtí, triologie Michal a Matěj (22), Pasačka z Lurd, Pod tíhou kletby (23), Srdce a prsten (24), Mařenka (25), Pytlák Martin, K Bohu, vlasti a rodné půdě, Němá z Poříčí, Nevinně odsouzený (26), Černé jezero, Mistr Šidlo, Cigánův slib, Cigánova láska (27), Cigánova vděčnost, Blaník, Pytlákova žena, Vesnický mučedník, Bílá cikánka (28), Svatý Václave, Na Zdražilově gruntě (30), Srdce a peníze, Cikánčina pomsta, Lořino štěstí, Lořina smrt (31), Cikánčin svatební závoj, Láska nad pomstu mocnější, Stréček Křópal poslancem (32), Křivopřísežník a jeho syn, Stržený kříž, Černý vlk, Hrobníkův syn, Vánoční zázrak (34), A odpusť nám naše viny, Jánošík, Márinka z myslivny, Čarovná noc (35), Pro vlajku čsl., Štěstí není milion, Láska vítězí, Pod naší lípou (36), Ženich z nouze, Trp a mlč, Konec světa, Česká maminka, Její pastorkyňa (37), Vítezství fořta Meruzalky, Pro matku (38), Cestička ke štěstí, Viktorka, Srdce a peníze (39). V těchto letech hrál i dětský soubor obecné školy. Za protektorátu odehrálo jediné představení (Hospůdka u přívozu) Rodičovské sdružení (41). Po osvobození sehrál Orel U naší kapličky, Národ pod křížem, Když srdce promluví (46), pak byl spolek zrušen. Téhož roku hrál i sportovní klub - Praha je naše a Pasekáři. V roce 1947 pak Vinice a Matku. Po roce 48 hráli sportovci (Myslivecká latina, Z českých mlýnů), činnost obnovil Hasičský sbor (Na potoce - za mlýnicí, V tom našem huménku, Paličova dcera). Činnost zahájil kroužek Osvětové besedy - Bártova pomsta (48), Vojnarka (52), Sůl nad zlato, Divotvorný klobouk (54). Pak byla činnost přerušována, koncem padesátých let pomáhali herci Slováckého divadla manželé Forétkovi (např. Lucerna (57)). V dalších letech soubor hrál: Naši furianti, Zapadlí vlastenci, Jedenácté přikázání, Slovácko sa nesúdí a po dlouhé pauze v roce 1977 Ženský zákon. (Potyka)
(Podle kroniky souboru, autoři Jaroslav Kaňovský a Dominik Kuchař)

Uherské Hradiště o. Uh. Hradiště
Nejznámnějším divadelním souborem okresního města byl soubor Čapek, který vznikl v sezóně 1956/57 sloučením tří nepravidelně hrajících kolektivů. První premiérou byl Čapkův Loupežník. Soubor se musel na jedné straně vyrovnat se skutečností profesionální scény Slováckého divadla ve městě, na druhé straně využíval profesionální pomoci (výtvarníci Miloš Souček a Oldřich Réda, režiséři Hugo Domes a Karel Hoffmann). Mezi nejúspěšnější inscenace můžeme zařadit Goldoniho Treperendy, Čapkovu Matku, hru maďarského autora Gyurka Elektro, má lásko (krajská přehlídka v Němčicích na Hané), komedii Rudiho Strahla Jako pralidé, Čchaidzeho hru Most (2. cena na krajském festivalu v Novém Městě na Moravě, hlavní cena festivalu v Němčicích). V roce 1979 nstudoval soubor československou premiéru pohádky Vojtěcha Vackeho Princezny a loupežníci, úspěch slavila i Těndrjakovova Noc po maturitě (II. místo na XXIV, Divadelním máji v Bruntále, postup na VIII. národní přehlídku ve Svitavách.) Poslední inscenace režírované Hugo Domesem byly Longenův C.K. polní maršálek a Gogolova Ženitba. Karel Hoffmann ještě nastudoval v letech 1987 - 93 několik inscenací, uveďme alespoň Čapkovu Bílou nemoc. Soubor se začíná rozpadat, nepomůže ani nastudování několika pohádek, které se v historii souboru objevovaly vždy, když bylo nejhůř. V současné době soubor nepracuje. Mezi jeho výrazné osobnosti patřili režisér Ladislav Mazurek a režisér a organizátor Pavel Srp. (Potyka)
(S použitím materiálu Pavla Srpa z 27.11. 1998)

Ostrožská Lhota o. Uh. Hradiště
Divadelní kroužek byl založen v roce 1957, první inscenaci se podařilo nastudovat v roce 1959 (Její pastorkyňa a Koketka). Nejúspěšnějším obdobím souboru byla 60. a 70. léta, kdy téměř každý rok byla nastudována jedna inscenace. Herecky dominovali František Matušík, Anna Žajdlíková, Jaroslav Kusák st., Jan Hyrák a Anna Rychlíková. Z inscenací připomeňme alespoň Charleyovu tetu (66), Hádajú sa o rozumné, Půlnoční mši, Otce, Na tý louce zelený, Úklady a láska, Ženský zákon (76) a Jedenácté přikázání. Představení organizovaly různé složky (Sokol, Svaz žen, Čs. strana lidová, Požárníci, Červený kříž, ČSM).
Po krátké pauze se generace vystřídaly, s omlazeným souborem pod klubovým zařízením pracoval jako režisér Pavel Srp z uherskohradišťského souboru Čapek: Věno slečny Laury (80), Moudrá ševcová (82), Zlatý vrch (84) a Senohrabské grácie (86). V souboru vyrostla Yvona Jelénková, později herečka Slováckého divadla a posluchačka DAMU. (Potyka)
(Podle vzpomínek člena souboru Mgr. Pavla Žajdlíka)

Bánov o. Uh. Hradiště
Divadelní spolek byl založen jako pobočka Sokola v r. 1922 a byl podporován kulturním spolkem Palacký (založen v Bánově r. 1900). První inscenací byla Jiráskova Vojnarka (23). Z dalších inscenací připomínáme např.: Prodaný ženich (24), Otec (25), Lucerna (26), Gazdina roba a Lešetínský kovář (27), Věra má miminko (28), Paní markytánka - matka pluku (29). Hrálo se i během války: Muzikantská Liduška (40), Polská krev a Její pastorkyňa. Po válce to byly inscenace Malérečka, Madla z cihelny, Slovácká princeska a Lešetínský kovář (49). Od padesátých let hrál soubor s přestávkami: Santa Maria (51), Lucerna (53), Bílá nemoc (58), Liliomfi. V r. 1983 hráli v Bánově Čapkovu Matku, v níž hostovala Jiřina Švorcová. Poslední inscenací souboru byla Maryša v r. 1985. (Potyka)
(Podle vzpomínek Josefa Jurného)

Kostelany nad Moravou o. Uh. Hradiště
Soustavná činnost divadelního souboru v obci byla dána vznikem Čtenářského spolku v r. 1889. Zprvu se konala různá představení v rámci tanečních zábav. Teprve v r. 1903 si kroužek pořídil vlastní jeviště a 24.1. 1904 měla premiéru hra "Dědkův kalmuk", pak se hrál Studentský kousek. Před 1. světovou válkou to byly inscenace např. Trestanci na Špilberku (1905), Vychovatelka (1908), Čím dál, tím hůř (1911), Sluha pánem (1912). Ihned po válce se hrál "Karel Havlíček Borovský". Z období mezi válkami připomínáme Černé jezero (20), Blázinec v 1. poschodí (20), Michal a Matěj - zeměbranci (21), Mlynář a jeho dítě (22), Černé oči (24). V roce 1925 bylo nastudováno šest her! V letech 1931 a 32 vždy po třech inscenacích. Zajímavá je dramaturgie roku 1937 - hry Na rodné hroudě a protifašistická hra Evropa hoří. Poslední hrou tohoto aktivního období byla inscenace Bouřliváci naší vesnice z r. 1938. Pak shořelo jeviště a vybavení a soubor obnovil činnost až za dva roky. V roce 1940 uvedl soubor neuvěřitelných 11 různých textů včetně silvestrovského večera. V kroužku existovaly tři samostatné skupiny vedené Josefem Štěpánem, Jaroslavem Snopkem a Bohumilem Ottem ml. Proto i v následujícím roce bylo uvedeno 8 her (mimo jiné Ta naše písnička česká a Tvrdé české palice). Soubor byl aktivní po dobu války, slavná se stala inscenace Slovácká krev v r. 1943 - text byl napsán přímo pro soubor. Úspěšní byli i Naši furianti. I po válce aktivita pokračuje (např. Okénko (46), Pro rodné lány (48), Noc na Karlštejně (50), Sluha dvou pánů (51), Otec (52), Hadrián z Římsů (52), Chudák manžel (53), Dámy a husaři (55)). Další etapa historie souboru začíná v r. 1962, kdy byl otevřen v Kostelanech kulturní dům. Zde hrají nejprve děti (Stříbená studánka v r. 1964), v sále často hostuje Slovácké divadlo a okolní ochotnické soubory. Z "vlastních zdrojů" byl uveden Chudák manžel r. 1965, Ženský zákon (66). Pak soubor stagnuje, občas hrají děti. K výročí 850 let obce se hraje r. 81 "Slovácká krev" a v r. 1989 "Vítězství fořta Meruzalky". Připravovaný Chudák manžel v r. 1991 již nebyl dokončen. (Potyka)
(Podle materiálu Jaroslava Snopka, kronikáře obce)

Osvětimany o. Uh. Hradiště
Ochotnické divadlo se v obci hrálo již za první republiky, obvykle v zimní sezonu jednu, někdy i dvě inscenace. Obdobně tomu bylo i po ukončení války, hrálo se buďto v pohostinství U Grecmanů nebo v létě na sokolském hřišti, později i v tělocvičně nové základní školy. Režii měli většinou pedagogové školy, z inscenací uvádíme hry: Poskalák, Maryša, Evženie Grandetová, Třetí zvonění, Kalinový háj, Svatba v Malinovce, Ženský zákon, Nový byt, Zkrocení zlé ženy, Lucerna, Gazdina roba. Od šedesátých let přebírá štafetu dětský soubor, který, zejména za režijního vedení učitelky Jarmily Mateašákové, nacvičoval pohádky (např. Brána slunce, Princezna a šašek, Zázračný koláč, Kašpárek, Honza a zakletá princezna, Vyměněná princezna, Sněhová královna, Strakonický dudák a další. (Potyka)
(Podle zprávy Věry Mičkové, členky kulturní komise OÚ Osvětimany)

Bystřice pod Lopeníkem o. Uh. Hradiště
Činnost souboru není zmapována. Obnovena byla po roce 1960, kdy se souborem spolupracoval režisér a herec uherskobrodského souboru Tomáš Milička (mimo jiné). Z inscenací uvádíme: Pan radní si neví rady, Společný byt, Divá Bára, Meluzina, Zbojnický poklad, Synova pomsta, Maryša, Gazdina roba, Stržený kříž, Pomněnky, Trampoty hajného Klobáska, Z českých mlýnů, Statky - zmatky. Poslední inscenací byla Svatba sňatkového podvodníka koncem sedmdesátých let. Soubor hostoval často v okolních obcích a zajížděl i na Slovensko. (Potyka)
(Podle vzpomínek pana Tomáše Mikšíka)

Nezdenice o. Uh. Hradiště
Historie ochotnického divadla v obci sahá do minulého století v souvislosti s činností vzdělávacího spolku "Čech". Hrávalo se ve staré hospodě nebo v přírodě. Hrála se i klasická díla - Stroupežnický, Tyl, Shakespeare, Moliére, Gogol apod. Zajímavostí je nastudování vánoční hry se zpěvy "Pastýři betlémští" v r. 1908. V činnosti souboru se pozitivně odrazila elektrifikace hostince "U Čechů" v třicátých letech. Soubor pod vedením Tomáše Miličky hrál i během války a po válce, zejména operety a hry se zpěvy, ale i Maryšu, Gazdinu robu, Charleyovu tetu, Loupežníka apod. Zajížděl i do okolních obcí. V sedmdesátých letech převzal štafetu dětský soubor. (Potyka)
(Podle vzpomínek Josefa Datinského)

Polešovice o. Uh. Hradiště
Divadelní odbor Osvětový besedy Mahen byl založen v roce 1956 a soubor hrál několik let pod režisérem Miroslavem Zlámalíkem. Nastudoval inscenace: Goldoni: Sluha dvou pánů, Štolba: Na letním bytě, Karvaš: Lidé z naší ulice, Stehlík: Selská láska, Preissová: Její pastorkyňa. Soubor byl úspěšný na okresních přehlídkách. (Potyka)
(Podle sdělení paní Drobilové, Obecní úřad Polešovice)

Boršice u Blatnice o. Uh. Hradiště
V třicátých letech působil v obci soubor "Skaláci" (jeho zakladatelé pracovali v kamenolomu). V r. 1931 sehrál pět her, o rok později šest. Po přerušení činnosti během války pokračoval soubor až do r. 1948, kdy byl zrušen. Vedle Skaláků existoval v obci soubor Spolku katolických žen a dívek a katolický spolek Omladina (oba založeny v r. 1930). Hrávaly v hostinci U Humpulů. Oba spolky byly v r. 1948 zrušeny. Po roce 48 přešla aktivita divadelníků pod Požárníky. Úspěšná byla inscenace Radúz a Mahulena (1. místo v okresní soutěži) nebo Jiráskova Lucerna. Soubor často zajížděl do okolních obcí. Koncem padesátých let zanikl. (Potyka)
(Podle kronikáře Josef Žufánka)

Jankovice o. Uh. Hradiště
Tradice divadelních ochotníků v obci je úzce spjata s čtenářským spolkem Cyril, založeným v r. 1906. Hrávalo se v hostincích U Kučerů, později i U Šimečků a U Šamořilů. Vlastní scénu si kroužek pořídil v r. 1913 a půjčoval ji i dalším organizátorům a škole. Modernější scéna pak byla pořízena v r. 1930. Většinu inscenací režijně připravovali František Odstrčilík a řídící učitel Hynek Raška, který ve škole působil v letech 1918 - 1958. K 300. výročí založení obce nastudoval soubor Klicperova Zlého jelena, z dalších inscenací připomeňme Pasekáře, Maryšu a Gazdinu robu. Po válce byla k uctění památky účastníků odboje nastudována hra Národ pod křížem. Z poválečné doby připomeňme inscenace Noc na Karlštejně a Strakonického dudáka. (Potyka)
(Zpráva paní Kutálkové, Obecní úřad Jankovice)

Veletiny o. Uh. Hradiště
Pamětníci vzpomínají, že se v obci hrálo divadlo již v r. 1919. Pak začali hrát členové Sokola (první inscenace 23.1.27 - veselohra Srážka vlaků a Konečně sami). Následovaly hry Ideální manžel, Na statku a v chaloupce, Pomněnky, U naší kapličky). Konkuroval začali Požárníci a "Republikánský dorost" - Pražské švadlenky, Bártova pomsta, Vesnička pod lipami, Podařené námluvy). Aktivně se hrálo i během II. světové války, zejména vlastenecké texty - Moravěnko milá, Písně dcery ducha mého, Už je zase v Čechách jak bývalo, Chaloupky pod horami). V letech 47 až 52 se hrálo např.: Chudák manžel, Prach a broky, Zelení hájové, Myslivecká latina, Na letním bytě a další). Pak činnost stagnovala, hrál jen dětský soubor. V roce 1963 byl v obci otevřen kulturní dům a hrálo se např. Paní mincmistrová, Z českých mlýnů, Ukradené štěstí, Domov je u nás, Pan radní si neví rady, Myslivecká latina). Pak dospělí stagnují a od r. 1972 se aktivizuje dětský soubor, který hraje i v současnosti. (Potyka)
(Podle vedoucí dětského souboru Anežky Prchlíkové)

Uh. Brod - Újezdec o. Uh. Hradiště
První divadelní představení v obci sehrál spolek Omladina roku 1912 - Na statku a v chaloupce. Pak to byly v r. 1919 Pomněnky. V tomtéž roce začal hrát Sokol (hra K.H. Borovský). Soubor hrával dva až tři inscenace ročně (např. Pytlákova schovanka, Rozmarýn, Podskalák, Otec, Maryša). Od r. 1924 hrál spolek např. hry Lešetínský kovář, Pasačka z Lurd, Chudý písničkář, Kříž u potoka. Ke změnám v zaměření dramaturgického plánu dochází v třicátých letech (Psohlavci, Palackého třída, Poslední od Zborova, Jízdní hlídka). K divadlu se připojují místní muzikanti, a tak se často hrají i operety a hry se zpěvy (Z českých mlýnů, Děvče z přívozu, U panského dvora, Hospůdka u Markýty, Ta naše písnička česká - ta byla zakázána). Po 2. světové válce opět činnost ožívá a spojují se ochotníci obcí Újezdec a Těšov. (Gazdina roba - 47, Noc na Karlštejně - 47, Slavný mistr Kopřiva - 50). V padesátých letech dochází k rozkvětu divadla. V obci často hostují jiné soubory a poměřují tak kvalitu domácích. S nimi začíná jako režisér spolupracovat brodský ochotník Ant. Coufalík (Strakonický dudák (53), Radúz a Mahulena (54), Chudák manžel (54), Jedenácté přikázání (55), Paní Marjánka, matka pluku (57), dále Kolébka, detektivka Vrah jsem já, Půlnoční mše. V šedesátých letech činnost stagnuje, aktivitu přebírá dětský sbor. Činnost obnovují mladí ochotníci v r. 1971 - herci Ladislav Řezníček a Helena Dostálková a režisér a herec Karel Řehák, který nastudoval další inscenaci (Lucerna - 72, U pokladny stál - 73, Naši furianti - 74, Mordová rokle - 75, Charleyova teta - 77 (účast na oblastní přehlídce ve Spytihněvi), Skřivánek - 78, Paličova dcera - 79, Kaviár nebo čočka - 80, Hrátky s čertem - 82, Dámy a husaři - 83, Strakonický dudák - 84, (krajská přehlídka v Třebíči), Ženitba - 85 (krajská přehlídka v Němčicích na Hané, cena za herecký výkon Ladislav Řezníček), Těžká Barbora - 87, Prolhaná Ketty - 88. Pak ještě soubor připravil pásmo Možná bude i sranda (89). V té době ztrácí soubor zázemí pro zkoušky i sál v místní hospodě a přerušuje činnost. Mladí členové ještě nacvičí v r. 1991 Svěrákovu a Smoljakovu hru "Dobytí severního pólu" - což je zatím poslední počin ochotnického divadla v obci. (Potyka)
(Podle sborníku Historie ochotnického divadla k výročí 65 let TJ Sokol Újezdec - Těšov, vydáno 1984, autor Ladislav Řezníček a dodatku k historii téhož autora)

Uherský Brod o. Uh. Hradiště
Současný Divadelní soubor Tomáše Miličky navázal na úspěšnou činnost kolektivu, který v padesátých letech založil režisér a herec Tomáš Milička, dlouholetý předseda poradního sboru a nositel Zlatého odznaku J. K. Tyla (zemřel počátkem osmdesátých let). Soubor vede nyní Roman Švehlík, který nastudoval inscenace Gogol - Ženitba (97), Patrick - Rajčatům se letos nedaří (98) a bří Čapkové - Ze života hmyzu (99). Soubor se úspěšně zúčastnil festivalu Trdloviny 97 ve Vyškově s inscenací Ženitby (ceny za mužský a ženský herecký výkon). Soubor ročně odehraje (včetně zájezdů) kolem deseti představení.
Spolkové loutkové divadélko existuje jako právní subjekt od r. 1993, kdy navázalo na tradici založenou v r. 1920. Předsedou je Roman Švehlík a soubor hraje pro děti ve věku 3 až 6 let pravidelně v uherskobrodském Domě kultury, kde má svůj sál a jeviště. (Potyka)
(Podle informace Romana Švehlíka)

Mistřice o. Uh. Hradiště
Přestože tradice ochotnického divadla v obci je starší, rozkvět začal s příchodem učitele Františka Macenauera do místní školy v roce 1942. Nejprve organizoval a vedl loutkové divadlo, později režíroval hry, zejména historické. Událostí byl zejména Jánošík v r. 1955 - inscenace začala průvodem všech herců obcí, hrálo se na zahradě hostince U Šuranských a mezi více než tisíci diváky byly i zájezdy z okolních obcí. Pro velký úspěch byla večer repríza a inscenace byla hrána i v zámeckém parku v Bílovicích. Jánošíka hrál Martin Bilavčík. V dalších letech to pak byly inscenace např. Půlnoční mše, Cestička do nebe, Otec a další. Hrál i dětský soubor (Jabloňový květ, Krakonošova medicína). V šedesátých letech soubor přerušil činnost. (Potyka)
(Podle kronikářky obce Jarmily Žižkové)



Převedeno do AZ Valenta 16.9.1999
Místopis českého amatérského divadla - pokračování


Bílovice
Ochotníci bez bližšího určení (snad Čtenářský spolek, zmiňovaný v r. 1920), hráli (většinou u příležitosti narozenin TGM nebo 28. října):
1919 Český legionář
1920 Na statku a v chaloupce
1920 konkrétně neuvedeno
1951 Stroupežnického Naši furianti
1952 Tylův Strakonický dudák (zařazen do soutěže lidové umělecké tvořivosti a odměněn pochvalným uznáním);
1954 Divá Bára (2x) - režie Josef Michl
Pavel Kohout: Dobrá píseň
1955 ochotníci nečinní (hostovali zde: div. kroužek Osvětové besedy Mistřice sehrál v parku hru J. Mahena Jánošík, režie řed. školy Macenauer; Záv. klub n.p. let Kunovice: Bobří kožich)
1956 Jirásek: Kolébka
1957 Šamberk: Jedenácté přikázání (rež. Rost. Višinka);
1958 Tyl: Paličova dcera (rež. učitelka Miková), hráno 3x, zájezd do Kněžpole

žáci školy
hráli: 1921 Kňourek: Den svobody
1923 Fr. Kňourek: Ubrousku, prostři se
1925 Honza pán
1949 rodičovské sdružení při nár. škole uspořádalo představení hry A. Jiráska Pan Johanes
1957 žáci školy: My pionýři (rež. ředitelka školy Vyšínková);

ČSM
hráli: 1948 Palackého třída 27
1950 Revizor
Buď a nebo

loutkové divadlo ROH - vybudováno asi 1951
1955 jedno představení
1957 - loutkový soubor při OB, ved. Ant. Šiška, jediné představení Hračky na cestách;

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Bílovic


Břestek

Národní jednota
hráli: 1930 J. Unanov: Bílá cikánka, repríza v Boršicích
Sokol-Tůma: Soucit
opereta Hněvej ty se na mne nebo nehněvej
1932 M. Vrána-Trocnovský: Ferda šéfem
Není muže nad kováře
Z poroby k svobodě
Ferda detektivem
1933 Karla Lužanská: Sojčí pero (rež. učitelé L. Žák, Fr. Dudíková)
1936 opereta Na tý louce zelený (rež. učitelé L. Žák, Jar. Zeiberlich

hasičský sbor
1932 drama z Ruska od Frant. Buchláka - název neuveden
Ferd. Oliva, E. Pešková: Furiant
Aleš Dubovský: Tonda a Vinca řeší krisi

hasiči a Národní jednota společně:
1929 Až se vrátíš ...
1930 Děda Štráchal jede k panu presidentovi
Al. Jiráska Otec
1933 E. Šimek: Lešetínský kovář (repríza v Tupesích)

místní osvětová komise
1933 Fr. Kňourek: Strýc Motal
Ferd. Oliva, Julinčiny vdavky (s hasič. sborem, rež. Lad. Žák)
1934 Fr. Jašová, Fr. Fischer: Pomněnky (za pomoci herců has. sboru, rež. L. Žák)
Pavel Brázda: Věrni panu presidentovi (s dramatickým odborem hasič. sboru)
mikulášský večírek - jednoaktovky: L. Doudlebský, Dvě Laurinky a R. Mařík, Pantáta Vohnout v pasti
Fr. Buchlák: Chléb náš vezdejší
1935 Fr. Buchlák ml.: Uriáškovo dítě (s hasič. sborem)
1936 veselohra Slečna z chalupy (skautský odbor z podnětu míst. osv. komise)
1937 K poctě zbraň (míst. osv. komise se skaut. oddílem, rež. učitelky Marie Glozová a Štěpánka Sedláčková)
Samot chorobné květy (s hasiči)
loutkové hry Naše pohádka a Perníková chaloupka (s rodičovským sdružením)

dramatický kroužek při Osvětové besedě
1956 Dámy a husaři
1957 Fr. Kožík: Pohádka o sněhu
1958 celkem 3 divadla (mj. Peníze, hráno i ve Zlechově)
1959 celkem 2 divadla
1960 1 divadlo
1961 divadelní soubor po odchodu učitelky Hospodkové se snaží oživit TJ Sokol pod vedením učitele Gajdošíka, sehráli: Jana
1962 div.kroužek sehrál jednu div. hru

Dělnická tělocvičná jednota
1933 K. Fořt: Návrat čsl. Legionáře (rež. učitel Ladislav Žák)
1935 Fr. Lašek: Jak Honza princeznu Svoboděnku vysvobodil (žactvo DTJ, r. L. Žák)

žáci školy
1933 Pohádka zimního večera
1934 Jar. Průcha: Krakonošova medicína (rež. L. Žák, Fr. Dudíková)
1951 Lípa
loutkové divadlo v rámci oslavy výročí květnové revoluce,
v zimě tři představení loutkového divadla, hráli starší žáci ze střední školy v Buchlovicích
1955 Stříbrná studánka (rež. učitelky Marta Sobková a Julie Hospodková, v rámci oslav výročí osvobození)

SČM
1953 Moliere, Chudák manžel
1956 Ženský zákon

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Břestku


Bystřice pod Lopeníkem

Místní osvětová komise
průměrně ročně 2 divadelní představení
1924 Trestanci na Špilberku
Jakou metlu našel Jakub na zlou Teklu
Dědkové
1925 Švejk se žení
Pomněnky
Z manželského ráje (též pohostinsky v Bánově)
1926 Otcovrah
Vyhraný ženich
1929 dvě představení
v dalších letech divadlo nezaznamenáváno
1939 - 1945 asi 30 představení
1946 dvě divadelní představení

žáci školy
1924 Beránku, otřes se
Pro tatíčka presidenta
Štědrý den
A. Jenne, Čarovný proutek
1946 Vánoční sen
1956 Dobrý mistr Kopřiva
1957, 1958 Sněhurka
1960 Medová pohádka
1963 Jak květinky přezimovaly

žáci, navštěvující školu v Bánově - 1959 J. Vaculík: Zbojnický poklad (hra se zpěvy a tanci, hrána v krojích), 1961 F. Kožík: Meluzina (rež. Tomáš Mikšík, učitel v Bánově)

ČSM
1956 Na letním bytě, rež. řed. školy Karel Doseděl

TJ Sokol - ochotnický kroužek
1958 Michal Balucký: Pan radní si neví rady (pohostinsky ve Starém Hrozenkově
1959 Ota Šafránek: Kudy kam aneb Rozkvétající ženy
1960 D. Dobričanin, Společný byt
1961 Mrštíkové: Maryša
1962 B. Němcová: Divá Bára
1965 Gazdina roba (rež. Tomáš Mikšík, několik vystoupení v jiných obcích)
1966 Kořeny ve větru

ochotníci požárního sboru
1959 J. G. Tajovský: Nový život (tři představení v jiných obcích)

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Bystřice pod Lopeníkem


Částkov

V letech 1930 - 1946 se hrály i čtyři kusy do roka, operety, veselohry a v půstě drama.
Sehráno mj.: Tři párky od Mikuláše, Myslivecká latina,V zeleném království, Nevěsta dle receptu, Nenapravitelný ničema, Ferdinand spí, Janošík, Jan Výrava, Selští rebelové, Madlenka z pazderny, Nauč se synečku hospodařit, Slovácká krev, Česká chaloupka, Pasekáři, Gorali, Maryša, Na březích Moravy, Otec, Z českých mlýnů, Pasačka z Lurd, Pytlák Mirko, Hanička z Podlesí, Na svatém Hostýnku, Poslední muž, Statek na bílém kameni, Nikdy (drama z doby okupace), V temnotách, Malérečka.
Nejlepším organizátorem divadla byl učitel Melichar Bábíček, který zde působil 1932 - 1945.
Hrály též školní děti.

1950
Divadelní činnost ochabla, vinou snad slabého zájmu mládeže a také její stálou zaměstnaností.


TJ Sokol za spolupráce divadelních ochotníků :
1956 Vojnarka, rež. řed. školy Fr. Petrželka

školní mládež:
1956 Zlatá niť

div. ochotníci z podnětu členů požár. sboru:
1956 Ženský zákon

Koncem roku 1958 utvořen přičiněním ředitele školy Fr. Petrželky divadelní kroužek při Osvětové besedě (11 členů).

1960
V naší obci velmi zeslábla divadelní činnost. Příčina - zaměstnanost mládeže, hlavně směny. Často se rozpadne i rozcvičená hra.

SOkA Uh. Hradiště, Kronika obce Částkova


Drslavice

Zpočátku divadlo nezaznamenáváno, teprve 1941 Omladina: opereta Vesničko má pod Šumavou

žáci školy:
1950 Jano
1959 Honza a čaroděj


divadelní kroužek místni Jednoty požár. ochrany:
1954 Moliére: Chudák manžel
Jirásek: Vojnarka
1955 F. X. Svoboda: Poslední muž
1957 Michal Balucki: Pan radní si neví rady
1958 Kuba a loupežníci
F. Šamberk: Rodinná vojna
1959 Michal Balucki: Když ptáčka lapají

Sokol
1960 jednoaktovka J. Nerudy Prodaná láska

1961 - divadlo žádné

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Drslavic


Havřice

místní osvětová komise
1924 Štolba: Závěť
1927 Lešetínský kovář

divadelní kroužek mládeže při míst. osv. komisi (nově ustavený): 1939 M. Jahn, Křemenáči

Sokol
1925 Na rodné hroudě
1927 Švejk v zákopech

Orel a sociálně-demokratická strana
1930 hra neuvedena

Orel:
1936 Dva vojáci od muziky
V myslivně fořta Pekárka
Ferda šéfem
1937 Tulácké dobrodružství
Světlo jeho očí

1932 hrály dramatické kroužky různých polit. stran

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Havřic


Horní Němčí

SČM
1953 Hádajú sa o rozumné

žáci školy
1954 Zmoudření šefce(!) Fanfrnocha
1958 Pohádka z lesního království

ochotníci při Čer. kříži
1956 Krystýna
1957 Vojnarka

Osvětová beseda
1959 Výlety čerta Belínka

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Horního Němčí


Jalubí

1947
S velkou oblibou jsou hrána divadla a také hodně navštěvována. Dělí se o ně KSČ, SČM, SK Jalubí a Sokol. Za rok 1947 sehráno 7 divadel (mimo zájezdů profesionálních divadel.

divadelní odbor Sokola:
1949 Otec
1950 Jánošík

neuvedený pořadatel: 1949 Maryša (na koupališti)
2x loutkové divadlo pro děti

1950 celkem 11 představení (včetně profesionálních)

SOkA Uh. Hradiště, Kronika obce Jalubí


Jarošov

1947
loutkařský odbor při SČM hraje pro děti ve škole

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Jarošova


Košíky

Čtenářský spolek Metoděj (zal. 1885)
1923 dvě představení
1924 tři představení
1925 7 představení, z toho jedno v přírodě, režie uč. Karel Nádeníček
1926 tři představení
1927 tři představení
1928 čtyři představení
1930 Děda Štráchal jede k panu prezidentovi (ochotníci sdružených místních spolků k narozeninám prezidenta)
celkem sehráno 5 her
1932 3 představení
1933 3 představení
1934 4 představení
1935 3 představení
1936 5 představení
1937 4 představení za vedení uč. St. Bednaříkové
1946 5 představení
1948 Stařeček Haluša, Gazdina roba, rež. uč. Bednaříková
1955 Kubo

školní děti
1924 Blaničtí rytíři
1927 Honza pán
1928 Pohádka o Palečkovi
1929 divadelní akademie k oslavě narozenin prezidenta
1931 Pro princeznu Svobodu
1946 3 představení

1961 založen divadelní kroužek, nacvičil estrádu k zahájení Měsíce českoslov.-sov. přátelství, 1962 sehrál hru Zlý jelen, k MDD pohádku Královnin prsten (hrána několikrát, i v sousedních vesnicích), 1963 uspořádal několik estrádních vystoupení, hra Kašpar, Melichar a Baltazar (rež. Marta Chytilová a řed. školy), 1966 děti k MDŽ: Zkoušky čerta Belínka, rež. Marta Chytilová

ČSM: 1966 Šípková Růženka, rež. L. Juzková

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Košíků


Míkovice

Národní jednota, zal. 1909
1925 první dětské divadlo - Plumlovská: Zlatá nit (rež. uč. Jaroslav Vítek)
1930: příležitostné divadlo k narozeninám TGM (členové Nár. Jednoty a hasič. sboru)

SOkA Uh. Hradiště, Kronika obce Míkovic


Podolí

žáci školy
1948 Sportu zdar, Pro květinu míru
1950 k Svátku matek: Blaničtí rytíři
1956 Fr. Kožík, Tři zlí kmotři

divadelní soubor Osvětové besedy
1953 Paličova dcera (Kronika obce Drslavic - zmínka o pohostinském představení)
1956 ustal v činnosti
1957 Moliére: Chudák manžel (3. Místo v okr. soutěži lid. uměl. tvořivosti)

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Podolí


Prakšice

Čtenářský spolek Komenský
1924 několik div. představení, rovněž 1925, 1926, 1931, 1932, 1934

Sdružení katolické omladiny
1931 několik div. představení
1935 Krajánku, vrať se
Odpusť nám naše viny
Vesnická čarodějka
Na svatého Mikuláše
Když štěstí chodí po horách
1937 Ve znamení kříže
Vdej se, děvče, vdej, na nic nedbej
Tati, já chci muže, láska všecko zmůže
Jidáš

Jednota republikánského dorostu:
1935 Osel je osel
Černé oči
Osudy legionáře
Teta Fány
1937 Rozmysli se, Mařenko
Bartova pomsta
Co je láska bez hubiček
Živá mrtvola

kroužek div. ochotníků při Osvětové besedě
1955 Šamberkovo Jedenácté přikázání (3. Místo v okresní soutěži LUT)
1957 Perly panny Serafinky
1958 J. Zeyer, Radúz a Mahulena
1959 činnost ustala
1960 obnovení činnosti - Ilja Prachař: Hádajú sa o rozumné (3. místo v okr. soutěži)
1961-1962 soubor nepracoval
1963 Gazdina roba (rež. Fr. Čumíček)

školní mládež
1957 Stříbrná studánka
1959 Princezna se zlatou hvězdou na čele

pionýři 1957 k MDŽ: Šípková Růženka

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Prakšic


Stupava

Čtenářsko-zábavní spolek, zal. 1899, hrával divadla, pořídil jeviště, činný do 1914, za války činnost zastavena a po válce neobnovena, 1930 zrušen, jeviště daroval has. sboru;

Hasičský sbor
1935 Její pastorkyňa
Rézinka od pěchoty
Šťastní otcové
1936 Madlenka z kovárny, Tři veselí mušketýři, Děti naší revoluce, Firma Piškot a Čaplin

Místní osvětová komise, zal. 1928, po dvouleté činnosti se rozešla, uspořádala několik divadel, mj. Maryša a Pasekáři (Sokol-Tůma) - hrány v přírodě

Katolická omladina:
1937 Jakou našel Jakub metlu na zlou Teklu

SČM (ČSM)
1954 2 divadla, malý úspěch
1961 Klicperův Zlý jelen

Osvětová beseda - 1960: za 10 let hráno 10 div. představení a 4 dětská, nejúspěšnější: Jiráskův Otec, Erbenovi Sládci, Němcové Divá Bára

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Stupavy


Tučapy

1931: 2 divadla dospělých a 1 dětské (konkrétně neuvedena)

Sbor dobrovolných hasičů
1932 Pytlák Martin

Lidová jednota
1932 Láska nad pomstu mocnější
1933 K. Piskoř: Tulácké dobrodružství
J. Bušák: Bez lásky
1937 Mistr Štych na výletě

Křesťansko-sociální strana
1932 Vesnický furiant

školní děti
1933 Pro matičku
1935 Slavný mistr Kopřiva
1938 Kája Mařík v pohádce
1939 Tři halíře
1945 Štědrovečerní zvony, rež. učitel B. Princ
1958 Stříbrná studánka

odbor Matice Cyrilo-metodějské
1933 J. Streit: Tři párky od Mikuláše
Fr. Valoušek: Jesličky
1935 Krásná Paní Massabielská
1936 Láska vítězí
1937 Pro zpovědní tajemství
Boj o dušičky
1938 J. Janečková: Krásná Damaris
1940 Václav Vrána: Se srdcem těžko hrát (Chudý písničkář)
1945 Štědrovečerní host

Kresťansko-sociální odborové sdružení
1935 Smutek našeho Franty

sdružené katolické spolky
1938 J. Janečková: Vdej se, děvče, vdej a na nic nedbej

div. odbor Mladého Nár. souručenství
1940 J. Janečková: Lidka chce jenom pána
1942 Chalupa námluv

místní osvětová komise
1943 zpěvohra Moravičko milá (neboli Na březích Moravy)
1947
ochotníci: Ku Praze je cesta dlouhá

divadelní činnost od r. 1948 ustala, obnovena:
Osvětová beseda - 1956 Paličova dcera
1957 Jen na lékařský předpis
Josef Kajetán Tyl

1958 ochotnická činnost usíná

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Tučap


Uherské Hradiště, m. č. Mařatice

Národní jednota, zal. 1912, dram. odbor, režizéři: prof. Frant. Jilík, Fr. Procházka st.

1937 J. Hora: Moje barva červená a bílá
zpěvohra Já jsem malý mysliveček
Preissová: Gazdina roba
Branald: Zrádce mezi námi
M. Jareš: Nade mlejnem, pode mlejnem
1946 opereta Skleněné království
Strýček Tomáš
Lucerna
Velbloud uchem jehly
Nejkrásnější den 5. května (28. 10.)
Jar. Kvapil: Oblaka (okresní soutěž)
1947 J. Němeček: Rukopis času
Jos. Štolba, Staré hříchy
Scheinpflugová: Okénko

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Mařatic

Uherské Hradiště, m. č. Sady (do 1952 Derfle)

místní odbor Národní Jednoty, zal. 1911
1919 Nevěsta z obžínek (první představení po převratu)

spolek div ochotníků
1946 A vzešlo světlo

Div. kroužek Osvětové besedy
1953 Paličova dcera (rež. V. Ondrášek, učitel)
1956 budování nového jeviště, opona se ztratila, plánuje se nácvik nové hry

děti
1960 O zakletém srdíčku (MDD)
1962 děti k MDD: E. Kosnarová, Zakletý dům
1963 děti k MDŽ: Zajíček Micánek
1964 Zvířátka a loupežníci

SOkA Uh. Hradiště: Kronika obce Sadů


Uherský Ostroh

Sokol
první divadlo: 9. prosince 1900 - Šamberkova komedii „Palackého třída 27“
další hry:
Eliška Pešková: Kříž u potoka
Nestroy: Lumpacivagabundus

Persekuce Sokola a Orla v době protektorátu dala podnět k vytvoření divadelního ochotnického kroužku „Tyl“, kam mohly být přesunuty za války alespoň některé kulturní činnosti. Organizace se ujal poštovní úředník Antonín Netrúfal, režie jednotlivých představení pak Josef Hrůza, který po osvobození přešel do profesionálního divadla v Opavě.

Z připravované publikace o dějinách Uh. Ostrohu.


Vážany

Katolická omladina
1936 A odpusť nám naše viny (pohostinské představení v Tučapech - Kronika obce Tučap)