MEDLÍK, Ctirad: Informace o amatérských souborech v okrese Šumperk. Rkp. pro MČAD 1998. 5 s.
MEDLÍK,
BLUDOV o.Šumperk
Činnost byla zahájena v r. 1898 - Divadelní odbor TJ Sokol - hra Modlitba na hřbitově. Později i Orel div. kroužek Svatopluk
Sokol: Historické hry: Mistr Jan Hus, Lešetínský kovář
Orel: lehčí žánr, operety.
1924 tři soubory: Sokol - hrál ve vlastní sokolovně, Orel - Svatopluk - v Národním domě, Sociální demokracie - hosp. Na nové Stavovské sdružení studentů.
Hry v přírodě: Jánošík, louka u Revizí pod strání-1500 diváků z celého okolí; Jan Výrava-Zahrada Na nové; Psohlavci-zahrada Březinova statku; Lešetínský kovář Soc. dem. na Zámečku. Soubory měly bohatou činnost (Sokol,Orel), ročně 2-3 premiéry. Do r. 1939-během okupace činnosti přerušena. Po r. 1945 v rámci divadelní činnosti Sokola a Orla pokud nebyla činnost ukončena jen estrády (orch. Jana Konečného). (Medlík)
BRNÍČKO o.Šumperk
1922 Omladina - mladí katolíci, Orel-koncem 20tých let 35 členů
1923 zal Sokol, Odbor Národní jednoty - společný divadelní soubor, 1924-7 divadelních her za rok, z nich: 1923-0. Scheinpflugové Mráz, v dalších letech: Psohlavci, Lucerna, Vojnarka, Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobčic, Langrův Velblud uchem jehly, Preissové Její pastorkyňa, Maryša bří Mrštíků. To do okupace. Po válce Kroužek osvětové besedy (1945) opět Maryša, Štechovo Jedenácté přikázání. V 60tých letech činnost zaniká (Medlík)
DOLNÍ STUDÉNKY o.Šumperk
T.J.Sokol založil div. soubor 1912. Hrál nepravidelně, ale i přes 1. svět. válku. Z repertoáru: Fidlovačka, Garali, Pasekáři. Hostovali v širokém okolí. Po r. 1918 činnost pestřejší, každým rokem 2-3 představení (mimo jiné: Lucerna, opereta Děvčátko z hájovny). V přírodě - lom. p. Houdka-Grandhotel Nevada. V roce 1939 Čapkova Bílá nemoc vzhledem k okupaci nedohrána. Po r. 1945 Sokol jen sporadicky: Třetí zvonění, Radúz a Mahulena, Zdravý nemocný, Naši furianti, Maryša. V 60tých letech činnost ukončena.
Materiály: brožura-Dolní Studénky. Králec, Třemešek, Plechy-zprac. Vl. Goš, brožura Sbor dobrovolných hasičů 1893-1993
(Medlík)
DLOUHOMILOV o.Šumperk
Divadelní soubor Osvětová beseda zal. 1897 Sokol. Mimořádně činný soubor, hrající bez přerušení i během I. svět. války. Každým rokem několik představení. Etapy: 1897-1908: celkem 20 her (mimo jiné Strakonický dudák, Paličova dcera, Lesní panna, Divotvorný klobouk, Maryša, Lucerna, Únos Sabinek, Podskalák; 1909-1915: celkem 24 her (mimo jiné Vojnarka, Revizor, Psohlavci, Gazdina roba, Noc na Karlštejně, Jan Výrava (v přírodě-účinkovalo 120 herců) Oblaka; 1916-1919: celkem 19 her (mimo jiné Radúz a Mahulena, Ulička odvahy); 1920-1938: celkem 78 her (mimo jiné Strakonický dudák, Z českých mlýnů-opereta, Závěť, Jánošík, Pražský Žid, Lucerna, Gorali, Paličova dcera, Paní Marjánka, matka pluku-70 výr. smrti J.K.Tyla, Jedenácté přikázání, Palackého třída 27, Pasekáři, naši furianti, Polský Žid, Osada zamilovaných, Třetí zvonění); 1840-45: za okupace byly české spolky rozpuštěny, nehrálo se; 1945-1968: celkem 21 her (mimo jiné: Lucerna, Ruští lidé, Z českých mlýnů). Od založení tedy 184 inscenací, počet hoden úcty. Hráno v místní sokolovně od jejího vybudování. S hrami jezdili po celém českém okolí. (Medlík)
HANUŠOVICE o.Šumperk
Soubor vznikl v r. 1970 - Záv. klub Moravolen. Jeho činnost zanikla v r. 1987. Ve své době byl výrazným představitelem vesnického ochotnického dění na okrese. Měl 40 členů, dobré režijní vedení (Petr Král-stal se později ředitelem SDŠ, je jím dosud.) Výborný repertoár: Pan Johanes, Marjánka, matka pluku, zpěvohry Sládci, Divá Bára, Z českých mlýnů, Agatha Christie-Neočekávaný host, Hrátky s čertem. Reprezentoval okres Šumperk na krajských divadelních přehlídkách v Bordovicích, v r. 1987 se s Jiráskovou Vojnarkou zúčastnil celostátní přehlídky vesnických souborů ve Vysokém nad Jizerou. Dvakrát organizoval okresní přehlídku ochotnických souborů. (Medlík)
HRABIŠÍN o.Šumperk
Osvětová beseda - činnost 1950-1961, ved. souboru Jitka Fialová, Jar. Mukuláš. Z repertoáru: Z českých mlýnů. Její pastorkyně, Veselohra na mostě, To byl český muzikant, Kříž u potoka.
Žáci školy 1945 - skauti - Kluci z Bobří uličky, 1948 - Kluci, pozor, loupežníci.
Sokol - několik her podřadnějšího repertoáru, zpěvoher. (Medlík)
DROZDOV o.Šumperk
Činnost již před 1. svět. válkou. Spolky: Národní jednota, Omladina. Datum vzniku nezmapováno. Činnost pokračovala až do okupace 1939. Po válce se obnovila částečně činnost v r. 1956 pod názvem Osvětové besedy, a to hrou Al. Jiráska Vojnarka, Mahenova Ulička odvahy. Po r. 1958 činnost zanikla.(Medlík)
HOŠTEJN o.Šumperk
1951 Závodní klub ROH při pile SMDZ. Tentýž rok sehrána hra Kozí mléko, V. Hrobčický z Hrobčic (1952). Divadelní kroužek iniciatívně pracoval do r. 1967, poté rozpuštěn. Celkem sehráno 25 představení. Hrány hry klasického repertoáru, mezi jinými Paličova dcera, Otec, Chudák manžel, Lucerna, Muzikantská Liduška, Radúz a Mahulena, Babička, Jak přišla basa do nebe.
Prameny: Obecní úřad Hoštejn-obecní kronika.(Medlík)
CHROMEČ o.Šumperk
Žáci školy-hra Jiříkovy housle 1937-k 87 narozeninám (výročí) TGM v sokolovně. 1946 Sokol - Naši furianti pod záštitou Místní rady osvětové. Moliére: Chudák manžel; Sbor dobrovolných hasičů: 1928 Bujná krev rež. Jos. Riedl, 1937 Tajemství Doubravy
(Medlík)
JEDLÍ o.Šumperk
Po roce 1921 - TJ Sokol a TJ Orel. Hrálo se v místním hostinci a v přírodě. Nejvíce se hrálo ve 30tých letech, hlavně v létě hry v přírodě - většinou hry historické. V roce 1963 ochotnická činnost ukončena. (Medlík)
HORNÍ STUDÉNKY o.Šumperk
Soubor ochotníků při OB. 1958 K.V.Rais: Zapadlí vlastenci, po 25leté odmlce v létech 1980-85 pět her, z toho 2 hry pro děti.(Medlík)
PÍSAŘOV o.Šumperk
Hraniční obec. Před válkou hrávaly dva ochotnické soubory u TJ Orel a TJ Sokol. Repertoár nezachován. Během okupace němečtí vojáci vše zničili (kulisy, garderoby). Po válce díky mladým učitelům se pod hlavičkou Osvětové besedy hrávalo dosti často. Mimo jiné: Ruští lidé, Lucerna, To byl český muzikant, Perly panny Serafínky, Drama otroků. Dětská školní představení: Kaťuše pyšná princezna, Princezna Pampeliška a j. Loutkové divadlo se hraje dosud. (Medlík)
LIBINA o.Šumperk
1945 TJ Sokol - iniciátor veškeré kulturní činnosti. Divadelní odbor Sokola pracoval do r. 1950, vzhledem k pol. vývoji přestal- rozpustil se. Do té doby velmi zdatný soubor se závažným dramatickým repertoárem: Gazdina roba, Ruská otázka, Kolébka, Bílá nemoc, Jánošík, Příliš štědrý večer, Naši furianti, Lucerna, Otec, Chirurg Platon Krečet, Jeho urozenost pan Měšťák, Matka. (Medlík)
LOUČNÁ NAD DESNOU o.Šumperk
Počátky začátkem 50tých let. Nejdříve divadelní soubor v int. části Kouty - ved. A.Plášek. Divadelní frašky (Šváb Malostranský). V 60tých letech se hrálo v zámeckém skleníku, později sál, okresní přehlídky. Na prknech v místní hospodě.
Soubor v Loučné - Závodní klub ROH Velamos 15 starších členů. Od r. 1950. První hra Návštěva z Marsu, Radúz a Mahulena, Kozí mléko, Moje teta, tvoje teta, Zdravý nemocný, Hadrián z Římssů, Vojnarka. V 70tých letech se soubor rozdělil. Starší-Havlíček - pokračoval v klas. rep., mladší Bráškové - mimo jiné Lucerna - roli Haničky ztvárnila loučenská prodavačka Valerie Zawadská, nynější významná česká herečka. Mimo jiné: Dva muži v šachu, Komedie o chytrosti, Mirandolina, Podivuhodné události v podivuhodné rodině. Počátkem 80tých let přešel soubor na žánr MJF (Medlík)
KAMENNÁ o.Šumperk
Ochotnická činnost nepravidelná. Pod hlavičkou OB a ZK Řetězárny. 1947 divadlo v přírodě zpěvohra - Seděla pod borovičkou - masová účast obyvatel z okolí; 1949 tři představení pro děti; 1950 v sále ZK V.B.Plumlovský Zlatá husa. (Medlík)
KLOPINA o.Šumperk
TJ Sokol mimo jiné Gazdina roba, 1920-divadlo v přírodě (v Dolečkách). Divadelní soubor pracoval až do r. 1938. (Medlík)
KOLŠOV o.Šumperk
Národní jednota a hasiči 1902, hrálo se v přírodě-v lese za hájenkou. Režisér - zednický polír Isidor Hýbl. 1947 - Osvětová beseda a žáci školy, hra: Pro tatíčka presidenta TGM. Operety: Zelená krev a Hospůdka u Markyty. 1947 Sbor dobrovolných hasičů hru U sv. Vavřinečka, 1949 pro děti Sněhurka. Junák hra Chata na pustině. Sokol 1952 hru Hastrman - pro děti. (Medlík)
LOŠTICE o.Šumperk
Divadelní soubor s nejstarší tradicí v okrese. Založen v r. 1835 krejčím Fr. Karkošem. Začalo se hrát ve světnici v domě 146, oponu maloval Fr. Havelka, režisér i malíř. První představení: V.K.Klicpera Lhář a jeho rod.
1836 - prof. Fr. Havelka se studenty - Štěpánek: Loupežníci na Chlumu, Klicpera: Divotvorný klobouk, německy: Schiller: Loupežníci, Nestroy: Lumpaci vagabundus. 1846 založení Jednoty divadelních ochotníků. Začalo se hrát v sále na Střelnici, 1870 hrál spolek Omladina (katolíci), 1873 byl úředně zrušen.
1874 JDO (Jednota div. ochotníků) 4 inscenace ve prospěch postižených povodněmi v Čechách, 1883 slavnostně vysvěcen prapor Osvětové besedy. Hrána většinou česká klasika a veselohry. Do r. 1900 odehráno 100 inscenací (Šubrt: Jan Výrava), 1914 hry na fond pro sirotky padlých ve válce. Po válce: diferenciace Sokol, Orel, JDO, živnostníci, církev československá. Bohatá divadelní činnost. Hry v přírodě. 1923 hra Ondráš-pán Lysé hory, účinkovala celá vesnice. 1919 - Lidová jednota-výstavba Lidového domu s jevištěm od r. 1923, 1924 Pokrok - dram. odbor soc. dem. Pokračuje práce Sokola a JDO. Do r. 1934 asi 75 inscenací - celkem hodnotný repertoár, česká klasika, i v tu dobu moderní, Čapek: Matka, RUR a j. V Matce herečka Štěpánka Drkošová oslavila svou 60tou roli. Od r. 1925-1934 bylo v Lošticích divad. kolektivy odehráno 32 inscenací. V tu dobu hraje divadlo i Židovská náboženská obec (p.Hisrsch, Šrich). Mezi jinými i Čapkovu Bílou nemoc. Po r. 1935 3 spolky: Sokol, Orel, Pokrok. Orel ukončil činnost r. 1941. Zrovna tak Sokol, který do té doby sehrál 10 div. her. Zakončil činnost 29.1.1840 Strakonickým dudákem. Dále už pracoval jen Odbor národní jednoty (Šamberk, Palackého tř. 27) a JDO, která hrála i v době války: 1940-1943, hlavně operety. Po válce do r. 1952 hrál Sokol a do vzniku Osvětové besedy, která všechny divadelní kolektivy sloučila zahráli ještě 11 her.
Zde končí záznam p. Jana Weisra, vydaný ve 4 svazcích brožovaných ke 160. výročí existence ochotnického divadla v Lošticích. Za tu dobu bylo v Lošticích sehráno více než 260 divadelních inscenací.
(Medlík)
MOHELNICE o.Šumperk
Divadelní ochotnický spolek Tyl, 1952 divadelní a loutkářský soubor KOSA. Obzvláště loutkářská sekce velmi úspěšná. Iniciátor Jaroslav Olbert. Úspěšná účast na celostátní přehlídce v r. 1957. Hra: J.Kaliba: Zlato krále Magamona. Soubor pracoval pod názvem Maňásek (1954-57). Soubor dospělých při ZK MEZ Mohelnice pod vedením významného ochotnického pracovníka (člen krajských a ústředních výborů) Zdeňka Kokty pak pracoval nepravidelně, ale jeho inscenace měly výbornou úroveň: opereta Perle paní Serafinky, Ibsenova Strašidla.
Literatura: Sborník Mohelnice včera a dnes, vyd. 1973 a pamětníci. (Medlík)
MORAVIČANY o.Šumperk
Počátek činnosti 10tá léta tohoto století. Jeviště i hlediště humno sedláka Kováře, 1921 otevřena sokolovna. Ten rok první divadelní představení. Každým rokem několik představení - názvy se nedochovaly.
Místní občanka pí Anna Vavrdová napsala romantickou rytířskou hru Rytíř z Hradiska. Hrála se v přírodě na kopci mezi řekou Moravou a obcí. Hra měla tolik dějství, že se její konec protáhl daleko přes půlnoc.
Divadelní činnost do okupace.
Po válce" opět Sokol- dlouholetý režisér Jaromír Martinec až do 70tých let. Pro nedostatek místa se hrálo hodně v přírodě: Noc na Karlštejně a Lucerna v zahradě doubravského mlýna a také na fotbalovém hřišti a návsi. Jiráskův Hronov 2x, s Fidlovačkou vyhráli 1. cenu (Medlík)
KOPŘIVNÁ o.Šumperk
Osvětová beseda 1966, Dědicové strýce Raburdina, Sirotek z Radhoště (Medlík)
KOSOV o.Šumperk
Od r. 1900 do 1939 Národní jednota - vlastenci; Omladina - nábožensky smýšlející lidé, hry: lehký žánr, ale i Vojnarka, Maryša, Lucerna (Medlík)
MÍROV o.Šumperk
Osvětová beseda 1956-1964, mimo jiné: Mirandolina, Strakonický dudák, Lucerna. Zájezdy do obcí v okolí i do měst (Litoval, Zábřeh, Loštice). Průměrný počet členů 15.(Medlík)
NEMILE o.Šumperk
Bez divadelní tradice, ale divadelní poutač Divadelní ochotníci 20.prosince 1908 F.X.Svoboda: Mlsáníčko (Medlík)
NOVÝ MALÍN o.Šumperk
Kroužek při OB 50tá léta (1955-1965). V tuto dobu práce pravidelná, 1-2 tituly ročně. Mimo jiné: Lešetínský kovář, Lucerna, Poslední mohykán, Hadrián z Římsů, Její pastorkyňa, Čapkův Loupežník, Dana. Hra Taková láska od P. Kohouta zvítězila na přehlídce vesnických ochotnických souborů v Postřelmově (okresní přehlídka). (Medlík)
OLŠANY o.Šumperk
V době první republiky Sokol. Hrálo se v kině. V době okupace pokusy o české divadlo pod přísným dohledem německých úřadů. Hry: Není v mlejně nad legraci - 1940, Paní tchýně odzbrojuje - 1941. Pohostinská představení v českých vesnicích v okolí. Režíroval český učitel R. Dajčar. Později činnost zakázána. Po osvobození při přestavbě divadla poztráceny dekorace, činnost byla ukončena. (Medlík)
PALONÍN o.Šumperk
Divadelní odbor Sokola v Palotíně. První představení r. 1875 společně se čtenářsko-pěveckým spolkem Otakar - režie uč. Jakub Lolek (otec malíře St. Lolka). Název hry nezachován.
1921 Sokol v hostinci U Kroupů velmi úspěšná inscenace Maryši (sedm představitelů hlavních rolí posláno k nastudování do Moravského divadla Olomouc. 1922 v býv. obecním lomu na "Skalce" v přírodě Jiráskovi Psohlavci - 105 účinkujících, občané i z vedlejších vesnic. Diváci z celého kraje. Další hry i na sokolském cvičišti i na návsi. Činnost ochotníků příkladná. Od r. 1921 do 1942 bylo sehráno 133 her. Po zastavení činnosti Sokola hráli herci pod hlavičkou ping-pongového odboru Národní matice v Palolíně. 1945-1947 10 představení. Dramaturgický výběr byl pečlivý, hrála se obzvláště česká klasika i operety. Po odmlce (odchod režisérů p. Jílka a p. Bendy 1971 (50 let trvání Sokola v obci) hra K.R.Krpatý-Hvězdy nad hradem. Zcela nový soubor. 1972-1978 vážný a seriózní repertoár, mimo jiné I. Bukovčan Než kohout zazpívá-úspěšná účast na okresní přehlídce Benedettiho Třicet vteřin lásky. Detektivkou R. Thomase Past činnost ukončena pro nemoc režiséra.
Kronika souboru se pyšní děkovným dopisem Gabriely Preissové za Gazdinu robu i Její pastorkyňu i podpisem Eduarda Hakena, který na palolínském jevišti účinkoval v r. 1980. (Medlík)
POSTŘELMOV o.Šumperk
Ochotnické divadlo s velmi starou tradicí. 1867 vznik Osvětová beseda, sloučené z dříve založených spolků: čtenářského - Václav a pěveckého -Lumír. Při založení 58 členů 1875 první divadlo.Do této doby zachovány pozvánky na: Nestroj: Ludrácký trojlístek - 8. srpna 1875 V.V.Klicpera: Rohovín čtverrohý-1976 na dvoře hostince u Urbánků. Chudý písničkář - dle Kneisla vzdělal J. M. Boleslavský 1877, Čeští harfenisté aneb Hrobař a karbaník. Dle Variho a Šenka přeložil J.K. 1887. Sedlák křivopřísežník - dle L. Grubera přeložil Schmiedleichner. -Hostinec u Urbánků. Zajímavý dovětek: Následujícího dne 26. září 1892 Střílení holubů. P. střelci vyjdou s hudbou z hostince p. H. Urbánka ve 2 hodiny odpoledne. Večer: Taneční vínek. Vstupné 20 kr.Do r. 1889 sehráno na 50 představení. Do r. 1889 sehráno na 50 představení. Do r. 1928 činnost nezaznamenána. Od r. 1929 činnost velmi bohatá. Hráli: TJ Sokol, TJ Orel, i DTJ, hasiči, škola. Do r. 1937 sehráno 80 představení. Postřelmov byl baštou českého ochotnického divadla v této části Sev. Moravy. Mimořádná činnost loutkového divadla, více než 100 inscenací. Po r. 1945 činnost ochotnických kolektivů obnovena. Frekvence představení podstatně nižší.. Ale dobrá tradice zpěvoher: V.+W+J: Nebe na zemi, Stelibský Petříček a Pavlíček, Mé štěstí má zlaté vlasy, Podskalák. S operetami účinkovali v širokém okolí Výborný orchestr - dir. Jiří Benýšek. S delšími přestávkami pokračují ochotníci dodnes. Od r. 1960-1963 9 představení. 1996 obnovena ochotnická činnost. O. Daněk: Zdaleka ne tak ošklivá jak se původně zdálo, pohádky. Soubor v současnosti aktivizuje činnost.
(Medlík)
SUDKOV o.Šumperk
V obci pracovaly tyto soubory: Divadelní ochotnický odbor Sokola MO ČSM, Dram. kroužek ZDŠ. Osvětová beseda - 50 členů. Práce souborů se datuje od r. 1949 (Sokol) do r. 1968. Celkem 15 her pro dospělé a nejméně tolik pohádek hraných dětmi.(Medlík)
SVÉBOHOV o.Šumperk
Divadelní odbor Národní jednoty. Sehrané hry: první hra v r. 1902 bří Mrštíkové Maryša. Do r. 1914 - do války - celkem 17 her. Nejplodnější činnost od 1918 do 1937. Celkem 56 her. Spolky: Orel, hasiči, Národní jednota. Dramaturgický výběr velmi dobrý. Autoři: bři Mrštíci, F.X.Svoboda, F.F.Šamberk, Jirásek, J.K.Tyl, Moliére a další Klicpera Václav Kolář. Jeden z nejaktivnějších souborů české části šumperského okresu. (Medlík)
ROHLE o.Šumperk
Osvětová beseda 1959-1990 Vesměs pohádky pro děti (Medlík)
STARÉ MĚSTO p. SNĚŽNÍKEM o.Šumperk
Zahájení české divadelní tradice v r. 1946 hned náročná opereta Piskáčkova Perly paní Serafinky. Osvětová beseda pak organizuje divadelní činnost. 1947 Lucerna, 1949 Drda: Jakož i my odpouštíme, 1950 J.K.Tyl Strakonický dudák, Stroupežnického naši furianti. V souboru v tu dobu hrál i básník Jaroslav Mazáč. Měli vlastní orchestr. 1951-1956 poslední představení. Spoléhalo se na "odvozené divadlo" SDŠ Šumperk. (Medlík)
RÁJEC o.Šumperk
1884-podle prvního kronikáře obce. Činnost až do poloviny 60tých let. V r. 1964 se hrálo v Rájci divadlo naposledy. 1-2 inscenace ročně s přestávkami obou válek. (Medlík)
RUDA n. MOR. o.Šumperk
Začátek ochotnické činnosti nezachycen. Ústní tradicí lze doložit, že v době první republiky hrával místní Sokol dosti často hry z tehdy klasického repertoáru: Maloměstské klepny, Figarova svatba-činohra, Lucerna. Činnost byla nepravidelná. 60-70-80tá léta pod režijním vedením Jindřišky Králové mimo jiné Mirandolina, Lumpáci vagabundus, Lišák Pedro, Hrátky s čertem, Ostrov milování, operetu Z českých mlýnů (mimořádný úspěch v širokém okolí). Spolupracoval rudský rodák hudební skladatel Ada RULÍŠEK. Mládežnické divadlo SSM Ruda-Hostice úspěšně zahrálo pod režií herečky pí Vašků Babičku, se kterou objeli valnou část okresu v akci vzdělávacích koncertů.(Medlík)
ŠUMPERK o. město
Bohatá historie ochotnického divadla ve městě neuváděna vzhledem k tomu, že byla tvořena občany německé národnosti, a to až do r. 1944. Historie českého ochotnického divadla začíná rokem 1919 - první žákovské představení české. Hráno v čekárně nádraží, 1920 první ochotnický soubor Národní jednoty. Hrálo se v kasárnách ve vojenském "Zátiší" v témže roce 1920 divadelní odbor TJ Sokola. O ochotnickou činnost se v tomto roce pokoušeli členové ochotnického souboru TJ Orel a Unie železničních zaměstnanců. (Agitační kroužek sociálně demokratických žen). Ty mohly hrát v německém Dělnickém domě. 1922 - šokovalo německé měšťany představení Prodané nevěsty. 1927 Dramatický odbor Národní jednoty Tyl. V tomto roce 7 představení. Studenti nově založeného českého reálného gymnázia pak uvedli v letech 1928-29 dvě česká představení Charleyovu tetu a Uličku odvahy. 1931 Akademický spolek: F.X.Svoboda - Poupě, 1932 Akademický spolek: V+W+J West Pocket Revue. V tuto dobu ochotnické spolky: Divadelní odbor TJ Sokol, Dramatický odbor vojenského Zátiší (hráli v kasárnách) Divadelní soubor Agitační kroužek sociálně demokratických žen s DTJ, Dramatický soubor NJ Tyl a Divadelní kroužek Akademického spolku, proměněný v r. 1933 v Severomoravskou akademickou scénu (M.Salus, umučený později fašisty). Spojenými silami výše jmenovaných souborů více inscenací, např. Langrova hra Grand-hotel Nevada 1931, Její pastorkyňa 1933 a Wagnerovo Právo na hřích 1934. Poslední hra 1938 Scheinpflugové Okénko. Po okupaci: 1945 soubor SČM: Ženichové, Stvoření lásky. 1945-48: Spolek ochotníků Tyl: 4 představení, mimo jiné Maryša, Otec, 1949-1954: 11 představení - Scéna severomoravských družstevníků SSD Pan Johanes - Významná účast na celost. přehlídce Divadelní žatva v Praze. XXII. JH- Revizor, Dobrá píseň, Výnosné místo, Léto. Toto období herecky mimořádné. Jeden z nejlepších moravských ochotnických kolektivů. Divadelní kroužek ZK Závodu první pětiletky 1955-1970: okolo 20ti inscenací, mimo jiné Velbloud uchem jehly, Čaj u pana senátora, Základy na písku, Slaměný klobouk aneb Helenka je ráda. Základy na písku, Věc Makropulos. 1970-1980: 12 inscenací. 1980 Studio při Domu kultury Pramet. Každým rokem 2 inscenace plus pohádky. Téměř pravidelní vítězové okresních přehlídek, dobrá umístění v kraji. Mimo jiné: O. Daněk: Zdaleka ne tak ošklivá jak se původně zdálo, Remarque: Poslední dějství, Holbey: Jeppe z kopečku, N.V.Kratochvíl: Komediant, Bryel: Velká mela. Pracuje stále. Další soubory: Divadelní kroužek při ZV ROH Střední průmyslové a železniční školy: 1956-1967. Sestaven z žáků i pedagogů. Divadelní revue: V+W Sever proti Jihu 1956, Robin zbojník 1957 (hud. spolupráce J.Konečný), 1959 autorské divadlo (Pokorný, Medlík). Smrtonoš - revue. 1964 Stará Westa - autorské divadlo (Pokorný, Medlík). 1965 Nušič "Dr", 1967 Milan Uhde: Král Vávra. Experimentální studio při OKS 1987 Sotola: Bitva u Kresčaku - krajská přehlídka, 1988 Bukač: Generálka. Žabáci - učňovský divadelní kolektiv SOU železničního 1965-1979 loutkářský soubor s herci 8 inscenací, z toho 3 autorské: M.Linhard: Sen učně Šostáka, Ivánkova pohádka, O poražené válce, ostatní upravované tímtéž autorem. Souborem prošlo přes 60 učňů (16-18 let). Celostátní i mezinárodní úspěchy: 1968 - Chrudim, 1. místo v soutěži tvůrčí aktivity, 1970 Putovní pohár města Chrudimi, 1979 Chrudim (1. místo v kategorii ind. výstupů s loutkou). Ostatní úspěchy: Rezort dopravy, 1. místo 1967 a 1979, Celoslovenská přehlídka v Žilině, 1968, 1970, 1973. Scénická žatva Martin (Cena Matice slovenské). Účast na 11 div. přehlídkách celost. Zájezd do Bulharska.
Čerpáno: Dr.F.SPURNÝ,CSc.: K dějinám šumperského divadelnictví
J.PAVLAS,R.SINGER,V.POKORNÝ,R.MEDLÍK: Vzpomínky (Medlík)
VÁCLAVOV o.Šumperk
Divadelní ochotnický odbor TJ Sokol. Tradice loutkového divadla. Uč. B. Janů. 1933 divadlo pro děti Čarovný proutek, 1936 oslavy narozenin TGM Do Prahy za prezidentem. Poválečné období - více než 10 her z klasického repertoáru: Lešetínský kovář, Maryša, Paličova dcera, Její pastorkyně, Lucerna. V současnosti začíná soubor občanské sdružení Václav (zal. 4.5.1998) (Medlík)
VIKÝŘOVICE o.Šumperk
Z řad členů hasičů a sokolů se vytvořil po r. ochotnický kroužek, vedený p. Escherem. Nepravidelná ochotnická činnost. Začátek však Tylovou Paní Marjánkou,matkou pluku. Repertoár klasický, soubor v 60tých letech zanikl.(Medlík)
ZÁBŘEH NA MORAVĚ o.Šumperk
Začátky ochotnického divadla spadají do r. 1892. Založen vzdělávací křesťansko-sociální dělnický spolek Metoděj. Jeho divadelní odbor hrával 2-3 představení ročně (tituly nezachyceny). Snad jen Vojnarka a Psohlavci. Hrálo se v hospodě u Morávků, později v Katolickém domě. Většinu tvořili dělníci a řemeslníci. Mezník 1919 - velký rozmach. Spojení sil Metoděje a divadelního odboru TJ Sokol. Výrazný hodnotný repertoár. Do r. 1938 některé tituly i vícekrát (Maryša 1924, 1934, Naši furianti 1923, 1938, Lucerna 1924,26,36, Paličova dcera 1925,35). Protiválečná Čapkova Bílá nemoc. Dva z tvůrců této inscenace byli fašisty umučeni (F.Gallas a R.Charbula). V r. 1922 bylo na obou scénách celkem 17 her. Po r. 1945: Zlatý věk souboru - 98 herců. Hrálo se v Katolickém domě (později Dům osvěty), v Národním domě. 15 titulů, navíc pravidelné hry pro děti. 1952 se ruší Metoděj i Sokol. Hraje se pod hlavičkou ZV ROH Atlas, v r. 1958-59 jako soubor ONV Zábřeh. Do roku 1960 21 inscenací s dobrou dram. úrovní. 1961 změna zřizovatele: ZV ROH PMV Zábřeh. Do r. 1970 celkem 14 inscenací a každým rokem 1-2 pohádky pro děti. 1971 - získává ochotnické divadlo nový stánek: pod hlavičkou ZV ROH NHKG nové, výborně vybavené jeviště. Do r. 1978 2-3 hry ročně, navíc pohádky. Začíná tradice Divadelních plesů - plesy s divadelním programem (11). Vedle klasického repertoáru se objevují i novinky Sólo pro bicí, Meridian, více veseloher, operet. zpěvoher. Bohatá zájezdová činnost po celé Moravě (každá hra 8-26 repríz). Tradice letních souborových soustředění s rodinnými příslušníky (část dovolené) - Maďarsko, Slovensko a.j. V této době měl soubor k dispozici 6 režisérů. 1979-98 Přes úspěchy pokles zájmu, hlavně nedostatek režisérů. Ročně 1-2 inscenace + pohádka. Uvedené hry mnohokrát reprízovány v kraji Lucerna 12x, Menzl: Tři v tom 11x, atd. Některé další tituly: Hubač: Dům na nebesích (1981) Maryša (1983), V+W: Slaměný klobouk (1984), Rozov: Věčně živí (1985) krajská přehlídka, Dalskabáty (1988), Naši furianti (1992) Hadrián z Římsů (1994), Mamzelle Nitouche (1996). Hry uváděny vzhledem k mimořádnému diváckému ohlasu a množství repríz (10-15). (R.Horníček,M.Bílek) (Medlík)
PUSTÉ ŽIBŘIDOVICE-JINDŘICHOV o.Šumperk
V horách-jedna z výsep okresu k polským hranicím. Sudety. První hra v 50tých letech Jiráskova Vojnarka, potom hra pro děti Veverka zrzečka, 1953 Gorali, 1954 Lucerna, P.Karvaš Půlnoční mše - velmi těžké. Esesáka odmítl hrát místní komunistický funkcionář ze strachu. Paní Marjánka, matka pluku. Činnost zakončena začátkem 60tých let Její pastorkyňou.
inf.: Elena Tomášková, uč., pamětnice (Medlík)
ZVOLE o.Šumperk
Divadelní ochotnický odbor TJ Sokol. Spolu s pěveckým spolkem Svatopluk. V r. 1900 v sále záložny. V r. 1902 hráli Zvíkovského raráška a Paní mincmistrovou. V dalších letech sice divadlo hrálo, ale není o tom žádných záznamů. Až v r. 1929, kdy Sokol a dříve založený Orel sehrály 16 divadelních představení, což je úctyhodné. Od r. 1931 do r. 1938 sehrály obě tělovýchovné jednoty Sokol a Orel celkem 59 divadelních her. Po válce činnost utlumena. Do r. 1948 hrál jen Sokol, a to 9 her. Po tomto roce divadelní aktivita zaniká. Do r. 30 hrály oba spolky v sále Záložny, po výstavbě sokolovny v r. 1930 hráli Sokolové v nové budově Sokola. Jan Skopal - hudební spolupráce. (Medlík)
BLUDOV o.Šumperk
Činnost byla zahájena v r. 1898 - Divadelní odbor TJ Sokol - hra Modlitba na hřbitově. Později i Orel div. kroužek Svatopluk
Sokol: Historické hry: Mistr Jan Hus, Lešetínský kovář
Orel: lehčí žánr, operety.
1924 tři soubory: Sokol - hrál ve vlastní sokolovně, Orel - Svatopluk - v Národním domě, Sociální demokracie - hosp. Na nové Stavovské sdružení studentů.
Hry v přírodě: Jánošík, louka u Revizí pod strání-1500 diváků z celého okolí; Jan Výrava-Zahrada Na nové; Psohlavci-zahrada Březinova statku; Lešetínský kovář Soc. dem. na Zámečku. Soubory měly bohatou činnost (Sokol,Orel), ročně 2-3 premiéry. Do r. 1939-během okupace činnosti přerušena. Po r. 1945 v rámci divadelní činnosti Sokola a Orla pokud nebyla činnost ukončena jen estrády (orch. Jana Konečného). (Medlík)
BRNÍČKO o.Šumperk
1922 Omladina - mladí katolíci, Orel-koncem 20tých let 35 členů
1923 zal Sokol, Odbor Národní jednoty - společný divadelní soubor, 1924-7 divadelních her za rok, z nich: 1923-0. Scheinpflugové Mráz, v dalších letech: Psohlavci, Lucerna, Vojnarka, Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobčic, Langrův Velblud uchem jehly, Preissové Její pastorkyňa, Maryša bří Mrštíků. To do okupace. Po válce Kroužek osvětové besedy (1945) opět Maryša, Štechovo Jedenácté přikázání. V 60tých letech činnost zaniká (Medlík)
DOLNÍ STUDÉNKY o.Šumperk
T.J.Sokol založil div. soubor 1912. Hrál nepravidelně, ale i přes 1. svět. válku. Z repertoáru: Fidlovačka, Garali, Pasekáři. Hostovali v širokém okolí. Po r. 1918 činnost pestřejší, každým rokem 2-3 představení (mimo jiné: Lucerna, opereta Děvčátko z hájovny). V přírodě - lom. p. Houdka-Grandhotel Nevada. V roce 1939 Čapkova Bílá nemoc vzhledem k okupaci nedohrána. Po r. 1945 Sokol jen sporadicky: Třetí zvonění, Radúz a Mahulena, Zdravý nemocný, Naši furianti, Maryša. V 60tých letech činnost ukončena.
Materiály: brožura-Dolní Studénky. Králec, Třemešek, Plechy-zprac. Vl. Goš, brožura Sbor dobrovolných hasičů 1893-1993
(Medlík)
DLOUHOMILOV o.Šumperk
Divadelní soubor Osvětová beseda zal. 1897 Sokol. Mimořádně činný soubor, hrající bez přerušení i během I. svět. války. Každým rokem několik představení. Etapy: 1897-1908: celkem 20 her (mimo jiné Strakonický dudák, Paličova dcera, Lesní panna, Divotvorný klobouk, Maryša, Lucerna, Únos Sabinek, Podskalák; 1909-1915: celkem 24 her (mimo jiné Vojnarka, Revizor, Psohlavci, Gazdina roba, Noc na Karlštejně, Jan Výrava (v přírodě-účinkovalo 120 herců) Oblaka; 1916-1919: celkem 19 her (mimo jiné Radúz a Mahulena, Ulička odvahy); 1920-1938: celkem 78 her (mimo jiné Strakonický dudák, Z českých mlýnů-opereta, Závěť, Jánošík, Pražský Žid, Lucerna, Gorali, Paličova dcera, Paní Marjánka, matka pluku-70 výr. smrti J.K.Tyla, Jedenácté přikázání, Palackého třída 27, Pasekáři, naši furianti, Polský Žid, Osada zamilovaných, Třetí zvonění); 1840-45: za okupace byly české spolky rozpuštěny, nehrálo se; 1945-1968: celkem 21 her (mimo jiné: Lucerna, Ruští lidé, Z českých mlýnů). Od založení tedy 184 inscenací, počet hoden úcty. Hráno v místní sokolovně od jejího vybudování. S hrami jezdili po celém českém okolí. (Medlík)
HANUŠOVICE o.Šumperk
Soubor vznikl v r. 1970 - Záv. klub Moravolen. Jeho činnost zanikla v r. 1987. Ve své době byl výrazným představitelem vesnického ochotnického dění na okrese. Měl 40 členů, dobré režijní vedení (Petr Král-stal se později ředitelem SDŠ, je jím dosud.) Výborný repertoár: Pan Johanes, Marjánka, matka pluku, zpěvohry Sládci, Divá Bára, Z českých mlýnů, Agatha Christie-Neočekávaný host, Hrátky s čertem. Reprezentoval okres Šumperk na krajských divadelních přehlídkách v Bordovicích, v r. 1987 se s Jiráskovou Vojnarkou zúčastnil celostátní přehlídky vesnických souborů ve Vysokém nad Jizerou. Dvakrát organizoval okresní přehlídku ochotnických souborů. (Medlík)
HRABIŠÍN o.Šumperk
Osvětová beseda - činnost 1950-1961, ved. souboru Jitka Fialová, Jar. Mukuláš. Z repertoáru: Z českých mlýnů. Její pastorkyně, Veselohra na mostě, To byl český muzikant, Kříž u potoka.
Žáci školy 1945 - skauti - Kluci z Bobří uličky, 1948 - Kluci, pozor, loupežníci.
Sokol - několik her podřadnějšího repertoáru, zpěvoher. (Medlík)
DROZDOV o.Šumperk
Činnost již před 1. svět. válkou. Spolky: Národní jednota, Omladina. Datum vzniku nezmapováno. Činnost pokračovala až do okupace 1939. Po válce se obnovila částečně činnost v r. 1956 pod názvem Osvětové besedy, a to hrou Al. Jiráska Vojnarka, Mahenova Ulička odvahy. Po r. 1958 činnost zanikla.(Medlík)
HOŠTEJN o.Šumperk
1951 Závodní klub ROH při pile SMDZ. Tentýž rok sehrána hra Kozí mléko, V. Hrobčický z Hrobčic (1952). Divadelní kroužek iniciatívně pracoval do r. 1967, poté rozpuštěn. Celkem sehráno 25 představení. Hrány hry klasického repertoáru, mezi jinými Paličova dcera, Otec, Chudák manžel, Lucerna, Muzikantská Liduška, Radúz a Mahulena, Babička, Jak přišla basa do nebe.
Prameny: Obecní úřad Hoštejn-obecní kronika.(Medlík)
CHROMEČ o.Šumperk
Žáci školy-hra Jiříkovy housle 1937-k 87 narozeninám (výročí) TGM v sokolovně. 1946 Sokol - Naši furianti pod záštitou Místní rady osvětové. Moliére: Chudák manžel; Sbor dobrovolných hasičů: 1928 Bujná krev rež. Jos. Riedl, 1937 Tajemství Doubravy
(Medlík)
JEDLÍ o.Šumperk
Po roce 1921 - TJ Sokol a TJ Orel. Hrálo se v místním hostinci a v přírodě. Nejvíce se hrálo ve 30tých letech, hlavně v létě hry v přírodě - většinou hry historické. V roce 1963 ochotnická činnost ukončena. (Medlík)
HORNÍ STUDÉNKY o.Šumperk
Soubor ochotníků při OB. 1958 K.V.Rais: Zapadlí vlastenci, po 25leté odmlce v létech 1980-85 pět her, z toho 2 hry pro děti.(Medlík)
PÍSAŘOV o.Šumperk
Hraniční obec. Před válkou hrávaly dva ochotnické soubory u TJ Orel a TJ Sokol. Repertoár nezachován. Během okupace němečtí vojáci vše zničili (kulisy, garderoby). Po válce díky mladým učitelům se pod hlavičkou Osvětové besedy hrávalo dosti často. Mimo jiné: Ruští lidé, Lucerna, To byl český muzikant, Perly panny Serafínky, Drama otroků. Dětská školní představení: Kaťuše pyšná princezna, Princezna Pampeliška a j. Loutkové divadlo se hraje dosud. (Medlík)
LIBINA o.Šumperk
1945 TJ Sokol - iniciátor veškeré kulturní činnosti. Divadelní odbor Sokola pracoval do r. 1950, vzhledem k pol. vývoji přestal- rozpustil se. Do té doby velmi zdatný soubor se závažným dramatickým repertoárem: Gazdina roba, Ruská otázka, Kolébka, Bílá nemoc, Jánošík, Příliš štědrý večer, Naši furianti, Lucerna, Otec, Chirurg Platon Krečet, Jeho urozenost pan Měšťák, Matka. (Medlík)
LOUČNÁ NAD DESNOU o.Šumperk
Počátky začátkem 50tých let. Nejdříve divadelní soubor v int. části Kouty - ved. A.Plášek. Divadelní frašky (Šváb Malostranský). V 60tých letech se hrálo v zámeckém skleníku, později sál, okresní přehlídky. Na prknech v místní hospodě.
Soubor v Loučné - Závodní klub ROH Velamos 15 starších členů. Od r. 1950. První hra Návštěva z Marsu, Radúz a Mahulena, Kozí mléko, Moje teta, tvoje teta, Zdravý nemocný, Hadrián z Římssů, Vojnarka. V 70tých letech se soubor rozdělil. Starší-Havlíček - pokračoval v klas. rep., mladší Bráškové - mimo jiné Lucerna - roli Haničky ztvárnila loučenská prodavačka Valerie Zawadská, nynější významná česká herečka. Mimo jiné: Dva muži v šachu, Komedie o chytrosti, Mirandolina, Podivuhodné události v podivuhodné rodině. Počátkem 80tých let přešel soubor na žánr MJF (Medlík)
KAMENNÁ o.Šumperk
Ochotnická činnost nepravidelná. Pod hlavičkou OB a ZK Řetězárny. 1947 divadlo v přírodě zpěvohra - Seděla pod borovičkou - masová účast obyvatel z okolí; 1949 tři představení pro děti; 1950 v sále ZK V.B.Plumlovský Zlatá husa. (Medlík)
KLOPINA o.Šumperk
TJ Sokol mimo jiné Gazdina roba, 1920-divadlo v přírodě (v Dolečkách). Divadelní soubor pracoval až do r. 1938. (Medlík)
KOLŠOV o.Šumperk
Národní jednota a hasiči 1902, hrálo se v přírodě-v lese za hájenkou. Režisér - zednický polír Isidor Hýbl. 1947 - Osvětová beseda a žáci školy, hra: Pro tatíčka presidenta TGM. Operety: Zelená krev a Hospůdka u Markyty. 1947 Sbor dobrovolných hasičů hru U sv. Vavřinečka, 1949 pro děti Sněhurka. Junák hra Chata na pustině. Sokol 1952 hru Hastrman - pro děti. (Medlík)
LOŠTICE o.Šumperk
Divadelní soubor s nejstarší tradicí v okrese. Založen v r. 1835 krejčím Fr. Karkošem. Začalo se hrát ve světnici v domě 146, oponu maloval Fr. Havelka, režisér i malíř. První představení: V.K.Klicpera Lhář a jeho rod.
1836 - prof. Fr. Havelka se studenty - Štěpánek: Loupežníci na Chlumu, Klicpera: Divotvorný klobouk, německy: Schiller: Loupežníci, Nestroy: Lumpaci vagabundus. 1846 založení Jednoty divadelních ochotníků. Začalo se hrát v sále na Střelnici, 1870 hrál spolek Omladina (katolíci), 1873 byl úředně zrušen.
1874 JDO (Jednota div. ochotníků) 4 inscenace ve prospěch postižených povodněmi v Čechách, 1883 slavnostně vysvěcen prapor Osvětové besedy. Hrána většinou česká klasika a veselohry. Do r. 1900 odehráno 100 inscenací (Šubrt: Jan Výrava), 1914 hry na fond pro sirotky padlých ve válce. Po válce: diferenciace Sokol, Orel, JDO, živnostníci, církev československá. Bohatá divadelní činnost. Hry v přírodě. 1923 hra Ondráš-pán Lysé hory, účinkovala celá vesnice. 1919 - Lidová jednota-výstavba Lidového domu s jevištěm od r. 1923, 1924 Pokrok - dram. odbor soc. dem. Pokračuje práce Sokola a JDO. Do r. 1934 asi 75 inscenací - celkem hodnotný repertoár, česká klasika, i v tu dobu moderní, Čapek: Matka, RUR a j. V Matce herečka Štěpánka Drkošová oslavila svou 60tou roli. Od r. 1925-1934 bylo v Lošticích divad. kolektivy odehráno 32 inscenací. V tu dobu hraje divadlo i Židovská náboženská obec (p.Hisrsch, Šrich). Mezi jinými i Čapkovu Bílou nemoc. Po r. 1935 3 spolky: Sokol, Orel, Pokrok. Orel ukončil činnost r. 1941. Zrovna tak Sokol, který do té doby sehrál 10 div. her. Zakončil činnost 29.1.1840 Strakonickým dudákem. Dále už pracoval jen Odbor národní jednoty (Šamberk, Palackého tř. 27) a JDO, která hrála i v době války: 1940-1943, hlavně operety. Po válce do r. 1952 hrál Sokol a do vzniku Osvětové besedy, která všechny divadelní kolektivy sloučila zahráli ještě 11 her.
Zde končí záznam p. Jana Weisra, vydaný ve 4 svazcích brožovaných ke 160. výročí existence ochotnického divadla v Lošticích. Za tu dobu bylo v Lošticích sehráno více než 260 divadelních inscenací.
(Medlík)
MOHELNICE o.Šumperk
Divadelní ochotnický spolek Tyl, 1952 divadelní a loutkářský soubor KOSA. Obzvláště loutkářská sekce velmi úspěšná. Iniciátor Jaroslav Olbert. Úspěšná účast na celostátní přehlídce v r. 1957. Hra: J.Kaliba: Zlato krále Magamona. Soubor pracoval pod názvem Maňásek (1954-57). Soubor dospělých při ZK MEZ Mohelnice pod vedením významného ochotnického pracovníka (člen krajských a ústředních výborů) Zdeňka Kokty pak pracoval nepravidelně, ale jeho inscenace měly výbornou úroveň: opereta Perle paní Serafinky, Ibsenova Strašidla.
Literatura: Sborník Mohelnice včera a dnes, vyd. 1973 a pamětníci. (Medlík)
MORAVIČANY o.Šumperk
Počátek činnosti 10tá léta tohoto století. Jeviště i hlediště humno sedláka Kováře, 1921 otevřena sokolovna. Ten rok první divadelní představení. Každým rokem několik představení - názvy se nedochovaly.
Místní občanka pí Anna Vavrdová napsala romantickou rytířskou hru Rytíř z Hradiska. Hrála se v přírodě na kopci mezi řekou Moravou a obcí. Hra měla tolik dějství, že se její konec protáhl daleko přes půlnoc.
Divadelní činnost do okupace.
Po válce" opět Sokol- dlouholetý režisér Jaromír Martinec až do 70tých let. Pro nedostatek místa se hrálo hodně v přírodě: Noc na Karlštejně a Lucerna v zahradě doubravského mlýna a také na fotbalovém hřišti a návsi. Jiráskův Hronov 2x, s Fidlovačkou vyhráli 1. cenu (Medlík)
KOPŘIVNÁ o.Šumperk
Osvětová beseda 1966, Dědicové strýce Raburdina, Sirotek z Radhoště (Medlík)
KOSOV o.Šumperk
Od r. 1900 do 1939 Národní jednota - vlastenci; Omladina - nábožensky smýšlející lidé, hry: lehký žánr, ale i Vojnarka, Maryša, Lucerna (Medlík)
MÍROV o.Šumperk
Osvětová beseda 1956-1964, mimo jiné: Mirandolina, Strakonický dudák, Lucerna. Zájezdy do obcí v okolí i do měst (Litoval, Zábřeh, Loštice). Průměrný počet členů 15.(Medlík)
NEMILE o.Šumperk
Bez divadelní tradice, ale divadelní poutač Divadelní ochotníci 20.prosince 1908 F.X.Svoboda: Mlsáníčko (Medlík)
NOVÝ MALÍN o.Šumperk
Kroužek při OB 50tá léta (1955-1965). V tuto dobu práce pravidelná, 1-2 tituly ročně. Mimo jiné: Lešetínský kovář, Lucerna, Poslední mohykán, Hadrián z Římsů, Její pastorkyňa, Čapkův Loupežník, Dana. Hra Taková láska od P. Kohouta zvítězila na přehlídce vesnických ochotnických souborů v Postřelmově (okresní přehlídka). (Medlík)
OLŠANY o.Šumperk
V době první republiky Sokol. Hrálo se v kině. V době okupace pokusy o české divadlo pod přísným dohledem německých úřadů. Hry: Není v mlejně nad legraci - 1940, Paní tchýně odzbrojuje - 1941. Pohostinská představení v českých vesnicích v okolí. Režíroval český učitel R. Dajčar. Později činnost zakázána. Po osvobození při přestavbě divadla poztráceny dekorace, činnost byla ukončena. (Medlík)
PALONÍN o.Šumperk
Divadelní odbor Sokola v Palotíně. První představení r. 1875 společně se čtenářsko-pěveckým spolkem Otakar - režie uč. Jakub Lolek (otec malíře St. Lolka). Název hry nezachován.
1921 Sokol v hostinci U Kroupů velmi úspěšná inscenace Maryši (sedm představitelů hlavních rolí posláno k nastudování do Moravského divadla Olomouc. 1922 v býv. obecním lomu na "Skalce" v přírodě Jiráskovi Psohlavci - 105 účinkujících, občané i z vedlejších vesnic. Diváci z celého kraje. Další hry i na sokolském cvičišti i na návsi. Činnost ochotníků příkladná. Od r. 1921 do 1942 bylo sehráno 133 her. Po zastavení činnosti Sokola hráli herci pod hlavičkou ping-pongového odboru Národní matice v Palolíně. 1945-1947 10 představení. Dramaturgický výběr byl pečlivý, hrála se obzvláště česká klasika i operety. Po odmlce (odchod režisérů p. Jílka a p. Bendy 1971 (50 let trvání Sokola v obci) hra K.R.Krpatý-Hvězdy nad hradem. Zcela nový soubor. 1972-1978 vážný a seriózní repertoár, mimo jiné I. Bukovčan Než kohout zazpívá-úspěšná účast na okresní přehlídce Benedettiho Třicet vteřin lásky. Detektivkou R. Thomase Past činnost ukončena pro nemoc režiséra.
Kronika souboru se pyšní děkovným dopisem Gabriely Preissové za Gazdinu robu i Její pastorkyňu i podpisem Eduarda Hakena, který na palolínském jevišti účinkoval v r. 1980. (Medlík)
POSTŘELMOV o.Šumperk
Ochotnické divadlo s velmi starou tradicí. 1867 vznik Osvětová beseda, sloučené z dříve založených spolků: čtenářského - Václav a pěveckého -Lumír. Při založení 58 členů 1875 první divadlo.Do této doby zachovány pozvánky na: Nestroj: Ludrácký trojlístek - 8. srpna 1875 V.V.Klicpera: Rohovín čtverrohý-1976 na dvoře hostince u Urbánků. Chudý písničkář - dle Kneisla vzdělal J. M. Boleslavský 1877, Čeští harfenisté aneb Hrobař a karbaník. Dle Variho a Šenka přeložil J.K. 1887. Sedlák křivopřísežník - dle L. Grubera přeložil Schmiedleichner. -Hostinec u Urbánků. Zajímavý dovětek: Následujícího dne 26. září 1892 Střílení holubů. P. střelci vyjdou s hudbou z hostince p. H. Urbánka ve 2 hodiny odpoledne. Večer: Taneční vínek. Vstupné 20 kr.Do r. 1889 sehráno na 50 představení. Do r. 1889 sehráno na 50 představení. Do r. 1928 činnost nezaznamenána. Od r. 1929 činnost velmi bohatá. Hráli: TJ Sokol, TJ Orel, i DTJ, hasiči, škola. Do r. 1937 sehráno 80 představení. Postřelmov byl baštou českého ochotnického divadla v této části Sev. Moravy. Mimořádná činnost loutkového divadla, více než 100 inscenací. Po r. 1945 činnost ochotnických kolektivů obnovena. Frekvence představení podstatně nižší.. Ale dobrá tradice zpěvoher: V.+W+J: Nebe na zemi, Stelibský Petříček a Pavlíček, Mé štěstí má zlaté vlasy, Podskalák. S operetami účinkovali v širokém okolí Výborný orchestr - dir. Jiří Benýšek. S delšími přestávkami pokračují ochotníci dodnes. Od r. 1960-1963 9 představení. 1996 obnovena ochotnická činnost. O. Daněk: Zdaleka ne tak ošklivá jak se původně zdálo, pohádky. Soubor v současnosti aktivizuje činnost.
(Medlík)
SUDKOV o.Šumperk
V obci pracovaly tyto soubory: Divadelní ochotnický odbor Sokola MO ČSM, Dram. kroužek ZDŠ. Osvětová beseda - 50 členů. Práce souborů se datuje od r. 1949 (Sokol) do r. 1968. Celkem 15 her pro dospělé a nejméně tolik pohádek hraných dětmi.(Medlík)
SVÉBOHOV o.Šumperk
Divadelní odbor Národní jednoty. Sehrané hry: první hra v r. 1902 bří Mrštíkové Maryša. Do r. 1914 - do války - celkem 17 her. Nejplodnější činnost od 1918 do 1937. Celkem 56 her. Spolky: Orel, hasiči, Národní jednota. Dramaturgický výběr velmi dobrý. Autoři: bři Mrštíci, F.X.Svoboda, F.F.Šamberk, Jirásek, J.K.Tyl, Moliére a další Klicpera Václav Kolář. Jeden z nejaktivnějších souborů české části šumperského okresu. (Medlík)
ROHLE o.Šumperk
Osvětová beseda 1959-1990 Vesměs pohádky pro děti (Medlík)
STARÉ MĚSTO p. SNĚŽNÍKEM o.Šumperk
Zahájení české divadelní tradice v r. 1946 hned náročná opereta Piskáčkova Perly paní Serafinky. Osvětová beseda pak organizuje divadelní činnost. 1947 Lucerna, 1949 Drda: Jakož i my odpouštíme, 1950 J.K.Tyl Strakonický dudák, Stroupežnického naši furianti. V souboru v tu dobu hrál i básník Jaroslav Mazáč. Měli vlastní orchestr. 1951-1956 poslední představení. Spoléhalo se na "odvozené divadlo" SDŠ Šumperk. (Medlík)
RÁJEC o.Šumperk
1884-podle prvního kronikáře obce. Činnost až do poloviny 60tých let. V r. 1964 se hrálo v Rájci divadlo naposledy. 1-2 inscenace ročně s přestávkami obou válek. (Medlík)
RUDA n. MOR. o.Šumperk
Začátek ochotnické činnosti nezachycen. Ústní tradicí lze doložit, že v době první republiky hrával místní Sokol dosti často hry z tehdy klasického repertoáru: Maloměstské klepny, Figarova svatba-činohra, Lucerna. Činnost byla nepravidelná. 60-70-80tá léta pod režijním vedením Jindřišky Králové mimo jiné Mirandolina, Lumpáci vagabundus, Lišák Pedro, Hrátky s čertem, Ostrov milování, operetu Z českých mlýnů (mimořádný úspěch v širokém okolí). Spolupracoval rudský rodák hudební skladatel Ada RULÍŠEK. Mládežnické divadlo SSM Ruda-Hostice úspěšně zahrálo pod režií herečky pí Vašků Babičku, se kterou objeli valnou část okresu v akci vzdělávacích koncertů.(Medlík)
ŠUMPERK o. město
Bohatá historie ochotnického divadla ve městě neuváděna vzhledem k tomu, že byla tvořena občany německé národnosti, a to až do r. 1944. Historie českého ochotnického divadla začíná rokem 1919 - první žákovské představení české. Hráno v čekárně nádraží, 1920 první ochotnický soubor Národní jednoty. Hrálo se v kasárnách ve vojenském "Zátiší" v témže roce 1920 divadelní odbor TJ Sokola. O ochotnickou činnost se v tomto roce pokoušeli členové ochotnického souboru TJ Orel a Unie železničních zaměstnanců. (Agitační kroužek sociálně demokratických žen). Ty mohly hrát v německém Dělnickém domě. 1922 - šokovalo německé měšťany představení Prodané nevěsty. 1927 Dramatický odbor Národní jednoty Tyl. V tomto roce 7 představení. Studenti nově založeného českého reálného gymnázia pak uvedli v letech 1928-29 dvě česká představení Charleyovu tetu a Uličku odvahy. 1931 Akademický spolek: F.X.Svoboda - Poupě, 1932 Akademický spolek: V+W+J West Pocket Revue. V tuto dobu ochotnické spolky: Divadelní odbor TJ Sokol, Dramatický odbor vojenského Zátiší (hráli v kasárnách) Divadelní soubor Agitační kroužek sociálně demokratických žen s DTJ, Dramatický soubor NJ Tyl a Divadelní kroužek Akademického spolku, proměněný v r. 1933 v Severomoravskou akademickou scénu (M.Salus, umučený později fašisty). Spojenými silami výše jmenovaných souborů více inscenací, např. Langrova hra Grand-hotel Nevada 1931, Její pastorkyňa 1933 a Wagnerovo Právo na hřích 1934. Poslední hra 1938 Scheinpflugové Okénko. Po okupaci: 1945 soubor SČM: Ženichové, Stvoření lásky. 1945-48: Spolek ochotníků Tyl: 4 představení, mimo jiné Maryša, Otec, 1949-1954: 11 představení - Scéna severomoravských družstevníků SSD Pan Johanes - Významná účast na celost. přehlídce Divadelní žatva v Praze. XXII. JH- Revizor, Dobrá píseň, Výnosné místo, Léto. Toto období herecky mimořádné. Jeden z nejlepších moravských ochotnických kolektivů. Divadelní kroužek ZK Závodu první pětiletky 1955-1970: okolo 20ti inscenací, mimo jiné Velbloud uchem jehly, Čaj u pana senátora, Základy na písku, Slaměný klobouk aneb Helenka je ráda. Základy na písku, Věc Makropulos. 1970-1980: 12 inscenací. 1980 Studio při Domu kultury Pramet. Každým rokem 2 inscenace plus pohádky. Téměř pravidelní vítězové okresních přehlídek, dobrá umístění v kraji. Mimo jiné: O. Daněk: Zdaleka ne tak ošklivá jak se původně zdálo, Remarque: Poslední dějství, Holbey: Jeppe z kopečku, N.V.Kratochvíl: Komediant, Bryel: Velká mela. Pracuje stále. Další soubory: Divadelní kroužek při ZV ROH Střední průmyslové a železniční školy: 1956-1967. Sestaven z žáků i pedagogů. Divadelní revue: V+W Sever proti Jihu 1956, Robin zbojník 1957 (hud. spolupráce J.Konečný), 1959 autorské divadlo (Pokorný, Medlík). Smrtonoš - revue. 1964 Stará Westa - autorské divadlo (Pokorný, Medlík). 1965 Nušič "Dr", 1967 Milan Uhde: Král Vávra. Experimentální studio při OKS 1987 Sotola: Bitva u Kresčaku - krajská přehlídka, 1988 Bukač: Generálka. Žabáci - učňovský divadelní kolektiv SOU železničního 1965-1979 loutkářský soubor s herci 8 inscenací, z toho 3 autorské: M.Linhard: Sen učně Šostáka, Ivánkova pohádka, O poražené válce, ostatní upravované tímtéž autorem. Souborem prošlo přes 60 učňů (16-18 let). Celostátní i mezinárodní úspěchy: 1968 - Chrudim, 1. místo v soutěži tvůrčí aktivity, 1970 Putovní pohár města Chrudimi, 1979 Chrudim (1. místo v kategorii ind. výstupů s loutkou). Ostatní úspěchy: Rezort dopravy, 1. místo 1967 a 1979, Celoslovenská přehlídka v Žilině, 1968, 1970, 1973. Scénická žatva Martin (Cena Matice slovenské). Účast na 11 div. přehlídkách celost. Zájezd do Bulharska.
Čerpáno: Dr.F.SPURNÝ,CSc.: K dějinám šumperského divadelnictví
J.PAVLAS,R.SINGER,V.POKORNÝ,R.MEDLÍK: Vzpomínky (Medlík)
VÁCLAVOV o.Šumperk
Divadelní ochotnický odbor TJ Sokol. Tradice loutkového divadla. Uč. B. Janů. 1933 divadlo pro děti Čarovný proutek, 1936 oslavy narozenin TGM Do Prahy za prezidentem. Poválečné období - více než 10 her z klasického repertoáru: Lešetínský kovář, Maryša, Paličova dcera, Její pastorkyně, Lucerna. V současnosti začíná soubor občanské sdružení Václav (zal. 4.5.1998) (Medlík)
VIKÝŘOVICE o.Šumperk
Z řad členů hasičů a sokolů se vytvořil po r. ochotnický kroužek, vedený p. Escherem. Nepravidelná ochotnická činnost. Začátek však Tylovou Paní Marjánkou,matkou pluku. Repertoár klasický, soubor v 60tých letech zanikl.(Medlík)
ZÁBŘEH NA MORAVĚ o.Šumperk
Začátky ochotnického divadla spadají do r. 1892. Založen vzdělávací křesťansko-sociální dělnický spolek Metoděj. Jeho divadelní odbor hrával 2-3 představení ročně (tituly nezachyceny). Snad jen Vojnarka a Psohlavci. Hrálo se v hospodě u Morávků, později v Katolickém domě. Většinu tvořili dělníci a řemeslníci. Mezník 1919 - velký rozmach. Spojení sil Metoděje a divadelního odboru TJ Sokol. Výrazný hodnotný repertoár. Do r. 1938 některé tituly i vícekrát (Maryša 1924, 1934, Naši furianti 1923, 1938, Lucerna 1924,26,36, Paličova dcera 1925,35). Protiválečná Čapkova Bílá nemoc. Dva z tvůrců této inscenace byli fašisty umučeni (F.Gallas a R.Charbula). V r. 1922 bylo na obou scénách celkem 17 her. Po r. 1945: Zlatý věk souboru - 98 herců. Hrálo se v Katolickém domě (později Dům osvěty), v Národním domě. 15 titulů, navíc pravidelné hry pro děti. 1952 se ruší Metoděj i Sokol. Hraje se pod hlavičkou ZV ROH Atlas, v r. 1958-59 jako soubor ONV Zábřeh. Do roku 1960 21 inscenací s dobrou dram. úrovní. 1961 změna zřizovatele: ZV ROH PMV Zábřeh. Do r. 1970 celkem 14 inscenací a každým rokem 1-2 pohádky pro děti. 1971 - získává ochotnické divadlo nový stánek: pod hlavičkou ZV ROH NHKG nové, výborně vybavené jeviště. Do r. 1978 2-3 hry ročně, navíc pohádky. Začíná tradice Divadelních plesů - plesy s divadelním programem (11). Vedle klasického repertoáru se objevují i novinky Sólo pro bicí, Meridian, více veseloher, operet. zpěvoher. Bohatá zájezdová činnost po celé Moravě (každá hra 8-26 repríz). Tradice letních souborových soustředění s rodinnými příslušníky (část dovolené) - Maďarsko, Slovensko a.j. V této době měl soubor k dispozici 6 režisérů. 1979-98 Přes úspěchy pokles zájmu, hlavně nedostatek režisérů. Ročně 1-2 inscenace + pohádka. Uvedené hry mnohokrát reprízovány v kraji Lucerna 12x, Menzl: Tři v tom 11x, atd. Některé další tituly: Hubač: Dům na nebesích (1981) Maryša (1983), V+W: Slaměný klobouk (1984), Rozov: Věčně živí (1985) krajská přehlídka, Dalskabáty (1988), Naši furianti (1992) Hadrián z Římsů (1994), Mamzelle Nitouche (1996). Hry uváděny vzhledem k mimořádnému diváckému ohlasu a množství repríz (10-15). (R.Horníček,M.Bílek) (Medlík)
PUSTÉ ŽIBŘIDOVICE-JINDŘICHOV o.Šumperk
V horách-jedna z výsep okresu k polským hranicím. Sudety. První hra v 50tých letech Jiráskova Vojnarka, potom hra pro děti Veverka zrzečka, 1953 Gorali, 1954 Lucerna, P.Karvaš Půlnoční mše - velmi těžké. Esesáka odmítl hrát místní komunistický funkcionář ze strachu. Paní Marjánka, matka pluku. Činnost zakončena začátkem 60tých let Její pastorkyňou.
inf.: Elena Tomášková, uč., pamětnice (Medlík)
ZVOLE o.Šumperk
Divadelní ochotnický odbor TJ Sokol. Spolu s pěveckým spolkem Svatopluk. V r. 1900 v sále záložny. V r. 1902 hráli Zvíkovského raráška a Paní mincmistrovou. V dalších letech sice divadlo hrálo, ale není o tom žádných záznamů. Až v r. 1929, kdy Sokol a dříve založený Orel sehrály 16 divadelních představení, což je úctyhodné. Od r. 1931 do r. 1938 sehrály obě tělovýchovné jednoty Sokol a Orel celkem 59 divadelních her. Po válce činnost utlumena. Do r. 1948 hrál jen Sokol, a to 9 her. Po tomto roce divadelní aktivita zaniká. Do r. 30 hrály oba spolky v sále Záložny, po výstavbě sokolovny v r. 1930 hráli Sokolové v nové budově Sokola. Jan Skopal - hudební spolupráce. (Medlík)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.