NAKLÁDAL, Antonín: Soubor informací o ochotnickém divadle na okrese Olomouc (dle výpovědí a zpráv místních pamětníků z 30 obcí). Rkp. pro MČAD 1998.

NAKLÁDAL, Antonín: Soubor informací o ochotnickém divadle na okrese Olomouc (dle výpovědí a zpráv místních pamětníků z 30 obcí). Rkp. pro MČAD 1998.

BYSTROVANY o. Olomouc
Dokumentace o ochotnickém divadle v místě neexistuje. 1930-1932 zal. Skupina Katolické omladiny. Hráli v "dolní" hospodě pohádky a později i hry pro dospělé, např. operetku U naší kapličky anebo během německé okupace To byl český muzikant. Po 1945 hrál divadlo i Sokol a ČSM. Po 1968 tyto aktivity skončily. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkářské soubory - okres Olomouc. Zpracováno podle zprávy Miroslava Kasala, Bystrovany. 1998. Rkp. 1 str. kART.
ČECHOVICE o.Olomouc
1890 patrně zal. místní učitel Mikulka pro potřeby obce divadlo a začaly se i obnovovat hanácké kroje. 1895 zal. Katolický dělnický spolek. Nejvíce se věnovali divadlu. V zimě hráli v místní hospodě, v létě v lese Boří. Organizovali i tradiční lidové zábavy /kácení máje, mrskut, chození s medvědem, mikuláše, koledy/. Divadlo hrál i Sbor dobrovolných hasičů /1913 např. Eva Kubánková /Štolba/, 1919 Převozníkův syn, Vodní družstvo/. 1947 hráli divadlo skauti. Poté se divadlo už nehrálo./JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkářské soubory - okres Olomouc. Zpracováno podle publikace 600 let Čechovic 1397-1997. OÚ Velký Týnec, 1997. 1 str. Rkp. 1998. kART.
ČERTORYJE o. Olomouc
1900 zal. Vzdělávací a divadelní spolek. 1930 - 1948 Divadelní spolek Vrchlický. Uvedli např. Kříž u Potoka, Zvířátka a Petrovští, Naši furianti, Péťa tulák, Zapadlý zvoneček, Moravěnko milá, Václav Hrobčický z Hrobčic... Pořádali i literární a hudební večery. Později v místě ochotnická činnost nebyla. Někteří členové odešli do střediskové obce Kožušany-Tážaly, kde v činnosti pokračovali./JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkářské soubory - okres Olomouc. Zpracoval dle vzpomínek Oldřicha Němečka/Čertoryje/. Rkp.1998. 1 str. kART.
DRAHLOV o. Olomouc
1924 - 1960 Hasičský divadelní spolek. Uvedli např. Maryšu, Hotel Modrá hvězda, Na svatém Kopečku, Kykyryký, Otec, Tulák Macoun, Její pastorkyňa, Chudák manžel... Poté někteří členové přešli do střediskové obce Kožušany-Tážaly, kde v činosti pokračovali./JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkářské soubory - okres Olomouc. Dle vzpomínek Oldřicha Němečka /Čertoryje/. 1998. 1 str. Rkp. kART.
CHARVÁTY o.Olomouc
Kolek 1920 se zde hrálo divadlo. 1938-9 pokračovala v této aktivitě obecná škola, až do 1945. 1945-1950 Studio mladých /Jízdní hlídka, Prázdniny na chatě, Okolo rybníka... Literární večery pod lampou a pod. Někteří členové později přešli do střediskové obce Kožušany-Tážaly, kde v činnosti pokračovali. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkářské soubory - okres Olomouc. Dle vzpomínek Oldřicha Němečka/Čertoryje/. 1998. 1 str. Rkp. kART.
DASKABÁT o.Olomouc
Před 1914 hráli v místě divadlo žáci školy. Tato tradice byla živá až do 1953.1913 zahájil DS Sokola.Hráli na jevišti, ale udržovali i lidové tance a zvyky. 1924 zal. DS Sboru dobrovolných hasičů. Hráli rovněž divadlo na jevišti, ale také pěstovali lidové tradice. 1927 zahájila Osvětová komise. Zde se také hrálo divadlo a pěstovaly se lidové zvyky. 1932 zahájil Orel-Katolická omladina. Za tři roky činnosti sehráli 10 představení. Dokumentace se nedochovala. Žádný z těchto souborů se nezúčastnil přehlídek a pod. Hostovalo se však v okolních místech. Divadlo pro děti se nehrálo, pouze škola provozovala od 1922/?/ loutkové divadlo. 1943 ukončil činnost DS hasičů. Hrávali zcela nepravidelně, max. jednou do roka /1925 Vesnický mučedník, 1927 Pepi, mluv pravdu... 1942 Kříž u potoka a pod./. 1947 ukončil činnost DS Sokola. Hráli skoro pravidelně jednou do roka, repertoár zábavný. Kolem 1952 přestalo hrát školní loutkové divadlo /bohatě vypravené tradiční loutky/. 1953 skončilo i školní divadlo a tím jedna z mnohaletých kulturních aktivit v místě. 1965 skončila činnost Osvětová komise. Ačkoli po 1945 se zřejmě měnily dramaturgické nároky /Sokol - Poslední muž/, náročnější repertoár přinášela teprve Osvětová beseda od 1957. Téhož roku uvedli např. Vojnarku, 1963 Golema a pod. Po 1965 nejsou záznamy o ochotnické činnosti. /JMú
ZATLOUKAL, Jan:Ochotnické soubory v Daskabátě. 1998. 3 str. Rkp. kART
DOLANY o.Olomouc
Počátkem 30.let 20.st. zahájil činnost DS Orla. Hráli hry s dobovou tématikou, zřejmě zábavné a také operetu. Dokumentace se nedochovala. Po 1968 tento soubor pod Čs.stranou lidovou. Hrál nepravidelně. V 60.letech zanikl a další ochotnická činnost už nevznikla. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkářské soubory - okres Olomouc. Dle sdělení Miloslava Weisera. 1998.Rkp. 1 str. kART.
DROŽDÍN o.Olomouc
1894 zal. Klub svobodných mládenců. Ženám nebyla aktivita povolena až do 1918. Hrálo se v domech členů. 1918 přejmenování na Vzdělávací spolek Vlastimil. Divadlo v místě populární. 1820 vznik DS DTJ. Každý soubor hrál 3x do roka. 1939 DTJ ukončila činnost. 1938 - 1945 se hrály hry s vlasteneckým záměrem, v hostinci u Kunzfeldů. Po 1945 se přemístili do většího sálu U Šišků. Vlastimil si zde pořídil jeviště /Ruští lidé-host Josef Bek, Temno, Jan Hus, Pasekáři, Vojnarka... 1961 se Vlastímil rozpadl. Divadelní činnost přešla do OB. Pokus činnost udržet /Babička, Kouzelná lampa Aladinova, Lucerna/. Tím ochotnická činnost v místě skončila. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkářské soubory - okres Olomouc. Dle zprávy Josefa Zdražila a Jarmily Netopilové. Rkp. 1 str. 1998. kART.
DUB NAD MORAVOU o.Olomouc
Před 1938 zde hrál divadlo Sokol a Orel. Především hry českých klasiků, operety R.Piskáčka, ale i Goldoniho. Po 1945 povinné sjednocení souborů v OB. Hrálo se až do 1960, kdy sokolna v přestavbě. Po otevření hrál pouze kroužek dětí základní školy. V přírodě se hrávalo ve farské zahradě. Později ochotnická činnost v místě nebyla. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkářské soubory - okres Olomouc. Dle sdělení J.Bartoška /Dub/. Rkp. 1 str. 1998. kART.
GRYGOV o.Olomouc
Po postavení sokolovny 1923 hrál zde sokol divadlo. Zahájili hrou Černé oči, hráli zábavný činoherní repertoár, ale i hry se zpěvy /např. 1926 Z českých mlýnů, 1927 Tulák, 1928 Grandhotel Nevada a hry pro děti/. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Dle sdělení Otakara Hlaváče /Grygov/. Rkp. 1 str. 1998. kART.
HLUBOČKY o.Olomouc viz též MARIÁNSKÉ ÚDOLÍ
Pře 1938 se zde hrálo ochotnické divadlo, během okupace se dokumentace ztratila. 1945 ochotníci zahájili činnost. Později přešli pod ZK ROH Moravia, po 1976 soubor zanikl. Významnější představení např. Noc na Karlštejně, Nebe na zemi. Hrálo se v ZK ROH. 1949 - 1976 sehráli 25 her. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Dle sdělení Otakara Protivánka /Hlubočky/. 1 str. Rkp. 1998. kART.
KOŽUŠANY - TÁŽALY o.Olomouc
Z 1882 dochovány stanovy Jednoty divadelních ochotníků v Kožušanech. Aktivní byli místní učitelé. 1906 přistoupili k ochotníkům členové Mládežnického vzdělávacího spolku Václav. 1910 se přeměnili na Spolek divadelních ochotníků, později v důsledku německého národnostního tlaku na Odbor národní jednoty. 1914 - 1918 činnost ustala, ale po 1918 opět intenzívní aktivita. 1927 se přihlašují za člena ÚMDOČ. Pořádali představení, zábavy, výlety. 1938 měli 134 členů. Po 1948 těžiště činnosti přešlo do Osvětové besedy ve vedlejších Tážalech. Hrávalo se zejména v létě v přírodě. 1953 nový Kulturní dům. Od následujícího roku alespoň 1 představení ročně, zejména operety, ve spolupráci s profesionálními hudebníky. V 80.letech útlum činnosti, poslední představení 1984. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Dle sdělení Lubomíra Buchty /Kožušany-Tážaly/. 1 str. Rkp. 1998. kART.
LAŠŤANY viz BĚLKOVICE-LAŠŤANY
BĚLKOVICE-LAŠŤANY o.Olomouc
Písemné doklady nejsou k dispozici. Ze vzpomínek tehdejších ochotníků vyplývá, že do 1938 sehráli okolo 60 her, činohry, hry se zpěvy /např. Madlenka z kovárny/. Ochotníci si zbudovali vlastní divadlo v přírodě /Pod úhorem/, hrávali i na návsi a na hřišti /Maryša, Muzikantská Liduška, Na polském zámku, Na tý louce zelený, Petříček a Pavlíček, U panského dvora...V zimě se hrávalo v hostinci U Husičků. Pořádali zájezdy po okolí. Divadlo se hrálo až do poloviny 50.let. V souboru hrály i děti. Ochotnické divadlo Osvětové besedy zaniklo 1964./JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Podle písemného materiálu Jiřího Skarupského. 1 str. Rkp. 1998. kART.
MARIÁNSKÉ ÚDOLÍ o.Olomouc
Nyní součást obce HLUBOČKY. 1945 po skončení německé okupace /obec součást Německa/ začali zde 1946 hrát ochotnické divadlo. Pořádali zejména estrády a pohádky, později se aktivity rozšířily /Lucerna, Naši furianti, Matka, Podskalák, Paní Marjánka matka pluku.../. Hráli v ZK ROH Moravia. V přírodě organizovali Strojírenské divadelní léto. Zájezdy do okolních obcí. Spolupráce se členy Divadla O.Stibora v Olomouci.Zánik souboru 1960. 1957 - 1963 loutková scéna ZK ROH Moravia. Hráli v dřevěném baráku u splavu. Měli maňásky, závěsné loutky či plošné, vedené zespodu. Soubor měl cca 20 členů. 1957-1963 sehráli 79 představení. Pak soubor zanikl. /JM/
NAKLÁDAL, ANTONÍN: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Dle zpráv Iljiče Simpera a F.Formánka. 2 str. Rkp. 1998. kART.
NÁMĚŠŤ NA HANÉ o. Olomouc
Počátky ochotnického divadla v 90.letech 19.st. Aktivní místní studenti. Divadelní a společenskou tradici spolku Beseda převzal později Sokol. Hrálo se často v přírodě "u staré skály". První představení Gazdina roba. 1907 nové jeviště postavené v sále záložny. Hry pro dospělé i pro děti. Divadlo hrál i Orel. Po zákazu činnosti českých spolků /1941/ hráli ve Sboru dobrovolných hasičů na Biskupství. 1944 zákaz veškeré činnosti. 1945 zahájili Matkou. Od 1948 hráli v Osvětové besedě /např. Kutnohorští havíři, Fidlovačka, Maryša, Pražský flamendr, Lišák Pedro, Čecha krásné...Noc na Karlštejně provedena na Hradě, původní jeviště nevyhovovalo bezpečnostně. V 70. a 80.letech výrazná aktivita s dětmi. 850 let Náměště na Hané oslavili Fidlovačkou. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Dle informací Jarmily Nohavičkové a s použitím dalších písemných materiálů. 1 str. Rkp. 1998. kART.
OLOMOUC-HODOLANY
Před 1890 zde hrál divadlo Čtenářský a pěvecký spolek Pokrok, pravidelně od tohoto roku. Na repertoáru vlastenecké hry, veselohry a operety. 1900 divadelní inventář předali Národní jednotě. 1906 se rozdělili na Spolek divadelních ochotníků a Společnost u Mědínků. 1911 ustaven samostatný DS Dramatický kroužek Národní jednoty v Hodolanech. Zahájili Maryšou na vypůjčeném jevišti, dále Otec. 1914-1918 ochabnutí činnosti. Obnovena teprve 1922, kdy se spojil Dramatický kroužek Národní jednoty a Dramatický odbor strany sociálně demokratické ve Spojených dramatických odborech Národní jednoty a Čsl.soc.demokracie. Hráli na novém pódiu U Mačáků. Zřízení kina 1926 činnost ochromilo, situace se zlepšila 1929. 1939 název Dramatický kroužek v Olomouci-Hodolanech. Do 1947 se zprávy nedochovaly. 1947 člen ÚMDOČ, 1949 název Divadelní ochotnický spolek J.K.Tyl., 1950 součást ZK ROH Kosmos. 1955 nový zřizovatel, název Divadelní soubor Domu armády. 1958 se připojil DS TOS Olomouc. 1960 přešel celý kolektiv do Železáren Petra Bezruče a spojil se s Dramatickým kroužkem Lidové scény ve Starých Hodolanech pod jménem ZK ROH ŽPB - Bezručovo divadlo pracujících - Olomouc-Hodolany. 1983 se spojil se souborem Mrštík a přešel do Moravských železáren pod názvem ZK ROH Moravské železárny-divadelní soubor Mrštík. Působil až do 1989, kdy po zrušení ZK zanikl. Soubor byl velmi aktivní, měl cca 30 členů, účastnil se okresních i celostátních přehlídek /např. v Napajedlích/. Účastník ŠP 1958, JH 1962, Divadelního máje v Krnově 1962, 1964... Získal řadu ocenění. Z tohoto kolektivu se profesionalizovali Josef Husník a Eva Hradilová /oba v Brně/. /JM/
KOUTNÁ, Alena, NAKLÁDAL, Antonín. Rkp. 2 str. 1998. kART.
OLOMOUC
Loutkový soubor K a š p á r k o v a ř í š e založil ing. František Čech /nar. 1898/. Zpočátku působili jako rodinné divadlo v Hejčíně /1920/, zahájili tohoto roku Doktorem Faustem na Alšově rodinném divadélku v sále U Dostálů. Čech byl i autorem her /Zlaté srdce/. 1922 větší a lépe vybavené jeviště s názvem Kašpárkova říše, 1929 se přestěhovali do sálu Sokola v Řepčíně, zahájili Kašpárek vždy zvítězí /Čech/. 1931-1938 místo Čecha vedl a režíroval divadlo František Štěrba. Hráli na cvičišti Sokola v Hejčíně. Po 1938 činnost intenzívnější. 1944 - 1957 interní měsíčník Hejčínský Kašpárek. Po 1945 nový rozmach, promyšlený repertoár, zvláště péče o nové inscenace. Čech je autorem přes 150 her. Některé přeloženy do němčiny. Hrdiny jsou Kašpárek, Škrhola, Pivoňka, kmotr Drndálek, soused Cabivár. Čech aktivní v Loutkářském soustředění, v ÚLT, LCH. 1958 se přestěhovali do ZK Moravských železáren ve Slovanském domě. Soubor má 30 členů /1989/. Vedoucím souboru a režisérem Zdarek Pop. Repertoár určen dětem, převládají klasické pohádky. Sezóna vždy od října do velikonoc, pokaždé cca 30 představení./JM/
ŠEVČÍKOVÁ, Hana, rkp. 3 str. 1998, kART. Zde rovněž seznam literatury.
Loutkové divadlo K o l o v r á t e k zal. 1979. Po 10 letech činnost na 3 roky přerušena. Obnovení1992, realizace konkrétního projeku ale až 1997 /MCM/. Soubor měl 6 členů. Téhož roku 3 pohádky, počet členů 10, částečně studenti. Přestavba divadla. /JM/.
CUKR, Tomáš. Rkp. informace. 1 str. 1998. kART.
PŘÁSLAVICE o.Olomouc
1910 zal. Jednota divadelních ochotníků. Téhož roku zahájili Jedenáctým přikázáním. Do 1914 sehráli 16 představení, ve srovnání s nejbližšími soubory hlavně klasický český repertoár. 1918 činnost obnovili opět Jedenáctým přikázáním. Repertoár opět klasická česká hra, včetně např. Mahena, ale přibylo postupně i zábavných her a opereta. 1918 - 1939 sehráli okolo 100 her, s některými hostovali v okolních obcích. Ročně až 6 novinek. 1939-1945 nehráli. 1945 zahájili Našimi furianty, další dramaturgie byla opět velmi náročná. Uváděli mnohé autory, kteří se v tomto regionu ochotnického divadla nehráli. Vedle činohry i opereta. 1953 poslední představení Chudák manžel. 1960 sice přešli ještě do OB, ale divadlo už neobnovili. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Podle údajů A.Doležala /Přáslavice/. Rkp. 7 str. 1998. kART.
SAMOTIŠKY o.Olomouc
1911 dokumentace o divadelní aktivitě Orla a Mariánské družiny žen a dívek. Později hrál divadlo i Sokol a další spolky. Hrávalo se v hostinci Kapitolky. 1913 zde nové jeviště s malovanou oponou. Do 1939 se hrála činohra a hry se zpěvy. Repertoár zábavný /Z chaloupek pod horami, Nešťastný šafářův dvoreček, Brandejští dragouni, Za humny veselo a pod./. Součástí souboru byl i baletní sbor. Hrávali i v okolních vsích. 1945 opět zahájili s operetami a činohrami /výběr náročnější - Preissová, Štech, Svoboda/. V pozdějších letech se zde už nehrálo. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loukové soubory - okres Olomouc. Podle sborníku Občanům Samotišek. Vydal OÚ v Samotiškách, 1998. Rkp. 2 str. 1998. kART.
SENICE NA HANÉ
1893 první zmínka v obecní kronice o ochotnickém divadle. První představení 1894. Ochotníci hráli pod Čtenářským spolkem Palacký. V tu dobu hrál i nový Mládenecký spolek Václav. 1935 bylo nastudováno 11 her. Hrálo na cvičišti Orla, ale i v přírodě. 1936 Hanácké právo /L.Přidal/, scénou ulice v obci. Sokol i Orel ukončili činnost zákazem 1941. 1945-1950 opět obě TJ divadlo oživily, ročně několik představení. Po zákazu Orla útlum ochotnických aktivit. Po 1959 provedeno několik her. Hrály i děti ZŠ až do 1965. Na repertoáru hry se zpěvy, činohra a pohádky. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Podle písemné zprávy, zaslané ze Senice na Hané /autor?/. Rkp. 1 str. 1998. kART.
SKRBEŇ o. Olomouc
Na počátku 20.st. hrál spolek Havlíček, později Národní jednota. Od 1911 se hrálo divadlo v TJ Sokol, Orel, Sbor dobrovolných hasičů. Od 1930 výrazná aktivita. Do 1956 nastudováno 51 představení. 1956 přestavba sálu, jeviště nahrazeno pódiem. Od 1956 do 1989 estrády a pod. Herecký kolektiv ochotníků aktivní i v 90.letech /Na tý louce zelený, Mamzelle Nitouche.../. /JM/
NAVRÁTIL, Antonín. Podle písemné zprávy Věry Vrobelové /Skrbeň/ . Rkp. 1 str. 1998. kART.
ŠTERNBERK o.Olomouc
Česká spolková činnost už od 80.let 19.st., ale teprve 1913 Národní dům s dvoranou a jevištěm. Zde 1923 první představení Vina. Pak do 1938 představení dramatického kroužku. Velmi dobrá dramaturgie /Vrchlický, Mrštíkové, Nezval, Werner, Stroupežnický, Maeterlinck.../. 1938-1945 se nehrálo, připojení města k Německu. 1945 - 1948 Národní jednota obnovila činnost. 1946 zahájilo loutkové divadlo. Hrálo se v sále bývalého hostince pravidelně říjen-duben. Ústup loutkářské produkce nastal pravidelným promítáním dětských filmů. Ochotníci zahájili až 1947.1953 účast s Partou brusiče Karhana na JH. Na repertoáru např. Jirásek, Svoboda, Drda, Suchovo-Kobylin, Čapek, Tyl, Piskáček. Jejich činost ukončily okolo 1960 zájezdy profesionálního divadla. Střediskem nového mladého divadla bylo místní gymnázium. V 60. a 70.letech zde hráli velmi vybraný repertoár /Christie, Casona, Čechov, Klicpera, Plautus, Dostál-Pogoda, Klicpera, E.F.Burian, Zvon.../. 1987 obnovení ochotnické činnosti s pomocí člena Slezského divadla v Opavě Vl.Kořínka. Základ kolektivu Divadlo pro 100 - studenti místního gymnázia /Zkoušky čerta Belínka, Finský nůž /N.Tánská/. V 90.letech soubor už neexistoval. /JM/.
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Podle rkp. informace Jiřího Kočího /Šterberk/. 1998. Rkp. 2 str. kART.
ŠTĚPÁNOV o.Olomouc
Počátky ochotnického divadla jsou z doby zal. Občanské besedy 1883. Mládež si pořídla jeviště a vybavení a sehrála téhož roku 4 představení ve Vyhnánkově hostinci. 1894 je tamtéž doloženo je představení Svatojánské pouti /Šamberk/. 1907 jiný sál v hostinci Františka Dočkala. Řádné jeviště ale až v sokolovně 1924. Čtvrté jeviště v Dělnickém domě 1927. 1929 hráli ochotníci ze Sokola, Orla a DTJ u Vyhnánků, u Dokoupilů a v sokolovně. Nastudovali 11 her. 1930 hrála divadlo i Skupina Unie dřevodělníků, odbočka Svazu katolických žen a dívek a německý Arbeiterturnverein, celkem 15 her. 1931 nastudovali 17 novinek /Obrácení Ferdiše Pištory/. 1932 hráli i hasiči, 15 novinek /Oblaka/. 1933 18 premiér, včetně 3 loutkových. 1934-1938 sehráli 90 představení /Bílá nemoc, Matka, Maryša, Naši furianti, Fidlovačka... Největší zásluhy měla TJ Sokol. 1939-1945 zde vystupovali především profesionální herci - Nedošínská, Pištěk, Štěpničková, Veverka, Kabátová, Stréček Křópal, Orchestr R.A.Dvorského, J. Maliny... Ochotníci obnovili činnost hned 1945 dvěma představeními. 1947 sehráli 10 představení /Noc na Karlštejně/, 1948 hrál Sokol a SČM, katolický Junák. Ke 100. výročí zrušení roboty hrál velký komparz občanů v Janu Výravovi. Vyvrcholením ochotníků Sokola byla opereta U panského dvora. Poté činnost upadala. V padesátých letech zanikl sál v Dočkalově hostinci. 1956 po požáru bylo jeviště v sokolovně vybudované do dnešní podoby. Tentýž rok nástup SČM /Tvrdohlavá žena, Divotvorný klobouk, Lucerna/ a nastudování dvou pohádek žáky školy. 1960 Samota, Chudák manžel aj., hráli společně dřívější ochotníci a mládež. 1977 byl při stavbě sídliště sál v Dělnickém domě určen k demolici. 1977 obnovena činnost OS mládeže /Princezna Žofinka a drak Dynamit, Šípková Růženka, Vodník Mařenka. Tímto ochotnické divadlo v místě skončilo. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Rkp. 2 str. 1998. Zpracováno podle: Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV.odborné konference 22.-23.11.1995. Vydalo Vlastivědné muzeum v Olomouci a Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci, 1996. Také Naše noviny /obec Štěpánov/, 6/77. kART.
ŠUMVALD o. Olomouc
1911 zal. Divadelní odbor Sokola. 1912 hráli např. Psohlavce, Vodní družstvo. Divadlo hrála i DTJ a školní mládež. Během okupačního připojení k Německu české spolky zakázány, hrát se mohlo jen na velikonoce a na vánoce. Do 1961 se hrála činohra, pohádky, hry se zpěvy, operety. V tomto roce ukončena činnost Lišákem Pedro, Fidlovačkou, Divou Bárou, Vítrem do tváří a Čarokrásnou ševcovou. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkářské soubory - okres Olomouc. Zpracováno podle informace Miloslava Makase /Šumvald/. Rkp. 1 str. 1998. kART.
TĚŠETICE o. Olomouc
Počátek ochotnického divadla 1919. Hrálo se v TJ Sokol, a to až do 1942 /1940 zpěvohra U jesliček, 1942 Vojnarka, Noc na Karlštejně a pod./.Hrálo se U Fialů. Od počátku soubor vedl místní učitel Stanislav Otruba. 1959 otevřen nový kulturní dům.1956 - 1977 13 představení /Fidlovačka, Paní Marjánka, Na tý louce zelený, Muziky, muziky, Podskalák, Sládci, Poslední muž aj. Učitel V.Vašíček - herec, režisér a dirigent. Soustavná práce se žáky školy, sehráli 8 pohádek, Duhová cukrárna-vlastní tvorba. Kolektiv byl hostitelem jiných ochotnických a profesionálních souborů. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Zpracováno dle zprávy Václava Vašíčka. Rkp. 1 str. 1998. kART.
VOJNICE o. Olomouc
1906 zal. divadelní odbor, každý rok nastudovali několik her klasických i soudobých, na repertoáru vážné drama, veselohry. Po 1918 zvýšili uměleckou úroveň své práce. /JM/
OPLUŠTIL, Z., ŘEZNÍČEK, J.: Čítanka Hanácké dějiny, 1935. Vybral Antonín Nakládal. kART.
LUBĚNICE o.Olomouc
1907-8 mládež pod vedením místního kaplana hrála divadlo. 1926-1928 hrála TJ Orel.1959 ochotníci provedli Mamzelle Nitouche. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. 1 str. Rkp.1998. Dle sdělení Jana Bundila /Lubenice/. kART.
TRŠICE o.Olomouc
Na sklonku 19.st. Občanská beseda. Sál s jevištěm ve staré radnici. Malovaná opona Kde domov můj. Vedle Besedy hrála divadlo TJ Sokol a Sbor dobrovolných hasičů. Po 1918 bohatá ochotnická činnost. Hrála i mládež ve Štajgrově hostinci v Chaloupkách /1921 Na statku a v chaloupce, potom Kříž u potoka, Když hučely jezy, Modré pondělí, Čtveráctví krajánka Švejka/. Tato malá scéna pak zanikla. Na radnici hrál Sokol a hasiči. Po 1924 byl na repertoáru např. Revizor, Paní mincmistrová, Maryša, Radúz a Mahulena, Jánošík, Z českých mlýnů, Lucerna, Gorali, Na kozlanském klepáči, Tulák, U svatého Antoníčka, Jan Výrava, Zelená se zelená, Noc na Karlštejně, První valčík, Vojnarka... Profesor brněnské konzervatoře Maxmilian Koblížek s ochotníky nastudoval V studni a Prodanou nevěstu /1928/. 1939-1944 se hrálo až do zákazu /Na tý louce zelený, Perly panny Serafinky, Hospůdka u přívozu, Chaloupky pod horami/. Po 1945 se divadlo rozpadlo, hrála jen škola. 1952 ČSM provedl jen Vojnarku. 1954 ochotníci nastudovali Sluhu dvou pánů, Muziky, muziky, 1955 Děvče z předměstí, Lucernu, Taneček paní Márinky. Pravidelně se hrálo až do 1959 /Paní Marjánka, matka pluku/. Do 1965 se nehrálo. Poté Divá Bára, Únos Sabinek, 1966 Dalskabáty. 1967 poslední představení Stromy umírají vstoje. /JM/
NAKLÁDAL, Antonín: Ochotnické a loutkové soubory - okres Olomouc. Rkp. 2 str. 1998. kART. Připraveno z písemné zprávy Drahomíry Zelinkové /Tršice/.
VELKÝ TÝNEC o. Olomouc
1867 místní rolníci koupili palírnu, na jejímž místě postavili Společenský hostinec, dnešní Společenský dům. Zde sál s jevištěm, s oponou Libušina věštba. Na repertoáru historicé a lidové hry /Oldřich a Božena, Svatopluk a jeho synové, Sv. Václav, Kříž u potoka, Mlynář a jeho dítě, Páter Vojtěch, Noc na Karlštejně, Růže ze Sibiře, Z českých mlýnů, Lucerna... Režii měli učitelé. Po 1918 hrála divadlo Národní jednota. Hrálo se i krátký čas loutkové divadlo. Od 1924 hrála pestrý repertoár činoher a zpěvoher až 6x ročně i TJ Orel v Orlovně.1948 byla rozpuštěna. Součástí souboru byl i balet. Reprízy. Po 1945 Osvětová beseda. V 60.letech se nepohodla mladá generace se staršími ochotníky. Tím se Divadelní spolek Gabriela Preissová rozpadl. Na repertoáru měli např. Paličovu dceru, Ženitbu, muzikály, Paní Marjánku matku pluku, Sto dukátů za Juana apod. Mimo dospělé hrály divadlo i školní děti. 1986 zvnikla pouze tradice národopisného souboru /80členný národopisný soubor hanácko-čuhácký/. /JM/
HOBZA, Vladimír: Písemná zpráva Obecního úřadu Velký Týnec. Rkp. 2 str. 1998. kART.
OLOMOUC
1748 při návštěvě Marie Terezie na Hradisku se hrála opera o Brandenburkovi /původně Landeborkovi/, pololidová, v nářečí, jak tehdy na Moravě bývalo zvykem. /JM/
SKUTIL, Jan: Divadelní hry piaristů a jezuitů na Hané. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 22.-23.11.1995.Vydalo Vlastivědné muzeum v Olomouci a Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci v roce 1996.6 str.
MOHELNICE
Z 1875 je nejstarší zpráva o tradici pochovávání basy, patrně nejvýraznějším lidovým zvykem, jehož se účastilo mnoho českých občanů v prostředí výrazně německém. Ochotníci ho pořádali v pivovaře a na Střelnici. Po 1918 se tento zvyk po několikaleté přestávce obnovil a trval v podstatě do 1991. Tentýž zvyk anebo hostování lošTických bývalo v Pavlově,, Vlčicích, Jeřmani, Lechovicích, Žadlovicích. V Lošticích se pochovávalo Na růžku, U Linhartů, Na Pešti /hasiči/, V Mladči, Slavětíně, Savině, Loučce, Bouzovu, Vacetíně, Vranové Lhotě, Pěčíkově, Městečku Trnávce, Dětřichově, Křenově. Naposledy v Doubravici. /JM/
FALTÝNEK, Karel: Pochovávání basy na Lošticku. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 22.-23.11.1995.Vydalo Vlastivědné muzeum v Olomouci a Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci v roce 1996. 8 str.
PŘEROV o. Olomouc
L o u t k o v é d i v a d l o. 1871 zal. Sokol. 1915 představení domácího loutkového divadla s Alšovou výpravou, loutky 25cm. Od 1919 hráli v hotelu Praha, 1921 v Komenského škole. Pravidelná představení už trvale s výjimkou 1941-1945, kdy byl Sokol zakázán. Téhož roku se přestěhovali do Palackého chlapecké školy. 1922 nové loutky 50cm. 1936 přestěhování do většího sálu v sokolovně, tehdy patrně největší loutkové divadlo u nás /341 diváků/. Spolupráce s Janem Malíkem. 1941 vybavení divadla Němci zabaveno a dáno k dispozici německé mládeži. 1945 Sokol opět zahájil.1947 1000.představení, Karafiátovi Broučci. Hostování jiných souborů. 1951 modernizace jeviště pro maňásky a wajangy. 1952 předáno divadlo do ZK ROH Přerovských strojíren. Dobré podmínky, účast v soutěžích, ocenění. 1966 medaile J.A.Komenského. 1968-75 5x hostování v zahraničí /Polsko, NDR/ˇ. Později se soubor dostává do nesnází, klesla úroveň. Teprve koncem 80.let zlepšení. 1993 opět budovu divadla převzal Sokol. /JM/
VEŘMIŘOVSKÁ, Marie: 80 let činnosti loutkového divadla. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 22.-23.11.1995.Vydalo Vlastivědné muzeum v Olomouci a Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci v roce 1996. 3 str.
KLADKY o. Olomouc /?/
1869 zal. Čtenářsko-pěvecko-hudební spolek Říman. 1895 uvedli veselohru Podvod a klam zradí se sám /Zazulík/. 1902 Hanácké přástky /Vidrman/. Kolem 1905 nácvik
divadla pravidelně. 4-6 her ročně. 1910 ukočil činnost Říman. Divadlem se zabýval poté Odbor Národní jednoty /Rodinná vojna/Šamberk/, K.H.Borovský.../. 1910 zal. Sokol, který patrně hrál také divadlo, zejména ve 20.letech. 1910 zal. Katolická omladina. Hráli činohru a operetu, účast dětí. Rekonstrukce místní hry Poslední rytíř z Kladek a Chobína /Matěj Pavlovský, 1841-3?/ 1936 a později ještě v 60.letech 20.st. /JM/
PIŠTĚLÁK, Josef: Ochotnické divadlo v Kladkách /Konicko/. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 22.-23.11.1995.Vydalo Vlastivědné muzeum v Olomouci a Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci v roce 1996. 4 str.
OLOMOUC
Počátky ochotnického divadla ve městě souvisejí se vznikem českých spolků 1862 Slovanský čtenářský spolek, z něhož později Občanská beseda a 1872 vznik Jednoty divadelních ochotníků besedních /70 zakládajících členů/. Téhož roku první představení. Největší aktivita jednoty 1873-1875. V první sezóně přes 30 představení. 1876-8 vnitřní a národnostní spory činnost utlumily. Odpočátku se hrálo v malém sále Besedy na Dolním náměstí, ve velkém sále od 1891. Spolupráce s Žerotínem a Národní jednotou. Vyvrcholení činnosti jednoty 1898 inscenacemi Tylových her a Šamberkovým J.K.Tylem. Zájezd do Hranic. Spolupráce s profesionálními divadly. 1911 provedli Kolébku ve dvoraně Národního domu. Po 1918 s ohledem na činnost profesionálního českého divadla se orientovali jen na zájezdy do menšinových českých obcí v pohraničí. 1945 obnovili činnost. Spojení s kolektivem Studio. 1947 v rámci koncipovanější dramaturie opět Kolébka. 1950 jednota přeměněna na Divadelní odbor ZK ROH Mototechna. Zvali na pohostinná vystoupení, /např.1952 Marvan, Leraus, Spal, též Pekárková z Divadla Oldřicha Stibora/. 1960 přešli pod Městský dům osvěty / především dramaturie pro děti, př. Sněhová královna /. Poslední 1966 Popelka /Holková/. Ochotnické soubory působily i v Hodolanech /soubor Petra Bezruče, Sigma/, Hejčíně /OS Mrštík, Moravské železárny/, při Divadle O.Stibora OS LUT a amatérské studio /profesionalizovali se Hana Maciuchová, Petr Novotný, Richard Pogoda, Pavel Dostál.../. /JM/
ŠEVČÍKOVÁ, Hana: Ochotnické divadlo v Olomouci. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 22.-23.11.1995.Vydalo Vlastivědné muzeum v Olomouci a Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci v roce 1996. 7 str.Zde též seznam literatury.
PROSTĚJOV
Po 1918 rozvoj ochotnického divadelnictví - Intimní divadlo, dramatický odbor Lutinov, Revoluční scéna, dramatické odbor Klubu přátel umění, pěveckého spolku Dalibor, Mladé generace /Čs.národní demokracie/, Zájezdy všech do okolních obcí. 1920 zal. Operní a operetní sdružení, téhož roku uvedli Muzikantské dítě, operetu G.Jarna, Ples v opeře /Heuberg/, Orfeus v podsvětí. Hostování Boženy Martinské /Divadlo na Smíchově/, Erika Mirona /Olomouc/, Oldřicha Nového. Na úroveň a dramaturgii vliv olomouckého divadla. 1921/2 zájezdy Družstva Českého divadla v Olomouci /1920-40 přes tisíc představení/. Hostovali Lída Bárová, Karenin, Slávka Procházková, Štěpánek... Zpočátku na prostějovském Lidovém divadle opereta méně než jiné žánry. 1925 - 1932 Dítě cirku /Svoboda/, Kinohvězda/Okrovský/, Dům u tří děvčátek /Willner-Reichert/, Panenka/Audran/, Revue v Hloučeli/Pospíšil/, Ženská vojna /Horský/. Od poloviny 20.let opereta i v Intimním divadle /Románek krásné Toničky, Když měsíček spanile svítí, Naše Ančí ráda tančí, Kvítek prérie/Offenbach/, Maharadžův miláček/Starý/. 1927 vznik dramatického odboru Národního sdružení /později jako Národní sjednocení či Národní souručenství/. Téhož roku uvedli Prodanou lásku /Hašler/Neruda/, Z tohoto souboru postupně vznik Divadla Hanácké obce. Významný dirigent, skladatel atd. Jan Procházka-Faustin. 1936 -1943 za jeho působení "zlatý věk operety" v Prostějově. Řada vynikajících ochotnických pěvců a herců. Operetní repertoár byl vybírán velmi náročně z české /hlavně soudobé/ i cizí produkce. 1937 představení v přírodě ve Žbánovském žlebě /úspěšná novinka Švandova divadla Kikiriki /Kohout/Pacák/. 1937 hostování Járy Pospíšila,1938 Štefana Hozy, Franty Hurycha. 1943 v Pražském flamendrovi hostoval Rudolf Hrušínský. Kolem 1943 pokles umělecké úrovně, orientace na komedie a dramata. /JM/
DOROVSKÝ, Ivan, DOROVSKÁ Dagmar: Jan Procházka-Faustin a prostějovský Zlatý věk operety. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 22.-23.11.1995.Vydalo Vlastivědné muzeum v Olomouci a Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci v roce 1996. 10 str.