DOBNER, Libor: Informace pro MČAD o ochotnickém divadle na Slánsku. Rkp. 1998. 6 s.

Libor Dobner
Třebízského 625
274 01 Slaný
tel.: 0314/522630

BDÍN – okr.Rakovník
Zdejší ochotníci spolupracovali s ochotníky z Kalivod a Přerubenic. (viz.Kalivody)
(Dobner)

BYSEŇ (dříve BISEŇ)
Zábavní spolek „Obec Randál“, 36 členů (Adresář okr.Slánského 1904)
Konkrétní zpráva viz Tuřany, protože v té době se jednalo o dvojobec Byseň-Tuřany.
(Dobner)


HNIDOUSY (Švermov)
Před rokem zaražen u nás "Spolek Čtenářsko-divadelní," a jak se mu asi daří vysvítá z toho, že dosud ani nevíme, zdali žije aneb jestli zaniknul... (Svobodný občan č.4 z 26.ledna 1878)
Čtenářsko-divadelní spolek „Osvěta“ – 27 přispívajících členů, 3 čestní členové, celkem 30 členů. (Adresář okr.Slánského 1904)
(Dobner)

JARPICE
Ochotníci z okolí jarpického pořádají zítra dne 18.srpna 1878 v hostinci p.M.Louckého v Jarpicích deklamatorní, pěveckou a taneční zábavu, jejíž čistý výnos věnován bude dobročinnému účeli. (Svobodný občan č.33 ze 17.srpna 1878)
12.září 1897 přesídlila do Jarpic dělnická jednota „Lidumil“, původně založená v Klobukách, pak přeložená do Čeradic a odtud do Jarpic. Měla svou knihovnu, pořádala zábavy a divadelní představení. (Fr.Komárek, Paměti panství a farní osady Budenické, Praha 1911, str.151-2)
Spolek „Lidumil“ (Jmenuje se v Adresáři okr.Slanského z roku 1904)
(Dobner)

KALIVODY
Dle Kroniky založené 22.3.1915 jsem nenalezl jedinou zmínku o kultuře vůbec. Stará kronika končí rokem 1940, já mám hrubě zpracované údaje od roku 1940 z kterých vyjímám o ochotnících jediné dochované:
V Kalivodech byl ochotnický spolek pod názvem Karla Havlíčka Borovského a veškeré hry nebo představení se hrály na jevišti v hostinci čp.40 u Šalounů, jeviště bylo rozebíratelné a ukládalo se na půdě sousední budovy čp.11, Obecního úřadu, později Místního národního výboru. Divadlo hráli ochotníci z Kalivod, někdy z Přerubenic a Bdína. V roce 1940 hráli hru „Naši furianti“, přesné datum konání není známo. V dubnu 1947 byl místní Osvětovou besedou v Srbči zahájen kurz divadelních ochotníků a ukončen 2.5.1947. Kurzu se účastnili i ochotníci z Kalivod. Přednášející byli učitelé ochotníci ze Slaného. Osvědčení k režisérské činnosti ve spolcích obdržel Antonín Erba z Kalivod čp.7 (*15.1.1899-+24.8.1968). V roce 1949 se v hostinci u Šalounů sehrálo dětské představení pohádky Kašpárek a Náci, veselí čtveráci. Pohádku nastudoval a režíroval s dětmi právě Ant.Erba. Herci byli z Kalivod, maskér Josef Růžička z Přerubenic. Pohádka byla vybrána z několika zapůjčených her od Karla Gregora z Přerubenic. Kostýmy zapůjčeny ze Slaného. Sál odpoledního představení byl plně zaplněn.
V březnu 1956 se hrálo u Šalounů ochotnické divadlo a to „Třetí zvonění“, celkem 4x, na podzim to byla hra „Na tý louce zelený“. Hrálo ochotníci z Kalivod, Přerubenic a Bdína. Hry nastudoval a režíroval většinou Karel Gregor z Přerubenic a Ant.Erba z Kalivod. Maskérem byl holič Josef Růžička z Přerubenic.
21.5.1960 sehrál divadelní kroužek Osvětové besedy ze Srbče v hostinci u Šalounů v Kalivodech večer hru od K.Čapka „Matka“. Představení slabě navštíveno.
9.1.1961 se hrálo u Šalounů divadlo pro děti – název neznám.
10.4.1961 se hrálo u Šalounů divadlo „Moje teta, tvoje teta“ Osvětovou jizbou z Tuřan, účast slabá.
Jinak se hrály divadelní scénky vždy na Silvestra – počet není znám.
V roce 1968 se začala přestavovat budova MNV, jeviště divadla se přemístilo a bylo následně úplně zničeno. (Z dopisu kronikáře obce Kalivody pana Vladimíra Svítka z 1.4.1998)
(Dobner)

LEDCE
Zábavní a vzdělávací spolek „Hnízdo kosů“ čítá 32 činných členů. (Adresář okr.Slanského 1904)
(Dobner)

LIBOCHOVICE
Občanská beseda v Libochovicích uspořádá dne 15.září 1878 za spoluúčinkování ochotníků a studujících divadelní představení: "Osudná bambitka", veselohra ve 3 jednáních od V.K.Častolovského.
(Svobodný občan č.37 ze 14.září 1878)
(Dobner)

LIBUŠÍN
Divadelní spolek „Vrchlický“.(Adresář okr.Slanského 1904)
(Dobner)


NOVÉ STRAŠECÍ
Div.ochotníci v Novém Strašecí dávají v pondělí dne 10.června t.r. k dobročinnému účeli v zahradě p.Kleinera: Paní kovářka ze železných hutí, frašku ve 4 jednáních od J.Schicha. V pádu nepříznivé povětrnosti bude se hráti příští neděli. (Svobodný občan č 23 z 8.června 1878)
Divadelní ochotníci v Novém Strašecí dávají v pondělí 16.září ve prospěch sboru dobrovolných hasičů v zahradě p.A.Kleinera: "Nepokradeš aneb Cizí zlato neblaží", obraz ze života ve 3 jednáních s předehrou a "Tolar s panenkou Marií", v 1 jednání od F.Kaisera, přeložila Eliška Pešková. (Svobodný občan č.37 ze 14.září 1878)
(Dobner)

PÁLEČEK
Ochotnické divadlo žilo v Pálečku v období let 1920 - 1951. Zakladatelem ochotnického spolku byl místní Sbor dobrovolných hasičů, v té době jediná organizace ve vsi. V roce 1922, místo plánované modernizace hasičské stříkačky zakoupili za 4.000 Kč nové jeviště a postarali se o dovezení 101 vyřazených bytelných laviček z kina v Unhošti.
26.dubna 1936 byl v obci ustaven spolek Baráčníků. Dva spolky byly na Páleček moc. Jak už to bývá, oba spolky se dostali do sporu. Jednání mezi hasiči a baráčníky o sloučení všech podniků pod společným zábavným a vzdělávacím výborem ztroskotalo právě na divadle, které si sbor hasičů právem staršího spolku chtěl nechat ve své režii. Jeviště byl ale obci Baráčníků ochoten půjčovat za mírnou náhradu opotřebení rekvizit. S tímto rozhodnutím nebyla ovšem obec Baráčníků spokojena, poněvadž neměla dorostu, který by v její prospěch divadlo hrál. Dorostu ovšem neměl ani sbor hasičů, kde v ochotnickém spolku účinkovali samí ochotníci starší, z nichž někteří měli za sebou 20 let divadelní činnosti. A tak po nezdaru jednání - ač sousedé obce Baráčníků jsou současně bratry hasičů - došlo k bojkotu všech hasičských podniků s takovým úspěchem, že sbor musil na čas svou osvětovou činnost zastavit.
Teprve když vzdor ochladl, podařilo se místní osvětové komisi spřáhnouti oba spolky k spolupráci.
Za 31 let existence ochotnického divadla v Pálečku bylo nastudováno 42 divadelních her různého žánru (viz. příloha).
Pamětníci si nejvíce vzpomínají na "kusy", které se zvlášť povedly, nebo naopak, kdy šla opona dolů. V jednom případě se podařilo uvést "dvojprogram" nastudovaný dvěma různými soubory. Jedenkrát se dokonce představení konalo v přírodě.
Představení režírovali nejčastěji řídící učitel Šulc, František Bernášek, Miroslav Verner a Václav Chládek, jednou také ing.Alois Lindner z Prahy, který byl úředníkem na ministerstvu dopravy. Sám doprovázel účinkující na harmoniku.
(podle Václava Vernera - Remake pamětních zápisků obce Páleček – více viz. Archiv L.D. - Páleček)
(Dobner)

PCHERY
Dne 26.prosince 1877 byli jsme překvapeni v občanské besedě divadelním představením. Naši pp.ochotníci zvolili tentokráte truchlohru "Loupežníci" od Schillera, kterou provedli velmi správně. Zvláště se líbila Amalie (sl.M.Důrasová) a Franc Moor (p.Ant.Důras), však všichni ostatní účinkující přičinili se ku zdárnému provedení celku a velmi četné obecenstvo odměňovalo výkony jejich hojným potleskem. (Svobodný občan č.1. z 5.ledna 1878)
(Dobner)

PŘERUBENICE
Jmenuje se odtud ochotnický režisér Karel Gregor (*7.6.1900 - +13.8.1976) a maskér – holič Josef Růžička. Zdejší ochotníci spolupracovali spolu s ochotníka ze Bdína a Kalivod. (viz.Kalivody)
(Dobner)

RYNHOLEC
Čtenářský a ochotnický spolek. (Adresář okr.Slanského 1904)
(Dobner)

ŘEVNIČOV (dříve také ŘENČOV)
Divadelní ochotnická jednota „Kolár“. (Adresář okr.Slanského 1904)
(Dobner)

ŘISUTY
Omladina řisutská uspořádá dne 3.března 1878 v hostinci pana Fr.Pelce v Řisutech ve prospěch tamnější chudé školní mládeže merendu. Program: Já mám příjem. Veselohra v 1 jednání. Na to: Vychovatel v čepci. Veselohra v 1 jednání od E.A.Gornera, přeložil Frant. Mirovský. Ku konci Ženich z města aneb Klarinetista na útěku. Fraška o 2 jednáních sepsal V.Hausman. Účinkovati budou sleč. A.Kurkova, Al.Lukášova, Em.Dvořákova a pp.F.Selner, J.Kurka, R.Jakeš, E.Zlonický, A.Hort, J.Vacek, K.Zahradník, Al.Dvořák, F.Kurka a E.Selner. Po divadelním představení odbývá se taneční zábava. (Svobodný občan č.8 z 23.února 1878)
Omladina v Řisutech odbývá dne 22.dubna 1878 v místnostech p.Fr.Pelce merendu s tímto programem: Manžel bez ženy, fraška ve 3 jednáních dle G.Görnera. Na to: Proč ty ne Augustýne?, fraška v 1 jednání. Ku konci: Dům na silnici, fraška v 1 jednání od V.Krameriusa. Účinkovati budou - viz výše. (Svobodný občan č.15 ze 13.dubna 1878)
Spolek divadelních ochotníků čítá 58 členů. (Adresář okr.Slanského 1904)
(Dobner)

SLANÝ
Koncem roku 1877 a počátkem roku následujícího vystupovala ve Slaném velmi úspěšně hostující divadelní společnost p.Pokorného. - viz. Svobodný občan č.1 z 5.ledna 1878. -
PS.hrálo se v občanské besedě a v divadle "u černého orla"
Umělecká beseda v Praze oslaví dne 3.února t.r. 70leté narozeniny J.K.Tyla tím, že uspořádá ve svých místnostech Tylův večer. Za příkladem Umělecké besedy oslaví i veškerá ochotnická divadla na českém venkově památku Tylovu. U nás v Slaném nám ochotnické divadlo rozbourali a uložili je k věčnému odpočinku kamsi na půdu. Než ti naši "bývalí" ochotníci ještě nevymřeli, snad bychom také uspořádati mohli Tylův večer? (Svobodný občan č.3 z 19.ledna 1878)
Divadlo p.Pokorného. Pan ředitel Pokorný uchystal slanskému i okolnímu obecenstvu ve středu dne 17.ledna 1878 zvláštní a vítanou pochoutku. Pozval totiž k pohostinské hře p.Jindř.Mošnu, prvního komika král. zemsk. divadla v Praze. Ačkoliv v Slaném nikdo ani neměl tušení, že osvědčený umělec k nám zavítá, ačkoliv teprvé ve středu ráno radostná zvěst o tom po městě se roznesla, když roznášeny byly divadelní lístky, bylo přece divadlo v pravém slova smyslu přeplněno. Ba i dveře se musely vysaditi a valná část obecenstva spokojila se i tím, když mohla vměstnanti se u vchodu na chodbě. Dávány: Robert Ďábel - komický operetní žert - Nápady. - Doktor Žvanil a Třicátý listopad. Netřeba tuto arciť podotýkati, že p.Mošna nejen nemálo rozjařil všechny přítomné, nýbrž i k pravému obdivu roznítil. Nekonečný a bouřlivý potlesk zazněl po každém výstupu a obecenstvo po skončeném představení nerado opouštělo divadelní místnost. Jen ta zpráva je potěšila, že p.Mošna zase co nevidět do Slaného zavítá. - Po divadle odebral se p.Mošna do občanské besedy, kde vítaný a milý host v rozkošné zábavě až do svého odjezdu potrval. (Svobodný občan č.3.z 19.ledna 1878)
Z divadla "u černého orla". Minulou neděli oslavila div.společnost p.Pokorného důstojně památku 70letých narozenin našeho Tyla zcela přesným a nadšeným provedením nejlepšího Tylova kusu "Paličova dcera". Kus tento vyňat jest přímo ze života českého a proto také přijat byl s vroucností nevšední. Každý téměř výstup doprovázel hlučný potlesk a pochvala. Před Paličovou dcerou uspořádán úchvatný alegorický obraz z vynikajících osob divadelních prací zvěčnělého básníka. Apothesa sestavena byla z kusů: Slepý mládenec, Strakonický dudák, Jiříkovo vidění, Poslední desetník, Paní Marjánka, Matka pluku atd.
V pondělí dávána veselohra Mazlíček a Popelka, která se ještě tak,tak líbila, avšak již obsahem a dějem svým příliš nevábila.
Ve čtvrtek zavítal k nám z Prahy opět známý nám a vítaný host pan Jindřich Mošna. Dávána fraška Krejčí lékařem, aneb Novodomní don Juan s úspěchem ovšem dokonalým, ačkoliv tu dlužno vytknouti, že přemnohé "vtipy" v tomto kuse jsou až příliš "štíplavé" a ať díme, až příliš "zřetelné" zrovna "don juanské"". (Svobodný občan číslo 6 z 9.února 1878)
Divadlo p.Pokorného...Poslední Mohykán, který vyšel z pera druhdy velmi činného, plodného spisovatele dra.J.Junghanse, byl zcela korektně proveden. Kus tento vyniká hlavně tím, že líčí se v něm ostrými rysy život našich besed z prvních jich dob, jakož i že se v něm věrně kreslí zpátečnictví a šosáctví maloměstské. Osoby, které v tomto kuse se vystupují, jsou vzaty přímo ze života a proto také nemálo poutají....
Setkali jsme se tu s nově angažovaným členem p.E.Vojanem, kterého vítáme upřímně. Již první jeho vystoupení ve veselohře Zlatohlávek, svědčilo nejen o schopnostech, nýbrž i o pilnosti a svědomitosti jeho. (Svobodný občan číslo 8 z 23.února 1878)
Divadlo p. Frant.Pokorného. Divadelní společnost p.Pok. se již rozloučí s naším městem, kde od počátku prosince minulého roku trvala a uměnímilovné občanstvo vybranými a téměř vesměs zdařile provedenými div.představeními nemálo pobavila. Odebéře se do sesterského našeho města do Loun, kde zajisté neméně vřele jako u nás uvítáno bude. Tento týden v pátek před svým ještě odjezdem připravila nám táže společnost velmi utěšený večer. Pozvala prvního a výtečného charakterního komika královského zemského divadla v Praze pana Josefa Frankovského. Dávány: Sklenice čaje, Chudý opisovač a Damoklův meč. Pan Frankovský byl hned při svém vystoupení vřele a bouřlivě uvítán a obecenstvo sledovalo dále jeho znamenité výkony se stále rostoucím obdivem a patrnou zálibou. Své mistrovství v charakterní komice dokázal však nejmocněji ve frašce Damoklův meč. Nechceme dále rozepisovati se. Museli bychom jen opakovati, co již po celých Čechách jest známo, že Frankovský jest pravým umělcem a skutečnou ozdobou českého umění. Dnes dává se Doňa Diana od Staňkovského a v neděli Slavnosť založení. (Svobodný občan číslo 9 z 2.března 1878)
Divadelní společnosť slečny Ter.Knížkovy, která nyní na Kladně mešká, zavítá v měsíci červnu do Slaného, kde na "střelnici" postaví arénu a pořádati bude divadelní představení. Za nepříznivého počasí bude hráti v sále. Mimo to provede každou neděli a každý čtvrtek divadelní představení v aréně ve Šternberku. (Svobodný občan č.19 z 11.května 1878)
Divadlo. Divadelní společnost sl.T.Knížkovy zavítala již tyto dny do Slaného, kde v sále na "střelnici" pořádala představení: Torpédo aneb Nejnovější vynález jak vyhazovat lodě a lidi do povětří. Velká fraška se zpěvy ve 3 jednáních a 5 obrazech. Pro české divadlo zpracoval A.Pulda. Psali jsme již, že divadelní společnost slečny T.Knížkovy sestává z členů dovedných a proto také můžeme konstatovati, že představení provedeno zcela slušně a k největšímu uspokojení. Přejeme této solidní divadelní společosti v Slaném hojného zdaru a více návštěvy. Dnes dne 1.června Diblík - obraz venkovského života v 5 jednáních od K.Birch.Pfeiffrové přeložil J.V.Frič. (Svobodný občan č.22 z 1.června 1878)

Příloha: Přikládám Historii slánského ochotnického divadla zpracovanou panem Jaroslavem Šrajerem k 100.výročí otevření slánského divdla. Bohužel, ani on, ani jeho předchůdci viz. Vaše Dosud soustředěné údaje… nejsou ve svých údajích úplně přesní.
Vedle souborů Slánská scéna, Dividýlko, Dětská scéna (materály o ní Vám měl dodat její vedoucí, pan František Polata), existovala ve Slaném ještě dlouholetá loutková scéna a v roce 1995 vznikl nový dětský divadelní soubor „VRTULE“ při 3.ZŠ Slaný, který aktivně pracuje a pod vedením režiséra Jiřího Rezka zatím nastudoval a provedl hry hry Malý princ, Pinocchio a Pohádky pro nehodné děti. V současné době se vedle dětské VRTULE tvoří pod vedením pana Rezka i dospělácké divadlo při 3.ZŠ Slaný.
(Dobner)

SMEČNO
Vím že mělo stálou ochotnickou scénu v krásném přírodním divadle „Na Lištici“, které doposud, byť ve velmi ubohém stavu existuje. Kroniku smečenského divadelního spolku, která existuje, se mi ale zatím nepodařilo získat.
(Dobner)

SRBEČ
Ke květnu 1960 se uvádí divadelní kroužek Osvětové besedy ze Srbče se hrou K.Čapka „Matka“. (viz.Kalivody)
(Dobner)

ŠLAPÁNICE
Roku 1897 byl zde založen sbor dobrovolných hasičů, jehož divadelní odbor pořádal řadu divadelních přestavení. (Fr.Komárek, Paměti panství a farní osady Budenické Praha 1911 str.147)
(Dobner)

TŘTICE
Ochotnicko-čtenářská jednota „Třebízský“. (Adresář okr.Slanského 1904)
(Dobner)

TUŘANY
Omladina tuřanská uspořádá ve prospěch tuřanské chudé školní mládeže dne 2.února 1878 v místnostech hostince p.Fr.Zlonického v Tuřanech merendu. Program "Čech a Němec" veselohra ve 3.jednáních dle J.N.Štěpánka upravil V.Z. Na to: "Pan Franc, čili Sedlák šelma velká", komický výjev se zpěvy v 1.jednání od A.Volfa. Účinkovati budou slečna Kurkova, Mar.Dvořákova, Em.Dvořákova a A.Lukášova a pp. Ed.Sellner, Al.Dvořák, Ant.Hort, Em.Zlonický, Jos.Zlonický, Jan Vacek, Fr.Sellner a K.Zahradník. (Svobodný občan č.4. z 26.ledna 1878)
(Dobner)

VELTRUSY
Pěvecko-dramatický spolek „Havran“. (Adresář okr.Slanského 1904)
(Dobner)

VELVARY
Spolek divadelních ochotníků „Tyl“. (Adresář okr.Slanského 1904)
Poznámka: Přikládám kopii Vzpomínek velvarské ochotnice Jaroslavy Elisové, otištěné ve Zpravodaji z Velvarska – Říjen 1997, str.10-12, k 110.výročí ochotnického divadla ve Velvarech, kde jsou některá konkrétní data o činnosti velvarských ochotníků.
(Dobner)

VINAŘICE
Čtenářsko-ochotnická jednota „Tyl“ čítá 31 členů. (Adresář okr.Slanského 1904)
(Dobner)

VRANÝ
Významný podíl v kulturním životě městečka Vraný sehrálo ochotnické divadlo. Byly doby, kdy místní ochotníci dokázali nacvičit i deset představení ročně. V době okupace to byla kromě kina jediná zábava, která byla povolena. Zájem však neustále klesal a hrálo se stále méně. Poslední hru se zpěvy „Čechy krásné, Čechy mé“, sehráli místní ochotníci v roce 1955 a poslední divadelní představení vůbec v roce 1959. Tímto představením hry „Pan radní si neví rady“ pohasla sláva vranských ochotníků, kteří se svými hrami zajížděli do celého okolí. (Vratislav Plašil, Vraný v historii a v současnosti I.díl, str.49)
(Dobner)

ZLONICE
O Ochotnické a vzdělávací jednotě „Šubert“ ve Zlonicích, ani o jejích úspěších jsem ve svých materiálech žádné zprávy nenašel, je mladší než materiály ze kterých čerpám.
Tělocvičná jednota „SOKOL“ – Zábavní odbor Sokola je členem (r.1905) Českého ochotnictva v Praze.
Místní odbor Ústřední Matice Školské pro Zlonice a okolí – spolek založen 17.10.1900 uspořádal během svého trvání (kniha končí roku 1905) 3 divadelní představení.
HOROSLAV – čtenářsko-divadelní beseda, založená kolem roku 1870. Divadelní představení pořádal spolek na vlastním jevišti a ve spolku byl zřízen též hudební odbor.
Pěvecký spolek „HLAHOL“ – měl rovněž odbor dramatický, zřízený roku 1888. Cituji: Nejdelšího trvání dozna dramatický odbor, řízený Drem Čeňkem Erbenem, takže poslední léta jen tento odbor činnost spolkovou udržoval. Dramatickým odborem provozovány byly převážnou většinou původní hry české. Spolek zanikl roku 1902. (Zlonice1705 – 1905, Památník vydaný městským zastupitelstvem str.145-153)
(Dobner)

ZVOLENĚVES
Ve Svobodném občanu č.1 z 5.ledna 1878 si zvoleněvesští stěžují na kruté podmínky v jejich vsi a mimo jiné zde uvádí..."Divadlo zahynulo." (Dobner)


ŽEHROVICE KAMENNÉ
Vzdělávací, zábavní a podporující spolek „Jungmann“. (Adresář okr.Slanského 1904)
**************
Na ochotnickém divadle v Kněživce dává se dnes v sobotu v místnostech u p.V.Fürsta: Liška nad lišku. Veselohra v 1 jednání. Přeložil V.Spinka. Na to: Slečna Jitřenka. Šprým divadelní od Fr.Štěpánka v 1 jednání. Ku konci Ženich z Moravy. Šprým divadelní ve 2 jednáních od Fr.Štěpánka. Účinkovati budou sl.Anna Šebkova, Anna Zemanova a Anna Čermákova, pak pánové Václ.Šebek, Jos.Nápravník, Václ. Čermák, Jindř.Kalík, Jan Landa a V.Šebek.
(Svobodný občan č.5. z 2.února 1878)
Poznámky:
• Nevím kde bylo ochotnické divadlo v Kněživce? Obec ani místní název tohoto jména na Slánsku, Velvarsku a Novostrašecku neexistoval. Muselo se jednat o krátkodobý název spíš slánského místa nebo nejbližšího okolí, protože při tehdejších poměrech by těžko někdo z větší vzdálenosti inzeroval divadlo v novinách ten den, kdy se hrálo.
(Dobner)

• Celá řada obcí měla organizace, které se v rámci své činnosti zabývaly i ochotnickým divadlem, ale konkrétní vyhledání není v současné době v mých možnostech – Dobrovolné hasičské sbory, Spolky dobrovolných hasičů, Tělocvičné jednoty „Sokol“, Místní odbory Národní Jednoty Severočeské, Občansko-čtenářské Besedy, Odbory Ústřední Matice Školské, Národně vzdělávací a podporující spolky atp. ale to určitě víte…

Libor Dobner – 520830/073