Krátký, Karel: Životopisné údaje o Miloši Středovi, Miletín
Umělecko-průmyslový výtvarník a malíř divadelních dekorací Miloš Středa pochází z Jablonce nad Nisou, kde se dne 27. listopadu 1892 narodil. Učil se
4 roky dekorativní malbě v hanáckém malířském ateliéru Františka Sklenáře v Přerově. Tam si osvojil základní malířské vzdělání. V letech 1907 – 1911 pracoval v ateliéru malíře Františka Bubeníčka v Olomouci, kde se věnoval zejména obrazové výzdobě kostelů.
Později v malírně městských divadel pražských na Vinohradech získal znalosti malbě divadelních dekorací, což mu později získalo dobré jméno a oblibu u divadelníků.
Po návratu z I. světové války přišel na Hořicko. Zde se oženil se sl. Šturmovou z Milovic a usadil se trvale v Miletíně, kde se mu narodili synové Miloš a Vladimír. V té době byla kina jen ve větších městech a na venkově se rozvinula široce podporovaná zejména činnost divadelní. Dá se říci, že divadlo hrála vesměs divadelní mládež, ale i dospělí téměř na každé vesnici.
Miloš Středa měl možnost uplatnit svou malířskou techniku a znalosti získané zejména u malíře Františka Bubeníčka, v jehož ateliéru se připravovaly návrhy scén pro mnoho divadelních představení. Též praxe z vinohradské malírny mu přišla velice vhod. Maloval nejen divadelní dekorace, ale i opony s vlasteneckými a historickými náměty. Tvořil pro široký okruh divadelních spolků. Pro dekorace si zajížděli až z Jičínska, Kopidlnska a Jaroměřska. Byla to však práce spíše sezónní, té bylo zejména na podzim až příliš.
Pro svou veselou a přátelskou povahu si získal řadu přátel, pro něž pak maloval obrázky s krajinářskou tematikou, často s pohledem na Zvičinu nebo s motivy od říček Bystřice, Javorky či Cidliny, někdy s otevřeným pohledem do kraje. Na jeho obrazech se objevuje i zvláštně zabarvený podzimní žloutnoucí šerosvit.
Obliba jeho prací stoupala zejména koncem třicátých let, kdy přesídlil do Hořic, a později za německé okupace. V Hořicích pak působil po několik let též jako vedoucí scény loutkového divadla.
Miloše Středu zapojil jeho švagr Josef Ornst do odboje v Hořicích. Zde se ukrýval v roce 1941 mjr. Josef Matohlína jako organizátor „Obrany národa“. Josef Ornst byl po vyzrazení odsouzen na tři roky do káznice. Pomohl však mlčením Středovi a ten byl po vyšetřovací vazbě pro nedostatek důkazů propuštěn. V té době pokračovala divadelní činnost a byla záruka dalšího působení v malířském zaměstnání.
Po roce 1948 byla již divadelní činnost na venkově značně omezena, rovněž tak pohasl zájem o nákup obrazů. malované obrazy nahrazovala grafika a jiné reprodukční malířské techniky. Ještě občas se projevil zájem o lesní zátiší se zvěří jako věcný dar pro přátele z honitby. Z té doby pochází i značně rozměrný a velmi zdařilý pohled na moře, jenž je v majetku Středovy rodiny. Rovněž velmi působivý je pohled na Hořice, jehož hodnota je i dokumentární.
Jak bylo již zdůrazněno, když po roce1948 nebyla situace pro nákup uměleckých děl nijak zvlášť příznivá, přijal Miloš Středa místo sociálního pracovníka na novobydžovském okrese, odkud odešel do důchodu. Zemřel v Hořicích dne 8. dubna 1971. Jeho práce dodnes zdobí byty našich spoluobčanů na Miletínsku a Hořicku. Jeho nejlepší práce jsou v majetku jeho rodiny v Praze.
Zpracoval Ing. Karel Krátký,
Hořice, 8. 8. 2005
4 roky dekorativní malbě v hanáckém malířském ateliéru Františka Sklenáře v Přerově. Tam si osvojil základní malířské vzdělání. V letech 1907 – 1911 pracoval v ateliéru malíře Františka Bubeníčka v Olomouci, kde se věnoval zejména obrazové výzdobě kostelů.
Později v malírně městských divadel pražských na Vinohradech získal znalosti malbě divadelních dekorací, což mu později získalo dobré jméno a oblibu u divadelníků.
Po návratu z I. světové války přišel na Hořicko. Zde se oženil se sl. Šturmovou z Milovic a usadil se trvale v Miletíně, kde se mu narodili synové Miloš a Vladimír. V té době byla kina jen ve větších městech a na venkově se rozvinula široce podporovaná zejména činnost divadelní. Dá se říci, že divadlo hrála vesměs divadelní mládež, ale i dospělí téměř na každé vesnici.
Miloš Středa měl možnost uplatnit svou malířskou techniku a znalosti získané zejména u malíře Františka Bubeníčka, v jehož ateliéru se připravovaly návrhy scén pro mnoho divadelních představení. Též praxe z vinohradské malírny mu přišla velice vhod. Maloval nejen divadelní dekorace, ale i opony s vlasteneckými a historickými náměty. Tvořil pro široký okruh divadelních spolků. Pro dekorace si zajížděli až z Jičínska, Kopidlnska a Jaroměřska. Byla to však práce spíše sezónní, té bylo zejména na podzim až příliš.
Pro svou veselou a přátelskou povahu si získal řadu přátel, pro něž pak maloval obrázky s krajinářskou tematikou, často s pohledem na Zvičinu nebo s motivy od říček Bystřice, Javorky či Cidliny, někdy s otevřeným pohledem do kraje. Na jeho obrazech se objevuje i zvláštně zabarvený podzimní žloutnoucí šerosvit.
Obliba jeho prací stoupala zejména koncem třicátých let, kdy přesídlil do Hořic, a později za německé okupace. V Hořicích pak působil po několik let též jako vedoucí scény loutkového divadla.
Miloše Středu zapojil jeho švagr Josef Ornst do odboje v Hořicích. Zde se ukrýval v roce 1941 mjr. Josef Matohlína jako organizátor „Obrany národa“. Josef Ornst byl po vyzrazení odsouzen na tři roky do káznice. Pomohl však mlčením Středovi a ten byl po vyšetřovací vazbě pro nedostatek důkazů propuštěn. V té době pokračovala divadelní činnost a byla záruka dalšího působení v malířském zaměstnání.
Po roce 1948 byla již divadelní činnost na venkově značně omezena, rovněž tak pohasl zájem o nákup obrazů. malované obrazy nahrazovala grafika a jiné reprodukční malířské techniky. Ještě občas se projevil zájem o lesní zátiší se zvěří jako věcný dar pro přátele z honitby. Z té doby pochází i značně rozměrný a velmi zdařilý pohled na moře, jenž je v majetku Středovy rodiny. Rovněž velmi působivý je pohled na Hořice, jehož hodnota je i dokumentární.
Jak bylo již zdůrazněno, když po roce1948 nebyla situace pro nákup uměleckých děl nijak zvlášť příznivá, přijal Miloš Středa místo sociálního pracovníka na novobydžovském okrese, odkud odešel do důchodu. Zemřel v Hořicích dne 8. dubna 1971. Jeho práce dodnes zdobí byty našich spoluobčanů na Miletínsku a Hořicku. Jeho nejlepší práce jsou v majetku jeho rodiny v Praze.
Zpracoval Ing. Karel Krátký,
Hořice, 8. 8. 2005
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.