Žamberk, Excerpce pro MČAD 1998-2002
ŽAMBERK o.Ústí n.O.
CČAD s. 59, 63,135, 363, 405
Obr.CČAD s.362: Vladislav Vančura, Olga Strnadová: Za času ušatých čepic, ZUŠ Žamberk, inscenace úspěšně reprezentovala české dětské divadlo na Světovém festivalu dětského divadla v Turecku, 1991.
Velikonoční hry
DČD I., s. 312
1812: Ochotnické divadlo v české řeči. Moliére: Lakomec (!), Turandot: Ostrov lidožroutů ( s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
dekorace pro och. div. Jan Kautský (s. 185)
DČD III.
Hraje se tu divadlo také v roce 1790 Umučení Páně a Jenovéfa. Skupina herců vystupovala i na
zámku hraběnky z Bubna, která dala zřídit jeviště nákladem 3000 zlatých. Domnívám se, že tzv. Vamberské pašije- Víškovy, pocházejí odtud. Víšek je určitě nepsal, byl mladinký. Domněnka!!!!! (Ron)
DVOŘÁK, R.: Dějiny ochotnického divadla ve Vysokém Mýtě..
První divadelní představení se zde hrálo v zámku, v jeho dnešním hudebním sále. Hrávali zde členové majitelky zámku hraběnky z Bubna a Litic, její hosté a městští ochotníci, ovšem německy. 1795-1809 hrávali česky ochotníci v Panském domě Umučení Páně, Jenofefu, Karbaníky. 1809 nový majitel panství Windischgrätz divadlo na zámku zrušil a 1812 jeviště věnoval ochotníkům, kteří ho postavili v hostinci Režného čp.90. 1816 se ochotníci přestěhovali do Modré hvězdy. 1826-34 se divadlo ve městě nehrálo. Poté bylo postavené jeviště v hostinci Josefa Durchánka. 1839 se opět přestěhovali do Modré hvězdy a renovovali jeviště. 1840-1868 se vrátili do Panského domu, kde se hrálo s určitými přestávkami. 1841-3 se hrálo střídavě česky a německy. 1844-9 se v městě střídaly německé kočující společnosti a ochotnická činnost zcela ochabla. 1859 ochotnické divadlo znovu obnovilo činnost a potom pokračovalo nepřetržitě. Téhož roku divadlo v Panském domě shořelo. 1860 hostovala naposledy ve městě německá společnost. 1861 bylo v Panském domě znovu vybudované divadlo. 1867 zal. Spolek divadelních ochotníků /Thalie II uvádí 1869??/. 1868 byl předložen návrh na postavení samostatné divadelní budov, byl zakoupen pozemek, ale od myšlenky se upustilo. 1871 ochotnické provedení Donizettiho Marie,dcery pluku. Někdy v tu dobu zde hrál divadelní soubor žáků školy tehdy velmi oblíbenou hru J.Neudörfela Budečské jesličky. 1885 se ochotníci přestěhovali do Modré hvězdy. Na sklonku 19.století se uvažovalo o postavení vlastního divadla. Po 1900 se ani zdejším ochotníkům nevyhnul módní trend, hrát opery. 1900 provedli V studni. Ke stavbě nové divadelní budovy došlo až 1926 a divadlo neslo název Divišovo. Stavbu spolek splácel výtěžky z vlastní činnosti po mnoho let. 1790-1869 předchozí soubory sehrály 185 her, 1868-1926 247 her, 1926-1943 180 her. Celkem tedy 612 her. 1943 měl spolek 295 členů, z toho 65 účinkujících. (JM)
Ve službách Thalie II. s.356, Javorin s. 313
V nově zřízeném hudebním sále zámku v posledním desítiletí 18. st. hráli městští ochotníci a členové hraběcí rodiny úryvky ze zpěvoher a činotruchlohry. Nejčastěji Kouzelnou flétnu. Česky se hrálo zde i
v Panském domě. Ochotníci hostovali v Helvíkovicích, Pečíně, Slatině a Kunvaldě. Výnosy darovány chudým. 1810 velký požár ve městě způsobil přestávku v činnosti ochotníků. U Režného hráli nejúspěšněji Mečislava a Blanku a Lidožroutskou. Hostinec Durchánka = U slunce. Zde hráli /1834 – 7/ např. Berounské koláče, Hastroše, Fučíka, Srnce, 13tý plášť, Heviku, Doktora Štěkavce, Loupežníky na Chlumu, Čecha a Němce, Hraběte Beňovského. Některé hry německy, neboť chtěli hrát i někteří úředníci ze zámku, ale neznali češtinu. 1839 se hrálo výhradně česky /Loketský zvon, Žižkův meč…/. . 1840 – 1843 s ohledem na obyvatele zámku se hrálo i německy. 1949 hráli Čecha a Lecha, Veselohru na mostě, později např. Vyzvědač, Rohovín Čtverrohý, Láska v nárožním domě, Divotvorný klobouk, Jan za chrta dán… Ochotníci hráli i ve prospěch Národního divadla. Repertoár byl částečně klasický český případně cizí autoři, částečně dobové zábavné kusy. Soubor se v měnících se politických podmínkách výrazně společensky uplatňoval a zájem o jeho činnost byl mimořádný. Z toho důvodu si 1867 postavili letní divadlo. Téhož roku založili vlastní knihovnu. 1868 schválení stanov Spolku divadelních ochotníků v Žamberku. Koncem roku zakoupen pozemek od postavení Divišova divadla v Lukavské ulici. Vysoká aktivita pokračovala i po postavení budovy divadla. 1941 vznik samostatného souboru mladých D3 /d-orost D-ivišova d-ivadla/. 1943 měl 11O členů. 1943 např. sehráli 13 premiér a 20 repríz. Soubor hrál významnou roli v Dobrovského okrsku ÚMDOČ, v jeho soutěžích, získal ocenění a reprezentoval na krajských soutěžích. Hostovali zde Jaroslav Marvan, Jan Pivec, Karel Höger, Vlasta Fabiánová… /JM/
Z historie ochotnického divadla v Žamberku. Autor? Vydal? 3 str.
Spolek divadelních ochotníků zal. 1868. Nejplodnější období žamberských ochotníků bylo po I. sv. válce, kdy vrcholilo úsilí o vybudování vlastní divadelní budovy. Nové Divišovo divadlo bylo otevřeno 5. 12. 1926 Tylovou Fidlovačkou. Žambeský och. soubor byl v následujících letech několikrát úspěšný
v soutěži o Bednářův pohár hrami Sedlák svým pánem, Navždy, Morálka paní Dulské. Spolu s ochotníky vystoupili v Divišově divadle i profesionálové J. Marvan, J. Pivec, K. Höger, V. Fabiánová ad. V r. 1941 vznikl při Spolku divadelních ochotníků samostatný soubor mladých, který si dal název D 3. tento byl v dalších letech velmi úspěšný (např. v r. 1943 měl 110 členů a sehrál 13 premiér a 20 repríz). (OS)
Materiály pro Místopis 1998. kART
1954 DS ZK Vitka: v okresní soutěži LUT: Naši furianti (Stroupežnický)
Před 1809 hrávali ochotníci mimo zámek i v Halkovicích, Pešině, Slatině a Kunvaldě.1812 zahájili v hostinci Režného zpěvohrou Kilián, hráli i Lakomce, ale i běžné tehdy zábavné hry, nejčastěji Ostrov lidožroutů. U Durchánka se hrálo na přání vrchnosti česky i německy. Od 1839 hráli U modré hvězdy jen česky /Žluté zimnice, Žižkův meč, Loketský zvon, Dva přátelé a jeden kabát/. V Panském domě se hrálo opět česky i německy. Po návratu z Pray /položení základního kamene k ND/ zal. Spolek divadelních ochotníků. Zahájili U zlatého slunce. /JM/
TÁBORSKÝ, str.116 – 119.
Divadelní almanach, Praha 1869. Zde Letopisy ochotnických divadel. XXXI. Žamberk. Autor V.M. 13 str.
Adresář 93: DS
BOBKOVÁ, Hana: 100 let divadla v Žamberku. Amatérská scéna 1969, r. 6, č. 3, s. 9. kART
Sídlo Orlického okrsku ÚMDOČ (1922).
Anonym: Z historie ochotnického divadla v Žamberku. Kopie stručné historie z neurčeného sborníku s. 3-5. kART
BOLESLAVSKÝ, Josef Mikuláš: Divadelní almanach /!/. Praha, Mikuláš a Knapp 1869.
kap.XXXI.Žamberk, autor V.M. s.116 - 128. Kopie kART.
Divišovo divadlo. Text kronikářky města Marty Motlové. pro Místopis 1998. kART
ÚMDOČ 1922: S.d.o. ÚMDOČ 1925: T.j.Sokol
DS Okresní lidové knihovny s Ženy v boji za mír účast na festivalu smíšených uměleckých skupin v Jaroměři. OD 1959/3, s.64.
1998 300. výročí narození Prokopa Diviše. Tomuto jubileu je věnována i dubnová přehlídka ochotnických divadel.
Orlické noviny, 06.04.1998
DS ochotníků v Žamberku (Dotazník ÚLK 1999.)
Loutkové divadlo:
1991 FEMAD,JH: DDS ZUŠ: Vančura: Za časů ušatých čepic
1998 JH: Kahoun: Sluníčko a dva kamarádi
Sutějev: Kdo řekl mňau?
LCH 1993 ?
1994 LCH: ZUŠ: Šrut: Medvědi, prasátka a ti druzí
1995 LCH: Hejná – Strnadová: Tulák domeček
1998 LCH: Kahoun - Sutějev - Strnadová - Rudolf: Čtyři drobničky (Sluníčko a dva kamarádi, Šněretudy, Kdo řekl mňau?, Kašpárkovina
1998 LCH: LS ZUŠ: Ruck-Pauquétová - Strnadová: Malý prales
1999 LCH: LS LDO Mravenec ZUŠ: Erben - Strnadová: Kdos dobrý, pomoz mi ji vysvobodit!
1999 LCH: LS LDO ZUŠ: Andersen - Strnadová: Pasáček vepřů
CČAD s. 59, 63,135, 363, 405
Obr.CČAD s.362: Vladislav Vančura, Olga Strnadová: Za času ušatých čepic, ZUŠ Žamberk, inscenace úspěšně reprezentovala české dětské divadlo na Světovém festivalu dětského divadla v Turecku, 1991.
Velikonoční hry
DČD I., s. 312
1812: Ochotnické divadlo v české řeči. Moliére: Lakomec (!), Turandot: Ostrov lidožroutů ( s. 181)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
dekorace pro och. div. Jan Kautský (s. 185)
DČD III.
Hraje se tu divadlo také v roce 1790 Umučení Páně a Jenovéfa. Skupina herců vystupovala i na
zámku hraběnky z Bubna, která dala zřídit jeviště nákladem 3000 zlatých. Domnívám se, že tzv. Vamberské pašije- Víškovy, pocházejí odtud. Víšek je určitě nepsal, byl mladinký. Domněnka!!!!! (Ron)
DVOŘÁK, R.: Dějiny ochotnického divadla ve Vysokém Mýtě..
První divadelní představení se zde hrálo v zámku, v jeho dnešním hudebním sále. Hrávali zde členové majitelky zámku hraběnky z Bubna a Litic, její hosté a městští ochotníci, ovšem německy. 1795-1809 hrávali česky ochotníci v Panském domě Umučení Páně, Jenofefu, Karbaníky. 1809 nový majitel panství Windischgrätz divadlo na zámku zrušil a 1812 jeviště věnoval ochotníkům, kteří ho postavili v hostinci Režného čp.90. 1816 se ochotníci přestěhovali do Modré hvězdy. 1826-34 se divadlo ve městě nehrálo. Poté bylo postavené jeviště v hostinci Josefa Durchánka. 1839 se opět přestěhovali do Modré hvězdy a renovovali jeviště. 1840-1868 se vrátili do Panského domu, kde se hrálo s určitými přestávkami. 1841-3 se hrálo střídavě česky a německy. 1844-9 se v městě střídaly německé kočující společnosti a ochotnická činnost zcela ochabla. 1859 ochotnické divadlo znovu obnovilo činnost a potom pokračovalo nepřetržitě. Téhož roku divadlo v Panském domě shořelo. 1860 hostovala naposledy ve městě německá společnost. 1861 bylo v Panském domě znovu vybudované divadlo. 1867 zal. Spolek divadelních ochotníků /Thalie II uvádí 1869??/. 1868 byl předložen návrh na postavení samostatné divadelní budov, byl zakoupen pozemek, ale od myšlenky se upustilo. 1871 ochotnické provedení Donizettiho Marie,dcery pluku. Někdy v tu dobu zde hrál divadelní soubor žáků školy tehdy velmi oblíbenou hru J.Neudörfela Budečské jesličky. 1885 se ochotníci přestěhovali do Modré hvězdy. Na sklonku 19.století se uvažovalo o postavení vlastního divadla. Po 1900 se ani zdejším ochotníkům nevyhnul módní trend, hrát opery. 1900 provedli V studni. Ke stavbě nové divadelní budovy došlo až 1926 a divadlo neslo název Divišovo. Stavbu spolek splácel výtěžky z vlastní činnosti po mnoho let. 1790-1869 předchozí soubory sehrály 185 her, 1868-1926 247 her, 1926-1943 180 her. Celkem tedy 612 her. 1943 měl spolek 295 členů, z toho 65 účinkujících. (JM)
Ve službách Thalie II. s.356, Javorin s. 313
V nově zřízeném hudebním sále zámku v posledním desítiletí 18. st. hráli městští ochotníci a členové hraběcí rodiny úryvky ze zpěvoher a činotruchlohry. Nejčastěji Kouzelnou flétnu. Česky se hrálo zde i
v Panském domě. Ochotníci hostovali v Helvíkovicích, Pečíně, Slatině a Kunvaldě. Výnosy darovány chudým. 1810 velký požár ve městě způsobil přestávku v činnosti ochotníků. U Režného hráli nejúspěšněji Mečislava a Blanku a Lidožroutskou. Hostinec Durchánka = U slunce. Zde hráli /1834 – 7/ např. Berounské koláče, Hastroše, Fučíka, Srnce, 13tý plášť, Heviku, Doktora Štěkavce, Loupežníky na Chlumu, Čecha a Němce, Hraběte Beňovského. Některé hry německy, neboť chtěli hrát i někteří úředníci ze zámku, ale neznali češtinu. 1839 se hrálo výhradně česky /Loketský zvon, Žižkův meč…/. . 1840 – 1843 s ohledem na obyvatele zámku se hrálo i německy. 1949 hráli Čecha a Lecha, Veselohru na mostě, později např. Vyzvědač, Rohovín Čtverrohý, Láska v nárožním domě, Divotvorný klobouk, Jan za chrta dán… Ochotníci hráli i ve prospěch Národního divadla. Repertoár byl částečně klasický český případně cizí autoři, částečně dobové zábavné kusy. Soubor se v měnících se politických podmínkách výrazně společensky uplatňoval a zájem o jeho činnost byl mimořádný. Z toho důvodu si 1867 postavili letní divadlo. Téhož roku založili vlastní knihovnu. 1868 schválení stanov Spolku divadelních ochotníků v Žamberku. Koncem roku zakoupen pozemek od postavení Divišova divadla v Lukavské ulici. Vysoká aktivita pokračovala i po postavení budovy divadla. 1941 vznik samostatného souboru mladých D3 /d-orost D-ivišova d-ivadla/. 1943 měl 11O členů. 1943 např. sehráli 13 premiér a 20 repríz. Soubor hrál významnou roli v Dobrovského okrsku ÚMDOČ, v jeho soutěžích, získal ocenění a reprezentoval na krajských soutěžích. Hostovali zde Jaroslav Marvan, Jan Pivec, Karel Höger, Vlasta Fabiánová… /JM/
Z historie ochotnického divadla v Žamberku. Autor? Vydal? 3 str.
Spolek divadelních ochotníků zal. 1868. Nejplodnější období žamberských ochotníků bylo po I. sv. válce, kdy vrcholilo úsilí o vybudování vlastní divadelní budovy. Nové Divišovo divadlo bylo otevřeno 5. 12. 1926 Tylovou Fidlovačkou. Žambeský och. soubor byl v následujících letech několikrát úspěšný
v soutěži o Bednářův pohár hrami Sedlák svým pánem, Navždy, Morálka paní Dulské. Spolu s ochotníky vystoupili v Divišově divadle i profesionálové J. Marvan, J. Pivec, K. Höger, V. Fabiánová ad. V r. 1941 vznikl při Spolku divadelních ochotníků samostatný soubor mladých, který si dal název D 3. tento byl v dalších letech velmi úspěšný (např. v r. 1943 měl 110 členů a sehrál 13 premiér a 20 repríz). (OS)
Materiály pro Místopis 1998. kART
1954 DS ZK Vitka: v okresní soutěži LUT: Naši furianti (Stroupežnický)
Před 1809 hrávali ochotníci mimo zámek i v Halkovicích, Pešině, Slatině a Kunvaldě.1812 zahájili v hostinci Režného zpěvohrou Kilián, hráli i Lakomce, ale i běžné tehdy zábavné hry, nejčastěji Ostrov lidožroutů. U Durchánka se hrálo na přání vrchnosti česky i německy. Od 1839 hráli U modré hvězdy jen česky /Žluté zimnice, Žižkův meč, Loketský zvon, Dva přátelé a jeden kabát/. V Panském domě se hrálo opět česky i německy. Po návratu z Pray /položení základního kamene k ND/ zal. Spolek divadelních ochotníků. Zahájili U zlatého slunce. /JM/
TÁBORSKÝ, str.116 – 119.
Divadelní almanach, Praha 1869. Zde Letopisy ochotnických divadel. XXXI. Žamberk. Autor V.M. 13 str.
Adresář 93: DS
BOBKOVÁ, Hana: 100 let divadla v Žamberku. Amatérská scéna 1969, r. 6, č. 3, s. 9. kART
Sídlo Orlického okrsku ÚMDOČ (1922).
Anonym: Z historie ochotnického divadla v Žamberku. Kopie stručné historie z neurčeného sborníku s. 3-5. kART
BOLESLAVSKÝ, Josef Mikuláš: Divadelní almanach /!/. Praha, Mikuláš a Knapp 1869.
kap.XXXI.Žamberk, autor V.M. s.116 - 128. Kopie kART.
Divišovo divadlo. Text kronikářky města Marty Motlové. pro Místopis 1998. kART
ÚMDOČ 1922: S.d.o. ÚMDOČ 1925: T.j.Sokol
DS Okresní lidové knihovny s Ženy v boji za mír účast na festivalu smíšených uměleckých skupin v Jaroměři. OD 1959/3, s.64.
1998 300. výročí narození Prokopa Diviše. Tomuto jubileu je věnována i dubnová přehlídka ochotnických divadel.
Orlické noviny, 06.04.1998
DS ochotníků v Žamberku (Dotazník ÚLK 1999.)
Loutkové divadlo:
1991 FEMAD,JH: DDS ZUŠ: Vančura: Za časů ušatých čepic
1998 JH: Kahoun: Sluníčko a dva kamarádi
Sutějev: Kdo řekl mňau?
LCH 1993 ?
1994 LCH: ZUŠ: Šrut: Medvědi, prasátka a ti druzí
1995 LCH: Hejná – Strnadová: Tulák domeček
1998 LCH: Kahoun - Sutějev - Strnadová - Rudolf: Čtyři drobničky (Sluníčko a dva kamarádi, Šněretudy, Kdo řekl mňau?, Kašpárkovina
1998 LCH: LS ZUŠ: Ruck-Pauquétová - Strnadová: Malý prales
1999 LCH: LS LDO Mravenec ZUŠ: Erben - Strnadová: Kdos dobrý, pomoz mi ji vysvobodit!
1999 LCH: LS LDO ZUŠ: Andersen - Strnadová: Pasáček vepřů
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.