Zlín, Excerpce pro MČAD 1998-2002

ZLÍN (dočasně GOTTWALDOV) viz též JAROSLAVICE, KLEČŮVKA, KOSTELEC, LHOTA U MALENOVIC, LOUKY, LUŽKOVICE, MLADCOVÁ, SALAŠ, o.Zlín
CČAD (jako Gottwaldov) s. 182,191,198, 203, 205, 207, 226, 301, 309, 401
CČAD (jako Zlín) s. 149,153,182, 224, 227, 265, 360, 379, 380
Obr.CČAD s.302: Garlo Gozzi: Král jelenem, Malá scéna LŠU a PKO Gottwaldov (Zlín), režie Antonín Navrátil,1979.
Obr.:Městské divadlo, 1957-67 Hilmera, s. 259
Hilmera, s. 259
Divadlo mladých existovalo v letech 1941-5 (od r. 1945 nevyvíjel činnost)
Divadelní život ve městě představovaly soubory, které zde hostovaly a potom některé místní spolky. Aby se usnadnilo seznamování veřejnosti s repertoárovými novinkami, bylo 1941 zal. Divadlo mladých. Neprovozovalo vlastní divadelní činnost, ale bylo prostředím, které přicházelo s náměty. Spolek měl 1943 17 členů, z toho 16 činných.
Fond OKS č.3, Komplexní rozbor činnosti a hospodaření za rok 1989:
V dubnu oslavil soubor Malá scéna 20 let přehlídkou vlastní tvorby. Hosté z NDR, PLR a Velké Británie.
Fond OKS č.3, Komplexní rozbor činnosti a hospodaření za rok 1988:
DS Malá scéna se zúčastnil krajské soutěže v Blansku s představením A. Navrátilové Janek Zbranků, avšak neuspěl.Ve službách Thalie II. s.354.Soubor DK ROH SVIT nastudoval hru M. de Cervantes: Divadlo zázraků, ražie K. Semerád.
Vznik Klubu přátel divadla jako společného projektu OKS a Divadla pracujících.
Reciproční zájezd DS Malá scéna na Dny srbského pionýrského divadla do Budyšína.
Fond OKS č.3, Hodnocení činnosti OKS za 1. pololetí 1989:
DS DK ROH Svit uvedl hru A. Radoka a M. Tesařové Podivné příhody pana Pimpipána (režie K. Semerád).
DS Malá scéna uvedl nísledující premiéry: T. Déry: Popfestival, O. Hofman: Lucie a zázraky, Bařinka: Ondráš z Janovic. Derniéru mělo úspěšné představení "Janek Zbranků".
Fond OKS č.3, Komplexní rozbor činnosti a hospodaření za rok 1987:
DS Malá scéna hrál inscenaci O princezně, která si neuměla hrát, která měla více jak 20 repríz. Účast souboru na přehlídkách v Blansku a Svitavách s Makarenkovou hrou Začínáme žít a na přehlídkách v
Krnově a Luhačovicích s kusem R. Nash: Děvčata z Brook Valley.
Vznik nového souboru SSM Jednoty.
Fond OKS č.29, Přehled souborů a kroužků:
Existence souboru loutkového divadla GUL od r. 1956 pod vedením D. Pelíškové
Fond OKS č.18:
1968 - soubor ZK Svit nastudoval hru J. Patricka Opalu má každý rád a získal s ní druhé místo na napajedelském div. festivalu.
1967 - DS SPŠ kožařské sehrál pod vedením profesora Kohoutka koláž z 5 Čapkových her.
Fond OKS č.4, Komplexní rozbor činnosti a hospodaření za rok 1985:
DS Malá scéna účastníkem soutěže v Blansku s hrou "Komedyje o chytrosti".
Taktéž soubor DK ROH Svit s klasickou antickou hrou Antigona.
Konal se celostátní seminář učitelů literárně dramatických oborů LŠU.
Uskutečnila se krajská přehlídka divadel LŠu ve Zlíně a první místa obsadila malenovická a zlínská LŠU.
DS Malá scéna nastudoval bez uměleckého vedení vlastní kus "Experiment Dracula".
Fond OKS č.30:
DS ZK Svit.
OD 1957/7, s.145. OD 1957/8,s.169. OD 1857/9,s.193 (S Vassou Železnovovou účast na XXVII..JH, první cena)
OD 1957/7, s.146. OD 1957/7, s.157 - 8. OD 1857/9,s.195.OD 1957/10,s.217. OD 1957/10,s.223.
OD 1958/12, s.286 (DS ZK Stavbaři mezi nejvyspělejšími soubory v kraji)
OD 1958/12, s.286.OD 1961, č. 8, s. 184: (SZK stavbařů: Jezero Ukereve (Stašek)

1982 - K. Semerád připravil se souborem ZK Svit klasický titul "Zkrocení zlé ženy" v úpravě bez mužů.
1983 - na tradičním krajském festivalu v Blansku reprezentovaly Zlín soubory MS (Krásná Františka) a ZK Svit (Trma Vrma).
1986 - v březnu zorganizoval soubor Malá scéna na své půdě školení dramatické výchovy, kterého se jako host zúčastnili ochotníci LŠU Bratislava.
1984 - účast MS na přehlídkách v Úpici a Luhačovicích s inscenací Výjimka a pravidlo.
- hra souboru ZK Svit V. Konstantinov, B. Racer: Prázdninový románek měla premiéru (režie K. Semerád - Divadlopracujících).
1986 - prof. Kohoutek byl oceněn OKS za dlouholeté vedení studentského divadla.
1987 - v dubnu se konala přehlídka inscenací Malé scény. Zúčastnili se také pozorovatelé z Británie, NDR a PLR a jako host soubor LŠU z Olomouce.
Fond OKS č.70, Evidence souborů 1987:
Vedoucí souboru Svit Iva Valová, 15 členů.
DS Malá scéna 5O členů, vedoucí A. Navrátilová.
Fond OKS č.70, Zpravodaj ZUČ II/1979:
Soubor Malá scéna se zúčastnil Jiráskova Hronova s hrou Carla Gozziho Král Jelenem. S Pohádkami A. Mikulky též soutěže dětských souborů v Kaplicích.
Fond OKS č.70:
1989 - v červnu se konala ve Zlíně přehlídka Zlaté slunce, kterou vyhrál brněnský loutkářský soubor Mraveneček.
1979 - 3. ročník přehlídky inscenací Maké scény na vlastní půdě. Účast hostujícího souboru z PLR. Odehráno celkem pět představení, 1500 diváků.
1978 - ve Zlíně probíhal Festival ZUČ, v jehož rámci se uskutečnil okresní festival vesnických souborů ve Hvozdné, školení mladých herců pod vedením A.Navrátila a školení divadelní režie (S. Skopal).
- soubor MS absolvoval divadelní zájezdy do NDR a Anglie.
Fond OKS č.44:
1962 - členové ODPM hráli představení Čaroděj Och na festivalu v Bylnici.
1972 - konalo se několik školení v oboru uměleckého přednesu.
- DS při ZK ROH Svit nastudoval pod taktovkou K. Semeráda hru Griseldy Gambaro Tábor. Představení i mimo Zlín (Brumov, Slavičín).
1970 - DS Malá scéna připravil a hrál představení Aladinova kouzelná lampa.
1969 - DS Svit dosáhl značného úspěchu, když hru Zvířátka a hastrman hrál šestkrát.
- tentýž soubor v téže sezóně hrál hru Opalu má každý rád dokonce 7x.
1986 - DS Malá scéna postoupil s inscenací P. A. Breála Husaři do krajské soutěže.
Sbírky:
1923 - Jednota Orel uvedla představení s názvem "Muž z měsíce".
1941 - Divadlo mladých při Mládeži Národního souručenství prezentovala hru "Dva životy Adama
Waldera" v režii Jaroslava Ondráčka. Tento soubor vznikl r. 1940 a jednalo se o jeho premiéru.
1942 - divadelní soubor Klubu absolventů Baťovy školy uvedl v režii J. Šimáčka hru Paličova dcera.
1943 - soubor Klubu ABŠ hrál Měsíc nad řekou od Fráni Šrámka.
1944 - tentýž DS přestavil divákům za tuto sezonu čtyři tituly (např. Fr. Tetauer: Zpovědník či F. F. Šamberk: J. K. Tyl). Režie např. Gustav Mědílek, M. Frnka). Hrálo se buď v sále Velkého kina ve Zlíně anebo v budově Komorního kina Zlín-Díly.
Kronika národní školy ve Zlíně:
1921 - žákyně dívčí školy navštívily představení pro žactvo "Briscenský mučedník" od J. F. Karase.
1923 - žactvo Sokola uspořádalo v nové Sokolovně představení "Vesnin hřích".
1925 - žákyně a žáci dívčích a chlapckých škol sehráli společně pohádku "Tajemný dub".
1929 - místní pěvecko-hudební spolek Dvořák uvedl pro žactvo "Prodanou nevěstu".
Kronika měšťanské školy chlapecké Jana Amosa Komenského ve Zlíně:
1930 - žáci shlédli v Sokolovně představení A. Jirásek: Lucerna.
1932 - v květnu provedli žáci obecné a měšťanské školy společné vystoupení "Dlouhý, Široký a Bystrozraký" ke Svátku matek. Čistý výtěžek (1 861 Kč) byl uložen na cestovní fond školy.
1934 - žáci sehráli školní divadlo od Jar. Neumanna "Uzdravená princezna". Nacvičil a řídil učitel Jos. Klaban se svojí chotí Jarmilou.
1935 - učitelská praktikantka Milada Vybíralová nazkoušela s žáky hru "V zajetí skalních mužíků". Hrálo se na jevišti na školním nádvoří.
1938 - několikrát hrána Sousedíkova hra "Červená tužka" v podání školáků.
Pamětní kniha města Zlína:
1928 - u příletosti oslav 10. výročí vzniku republiky sehrália Jednota Orla čsl. v Orlovně hru "Za vlast"
autora A. Bognera.
Divadlo Opona Zlín
Založeno v r.1949 pod názvem Divadelní soubor Domu kultury ROH Svit, od počátku spolupracoval s profesionálními režiséry zejména ze zlínského divadla, první hra Parta brusiče Karhana
1955 Úklady a láska (účast na krajském festivalu v Luhačovicích), Vassa Železnovová - 1.místo na 27.Jiráskově Hronově, Zvířátka a hastrman - účast an Šrámkově Písku, 1960 Damoklův meč, 1961 Liška a hrozny, obě hry zvítězily na Jiráskově Hronově
V letech 1963 nastudoval soubor např.hry Děvčata z Brook Walley, Podivné příhody pana Pimpipána, Opalu má každý rád
1973 hra Tábor - československá premiéra, účast na festivalech v Budapešti, belgickém Gentu, Úpici a festivalu evropských souborů v německém Wolfsburgu, další hry Zmoudření dona Quijota, Hrátky s čertem, Veselohra na mostě (pod názvem Trma-vrma na mostě), 1984 Antigona
1986 Hra na Popelku účast na přehlídkách v Krnově, Napajedlích a Karolince
Po r.1989 soubor přejmenován na Divadlo Opona, zaměřuje činnost na dětské publikum, pohádky O Mikešovi, Z pekla štěstí, Zvířátka a Petrovští
1993 Mrazík účast an celostátní přehlídce her pro děti "Popelka" v Rakovníku, zatím poslední nastudovaná hra O loupežníku Bujónovi a babě Magi - cena za scénografické provedení na přehlídce Hanácký divadelní máj v Němčicích nad Hanou
Soubor Malá scéna při literárně dramatickém oboru LŠU Gottwaldov (později ZUŠ Zlín)
1961 vznik literárně dramatického oboru
1969 vznik souboru Malá scéna
1971 adaptováno bývalé městské divadlo - soubor získal vlastní jeviště, ve stejném roce přichází Antonín Navrátil, který spolu s Anežkou Navrátilovou a Věrou Novákovou vytvořil novou koncepci výuky
1973 první hra Docela obyčejná strašidla
Spoluzřizovatelem souboru byl Park kultury a oddechu, později Okresní kulturní středisko, repertoár sahal od pohádek přes jevištní adaptace folklorního materiálu až po díla světových klasiků, několik inscenací natočila i televize (O kuruckéj vojně, Romeo a Julie)
Nejúspěšnější inscenace: 1976 Smrť na hrušce (ceny na 47.Jiráskově Hronově 1977, hlavní cena na V.festivalu mladého amatérského divadla v Poděbradech 1977, zájezd do Maďarska, NDR a Velké Británie, navázán kontakt se souborem Greenwich Young People Theatre - trvá dosud) 1978 Král jelenem (ceny na 49.Jiráskově Hronově 1979)
1978 Pohádky I. (účast na celostátní přehlídce dětských souborů Kaplické divadelní léto 1979)
1979 Romeo a Julie (účast na festivalu Zamosczké divadelní léto v Polsku)
1980 O kuruckéj vojně (ceny na mezikrajové přehlídce národní soutěže amatérských souborů v Úpici 1980, ceny na 50.Jiráskově Hronově 1980, zájezd do Velké Británie 1981)
1981 Irkutská historie (ceny na Jiráskově Hronově 1981, ceny na IX.přehlídce ruských a sovětských her ve Svitavách 1981)
1982 Romeo a Julie - obnovená premiéra (cena na festivalu současné divadelní tvorby v Úpici)
1983 Krásná Františka (ceny na festivalech v Blansku, Krnově, Spišské Nové Vsi a 53.Jiráskově Hronově, zájezd do Velké Británie - vše v r.1983)
1984 Výjimka a pravidlo (ceny na festivalech v Úpici, Lysé nad Labem, Blansku a Poděbradech - vše 1984)
1985 Komédyja o chytrosti (ceny na festivalech v Napajedlích a Blansku - 1985)
1986 Husaři (ceny na festivalech v Napajedlích a Blansku)
Do r.1994 odehrál soubor 72 premiér, 845 představení a 10 přehlídek inscenací, v současné době působí v divadle Malá scéna soubor Malé scény, alternativní divadlo Tvůrčí skupina Medomet, skupina bývalých žáků Malé scény ZAZÁDY, soubor Povidlo a loutkoherecký soubor
(Kuslová)

1951 - DS DK Svit
1969 - ? Malá scéna LŠU a PKO
Zbořilová s.12
1949 Divadelní soubor Domu kultury ROH Svit (mezi zakladateli Jan Libíček)
Účastník JH. (LL)
1996 Občanské sdružení Opona
Javorin:Divadla 55-7
DS MALÁ SCÉNA, vede A.Navrátil.
HOŘEC,Petr: Seznamte se s... Praha, Melantrich 1994 ..s.254
Divadlo na Moravě 3., s.108,110-1.
20 let divadelního souboru Malá scéna OKS a LŠU Gottwaldov.
Gottwaldov, Okresní kulturní středisko 1989. 64 s.,fot. Str
FRIC, Ota: 25 let Gottwaldovského Svitu. Amatérská scéna 1974, r. 11, č. 6, s. 16. kART
PADESÁT let Lidové školy umění v Gottwaldově. In:Literárně dramatický obor. Přehled inscenací 1973 - 1982. Gottwaldov, Lidová škola umění 1983. Str
10 let Malé scény PKO a LŠU v Gottwaldově. Red.A.Navrátil. 1969 - 1979. Gottwaldov, Park kultury a oddechu a Lidová škola umění 1979. 60 s. fot.Str
SRBA, Bořivoj: Loutková scéna MOS Radost. Encyklopedie českých divadel. Divadelní revue 1996, č. 2, s. 67.
BARTOŠŮV okrsek ÚMDOČ ve Zlíně. Ve službách Thalie II. s.51.
ÚMDOČ 1922: S.d.o. Šubert
DS ZK Svit uvedl Úklady a láska. Premiéra ve Štípě.
OD 1956/5 s.109.
DS ZK Stavbařů na XXVII.JH Vassa Železnovova. Profesor Mamlock /Wolf/. OD 1958/1, s.5.OD 1958/5, s.102. OD 1958/5, s.115.
DS ZK Svit vzorná Zvířátka a hastrman v Napajedlích, účast v Luhačovicích- OD 1958/5, s.115. OD 1958/7, s. 149,157. OD 1958/8, s.188. OD 1958/8, s.192.
ZLÍN (82 tis. obyv.): V 15. základní škole ve Zlíně-Želechovicích existuje již 8 let žákovský divadelní soubor D-klub. Od skromných začátků dospěl do stavu, kdy má ve škole vybudováno pódium s oponou, osvětlením a ozvučením. Soubor vystupuje ve městě i jeho okolí. Na letošní rok chystá 2
představení. Druhé z nich na červen k příležitosti 50. výročí založení školy připravují její absolventi, kteří i nadále zůstali členy souboru. (Učitelské noviny, č.16, 1999)

ZLÍN (82 tis. obyv.): Zlínský divadelní soubor Malá scéna slaví v r. 1999 30 let své existence. Ve spolupráci s muzeem připravil k jubileu na malenovickém hradu výstavu dochovaných dokumentů (plakátů, fotografií, programů) a na konec června přehlídku svých inscenací. K výstavě byla vydána malá brožura, mapující práci souboru v posledních 10 letech. (MF Dnes, 14.06.1999)

Malá scéna ZUŠ. Vznikla 1969 při literárně dramatickém oboru LŠU. V témže roce se po přestěhování Divadla pracujících do nové budovy po adaptaci sálu přestěhovala do jeho původní budovy. Za 30 let 91 inscenací, 10 přehlídek, 1162 představení. První desetiletí spojeno s Antonínem Navrátilem /vytvořil umělecký profil scény, její jméno doma i na zahraničních festivalech, 1981 odešel do Slováckého divadla v Uherském Hradišti, ale s Malou scénou pohostinně nastudoval ještě několik inscenací/, Anežkou Navrátilovou /do 1997 25 inscenací, též kostýmní návrhy/,v 90.letech vedle ní nová mladší jména. 1969 zahájili Zvířátka a hastrmani, režie Antonín Navrátil. Zpočátku pouze repertoár pro děti, moderní pohádky, současní autoři, postupně /od 1974/ i představení orientovaná na dospělejší publikum. Od 1985 režie převážně Anežka Navrátilová, též Michal Mašek, Věra Nováková, Petr Nýdrle, Zdeněk Handl - Hanzel, Markéta Pavlištíková. Repertoár odpočátku novátorsky pojatý v 90.letech osobitě a vzorově profilovaný, umělecky náročný. 1996 též spolupráce s The Greenwich Youth Action Theatre London /Zákon a řád, režie Matthew Osborn, Nicolas Pilton.

Členem v 70. letech byl Jan Šťastný, ke zkouškám na DAMU ho připravovala členka souboru Věra Nováková.
HOŘEC, Petr – NYTROVÁ, Olga: Jak slavívali a slaví slavní,Praha, Knižní klub, 1999,
208 s., s.151.

Dramatická výchova:
Antonín Navrátil, v 70. letech režíroval některé dětské inscenace v Malé scéně Parku kultury a oddechu a LŠU. V 2. pol. 70. let byla jeho inscenace Smrt na hrušce na Jiráskově Hronově.
Anežka Navrátilová, v 80. letech učitelka LŠU, vedla dětské soubory v Malé scéně LŠU a OKS.

1979 KDL: Malá scéna: Mikulka - Navrátil: O chechtavém mraveništi
1986 KDL: Malá scéna: Mikulka: Hastrmaní princeznička

Loutkové divadlo:
Součástí Malé scény: Koza Róza /Svatopluk Nejedlý/, první inscenace, režisér Karel Štefl, také Markéta Pavlištíková. Štefl původně na ZUŠ pokus o loutkové divadlo GUL, později Málem loutkové divadlo. Poté Malá scéna.

30 let Malé scény ZUŠ Zlín. Připravili: KUSLOVÁ, Hana, KOMORA, Vladimír, HANDL, Zdeněk. Zlín 1999. Sborník vzpomínek, portrétů, repertoáru, přehlídek, ocenění. 63 s.

JM

1957 JH: DO ZK Svit: Gorkij: Vassa Železnovová
1960 JH: Hikmet: Damoklův meč
1961 JH: Figueiredo: Liška a hrozny
1963 JH: Hrubín: Křišťálová noc
1970 JH: Hamilton: Plynové lampy
1977 JH: Ostrovskij: Kdo hledá, najde
JH, FEMAD: Malá scéna LŠU a PKO: Bařinka: Smrt na hrušce
1978 FEMAD, 1979 JH: Gozzi: Král jelenem
1979 FEMAD: Shakespeare: Romeo a Julie
1980 JH: Bortík: O kuruckej vojne
1981 JH: Arbuzov: Irkutská historie
1983 JH: Calábek: Krásná Františka
1984 FEMAD: Brecht: Výjimka a pravidlo
1998 DT: Malá scéna ZUŠ: Vostrý: Tři v tom

1996 Popelka: Divadlo Opona: Mrazík
1997 Popelka: Malá scéna ZUŠ: Pěkný: Havrane z kamene; Dabadie, Savary: Mušketýři ze IV.B

1997 ŠP: Zázady malé scény Genet: Služky

1963 WP: Studio: Šotola: Lidé

1951 LCH: ZK Svit: Němcová - Kábrt: O Jankovi
1962 LCH: Grzegorz: Sambo a lev

Loutkové divadlo:
Loutkářský soubor učitelek MŠ okresu Gottwaldov - "Korálky"
1969 - vznik loutkářské činnosti na mateřských školách v okrese Gottwaldov. Duben 1969 - školení s názvem "Práce s loutkou" proběhlo v Luhačovicích, vedla Zdena Hradská. Předvedena hra "Míček-Flíček". Učitelky se rozhodly založit maňáskové divadlo. Organizátorkou veškerého dění se stala Marie Fuksová. Koncem roku 1969 - loutkářky z MŠ I Vizovice, MŠ Otrokovice-Náměstí, v Gottwaldově pak školy - Fügnerovo nábřeží, Kolektivní dům a Bartošova čtvrť. 1970 - vznik samostatné loutkařské sekce při kabinetu předškolní výchovy v Gottwaldově. Učitelky vystupovaly i na okresních loutkařských festivalech: 1971 Napajedla, 1972 Vizovice, 1973 opět Napajedla.
Koncem r. 1973 byla zjištěna loutkářská činnost na 48 mateřských školách v okrese.
Byl vytvořen SAL (Svaz amatérských loutkářů). Učitelky se staly jeho členkami. V soutěži, kde vystupovalo 25 souborů z Čech a Moravy získaly v roce 1976 desáté a v roce 1977 třinácté místo.
1983 - čtrnáct přehlídek na mateřských školách. Poté soubor vystupuje pod novým názvem "Korálky".
1981 - vedoucí souboru Zdenka Jeníčková.
Loutkové scénky ve školských zařízeních
Loutkový soubor 3. ZŠ Gottwaldov-Díly
1973 - iniciátory založení souboru byli Jan a Olga Roháčkovi. Spolupracovali s učitelkou Ivanou
Žaludkovou. První hrou byla písnička "Když jsem já sloužil", ilustroval Jan Roháček. 1974 - Ivana Žaludková odešla.
V r. 1976 se ujímá družiny i jeho divadla vychovatelka Marie Kudělková. Stává se členkou GUL. Dnes má soubor v repertoáru hry jako "Naše zahrádka, O zlé koze, Kohout světapán, Statečný koníček". Soubor má už za sebou také šest vystoupení na okresních dětských divadelních přehlídkách ve Slavičíně.
1983 - odchod vedoucí souboru Marie Kudělkové.
Loutkářský kroužek 11. ZŠ Malenovice - sídliště
1965-66 - vznik maňáskového souboru. Vedoucí Bohumila Hrubá. Tento pokus neměl dlouhého trvání.
1972-73 - další loutkářská aktivita. Vedoucí Alena Žáčková a Julie Běhůnková. Nacvičení hry "O zlé koze". Každý rok soubor hrál jednu až dvě loutkové hry z edice Divadélko.
Hry a změny vedoucích maňáskového kroužku 11. ZŠ Malenovice:
1973-74 vedoucí Alena Žáčková, Julie Běhůnková
(Diamantová sekera, Stříbrný kožíšek)
1974-75 vedoucí Alena Žáčková
(Vánoční překvapení, Evička v hájovně)
1976-77 vedoucí A. Žáčková, H. Freundová
(Naše zahrádka)
1978-79 vedoucí H. Freundová, J. Valová
(Jak se pejsek a kočička polekali, Jak pejsek a kočička oslavili narozeniny)
1979-80 vedoucí J. Valová, M. Zvonková
(Naše zahrádka)
1980-81 vedoucí J. Valová, M. Zvonková
(Jak se lenost nevyplácí, Jak se pejsek a kočička rozzlobili)
1981-82 vedoucí J. Valová, M. Zvonková
(Kouzelný prstýnek, O vdolečku)
1982-83 vedoucí J. Valová, M. Zvonková, V. Kenšová
(Zapomněnka, Tři prasátka, Slepička Pepička)
(Kuslová)
VOTÁNEK, Jaroslav: Kronika amatérských loutkářských souborů na Gottwaldovsku. Gottwaldov, OKS 1988.
Malá scéna ZUŠ Zlín
Amatérské divadlo při tehdejší lidové škole umění od roku 1969 až do současnosti, nyní několik souborů: Soubor Malé scény, alternativní divadlo Tvůrčí skupina Medomed, skupina bývalých žáků Malé scény, ZA ZÁDY DOHROMADY, soubor Povidlo, loutkoherecký odbor. (Kuslová)
Loutkářství na Zlínsku-Gottwaldovsku
Zlín měl své první spolkové divadlo až v roce 1928 při zlínském Sokole. 1933 - firma Baťa zřizuje na "Tržnici" vlastní loutkové divadlo. Další divadlo vzniká na začátku okupace zásluhou učitele Vladimíra Matouška. Od roku 1937 má menší scénu také tělovýchovná jednota Orel. Hlavní představitelé loutkářství: Ladislav Vonderka, Miroslav Štěpán, Josef Šimáček, František Průša a Karel Volák. 20.2. 1944 - nálet na město. Další loutkářská činnost až po osvobození. 7.10. 1945 - sokolovská scéna začíná hrát.
Vznik loutkové scény "Mládí" ve škole "Na Dílech" s vedoucím F. Průšou. Aktivněji se loutkářství rozvíjí od podzimu 1946.
První loutkářské kursy začínají 16.2. 1947, pak na jaře i na podzim 1948, kde přednášel ing. Fr. Čech.
Září 1949 - je ustanovena krajská loutkářská subkomise pod KNV a krajským loutkářským referentem je zvolen zkušený divadelník a loutkář Břetislav Langer z Otrokovic.
Loutkářská činnost v gottwaldovském kraji nebyla ve všech jedenácti okresech stejná. Snaha o zlepšení pořádáním loutkářských besed. Tento způsob měl úspěch a opakovali jej i na jiných místech. Dalším způsobem k oživení loutkového divadla byly krajské loutkářské festivaly: říjen 1954 - Slavičín, 1955 - Prštné, 1956 - Gottwaldov, 1957 - Otrokovice, 1958 - Rožnov, 1959 - Vsetín a 1960 - Napajedla. GUL sehrál důležitou úlohu v loutkářském dění.
Iniciativa krajského poradního sboru pro loutky v Gottwaldově mohla existovat jen za podpory krajského odboru LUT a jeho činitelů. Přispěl k tomu tehdejší metodik S. Vlček.
Rozvoj loutkářské činnosti narušila padesátá a šedesátá léta. Loutkařské sály byly zabírány pro jiné účely. Úplné zmizení malých scének z měst a okolí. Skončila "Dětská radost", loutková scéna "Orel" z boudy u Přehrady, scéna na zlínských "Pasekách", loutkové divadlo na "Sokolovně", scénka "Pionýr"
na Myslivně, mládežnický soubor v Mladcové a scénka na sokolovně v Prštném.
V činnosti pokračovaly soubory v Luhačovicích a Vizovicích. Konaly se také Okresní loutkářské festivaly. Mezi zasloužilé pracovníky na rozvoji loutkářství patří Věra Šimková. (Kuslová)
Loutková scéna Sokol - Zlín
22. srpna 1869 - první představení ochotnického divadla ve Zlíně (Klicperův Divotvorný klobouk). 28. února 1928 - premiéra veřejného loutkového vystoupení "Honza, kovář a čert". Na vybudování této scény se podíleli členové TJ Sokol. Scéna měla trvalé stanoviště nejprve v malém, později ve velkém sále sokolovny.
V soutěži Hanácké sokolské župy obdržel soubor první cenu za hru F. Čecha - "Kašpárek vždy zvítězí", rok poté druhou cenu za aktovku S. Zapletala - "Kašpárek vzdělávatelem" a v r. 1936 opět první cenu v recitační soutěži ve Všetulích.
Do roku 1938 vykonával funkci předsedy loutkářského odboru F. Válek, po něm K. Starostka. Významnými členy scény byli dr. Pavel Blažek, Josefína Šťastná, Karel Vaďura, Jindřich Calaba, B. Čech, F. Liška, J. Klinkovský, paní Mlýnková a Válková.
Během okupace se nesmělo hrát. 7. října 1945 - scéna znovu ožila. Loutkáři nacvičili hru od M. Štulíkové - "Jak bylo prasátko zachráněno".
Koncem roku 1952 přestal existovat loutkový soubor Sokola. Jeho činnost převzala Loutková scéna Svit, která vybudovala novou scénu v přízemí hotelu Moskva.
Loutková scéna Svit
30.11. 1952 - první hra: Malíkův "Míček-Flíček". Toto představení proběhlo ještě na staré scéně v sokolovně. 29.3. 1953 - "O červeném autíčku" - poslední představení dr.Pavla Blažka.
29.11. 1953 - V. Simonov "Aladinova kouzelná lampa" - první hra na nové scéně. Další hry od B. Svatoně - "Sůl nad zlato" a N. Gernětové a F. Gurevičové - "Kačátko". V létě 1953 provedl ZK nákladnou adaptaci scény. 5. prosince 1954 - slavnostní zahájení přebudované scény. Byl uveden Malíkův "Míček-Flíček". Do funkce vedoucího souboru byl zvolen Josef Kozubek.
Soubor se zúčastnil v r. 1956 dvoudenního krajského festivalu v Prštném, rok poté jako vítěz krajského kola postoupil do národní přehlídky v Opavě. 1962 - u souboru existovala stálá i zájezdová scéna. O úspěch a popularitu loutkové scény "Na hotelu" se přičinili: Průša, Štěpán, Kozubek, J. Císař, J. Fux s manželkou, Z. Kroupa, V. Kovařík, D. Sýkora, L. Šlosárek, F. Vojtěch, S. Kaválek s manželkou, Křížovi, Turovští, Matonohovi a Jiroutkovi. 1962 - ZK Svit přišel o stálou scénu. Kvůli nedostatku skladových prostor byly kulisy a loutky zapůjčeny jiným souborům.
Za instruktáže herce Divadla pracujících Václava Kafky byla nacvičena hra "O nespokojeném kohoutkovi", kterou zahráli v několika patronátních obcích.
Loutkové divadlo Baťa - Zlín
30.9. 1933 - slavnostní otevření divadla hrou "V říši divů a bájí" od ing. Kopence.
Květen 1934 - premiéra her "Divotvorná růže a Kašpárek mezi černochy a indiány". Autorem her byl redaktor Václav David.
1936 - loutkové divadlo hraje dál v sále Tržnice a sklízí úspěchy s hrami leteckého cyklu - "Kašpárkova cesta světem a samoletem, Raketou na měsíc, Kašpárkův let do stratosféry a Raketou do nebe".
Autoři her: B. Schweigstill, ing. F. Čech, O. Šeller, J. Průcha, Ch. Hobersbergrová, L. Tesařová, dr. Driml.
Divadélko hrálo v "Blešárně", jak se tehdy sálku na tržnici říkalo, až do roku 1940.
Loutková scéna "Radost"
Avantgardní loutkové divadlo s vysokou uměleckou úrovní. Zakladatelem byl učitel Vl. Matoušek, který se přestěhoval v r. 1938 z Břeclavi, kde vedl deset let stejnojmenný soubor,
do Zlína.
Zlínská Radost byla zřízena Vyšší lidovou školou Tomáše Bati, a to hlavně zásluhou ředitele školy L. Vlčka. 13.11. 1939 - zahájení její činnosti oficiálně zaznamenal okresní
úřad ve Zlíně.
15.10. 1939 - první představení Radosti byla výpravná pohádka J.K. Vršovického - "Dlouhý, Široký a Bystrozraký". Hru upravil K. Tkáč, režii měl Vl. Matoušek, scénickou výpravu F. Mikeš.
Od založení scény stále spolupracovali především manželé Kotzmannovi, učitelka J. Oppová, fotograf F. Mikeš, učitel J. Jochman.
Nejúspěšnější hry: J.K. Vršovický - K. Tkáč - "Dlouhý, Široký a Bystrozraký", Skálová - "Jiříkův Štědrý večer", inscenace K.J. Erbena - "Svatební košile", hra J. Kvapila - "Princezna Pampeliška".
Ohlasy a kritika na představení zlínské Radosti v době války byly velmi příznivé (mezi autory je i jméno docenta Fr. Tenčíka). Radost přesáhla svůj region a byla kladně hodnocena vedle takových scén jako pražská "Říše loutek", "Umělecká výchova", nebo v Hejčíně "Kašpárkova říše loutek".
O činnosti divadélka nás také informují zprávy z novinových výstřižků v závodním archivu n. p. Svit.
Loutková scéna "Mládí" - Bartošova škola - Díly
Zlínští loutkáři, kteří koncem války nesměli hrát, se sdružili, aby mohli neveřejně provozovat svou zálibu. Do klubu ABŠ na Společenském domě přinesli rodinné divadélko a nacvičili hru "Zlatý květ - čarovný květ". Další hra "Honza hledá Kašpárka". 3.8. 1944 - Schmoranzův "Začarovaný les". Divadlo převzalo moderní metody.
Rodinné divadélko už nestačilo, členové uvažovali o větší scéně.
Malá scénka ještě naposledy zahrála v září a říjnu hry
"Čarovná podkova" a "Jak švec čerta ošidil". Zahájení na nové scéně bylo plánováno na listopad.
20.11. 1944 - letecké bomby těžce poškodily Společenský dům, a tím i místnost ABŠ. Březen 1945 - loutkáři zjistili, že bomby divadélko zcela zničili a materiál lidé rozkradli.
Nová scéna se vybudovala ve škole Na Dílech (dříve zde sídlila Matouškova Radost). Scéna se nazývala "Mládí". Osazenstvo souboru "Mládí": Průša, Štěpán, Toufal, Volák, Vonderka a další.
7. října 1945 - první představení - Průšova "Perníková chaloupka". Další hry: Schmoranzův "Začarovaný les", Multrusova "Čarovná podkova", Tesařové "Vodníková Hanička".
S příznivým ohlasem se setkali Karafiátovi "Broučci" (celkem 15 představení).
Následovaly další hry: S. Mašínová - "Velešický poklad", B. Schweigstill - "Kmotry klepny", J. Kopenec - Vršovický - "Kašpárkův let na Měsíc". 14. dubna ukončil soubor sezónu náročnou hrou "Z pohádky do pohádky".
Další sezóna 1946-47 byla zahájena hrou J. Kvapila - "Princezna Pampeliška". Hra "Cirkus" - členové souboru vypracovali sami scénář a výstupy.
Začátkem roku 1947 bylo Mládí, účinkující pod hlavičkou ČSM, převedeno na Okresní radu odborů. V roce 1947 byly uvedeny hry: "Kouzelný koberec, Bezhlavý rytíř, Zlý dědek Pikuliš, Kašpárek na zemi, nebi a pekle a Vodníkova Hanička".
4.-7. července 1947 - Loutkářský sjezd v Týně nad Vltavou, konaný u příležitosti stého výročí úmrtí Matěje Kopeckého. Zúčastnili se ho také zástupci scény Mládí: Fr. Průša, M. Štěpán, K. Volák, Fr. Nevrkla.
Tímto sjezdovým zápisem končí také informace o činnosti v kronice souboru Mládí. Mládí definitivně padlo v roce 1952.
Loutková scéna "Dětská radost" - Zlín
Scénu založil Rudolf Křivánek, který se přestěhoval v r. 1936 z Břeclavi, kde účinkoval v divadle Radost, do Zlína. Po osvobození začal v r. 1946 s několika přáteli budovat první scénu "Dětskou radost". Hrálo se na ní v hostinci U Jašů na Vršavě. Druhá scéna byla vybudována v aule školy na Zálešné. Ve škole vydrželo divadélko pouze dva roky.
Nová scéna vznikla v dřevěné klubovně "Na Požáře" vedle přehrady r. 1949. R. Křivánek měl zde nahrávací techniku.
Klubovnu a její okolí zabrala vojenská správa. 1952 - nové stěhování do auly jinojazyčné školy. Zahájení na nové scéně proběhlo 28. března 1954 hrou "Král Lávra", kterou podle K.H. Borovského zdramatizoval R. Křivánek. Byla to ochozová scéna.
R. Křivánek napsal a upravil několik loutkových her. Např.: "O zlatých jablíčkách" (1950), "Nejšťastnější člověk" (1951), "Konec loupežníka Filomena" (1951) a další.
Za desetileté působení soubor odehrál 32 inscenací.
1956 - R. Křivánek odchází z Dětské radosti, zlínská Dětská radost tím definitivně končí svou existenci.
Loutková scéna "TJ OREL" - Zlín
1937 - Josef Císař s Františkem Kučerou dali do provozu objevené rodinné divadélko a hrávali pro děti na "Orlovně". Válka tuto činnost prakticky ukončila.
Po osvobození začal Josef Císař budovat stálou marionetovou scénu v dřevěné boudě u přehrady. Hrát se začalo v r. 1947. Na pořadu byly současné hry, především Čechovy. Vedoucím zůstal J. Císař. Činnost trvala až do sjednocení tělovýchovy.

Soubor Šidlo - Zlín, při ZK Svit, ZPS, Rudý říjen
Vznikl v r. 1948 a byl složen z některých členů Mládí a studentů uměleckoprůmyslové školy. Založil jej Václav Kábrt.
Po dobu tříleté existence (1948-51) nastudovali členové asi šest hříček pro loutky ("Kolotoč, Kacafán a
Hacafán, Pepík loupežník, Míček-Flíček, Dědečkovy pohádky, O Jankovi - s touto inscenací se zúčastnili I. Loutkářské Chrudimi v r. 1951, jako první a jediný amtérský soubor, hrající spodovými loutkami).
Loutková scéna "Zlínské Paseky"
Principálem divadélka byl ing. Vl. Sedláček. Scénu založili Boleslav Libíček a Norbert Švakr v šatně sálu místního hostince. První představení scéna odehrála v roce 1942. Na jejím provozu se aktivně podíleli A. Staša, Z. Seberová, H. Chudárek a řada dalších. Členové souboru spolupracovali s R. Křivánkem. Činnost zanikla v roce 1954. Ale v roce 1961 se objevuje zpráva, že soubor hraje závěsnými loutkami. Vedoucí scénky Janota.

Soubor "Pionýr" RK Obchod obuví
Vedoucí Štěpán Kotolán. Scéna, pod názvem LS Družba byla pravděpodobně založena v r. 1955. První představení "Jak Kašpárek naučil vodníka tančit" mělo úspěch. Scéna se tedy rozšířila o název "Pionýr". 1957 - soubor odehrál 19 představení. 1959 - Scheigstillovy hry: "Kuba-mlsná huba, Kašpárek a loupežníci, Krejčí, švec a Kašpárek". Hry: "Děd Všechnosněd" od Hirsche a "Ponocný a strašidlo" od Žemly.
1960 - rozdělení souboru na maňáskový a marionetový. Sehráli celkem 34 her. Divadlo bylo v roce 1962 zbořeno. Š. Kotolán se téhož roku stal členem GUL, kde působil až do své náhlé smrti v červnu 1968.

Loutková scéna "Podvesná"
Byla zřízena po osvobození. Nebyla nikdy uvedena v život.
Loutková scéna "Obeciny III"
Je spojena s místní organizací KSČ. Vedoucí scénky Františka Fillová.
Maňásková scéna "Družba" /ZK Distribuce/
Založena v roce 1952. Na okresním sjezdu loutkařů předvedla své "Kačátko".
Maňásková scéna "II. Morysův dům"
1952 - vedoucí Mráčková
Maňásková scéna "Krajské knihovny"
Hrávala od roku 1954 v místnosti krajské knihovny až do její přestavby. Vedoucí Karel Starostka.
Maňáskový kroužek "Závodní prům. školy pletařské"
Založen v roce 1958. Vedoucí Fr. Průša s ním nacvičil "Kouzelnou galoši".
Maňásková scéna "OÚNZ-Poliklinika"
Vznikla v roce 1959. Vedoucí dr. Jungman. Leden 1960 - premiéra pásma "Večer maňáskových grotesek". 1961 - připravili hru "Bacilínek" od dr. Drimla.
Maňáskový kroužek "Domova Marie Majerové"
1960 - založen Emilií Jiroutkovou.
Maňáskový kroužek "7. osmiletky"
Jeho vedoucí byla učitelka Ludmila Bublíková. Prvního března 1960 zahrál soutěžní představení.
Loutkový soubor "Sluníčko" - DDM Gottwaldov
Působil asi od r. 1966 při Okresním pionýrském domě. Vedoucí Česlav Zapletal. V roce 1967 se tento kolektiv zúčastnil okresní loutkářské přehlídky v Otrokovicích hrou "Král Abeceda" a svou účast zopakoval i v r. 1968 hrou "Budulínek" od Plevy a v r. 1969 "Statečným koníčkem". Odchodem
Česlava Zapletala skončila činnost okresního DDM. (Kuslová)1921 si Družstvo dělnického domu postavilo pro FDTJ tělocvičnu.
1937 tuto budovu zakoupila Divadelní jednota "Tyl" v Malenovicích nad Dřevnicí a adaptovala ji na potřeby ochotnického divadla. (JM)
Javorin s. 56
ZLÍN - MLADCOVÁ o.Zlín
1914 zal.Divadelní odbor Národní matice "Bartoš". Ochotnické divadlo se však hrálo už řadu let předtím. Odbor byl účastníkem širší národně vzdělávací činnosti Matice, podílel se na vybudování Bartošova domu, kde potom hrál divadlo. Podílel se na organizačním uspořádání Bartošova okrsku divadelních ochotníků. Po připojení ke Zlínu se stal programovou součástí městských kulturním institucí. Podporoval místní školství. Účastnil se soutěžních přehlídek s dobrými výsledky. 1943 sdružoval 70 členů, z toho 16 účinkujících. 1943 byla činnost okupační správou zakázána. Spolek hrál potom při S.K.Mladcová. Členové byli perzekvováni. 1945 zahájil znovu samostatnou činnost. (JM)
Ve službách Thalie II. s.257.

ZLÍN-PASEKY o.Zlín
Dramatický divadelní spolek Zlínské Paseky existoval v letech 1942-50, od r. 1950 Divadelní odbor JZD Paseky (Bednářová, Kuslová)
Sbírky:
1944 - dramatický divadelní spolek Zlínské paseky uvedl v rámci soutěže ÚMDOČ hru J. Rais-Týneckého "Bič". Další program této sezóny tvořila detektivka Vrah jsem já (režie A. Staša) a opereta Jeníčku, bloudíš.... (Kuslová)

ZLÍN - PRŠTNÉ o.Zlín
1940 zal. Spolek divadelních ochotníků osamostatněním divadelního odboru S.K.Prštná. Hráli klasické české hry, ale i současné autory.Úspěšně se účastnili soutěží.Několik herců absolvovalo vyšší divadelní školu v Hronově. Do 1943 provedli 60 představení. Měli 177 členů, z toho 93 činných. Měli dobře vedený archiv s dokumentací všech představení.
Ve službách Thalie II. s. ?ZLÍN - PŘÍLUKY o.Zlín
1941 zal. Divadelní odbor S.K.Příluky. Nevyvíjel výraznější ochotnickou činnost, přispíval pouze k zábavě místního obyvatelstva.
Ve službách Thalie II. s. ?